��st III.

Z�kon a po��dek


Zlo�inn� boardy / Nejv�t�� sv�tov� razie na hackery / Dejte jim lekci / Tajn� slu�ba Spojen�ch st�t� americk�ch / Tajn� slu�ba proti pen�zokaz�m / Proch�zka m�stem / FCIC: oblak s ost��m / �erifov� elektronick�ho pohrani�� / �kola stopa��


Ze v�ech r�zn�ch policejn�ch akc� roku 1990 byla "Operace Sundevil" tou zdaleka nejzn�m�j��. Razie celost�tn�ho rozsahu z 8. kv�tna 1990 m�la bezprecedentn� rozsah a dostalo se j� velk�, by� dosti selektivn�, publicity.

Na rozd�l od aktivit Chicagsk� opera�n� skupiny nem�la Operace Sundevil za c�l zadr�et hackery pronikaj�c� do ciz�ch po��ta�� a zku�en� reprogramuj�c� telefonn� �st�edny. Nem�la tak� nic co d�lat s hackery kop�ruj�c�mi software AT&T ani s d�v�rn�mi dokumenty BellSouth.

Operace Sundevil byla razi� na tradi�n� nectnosti digit�ln�ho undergroundu: kr�de�e kreditn�ch karet a zneu��v�n� telefonn�ch k�d�. Ambici�zn� aktivity Chicaga ani m�n� zn�m�, nicm�n� energick� akce newyorsk� policie proti hacker�m nikdy nebyly vlastn� sou��st� Operace Sundevil, je� byla ��zena z Arizony.

Nicm�n� po spektakul�rn� razii z 8. kv�tna spojila ve�ejnost, zmaten� policejn� neochotou pod�vat informace, panikou hacker� a bezradn�mi americk�mi novin��i, v�echny slo�ky celost�tn�ho z�tahu na hackery pod spole�n� n�zev Operace Sundevil. "Sundevil" je st�le t�m nejzn�m�j��m synonymem pro z�tah roku 1990. Ale arizon�t� organiz�to�i "Sundevilu" si tuto reputaci ve skute�nosti nezaslou�� - stejn� jako si mnoz� hacke�i nezaslou�� "hackerskou" reputaci.

Tento nep�esn� p��stup se, pravda, dal ospravedlnit. Zmatek byl nap��klad podn�cov�n washingtonskou ��adovnou Tajn� slu�by USA, je� odpov�dala na dotazy o Operaci Sundevil, vznesen� podle Z�kona o svobod� informac�, odkazy �adatel� na ve�ejn� zn�m� p��pady Knight Lightninga a Atlantsk� trojky. A "Sundevil" byl ur�it� tou nejv�t�� slo�kou z�tahu, byl nejl�pe napl�novan� a nejefektivn�ji proveden�. Byl to z�tah na elektronick� podvodn�ky a jako takov�mu mu chyb�lo frenetick� tempo v�lky s Legion of Doom; naopak, ter�e Operace Sundevil byly vyb�r�ny s chladnou pe�livost� v pr�b�hu systematick�ho vy�et�ov�n� trvaj�c�ho pln� dva roky.

T�mito ter�i byly op�t BBS.

Boardy mohou b�t d�le�itou pom�ckou organizovan�ch kr�de��. Na undergroundov�ch boardech prob�haj� �iv�, rozs�hl�, detailn� a �asto velice nestydat� "diskuse" o metod�ch a aktivit�ch poru�uj�c�ch z�kon. Abstraktn� "diskutovat" o zlo�inu �i o detailech krimin�ln�ch p��pad� nen� protiz�konn� - ale existuj� p��sn� feder�ln� i st�tn� z�kony proti spikleneck�m skupin�m, chladnokrevn� pl�nuj�c�m sv� zlo�iny.

Policie nepova�uje skupiny lid�, kte�� aktivn� konspiruj� o nez�konn�ch c�lech, za "kluby", "debatn� sal�ny", "skupiny u�ivatel�" �i "p��znivce svobody slova". Takov� lid� sp��e zji��uj�, �e byli form�ln� obvin�ni jako �lenov� "gang�", "vyd�ra�sk�ch skupin", "spikleneck�ch organizac�" a "zlo�inn�ch spol�en�".

Nav�c ileg�ln� data p�echov�van� na nez�konn�ch boardech sahaj� mnohem d�l ne� k pouh�m verb�ln�m projev�m �i mo�n�mu zlo�inn�mu spiknut�. Jak jsme vid�li, je v digit�ln�m undergroundu b�nou prax� zve�ej�ovat na boardech ukraden� telefonn� k�dy, aby je mohl zneu��t jak�koli telefanda �i hacker, kter� o to stoj�. M� snad b�t takov�to zve�ej�ov�n� digit�ln� ko�isti chr�n�no Prvn�m dodatkem �stavy? St�� - a�koli ani tento spor, jako ostatn� v�t�ina spor� v cyberspace, nen� rozhodnut s kone�nou platnost�. N�kte�� teoretikov� tvrd�, �e pouh� *ozn�men�* ��sla ve�ejnosti nen� ileg�ln� - pouze jeho *u�it�* je ileg�ln�. Ale policist� pron�sleduj�c� hackery zd�raz�uj�, �e noviny a �asopisy (tedy tradi�n�j�� instituce profituj�c� ze svobody slova) ukraden� telefonn� k�dy nikdy nepublikuj� (i kdy� by to docela dob�e mohlo zv��it jejich n�klad).

Ukraden� ��sla kreditn�ch karet, je� jsou cenn�j�� a riskantn�j��, nebyla na boardech zve�ej�ov�na tak �asto - ale nen� sporu o tom, �e n�kter� undergroundov� boardy zprost�edkov�valy zpr�vy o "kreditn�m n�kupu", zpravidla v soukrom� po�t�.

Undergroundov� boardy obsahovaly i praktick� programy pro systematick� zkou�en� telefonn�ch k�d� a n�jezdy na spole�nosti poskytuj�c� kreditn� karty, stejn� jako obvykl� provokativn� hromady pir�tsk�ho softwaru, ileg�ln� z�skan�ch hesel, sch�mat "modr�ch sk��n�k", n�vod� na pronik�n� do po��ta��, anarchistick�ch a pornografick�ch soubor� atd.

Krom� sv� nep��jemn� schopnosti ���it zak�zan� v�d�n� maj� boardy pro profesion�ln�ho vy�et�ovatele je�t� jeden svrchovan� d�le�it� aspekt. Jsou p��mo nacp�ny *d�kazy*. Cel� ten neust�vaj�c� proud elektronick� po�ty, v�echno hackersk� vychloub�n�, chv�st�n� a naparov�n�, dokonce i ukraden� k�dy a ��sla karet, to v�e jsou �hledn�, kompletn�, elektronick� z�znamy krimin�ln�ch aktivit. Jako vy�et�ovatel, kter� zabavil pir�tsk� board, m�te k dispozici stejn� p�esv�d�iv� d�kazy jako z odposlouch�v�n� telefon� a kontrolov�n� po�ty. Ale p�itom nemus�te odposlouch�vat ��dn� telefony a kontrolovat ��dnou po�tu. Procedury pro z�sk�v�n� d�kaz� telefonn�mi odposlechy a kontrolou po�ty pro�ly dlouh�m v�vojem, jsou p��sn� a policie, prokur�to�i i advok�ti obhajoby jim velice dob�e rozum�j�. Procedury pro z�sk�v�n� d�kaz� z board� jsou nov�, pln� d�r a nerozum� jim v�bec nikdo.

Operace Sundevil byla tou nejv�t�� razi� na boardy v historii. 7., 8. a 9. kv�tna 1990 bylo zabaveno asi �ty�icet dva po��ta�ov�ch syst�m�. Boardy b�ely p�ibli�n� na p�tadvaceti z t�chto dvaa�ty�iceti po��ta��. (Neur�itost t�chto tvrzen� plyne z neur�itosti za a) pojmu "po��ta�ov� syst�m" a za b) �innosti "b��c�ho boardu" - na jednom, dvou nebo t�ech po��ta��ch.)

V kv�tnu 1990 zmizelo do �schovy policie p�ibli�n� p�tadvacet board�. Jak jsme vid�li, po�et board� v Americe se dnes odhaduje na 30 000. P�edpokl�d�me-li, �e na jednom boardu ze sta prob�haj� nekal� operace s p��stupov�mi k�dy a ��sly karet (co� je velmi lichotiv� ocen�n� po�estnosti jejich u�ivatel�), plyne z toho, �e Operace Sundevil vynechala 2 975 nez�konn�ch board�. V jej�m pr�b�hu byla zabavena asi desetina procenta americk�ch board�. Objektivn� �e�eno, systematick� �tok na v�ech front�ch vypad� jinak. V roce 1990 m�li organiz�to�i Sundevilu - t�m ��adovny Tajn� slu�by USA ve Phoenixu a ��ad gener�ln�ho prokur�tora st�tu Arizona - seznam p�inejmen��m *t�� set* board�, kter� si podle nich zaslou�ily vyd�n� povolen� k domovn� prohl�dce a zabaven� d�kaz�. P�tadvacet skute�n� zabaven�ch board� byly z t�chto kandid�t� pouze nejzn�m�j�� a nejk�iklav�j��. V�echny tyto boardy byly p�edem prozkoum�ny - bu� inform�tory, kte�� p�edali v�sledky sv�ho pr�zkumu Tajn� slu�b�, nebo samotn�mi jej�mi agenty, kte�� nejen �e maj� modemy, ale tak� s nimi um�j� zach�zet. [...]

��dn� zat�kan� hacker dodnes nevyt�hl zbra�, a�koli na boardech se ob�as chlub�, �e p�esn� tohle ud�laj�. Tyto hrozby jsou br�ny v�n�. Razie na hackery uskute�n�n� Tajnou slu�bou USA jsou rychl�, d�kladn� a ��astn� se jich dostatek (n�kdy a� p��li�) mu��; agenti zpravidla rozraz� v�echny dve�e v dom� nar�z, n�kdy s tasen�mi zbran�mi. Jak�koli potenci�ln� odpor je rychle uklidn�n. Razie na hackery prob�haj� zpravidla v soukrom�ch domech. A razie v americk�m dom� m��e b�t velmi nebezpe�n� - lid� snadno zpanika��, kdy� do jejich soukrom� vtrhnou cizinci. Statisticky tou nejnebezpe�n�j�� v�c�, kterou policista m��e ud�lat, je vstoupit do ciz�ho domu. (Druhou nejnebezpe�n�j�� je zastavit ciz� auto.) Lid� maj� doma zbran�. V soukrom�ch domech je zran�no mnohem v�ce policist� ne� v motork��sk�ch hospod�ch �i mas�n�ch sal�nech.

B�hem Operace Sundevil, a ostatn� nikdy v pr�b�hu Z�tahu na hackery, nebyl ov�em zran�n nikdo.

Nevyskytly se ani ��dn� st��nosti na �patn� zach�zen� s podez�el�mi. Podez�el� byli zadr�ov�ni s tasen�mi zbran�mi a jejich v�slechy byly ostr� a dlouh�, ale ��dn� z nich si v roce 1990 nest�oval, �e by se k n�mu n�jak� policista choval brut�ln�.

Krom� asi �ty�iceti po��ta�� bylo b�hem Operace Sundevil zabaveno obzvl�t� velk� mno�stv� disket - p�ibli�n� 23 000 - a na nich p�irozen� v�echny mo�n� druhy ileg�ln�ch dat: pir�tsk� kopie her, kraden� telefonn� k�dy a ��sla kreditn�ch karet, kompletn� po�ta a software cel�ch pir�tsk�ch board�. Tyto diskety, dodnes opatrovan� polici�, p�edstavuj� pro policejn� vy�et�ov�n� gigantick�, t�m�� nezvl�dnuteln� bohat� zdroj. T�chto 23 000 disket tak� obsahuje dosud nezn�m� mno�stv� leg�ln� koupen�ch po��ta�ov�ch her, leg�ln�ho softwaru, teoreticky "soukrom�" elektronick� po�ty, obchodn�ch z�znam� a osobn� korespondence v�eho druhu.

Standardn� formulace povolen� k prohl�dce p�i vy�et�ov�n� po��ta�ov�ch zlo�in� d�vaj� velk� d�raz na zabaven� p�semn�ch dokument� stejn� jako po��ta�� - explicitn� zmi�uj� fotokopie, po��ta�ov� v�pisy, telefonn� ��ty, adres��e, den�ky, z�znamy, pozn�mky a korespondenci. V praxi to znamen�, �e di��e, hr��sk� �asopisy, softwarov� dokumentace, literatura faktu o hackerech a po��ta�ov� bezpe�nosti a n�kdy i sci-fi knihy miz� do policejn� �schovy. Miz� i �irok� spektrum elektrick�ch spot�ebi��, v�etn� telefon�, televiz�, z�znamn�k�, walkman�, tisk�ren, CD disk� a magnetofonov�ch p�sek.

Ne m�n� ne� 150 agent� Tajn� slu�by USA bylo v pr�b�hu Operace Sundevil vysl�no do akce. Zpravidla byli doprov�zeni p��slu�n�ky m�stn� a/nebo st�tn� policie. V�t�ina z t�chto policist� - zejm�na m�stn�ch - se nikdy p�edt�m ��dn� razie na hackery nez��astnila. (To byl ostatn� jeden z dobr�ch d�vod�, pro� na ni byli pozv�ni.) Krom� toho p��tomnost uniformovan�ho policisty ubezpe�uje lidi na m�st� razie, �e do jejich domu vtrhla opravdu policie. Agenti Tajn� slu�by USA chod� v civilu. A v civilu chod� i bezpe�nostn� odborn�ci telekomunikac�, kte�� je p�i razi�ch �asto doprov�zej� (a kte�� se nijak zvlṻ nesna�� identifikovat jako pouz� zam�stnanci soukrom� spole�nosti).

Typick� razie na hackery prob�h� asi takto. Za prv�, policie bleskurychle vtrhne dovnit�, v�emi vchody najednou a plnou silou, podle p�edpokladu, �e tato taktika sn��� ztr�ty na minimum. Za druh�, potenci�ln� podez�el� jsou okam�it� odd�leni ode v�ech dostupn�ch po��ta�ov�ch syst�m�, aby nem�li �anci odstranit nebo zni�it po��ta�ov� d�kazy. Jsou odvedeni do m�stnosti bez po��ta��, t�eba do ob�vac�ho pokoje, a hl�d�ni; ne *ozbrojenou* str�� - revolvery jsou rychle schov�ny zp�t do pouzder - ale p�ece jenom str��. Je jim p�edlo�eno povolen� k domovn� prohl�dce a jsou varov�ni, �e v�echno, co �eknou, m��e b�t pou�ito proti nim. V�t�inou maj� hodn� co ��ct, zejm�na nic netu��c� rodi�e.

N�kde v dom� je "centr�la" - po��ta� p�ipojen� k telefonn� lince (n�kdy i n�kolik po��ta�� na n�kolika telefonn�ch link�ch). Obvykle je to hackerova lo�nice, ale m��e to b�t kdekoli v dom�; a hledan�ch m�st m��e b�t i v�c. "Centr�la" je sv��ena dvou�lenn�mu t�mu agent�, "p�tra�i" a "zapisovateli". "P�tra�" m� po��ta�ovou kvalifikaci, �asto je to agent, kter� m� p��pad na starosti a kter� osobn� z�skal od soudce povolen� k domovn� prohl�dce. V�, co m� hledat, a vlastnoru�n� uskute��uje sb�r d�kaz�: rozpojuje kabely, otv�r� sk��n� a z�suvky, prohl��� pap�rov� po�ada�e a boxy s disketami atd. "Zapisovatel" fotografuje ve�ker� vybaven�, jak stoj� a le�� - zvlṻ zm� kabel� za po��ta�em, jej�� obnoven� m��e b�t bez n�vodu prac� p��mo sisyfovskou. "Zapisovatel" tak� zpravidla vyfotografuje v�echny pokoje v dom�, aby ��dn� rafinovan� zlo�inec nemohl tvrdit, �e mu policie b�hem prohl�dky n�co ukradla. N�kte�� "zapisovatel�" pou��vaj� videokamery nebo diktafony, ale prost� p�semn� z�pis je obvyklej��. Objekty zabavovan� p�tra�em jsou o��slov�ny a pops�ny, v�t�inou na standardn�ch policejn�ch invent�rn�ch l�stc�ch.

Agenti Tajn� slu�by USA nebyli - a nejsou - po��ta�ov�mi experty. Ned�lali - a ned�laj� - z�v�ry na m�st� o tom, p�edstavuje-li ur�it� kus po��ta�ov�ho vybaven� d�kaz �i hrozbu. Mohou b�t p��stupn� argument�m; mohou nap��klad nechat tat�nkovi jeho po��ta�, ale *nemusej�*. Povolen� k domovn� prohl�dce, vyd�van� p�i vy�et�ov�n� po��ta�ov�ch zlo�in�, kter� byla standardizov�na po��tkem 80. let, pou��vaj� velmi obecn� v�razy, vztahuj�c� se na po��ta�e, t�m�� v�echno, co je p�ipojeno k po��ta�i, t�m�� v�echno, ��m se po��ta� ovl�d�, t�m�� v�echno, co po��ta� vzd�len� p�ipom�n�, plus �pln� v�echny p�semnosti nach�zej�c� se v okol� po��ta�e. Vy�et�ovatel� po��ta�ov�ch zlo�in� agenty d�razn� upozor�uj�, aby sebrali v�echno.

V tomto smyslu slavila Operace Sundevil �sp�ch. Zastavila provoz board� z cel� Ameriky, kter� byly hromadn� dopraveny do kriminalistick� po��ta�ov� laborato�e Tajn� slu�by USA ve Washingtonu, stejn� jako 23 000 disket a nezn�m� mno�stv� ti�t�n�ch materi�l�.

Ale zabaven� p�tadvaceti board� a gigabytov�ch hor potenci�ln�ch d�kaz� nach�zej�c�ch se v t�chto boardech (a v dal��ch po��ta��ch jejich majitel�, je� byly rovn� p�evzaty do policejn� �schovy) nebylo ani zdaleka jedin�m motivem Operace Sundevil. Motivy tak bezprecedentn�, velk� a ambici�zn� akce musej� b�t ch�p�ny jako *politick�*. Operace Sundevil byla propaga�n� akc� a jej�m c�lem bylo vyslat jist� sign�ly a objasnit jist� okolnosti, a to jak ve�ejnosti, tak r�zn�m spole�ensk�m skupin�m lid� okolo elektroniky.

Za prv� - a tato motivace byla podstatn� - vyslala policie "zpr�vu" digit�ln�mu undergroundu. Tato zpr�va byla velmi jasn� formulov�na Garrym M. Jenkinsem, z�stupcem �editele Tajn� slu�by USA, na tiskov� konferenci o Operaci Sundevil ve Phoenixu, 9. kv�tna 1990, tedy bezprost�edn� po razii. Stru�n� �e�eno, hacke�i se hrub� zm�lili, kdy� si mysleli, �e se mohou schov�vat "za sv� relativn� anonymn� po��ta�ov� termin�ly". Naopak, mohou si b�t jisti, �e m�stn� i feder�ln� policist� patroluj� v cyberspace stejn� jako v�ude jinde a �e v�d� i o odporn�ch, �pinav�ch doupatech elektronick� ne�esti, tedy o undergroundov�ch boardech.

Nen� nijak neobvykl�, �e se policie obrac� k poru�ovatel�m z�kona s takovouto zpr�vou. Je to standardn� zpr�va, nov� je pouze kontext. V tomto smyslu byly razie "Sundevilu" digit�ln�m ekvivalentem b�n�ch prohl�dek v erotick�ch sal�nech, sexshopech, barech narkoman� a ileg�ln�ch s�zkov�ch kancel���ch. P�i takov� razii je zat�eno jen m�lo lid�, pokud v�bec n�kdo; ��dn� v�slechy, ��dn� obvin�n�, ��dn� soudy. V t�chto p��padech policie prost� zabavuje: erotick� �asopisy, pornografick� videokazety, sexu�ln� pom�cky, vybaven� heren, pytle marihuany...

Samoz�ejm�, kdy� policist� objev� p�i razii n�co opravdu hrozn�ho, n�sleduje zat�k�n� a trestn� st�h�n�. Ov�em daleko �ast�ji je jej�m d�sledkem prost� kr�tkodob�, ale v�razn� naru�en� uzav�en�ho sv�ta p�estupn�k�. C�lem je "v�lka nerv�". "�erven�." "Studen� sprcha" pro poru�ovatele z�kona. A, samoz�ejm�, okam�it� ztr�ta zabaven�ch p�edm�t�. Je velice nepravd�podobn�, �e cokoli z odnesen�ho materi�lu bude kdy vr�ceno. A� u� jsou podez�el� obvin�ni, p��padn� odsouzeni, �i nikoli, t�m�� jist� nebudou m�t nervy ��dat o vr�cen� sv�ho majetku.

Zat�k�n�, soudy a v�bec dost�v�n� lid� za m���e mus� po��tat s v�emo�n�mi pr�vn�mi kli�kami; ale zaji��ov�n� pr�ce pro soudn� syst�m nen� ani zdaleka jedin�m �kolem policie. C�lem policie nen� jednodu�e zat�kat lidi a dost�vat je do v�zen�. Policist� ch�pou svou pr�ci jinak. Policie "chr�n� a slou��". Policie "udr�uje klid a po��dek". Stejn� jako ostatn� formy policejn� pr�ce, ani udr�ov�n� po��dku nen� exaktn� v�da. Udr�ov�n� po��dku je n�co jako um�leck� discipl�na.

Kdy� se skupina hroziv� vyhl��ej�c�ch mladistv�ch chulig�n� poflakuje na rohu ulice, nikoho nep�ekvap�, �e k nim p�ijde uniformovan� str�n�k a r�zn� je vyzve, aby "to rozpustili". Naopak velmi p�ekvapiv� by bylo, kdyby n�kter� z t�chto fl�ka�� zam��il k nejbli��� telefonn� budce, zavolal pr�vn�kovi a po��dal soud o ochranu sv�ch �stavn�ch pr�v na svobodu slova a svobodu shroma��ov�n�. Ov�em cosi zcela analogick�ho bylo jen jedn�m z mnoha anom�ln�ch d�sledk� Z�tahu na hackery.

Operace Sundevil vyslala i jin� u�ite�n� zpr�vy dal��m spole�ensk�m skupin�m lid� okolo po��ta��. Tyto zpr�vy nemusely b�t nutn� �teny z p�dia ve Phoenixu shrom�d�n�m novin���m, ale to neznamen�, �e byly nez�eteln�. Uklid�uj�c� zpr�va byla ur�ena hlavn�m ob�tem kr�de�� k�d� a "kreditn�ho n�kupu": telekomunika�n�m spole�nostem a bank�m poskytuj�c�m kreditn� karty. Bezpe�nostn� specialist� spole�nost� pou��vaj�c�ch elektroniku "Sundevil" radostn� uv�tali. Po letech zneu��v�n� techniky a n�sob�c�ch se ztr�t p��jm� byly jejich st��nosti na bezosty�n� poru�ov�n� z�kona vzaty polici� v�n�. U� ��dn� vyt��ky a kr�en� ramen; ��dn� hloup� v�mluvy na "nedostatek kvalifikovan�ch policist�" a n�zkou prioritu vy�et�ov�n� po��ta�ov�ch "zlo�in� b�l�ch l�me�k�", je� nemaj� "p��m� ob�ti".

Odborn�ci na po��ta�ov� zlo�in ji� dlouho soud�, �e mnoho p��pad� zneu�it� po��ta�e nen� ozn�meno policii. Pova�uj� to za velk� skand�l sv�ho oboru. N�kter� ob�ti si nest�uj�, proto�e si mysl�, �e policist� jsou po��ta�ov� negramotn� a nedok�ou ani necht�j� vy�et�ovat po��ta�ov� zlo�iny. Jin� jsou zahanbeny svou zranitelnost� a p�ij�maj� ��inn� opat�en�, aby se vyhnuly publicit�. To plat� zvlṻ o bank�ch, je� se ob�vaj� ztr�ty d�v�ry investor� v d�sledku ve�ejn�ho vy�et�ov�n� zpronev�ry �i telekomunika�n�ho podvodu. A n�kter� ob�ti jsou tak zmaten� svou vlastn� modern� technologi�, �e si ani nev�imnou, �e do�lo k zlo�inu - ani tehdy, jsou-li obr�ny a� na kost.

D�sledky t�to situace jsou neradostn�. Zlo�inci unikaj� dopaden� a trestu. Existuj�c� jednotky pro pot�r�n� po��ta�ov�ho zlo�inu nemaj� pr�ci. Skute�n� stav po��ta�ov�ho zlo�inu - jeho rozsah, povaha, hrozba, kterou p�edstavuje, i leg�ln� opat�en�, je� by mu m�la br�nit - to v�e z�st�v� nezn�m�. O dal��m probl�mu mluv� policist� jen z��dkakdy, jakkoli jim p�sob� v�n� starosti. Kdy� policie nechr�n� ob�any proti zlo�inu, mohou vz�t pr�vo do sv�ch rukou. Telekomunika�n� spole�nosti, banky poskytuj�c� kreditn� karty, velk� koncerny udr�uj�c� rozs�hl� po��ta�ov� s�t�, kter� mohou b�t c�lem hacker� - to jsou mocn�, bohat� a politicky vlivn� organizace. Nejsou ochotn� nechat si diktovat pravidla hry od zlod�j� (a v podstat� ani od nikoho jin�ho). �asto si plat� dob�e organizovan� soukrom� bezpe�nostn� agentury, b�n� veden� zku�en�mi veter�ny z arm�dy �i policie, kte�� ode�li ze slu�by ve�ejnosti na zelen�j�� pastviny soukrom�ho sektoru. Pro policii m��e b�t bezpe�nostn� odborn�k soukrom� spole�nosti mocn�m spojencem; ale nenajde-li tento mu� spojence v �ad�ch policie, a je-li vystaven tlaku sv� spr�vn� rady, m��e se potichu pustit do samostatn� akce.

A n�jemn� pomocn�ci bezpe�nostn�ho odboru se v�dycky najdou. Soukrom� bezpe�nostn� agentury - a v�bec "obchod s bezpe�nost�" - v 80. letech bou�liv� rostl. Dnes existuj� cel� �pion�n� arm�dy "bezpe�nostn�ch konzultant�", "osobn�ch str�c�", "soukrom�ch detektiv�" a "extern�ch expert�" - v�echny druhy podez�el�ch podnikavc� prod�vaj�c�ch "v�sledky" a diskr�tnost. Samoz�ejm�, mnoho z t�chto p�n� a dam m��e b�t p��kladem profesion�ln�ch i ob�ansk�ch ctnost�. Ale jak v� ka�d� �ten�� detektivn�ch p��b�h� "drsn� �koly", policie zpravidla nen� nad�ena takovou soukromou konkurenc�.

Je zn�mo, �e n�kter� spole�nosti si ve snaze o sv� po��ta�ov� zabezpe�en� najaly hackery. Policii takov� vyhl�dka p��mo d�s�.

Policie chr�n� sv� dobr� vztahy se sv�tem obchodu jako oko v hlav�. Z��dkakdy je n�kter� policista tak indiskr�tn�, aby ve�ejn� prohl�sil, �e n�jak� v�znamn� zam�stnavatel v jeho st�t� �i m�st� podlehl paranoidn�m p�edstav�m a utrhl se ze �et�zu. Nicm�n� policie - a zvl�t� po��ta�ov� policie - je si t�to mo�nosti v�doma. Policist� specializovan� na vy�et�ov�n� po��ta�ov�ch zlo�in� b�n� tr�v� polovinu sv� pracovn� doby p�stov�n�m vztah� s ve�ejnost� na semin���ch a p�edv�d�n�m "�iv�ch policajt�" pro skupiny rodi�� �i u�ivatele po��ta��, ale zpravidla pro sv� st�l� publikum: potenci�ln� ob�ti po��ta�ov�ho zlo�inu. To jsou samoz�ejm� telekomunikace, banky nab�zej�c� kreditn� karty a velk� koncerny s rozs�hl�mi po��ta�ov�mi s�t�mi. Policie je d�razn� vyz�v�, aby jako ��dn� ob�an� hl�sili trestn� �iny, o kter�ch se dozv�d�, a vzn�eli obvin�n�. Upozor�uj�, �e v p��slu�n�ch instituc�ch pracuj� ch�pav� a schopn� lid�, kte�� um�j� p�ijmout ��inn� opat�en�, dojde-li k po��ta�ov�mu zlo�inu. Ale verb�ln� uji��ov�n� je lacin�. Operace Sundevil byla opravdov�.

A posledn� zpr�va "Sundevilu" byla ur�ena pro vnit�n� pot�ebu policejn�ch sbor�. Operace Sundevil byla d�kazem, �e americk� po��ta�ov� policie dosp�la. Byla d�kazem, �e nyn� je mo�no zorganizovat velkorys� operace. Byla d�kazem, �e Tajn� slu�ba USA a jej� spojenci z m�stn�ch policejn�ch jednotek dok�� pracovat jako dob�e namazan� stroj (p�es komplikace s pou��v�n�m t�ch otravn�ch telefon� k�duj�c�ch hlas). Byla d�kazem, �e jej� inici�to�i z arizonsk� "Organized Crime and Racketeering Unit" ("Jednotka proti organizovan�mu zlo�inu a vyd�ra�stv�") pat�� do sv�tov� extraligy, co se t��e ambic�, organizace a opravdu koncep�n� velkorysosti.

A posledn�m tahem �t�tce byla zpr�va, kterou Tajn� slu�ba USA poslala sv�m d�vn�m rival�m z FBI. Podle dekretu Kongresu sd�lej� Tajn� slu�ba USA a FBI zodpov�dnost za feder�ln� vy�et�ov�n� po��ta�ov�ch zlo�in�. ��dnou z t�chto organizac� tento mlhav� kompromis nikdy ani zdaleka neuspokojil. Vypad� to, jako by se Kongres nemohl rozhodnout, kter� z nich je kvalifikovan�j��. A st�� existuje n�jak� G-man �i zvl�tn� agent, kter� by v t�to ot�zce nem�l zcela jasno. [...]

Nikdo, kdo se zaj�m� o Operaci Sundevil - a v�bec o americk� po��ta�ov� zlo�in - nem��e neznat jm�no Gail Thackerayov�, pomocn� st�tn� z�stupkyn� st�tu Arizona. P��ru�ky pro vy�et�ovatele po��ta�ov�ch zlo�in� �asto uv�d�j� jej� skupinu jako p��klad a cituj� jej� pr�ce; m�la nejvy��� funkci ve st�tn� administrativ� ze v�ech ��edn�k� specializuj�c�ch se na odhalov�n� po��ta�ov� trestn� �innosti. Jej� jm�no bylo uvedeno v tiskov� zpr�v� o Operaci Sundevil (by� skromn� notn� kus za m�stn�m feder�ln�m prokur�torem a ��fem ��adovny Tajn� slu�by USA ve Phoenixu). Jak se koment��e k Z�tahu na hackery - a jeho kritika - za�aly mno�it, st�vala se arizonsk� st�tn� ��ednice ��m d�l t�m zn�m�j��. A�koli ne�ekla t�m�� nic specifick�ho o samotn� Operaci Sundevil, byla Gail Thackerayov� autorkou t�ch nejlakoni�t�j��ch v�rok� za��naj�c� propagandistick� v�lky, t�eba "Agenti pracuj� v dobr� v��e, a nemysl�m, �e tot� m��ete ��ci o hackersk� komunit�". Dal��m bylo slavn� "Nejsem ��dn� prokur�torsk� fanatik" (v *Houston Chronicle* 2. z��� 1990). Ve stejn� dob� zachov�vala Tajn� slu�ba USA svou obvyklou diskr�tnost a Chicagsk� opera�n� skupina, pou�en� n�sledky skand�lu kolem Steve Jackson Games, �pln� zalezla.

P�i uspo��d�v�n� sv� rostouc� kolekce novinov�ch v�st�i�k� jsem si potvrdil, �e Gail Thackerayov� je ve srovn�n� s ostatn�mi ve�ejn�mi zdroji o policejn�ch operac�ch �plnou font�nou v�domost�.

Rozhodl jsem se, �e bych se s n� m�l sezn�mit osobn�. Napsal jsem j� do arizonsk�ho ��adu st�tn�ho z�stupce.

Nejen �e mi zdvo�ile odpov�d�la, ale k m�mu ��asu velice dob�e v�d�la, co je to "cyberpunkov�" science-fiction.

Kr�tce pot� p�i�la Gail Thackerayov� o zam�stn�n�. A j� jsem do�asn� pov�sil na h�eb�k svou kari�ru sci-fi spisovatele a stal se novin��em specializuj�c�m se na po��ta�ov� zlo�in. Za��tkem b�ezna 1991 jsem p�ilet�l do Phoenixu v Arizon� ud�lat interview s Gail Thackerayovou pro svou knihu o z�tahu na hackery.

"Kreditn� karty b�valy zadarmo," ��k� Gail Thackerayov�. "Dneska stoj� �ty�icet dolar� - jen na pokryt� ztr�t zp�soben�ch '�idi�i'."

Elektroni�t� zlod�j��ci jsou paraziti. Jako jednotlivci nejsou moc nebezpe�n�, nic zvl�tn�ho. Ale nikdy nep�ich�zej� jako jednotlivci. P�ich�zej� v tlup�ch, band�ch, houfech, n�kdy v cel�ch subkultur�ch. A kou�ou. Ka�d�mu, kdo si dnes po��d� kreditn� kartu, odsaje tento zvl�tn� druh kom�r� n�jak� pen�ze. Kter� formy elektronick�ho zlo�inu jsou podle jej�ho odborn�ho n�zoru nejhor��, pt�m se a nahl���m do sv�ch pozn�mek. Kr�de�e kreditn�ch karet? Vloup�n� do bankomat�? Telefandovstv�? Pr�niky do po��ta��? ���en� vir�? Kr�de�e p��stupov�ch k�d�? Manipulace datab�z�? Softwarov� pir�tstv�? Pornografick� BBS? �ern� p�ij�ma�e satelitn� televize? Kr�de�e kabelov�ho spojen�? Je to dlouh� seznam. Jeho od��k�v�n� m� p�iv�d� do pesimistick� n�lady. "Ale ne," odpov�d� Gail Thackerayov� a energicky se nakl�n� nad st�l, nefal�ovan� roz�ilen�. "Nejhor�� je telefonn� zpronev�ra. Fale�n� loterie, fale�n� dobro�inn� sb�rky. Podvodn� charitativn� nadace. S t�m, co tihle lidi ukradnou, by se dal zaplatit st�tn� dluh... Zam��uj� se na d�chodce, pou��vaj� kreditn� p�ehledy a demografick� statistiky, okr�daj� star� a slab�." Mluv� rychle a vztekle.

Zalo�it fale�nou nadaci je jednoduch�. Podvodn�ci za�ali m�mit z lid� pen�ze telefonem u� p�ed desetilet�mi. Anglick� slovo "phoney" (fale�n�) je odvozeno ze slova "phone" (telefon)!

Ale dnes je to o tolik *snaz��*, stra�liv� zjednodu�en� technologick�m pokrokem a komplikovanou strukturou modern� telefonn� s�t�. Ti sam� profesion�ln� podvodn�ci to d�laj� znovu a znovu, ��k� mi Thackerayov�, schov�vaj� se za vrstvami nastr�en�ch firem... za dev�ti nebo deseti�l�nkov�m �et�zem fale�n�ch holdingov�ch spole�nost� po cel�m kontinentu. Nechaj� si zav�st telefon na fale�n� jm�no do pr�zdn�ho bezpe�n�ho domu. A propoj� v�echny hovory z tohoto telefonu do jin�ho telefonu, kter� klidn� m��e b�t v jin�m *st�t�*. Neplat� ani telefonn� ��ty; za m�s�c se prost� vypa��. A pak se ta sam� banda zku�en�ch zlod�j� usad� n�kde jinde, v n�jak� jin� Zl�man� Lhot�. Koup� nebo ukradnou obchodn� p�ehledy o pou��v�n� kreditn�ch karet, nacpou je do po��ta�e a nechaj� si vybrat lidi nad p�ta�edes�t let, kte�� d�vaj� hodn� na dobro�innost. �iv� se t�m cel� subkultura nel�tostn�ch podvodn�k�.

"'��rovky pro slep�'," ��k� Thackerayov� s hlubok�m odporem. "Nen� jim konce."

I *delikventi* ��daj� Gail Thackerayovou o radu. Telefandov� j� volaj� do kancel��e. Velice dob�e v�d�, co je za�. Doluj� z n� informace o tom, co maj� policist� za lubem a kolik toho v�d�. N�kdy j� volaj� cel� *skupiny* telefand�, spojen� do ileg�ln� telefonick� konference. Vysm�vaj� se j�. A, jako obvykle, vychloubaj� se. Telefandov�, opravdov�, nenapraviteln� telefandov�, prost� *nedok�ou zmlknout*. Vydr�� se vybavovat cel� hodiny.

Jsou-li ponech�ni sami sob�, mluv� v�t�inou o detailech kolem �izen� telefon�; je to asi tak zaj�mav� jako poslouchat, jak se automechanici bav� o p�rov�n� a p�edstihu zapalov�n�. Tak� pomlouvaj� jeden druh�ho. A kdy� mluv� s Gail Thackerayovou, obvi�uj� sami sebe. "M�m p�sky," konstatuje Thackerayov� su�e.

Telefandov� mluv� prost� jako bl�zni. Nap��klad "Dial-Tone" ("Volac� t�n") z Alabamy str�vil sv�ho �asu p�l hodiny prost� �ten�m ukraden�ch p��stupov�ch k�d� do z�znamn�k� hlasov� po�ty. Stovky, tis�ce ��sel, monot�nn� recitovan�ch bez jedin� pauzy - abnorm�ln� p��pad. Kdy� je telefanda zat�en, jen zcela v�jime�n� neprozrad� v�echny podrobnosti o ka�d�m, koho zn�.

Hacke�i nejsou o nic lep��. Kter� jin� druh zlo�inc�, pokl�d� Thackerayov� �e�nickou ot�zku, vyd�v� �asopisy a po��d� srazy? Zd� se, �e nebety�n� drzost takov�ho jedn�n� ji doopravdy dr�d�, a�koli nezaujat�ho pozorovatele m��e takov� aktivita p�im�t k pochyb�m o tom, zdali by hacke�i v�bec m�li b�t pova�ov�ni za "zlo�ince". Skateboardist� maj� �asopisy, a dopou�t�j� se �ady delikt�. Amat�r�t� automobilov� konstrukt��i maj� �asopisy, a p�ekra�uj� rychlostn� omezen� a ob�as zab�jej� lidi...

Pt�m se j�, bylo-li by pro spole�nost ztr�tou, kdyby v�ichni telefandov� a hacke�i sv�j kon��ek prost� opustili a nechali le�et ladem, tak�e u� by to nikdo nikdy ned�lal. Vypad� p�ekvapen�. "Ne," ��k� bez v�h�n�. "Mo�n� trochu... za star�ch �as�... na MITu... Ale dneska m��ete s po��ta�i d�lat spoustu ��asn�ch leg�ln�ch v�c�, nepot�ebujete se vloup�vat do ciz�ch, jen abyste se s nimi nau�ili zach�zet. Tahle v�mluva u� neexistuje. M��ete se u�it, jak je v�m libo." "Pronikala jste n�kdy do po��ta��?," pt�m se.

��astn�ci kurs� v Glyncu to d�laj�. Aby vid�li, kde jsou syst�my zraniteln�. Tahle p�edstava ji nech�v� chladnou. Nevzru�uje ji to. "Jak� po��ta� m�te?"

"Compaq 286LE," ��k� ti�e.

"A jak� byste *cht�la* m�t?"

Po t�to ot�zce se v o��ch Gail Thackerayov� rozho�� prav� hackersk� ohe�. Nap��m� se a mluv� rychle a vzru�en�: "Amigu 2000, s IBM kartou a Macovskou emulac�! Nejv�c hacker� m� Amigy a Commodory. A Apply." Kdyby m�la Amigu, vysv�tluje entuziasticky, mohla by zkoumat cel� sv�ty disket zabaven�ch jako d�kaz pohodln� a prakticky na jedin�m univerz�ln�m stroji. A lacin�m. Ne jako ve star� laborato�i na gener�ln� prokuratu�e, kde m�li prav�k� CP/M, n�jak� Amigy a Apply, p�r IBM, v�echny mo�n� pomocn� programy... ale ��dn� Commodory. Pracovn� stanice na gener�ln� prokuratu�e jsou Wangy, jedno��elov� po��ta�e pro psan� text�. Krotk� stroje uv�zan� ke kancel��sk� s�ti - i kdy� pravda, maj� p��stup on-line do pr�vnick�ch datab�z� Lexis a Westlaw...

Ne��k�m nic, ale bezpe�n� rozpozn�v�m p��znaky. Tato po��ta�ov� hore�ka se ���� vrstvami americk� spole�nosti u� l�ta. Lid� *tou��* po megahertzech a megabytech. A je to epidemick� choroba; kos� spole�ensk� ve��rky, jejich� ��astn�ci se vrhaj� do nejhlub��ch a nejtemn�j��ch propast� konverzace o verz�ch softwaru a drah�ch periferi�ch... Odznak hackersk� �elmy. J� ho m�m taky. Cel� "elektronick� komunita" - a� u� to sakra znamen� co chce - ho m�. Gail Thackerayov� ho m�. Gail Thackerayov� je hackersk� policajt. Moj� bezprost�edn� reakc� je z�chvat ura�en� l�tosti: *pro� t� d�m� nikdo nekoup� Amigu?!* Nechce p�ece ��dn� superpo��ta�, ��dn� Cray X-MP; Amiga je p�kn� mal� hra�ka. Podvodn�ci n�s stoj� nespo�etn� mili�ny; soud s jedin�m hackerem m��e snadno p�ij�t na sto tis�c dolar�. Jak to, �e nikdo ned� dohromady mizern� �ty�i tis�ce, aby mohla Gail Thackerayov� d�lat svoji pr�ci? Za sto tis�c bychom mohli koupit Amigu ka�d�mu po��ta�ov�mu policajtovi v Americe. Nen� jich zas tolik.

A zlo�inci se u�� rychle. Nen�-li "k�ivka u�en�" p��li� p��kr�, nevy�aduje-li nov� technologie odrazuj�c� mno�stv� znalost� a zku�enost�, jsou zlo�inci �asto mezi jej�mi prvn�mi pr�kopn�ky. Zvl�t� kdy� jim pom�h� skr�t se. Zlo�inci se top� v pen�z�ch. Nov� komunika�n� technologie - pagery, mobiln� telefony, faxy, Feder�ln� expresn� po�tu - pou��vali jako prvn� bohat� mana�e�i, a zlo�inci. V po��tc�ch pou��v�n� pager� a p�p�tek si obchodn�ci s drogami tuto technologii zamilovali natolik, �e vlastnictv� p�p�tka bylo prakticky d�kazem obchodu s kokainem. Amat�rsk� r�dia se bou�liv� roz���ila, kdy� byla rychlost na silnic�ch omezena na 55 mil a jej� p�ekra�ov�n� se stalo n�rodn�m sportem. Obchodn�ci s drogami pos�laj� hotovost Feder�ln� expresn� po�tou p�esto, a nebo mo�n� *pr�v� proto*, �e v ka�d�m jej�m ��ad� vis� varov�n�, abyste to nikdy nezkou�eli. Feder�ln� expresn� po�ta kontroluje z�silky rentgenem a psy, aby zamezila p�eprav� drog. Nesta�� to.

Mobiln� telefony obchodn�ky s drogami nadchly. Je snadn� zm�nit identifika�n� ��slo mobiln�ho telefonu a zajistit si tak telefonn� spojen� z pohybliv�ho m�sta, bezplatn� a prakticky nevystopovateln�. Spole�nosti poskytuj�c� mobiln� telefony, kter� jsou jejich ob�t�, nyn� b�n� p�edkl�daj� ohromn� seznamy nezaplacen�ch hovor� do Kolumbie a P�kist�nu.

Rozhodnut� soudce Greena o rozd�len� AT&T se pro kriminalisty stalo no�n� m�rou. *�ty�i tis�ce* telekomunika�n�ch spole�nost�. Exponenci�ln� n�r�st zpronev�ry. V�echno, co se d� za pen�ze koupit, dostupn� pomoc� telefonu a ��sla kreditn� karty. Zlo�iny beze stop. Cel� sv�t nov�ch elegantn�ch podraz�.

Kdyby si Thackerayov� mohla vybrat jedno spln�n� p��n�, byla by to p��m� leg�ln� cesta t�mto fragmentovan�m labyrintem.

N�jak� nov� forma povolen� k elektronick� domovn� prohl�dce, elektronick� "carte blanche" vydan� soudcem. Pou��vala by se stejn� v�jime�n� jako odposlech a umo��ovala by "elektronick� pohotovostn� z�sah" - bleskurychl� postup p�es st�tn� hranice a zaji�t�n� spolupr�ce v�ech zainteresovan�ch provozovatel� klasick�ch i mobiln�ch telefon�, optick�ch, podnikov�ch a po��ta�ov�ch s�t�, AT&T a jej�ch dce�inn�ch spole�nost�, nez�visl�ch podnik� poskytuj�c�ch d�lkov� hovory i majitel� r�di�. N�jak� opr�vn�n�, n�jak� mocn� soudn� p��kaz, kter� by dok�zal proniknout �ty�mi tis�ci r�zn�ch byrokratick�ch lejster ke zdroji telefonick�ho hovoru, ke zdroji vir�, ke zdroji hrozeb ���en�ch elektronickou po�tou, v�hru�ek bombami a �nosy. "V dne�n� dob�," ��k�, "Lindbergovo unesen� d�t� v�dycky zem�e."

N�co, co by zastavilo S��, t�eba jen na okam�ik. N�co, co by j� dalo k��dla. Sedmim�lov� boty. To by pot�ebovala. "T�m chlap�m sta�� nanosekundy a j� pou��v�m Pony Expres." A pak je tu p�ich�zej�c� internacionalizace. Elektronick� zlo�in nikdy nebylo snadn� lokalizovat a ur�it m�stn� org�ny, do jejich� pravomoci spad� jeho st�h�n�. Telefandov� a hacke�i nesn�ej� hranice a p�ekra�uj� je, kdykoli maj� p��le�itost. Angli�ani. Holan�ani. A N�mci, zvlṻ v�udyp��tomn� Chaos Computer Club. Australani. Ti v�ichni se v Americe nau�ili zneu��vat telefony. A podsv�t� roste. Mezin�rodn� s�t� jsou glob�ln�, ale vl�dy a policie prost� ne. Ani z�kony. Ani z�konn� principy ochrany ob�an�.

Ale existuje jeden glob�ln� jazyk - angli�tina. Telefandov� mluv� anglicky; je to jejich p�irozen� jazyk, i kdy� jsou N�mci. Angli�tina mohla kdysi b�t jazykem Angli�an�, ale nyn� je jazykem S�t�; zrovna tak dob�e by se j� mohlo ��kat "CNN�tina".

Asiaty telefandovstv� nijak zvlṻ nel�k�. Zato jsou v prvn� lize organizovan�ho softwarov�ho pir�tstv�. Nev�nuj� se mu ani Francouzi. Francouzi se s pomoc� po��ta�� v�nuj� pr�myslov� �pion�i.

Za star�ch �as� prav�ch hacker� z MITu shazov�n� syst�m� nikoho nebolelo. Aspo� ne moc. Ne trvale. Te� je situace jin�. N�sledky jsou hor��. Hacke�i brzo za�nou zab�jet lidi. U� dnes existuj� metody zahlcen� linek syst�mu 911, roz�iluj�c� policii a mo�n� vedouc� k smrti n�jak� nevinn� ob�ti marn� volaj�c� o pomoc. Hacke�i v po��ta��ch ��d�c�ch provoz vlak� a leti�� jednou n�koho zabij�. Mo�n� mnoho lid�. Gail Thackerayov� je o tom p�esv�d�ena. [...]

Feder�ln� v�bor pro po��ta�ov� vy�et�ov�n� (Federal Computer Investigations Committee �ili FCIC) je nejd�le�it�j�� a nejvlivn�j�� americkou organizac� pot�raj�c� po��ta�ov� zlo�in. A proto�e policie jin�ch zem� p�eb�r� v�t�inu sv�ch metod boje proti po��ta�ov�mu zlo�inu z Ameriky, m��e b�t FCIC klidn� nazv�n nejd�le�it�j�� takovou skupinou na sv�t�.

Je to tak� organizace, ve srovn�n� s jin�mi americk�mi feder�ln�mi institucemi, velmi neortodoxn�. Jsou v n� m�stn� a st�tn� vy�et�ovatel� spolu s feder�ln�mi agenty. Pr�vn�ci, ��etn� audito�i a program�to�i specializovan� na po��ta�ovou bezpe�nost si vym��uj� zku�enosti s uniformovan�mi str�n�ky. Zabezpe�ovac� firmy a bezpe�nostn� experti telekomunikac� p�ich�zej�, aby vysv�tlili, co um�j� jejich n�stroje, a ��daj� o ochranu a spravedlnost. Soukrom� vy�et�ovatel�, akademi�t� experti a komer�n� poradci p�isp�vaj� svou tro�kou do ml�na. FCIC je antitez� form�ln� byrokratick� struktury. A jeho �lenov� jsou na to hrd�; ch�pou, �e jejich skupina je abnorm�ln�, ale jsou zcela p�esv�d�eni, �e takov�, pro st�tn� zam�stnance naprosto *groteskn�* chov�n� je *zcela nezbytn�*, pokud cht�j� dob�e d�lat svou pr�ci.

Aktivn� �lenov� FCIC - z Tajn� slu�by USA, FBI, finan�n� prokuratury, Ministerstva pr�ce, ��ad� feder�ln�ch prokur�tor�, st�tn� policie, vojensk�ho letectva a kontra�pion�e - �asto nav�t�vuj� konference, po��dan� na r�zn�ch m�stech Spojen�ch st�t�, na sv� vlastn� �traty. FCIC nedost�v� granty. �lenstv� v n�m je bezplatn�. Nem� ��fa. Nem� ani kancel�� - jen po�tovn� schr�nku ve Washingtonu, na Odboru zpronev�ry Tajn� slu�by USA. Nem� rozpo�et. Nem� pl�n �innosti. �lenov� se setk�vaj� t�ikr�t do roka - v�cem�n�. FCIC �as od �asu vyd�v� bro�ury, ale nem� st�l�ho vydavatele, pokladn�ka, dokonce ani sekret��ku. Konference FCIC nemaj� psan� program. Lid�, kte�� nepracuj� pro feder�ln� instituce, jsou pova�ov�ni za "nehlasuj�c� �leny", ov�em k hlasov�n� prakticky nedoch�z�. Visa�ky, odznaky ani �lensk� pr�kazy FCIC neexistuj�. V�ichni �lenov� si navz�jem tykaj�. Je jich asi �ty�icet. Kolik p�esn�, nikdo nev�. Lid� p�ich�zej� a odch�zej�, n�kdy form�ln� odejdou, ale st�le se pod�lej� na �innosti skupiny. Nikdo se nikdy nepokou�el specifikovat, co p�esn� znamen� "�lenstv�" v tomto "v�boru".

Jakkoli takov� "organizace" m��e n�komu p�ipadat podivn�, ka�d�, kdo zn� soci�ln� struktury lid� kolem po��ta��, ji snadno rozezn�.

Ekonomov� a teoretici ��zen� u� l�ta spekuluj�, �e vlna informa�n� revoluce zni�� nepru�n�, hierarchick� byrokracie, kde je v�echno ��zeno centr�ln� shora dol�. Vysoce kvalifikovan� "zam�stnanci" p�evezmou mnohem v�t�� zodpov�dnost, budou iniciativn� zahajovat pr�ci na nov�ch �kolech a �e�it je bez dozoru nad��zen�ch, budou se rychle a pru�n� p�esouvat z m�sta na m�sto a od jedn� �lohy k druh�. Zavl�dne "ad-hokracie", skupiny lid� spont�nn� vznikaj�c� nap��� tradi�n� organiza�n� strukturou pro �e�en� konkr�tn�ho probl�mu, s v�znamnou pomoc� po��ta�em podporovan�ch expertiz, a op�t zanikaj�c� po jeho vy�e�en�.

V podstat� toto se opravdu stalo ve sv�t� po��ta�ov�ho zlo�inu. S v�raznou v�jimkou telefonn�ch spole�nost�, kter� jsou koneckonc� p�es sto let star�, funguje prakticky *ka�d�* organizace, o kter� je v t�to knize �e�, stejn� jako FCIC. Chicagsk� opera�n� skupina, arizonsk� Jednotka proti organizovan�mu zlo�inu a vyd�ra�stv�, Legion of Doom, p�isp�vatel� *Phracku*, Nadace elektronick�ho pohrani�� - ti *v�ichni* vypadaj� a jednaj� jako "komanda" a "u�ivatelsk� skupiny". To v�echno jsou elektronick� ad-hokracie, spont�nn� vznikaj�c� a m�n�c� svou strukturu podle pot�eby. N�kte�� z nich jsou policist�. N�kte�� jsou, p��sn� vzato, zlo�inci. N�kte�� jsou politi�t� lobbyist�. Ale ka�d� z t�chto skupin se chov� stejn� spont�nn� - "Hej, vy! Strejda m� hospodu - poj�te si tam zahr�t!"

Ka�d� z t�chto skupin se za sv�j "amat�rismus" styd� a p�stuje si image pro nepo��ta�ov� sv�t - sna�� se vypadat co mo�n� nejp�sobiv�ji, nejseri�zn�ji a nejform�ln�ji. Obyvatel� elektronick�ho pohrani�� se tak podobaj� pion�r�m devaten�ct�ho stolet� tou��c�m po vlastn� st�tnosti. Ale v historick� zku�enosti "pion�r�" devaten�ct�ho a jednadvac�t�ho stolet� existuj� dva z�sadn� rozd�ly.

Za prv�, mocn� informa�n� technologie *prosp�vaj�* mal�m, pru�n�m, voln� organizovan�m skupin�m. V�dycky existovali "pion��i", "hobbyist�", "fanou�ci", "amat��i", "dobrovoln�ci", "hnut�", "u�ivatelsk� skupiny" a "nez�visl� experti". Ale takov� skupina, m�-li technick� mo�nosti ���it ohromn� mno�stv� specializovan�ch informac� rychlost� sv�tla sv�m �len�m, vl�d� a tisku, to je prost� �pln� jin� zv��e. Je to jako rozd�l mezi �ho�em a elektrick�m �ho�em.

Druh�m z�sadn�m rozd�lem je, �e americk� spole�nost je nyn� ve stavu bl���c�m se permanentn� technologick� revoluci. Zejm�na ve sv�t� po��ta�� je prakticky nemo�n� *p�estat* b�t pion�rem, pokud neum�ete nebo se dobrovoln� na v�echno nevyka�lete. V�voj se nikdy nezpomalil natolik, aby se sc�na mohla n�jak institucializovat. "Po��ta�ov� revoluce" pokra�uje po dvaceti, t�iceti, �ty�iceti letech, st�le se roz�i�uje do nov�ch oblast� spole�nosti. V�echno, co doopravdy funguje, je u� zastaral�.

Kdy� jste "pion�r" po celou dobu sv� dosp�losti, ztrat� pro v�s slovo "pion�r" sv�j v�znam. ��m d�l t�m m�n� budete ch�pat sv�j zp�sob �ivota jako p��pravu na n�co jin�ho, n�co usedlej��ho a organizovan�j��ho, a st�le v�ce jako *norm�ln� stav*. V pojmu "permanentn� revoluce" je ve skute�nosti neodstraniteln� rozpor. Kdy� "chaos" trv� dost dlouho, stane se z n�j prost� *nov� spole�ensk� ��d* - a historie se opakuje, s nov�mi hr��i a nov�mi pravidly. Aplikujte toto tvrzen� na sv�t mu�� z�kona na konci dvac�t�ho stolet�, a dostanete skute�n� origin�ln� a pozoruhodn� v�sledky. Jak�koli byrokratick� p��ru�ka o vy�et�ov�n� po��ta�ov�ch zlo�in� bude zastar�vaj�c�, ne� ji dop��ete, a t�m�� staro�itnost, ne� bude vyti�t�na. Pru�nost a rychl� reakce FCIC mu d�vaj� v tomto sm�ru velkou v�hodu a vysv�tluj� jeho �sp�ch. Ani p�i nejlep�� v�li (kterou ostatn� nem�) se organizace velikosti FBI nem��e p�izp�sobit rychlosti zm�n teorie a praxe po��ta�ov�ho zlo�inu. Kdyby se pokusili cvi�it v�echny sv� agenty tak, aby byli na �pici v�voje, bylo by to *sebevra�edn�*, proto�e *nic jin�ho u� by nikdy nestihli*.

FBI u�� sv� agenty z�klad�m teorie elektronick�ho zlo�inu na sv� z�kladn� v Quanticu ve Virginii. A Tajn� slu�ba USA po��d� spolu s dal��mi feder�ln�mi organizacemi �sp�n� a hojn� nav�t�vovan� kursy o telefonn� zpronev��e, po��ta�ov�m zlo�inu a pronik�n� do po��ta�� ve Feder�ln�m policejn�m tr�ninkov�m centru (Federal Law Enforcement Training Center �ili FLETC, �teno "fletsy") v Glyncu v Georgii. Ale ani maxim�ln� snaha t�chto tradi�n�ch organizac� neodstra�uje absolutn� nezbytnost "oblaku s ost��m", jak�m je FCIC.

�lenov� FCIC jsou toti� *u�iteli* ostatn�ch policejn�ch instituc�. Prakticky a doslovn� vzato je Fakulta po��ta�ov�ho zlo�inu v Glyncu jen jin� jm�no pro FCIC. Kdyby autobus s jeho �leny havaroval, byli by ameri�t� policist� ve sv�t� po��ta�ov�ho zlo�inu slep�, hlu�� a n�m�, a brzy by poc�tili zoufalou nutnost vymyslet FCIC znovu. A te� v�bec nen� vhodn� doba za��nat zase od za��tku.

11. �ervna 1991 jsem op�t p�ijel do Phoenixu v Arizon�, abych se z��astnil zat�m posledn� konference Feder�ln�ho v�boru pro po��ta�ov� vy�et�ov�n�. Bylo to p�ibli�n� dvac�t� setk�n� t�to slavn� skupiny. �daj je neur�it�, proto�e nikdo nev�, zdali po��tat setk�n� "Kolokvia", jak byl FCIC naz�v�n v polovin� 80. let, p�edt�m, ne� mu byla dop��na d�stojnost vlastn� zkratky. [...]

Popov�dali jsme si o "Isis", nebo p�esn�ji IACIS �ili International Association of Computer Investigation Specialists ("Mezin�rodn� asociace specialist� na po��ta�ov� vy�et�ov�n�"). Zab�vaj� se "po��ta�ov�mi d�kazy" - metodami rozeb�r�n� po��ta��, je� nezni�� d�le�it� �daje. IACIS, kter� m� nyn� centr�lu v Oregonu, se skl�d� z vy�et�ovatel� ze Spojen�ch st�t�, Kanady, Taiwanu a Irska. "Taiwanu a Irska?", opakoval jsem. To jsou *Taiwan* a *Irsko* v tomto oboru na �pici? No to zrovna ne, p�ipustil m�j partner. Jsou to prost� ti, kte�� o t�hle organizaci usly�eli prvn�. A mezin�rodn� rozm�r je d�le�it�, proto�e probl�m s�m je zjevn� mezin�rodn�. Telefonn� linky vedou v�ude.

Konference se z��astnil i z�stupce Kanadsk� j�zdn�, a vypadal velice spokojen�. Nikdo tohoto Kana�ana nevyhodil, proto�e by mohl p�edstavovat ohro�en� st�tn� bezpe�nosti. Tihle policajti hl�daj� cyberspace. Po��d maj� spoustu starost� s "�zemn� p��slu�nost�" trestn�ch �in�, ale pouh� geografie je netr�p�. Neuk�zal se nikdo z N�rodn�ho ��adu pro letectv� a kosmonautiku. NASA m� velk� probl�my s pr�niky do po��ta��, organizovan�ch zejm�na australsk�mi n�jezdn�ky a nechvaln� zn�m�mi �leny skupiny Chaos Computer Club, a v roce 1990 vzbudilo kr�tkou, ale intenz�vn� pozornost tisku odhalen�, �e jedna z neve�ejn�ch �st�eden NASA v Houstonu byla systematicky zneu��v�na gangem telefand�. Ale fondy NASA byly se�krt�ny. Museli omezit v�echno.

OSI �ili Office of Special Investigations ("��ad zvl�tn�ho vy�et�ov�n�") vojensk�ho letectva USA je *jedinou* feder�ln� organizac� zab�vaj�c� se v�hradn� po��ta�ovou bezpe�nost�. �ekalo se, �e se uk�� v pln� s�le, ale n�kte�� od�ekli - Pentagon omezuje rozpo�et.

Jak se pr�zdn� l�hve hromadily, atmosf�ra se uvol�ovala a p��tomn� za�ali vypr�v�t vesel� p��hody. "Jsou to policajti," usm�la se Thackerayov�. "Kdy� nemluv� o pr�ci, mluv� o �ensk�ch a pit�."

Vyslechl jsem p��hodu o �lov�ku, kter� byl po��d�n o "zkop�rov�n�" diskety a *zkop�roval n�lepku na n�*. Str�il disketu do kop�rky a v�boj statick� elekt�iny zcela zni�il informace, kter� na n� byly.

N�jak� jin� ne��astn�k hodil cel� bal�k zkonfiskovan�ch disket do kufru policejn�ho vozu, hned vedle r�dia. R�diov� sign�l je vymazal. Poslechli jsme si o Dave Genesonovi, prvn�m prokur�torovi, kter� vzn�el ob�aloby v p��padech po��ta�ov�ch zlo�in�. Dave Geneson m�l sprintersk� start, co� je p�i p�echodu do sv�ta po��ta�ov�ho zlo�inu prvn� ctnost�. V�t�ina diskutuj�c�ch souhlasila s t�m, �e je snaz�� porozum�t nejprve po��ta��m a potom policejn� a prokur�torsk� pr�ci. M��ete vz�t n�kter� lidi od po��ta�� a ud�lat z nich dobr� policajty - ale samoz�ejm� musej� m�t *policajtskou mentalitu*. Musej� m�t pouli�n� instinkty. Trp�livost. Vytrvalost. A diskr�tnost. Mus�te si b�t jist�, �e to nejsou ��dn� divo��ci, vejtahov�, kovbojov�.

V�t�ina z lid� u baru pracovala p�vodn� jako vojen�t� bezpe�nostn� experti nebo policist� vy�et�uj�c� obchod s drogami �i vra�dy. Byl vyj�d�en nezdvo�il� n�zor, �e vojensk� expert je nesmysln� pojem a tak� �e i odpudiv� sv�t vra�d je �ist�� ne� operace proti obchodn�k�m s drogami. Jeden z p��tomn�ch pracoval pod ciz�m jm�nem na drogov�m p��padu v Evrop� nep�etr�it� �ty�i roky. "U� jsem se skoro vzpamatoval," prohl�sil s kamennou tv���, s �ern�m, s��rav�m, vpravd� policajtsk�m humorem. "Te� u� dok�u ��ct 'mrd' a nestrkat p�ed n�j 'matku'."

"V policajtsk�m sv�t�," prohl�sil jin�, "je v�echno dobr� a �patn�, �ern� a b�l�. U po��ta�� je v�echno �ediv�."

Jeden ze zakl�daj�c�ch �len� FCIC, kter� byl �lenem t�to skupiny u� v dob�, kdy byla je�t� Kolokviem, vypr�v�l o tom, jak se k tomu dostal. D�lal ve Washingtonu v odd�len� vra�d a byl vysl�n vy�et�ovat "hackersk�" p��pad. Podle slova "hack" ("sekat") p�irozen� p�edpokl�dal, �e m� naj�t psychopata s no�em, a p�i�el do po��ta�ov�ho st�ediska o�ek�vaje krev a mrtvolu. Kdy� mu kone�n� do�lo, o co jde (po hlasit�ch a marn�ch v�zv�ch, aby program�to�i "mluvili anglicky"), zavolal na velitelstv� a �ekl jim, �e o po��ta��ch nic nev�. Odpov�d�li mu, �e v�ichni ostatn� v�d� zrovna tolik a a� se sakra kouk� d�t do pr�ce.

Tak�e pou�il srovn�n�. Analogii. Metaforu. "N�kdo se vloupal do va�eho po��ta�e, jo?" N�siln� vniknut� - to zn�m. "Jak se dostal dovnit�?" "Telefonem." V�hru�n� telefon�ty, to je jasn�! Pot�ebujeme z�znamn�k a zjistit volaj�c�ho!

Fungovalo to. L�pe ne� nic. A fungovalo to mnohem l�p, kdy� se sezn�mil s dal��m policajtem, kter� �e�il n�co podobn�ho. A ti dva na�li dal��ho, a dal��ho, a Kolokvium bylo brzy na sv�t�. Velkou v�hodou bylo, �e snad v�ichni znali Carltona Fitzpatricka, po��ta�ov�ho lektora z Glynka.

Ledy se prolomily ve velk�m stylu v Memphisu v roce 1986. Kolokvium p�it�hlo spoustu nov�ch lid� - z Tajn� slu�by, z FBI, od voj�k�, z jin�ch feder�ln�ch agentur - profesion�ly. Nikdo necht�l nikomu ��ct ani slovo. Ob�vali se, �e kdyby se to dostalo k jejich ��f�m, p�i�li by o m�sto. Str�vili nep��jemn� opatrn� odpoledne.

S formalitami se nedostali nikam. Ale kdy� ofici�ln� program skon�il, p�inesli organiz�to�i basu piv. A jakmile ��astn�ci opustili byrokratick� formace a kompeten�n� spory, v�echno se zm�nilo. "Otev�el jsem sv� srdce," vzpom�nal hrd� jeden z veter�n�. Ne� nastala noc, stav�li z pr�zdn�ch pivn�ch plechovek pyramidy a m�lem skl�dali vlastn� bojovou p�se�.

FCIC nen� jedinou americkou organizac� po��ta�ov�ch policist�. Existovala t�eba District Attorneys' Technology Theft Association ("Asociace prokur�tor� pro p��pady kr�de�� technologi�") �ili DATTA, i kdy� ta se specializovala sp��e na kr�de�e �ip�, du�evn� vlastnictv� a po��ta�ov� �ern� trh. Nebo High Tech Computer Investigators Association ("Asociace po��ta�ov�ch vy�et�ovatel�") �ili HTCIA, zalo�en� v Silicon Valley v Kalifornii o rok d��ve ne� FCIC, jej�mi� �leny byly osobnosti jako Donald Ingraham. Nebo Law Enforcement Electronic Technology Assistance Committee ("V�bor pro pomoc policii v elektronick�ch technologi�ch") �ili LEETAC na Florid� a �tvary po��ta�ov�ch kriminalist� v Illinois, Marylandu, Texasu, Ohiu, Coloradu a Pennsylvanii. Ale to v�echno byly m�stn� skupiny. FCIC byl prvn� organizac� v opravdu celost�tn�m m���tku a na feder�ln� �rovni.

�lenov� FCIC �ij� na telefonn�ch link�ch. Ne na boardech - velice dob�e se vyznaj� v tom, jak boardy funguj�, a v�d�, �e nejsou bezpe�n�. Ka�d� �len FCIC m� telefonn� ��et, jak�mu byste neuv��ili. Lid� z FCIC maj� u� dlouho t�sn� kontakty s lidmi od telefon�. Cyberspace je jejich p�irozen�m prost�ed�m.

FCIC m� t�i z�kladn� podskupiny: lektory, bezpe�nostn� odborn�ky a vy�et�ovatele. Proto se tak� jmenuje "V�bor pro vy�et�ov�n�" a v jeho n�zvu se neobjevuje nepopul�rn� term�n "po��ta�ov� zlo�in". Ofici�ln� je FCIC "st�echovou organizac� agentur, nikoli jednotlivc�"; neofici�ln� je pole jeho p�sobnosti tak specializovan�, �e v�znam jednotlivc� je z�sadn�. V�ichni p��tomn� musej� b�t osobn� pozv�ni, a prakticky ka�d� �len FCIC se pova�uje za �iv� d�kaz tvrzen�, �e doma nen� nikdo prorokem.

Sly��m to znovu a znovu, r�zn�mi slovy, ale stejn�m t�nem. "P�ipadal jsem si jako poustevn�k, kter� si pov�d� pro sebe." "Byl jsem �pln� izolov�n." "Byl jsem zoufal�." "FCIC je pro vy�et�ov�n� po��ta�ov�ch zlo�in� v Americe to nejlep��, co m��e b�t." "FCIC skute�n� funguje." "Tady najdete lidi, co v�m opravdu �eknou, co se ve skute�nosti d�je, a ne jen pr�vn�ky hledaj�c� mouchy." "Nau�ili jsme jeden druh�ho v�echno, co v�me."

Up��mnost t�chto tvrzen� m� p�esv�d�uje, �e jsou pravdiv�. FCIC je funk�n� a nenahraditeln�. Je tak� v z�sadn�m rozporu z tradic� a mocenskou strukturou americk�ch policejn�ch instituc�. Skupina tak neform�ln� a podnikav� jako FCIC pravd�podobn� neexistovala od dob po��tk� Tajn� slu�by USA v 60. letech 19. stolet�. Lid� z FCIC �ij� jako lid� jednadvac�t�ho stolet� v prost�ed� dvac�t�ho stolet�, a jakkoli se d� shrom�dit mnoho argument� pro toto uspo��d�n�, d� se shrom�dit i mnoho protiargument�, a rozpo�ty kontroluj� zpravidla ti, kte�� shroma��uj� protiargumenty. Poslouchal jsem, jak si dva �lenov� FCIC z New Jersey vym��uj� �ivotn� zku�enosti. Jeden z nich byl v 60. letech motork��em z pom�rn� drsn�ho gangu. "Jo, a znal si toho a toho?", zeptal se jeho kolega z New Jersey. "Kus chlapa, ramenatej."

"Jo, znal."

"No tak ten byl od n�s. N� agent v gangu."

"V�n�? Sakra! Pamatuju si ho. Fajn chlap."

Thackerayov� vzpom�nala, jak byla oslepen� slzn�m plynem p�i protestech proti v�lce ve Vietnamu ve Washingtonu v listopadu 1969, ze kter�ch d�lala report� pro studentsk� �asopis sv� �koly. "Taky jsem tam byl," u�kl�bl se jin� policista. "R�d sly��m, �e ten slz�k n�koho trefil." On s�m byl tak slep�, p�iznal se, �e pozd�ji toho dne zatkl mal� stromek.

FCIC je podivn� skupina, shrom�d�n� n�hodou a nezbytnost�, l�he� policist� nov�ho typu. Na sv�t� je spousta specializovan�ch policajt� - odborn�ci na sko��pk��e, na drogy, na dan�, ale pravd�podobn� jedinou skupinou, kter� je stejn� izolovan� jako FCIC, jsou asi policist� p�traj�c� po d�tsk� pornografii. Ob� tyto skupiny se toti� zab�vaj� spiklenci, kter�m velice z�le�� na v�m�n� ileg�ln�ch dat a na zachov�n� sv� anonymity; a ��dn� jin� policista o nich nechce ani sly�et.

�lenov� FCIC pom�rn� �asto m�n� zam�stn�n�. Z��dkakdy maj� ve�ker� vybaven� a tr�nink, kter� cht�j� a pot�ebuj�. A jsou pom�rn� �asto �alov�ni.

Jak se p�ipozd�valo - v baru za�ali hr�t - n�lada se st�vala pochmurn�j��. Vl�da nikdy nic neud�l�, tvrdil kdosi, dokud nedojde k n�jak�mu kolapsu. O po��ta�ov� kolapsy nen� co st�t, ale ned� se pop��t, �e velice prosp�vaj� d�v�ryhodnosti FCIC. Vezm�te si t�eba "Internet Worm". "L�ta jsme varovali p�ed n���m takov�m - ale proti tomu, co n�s �ek�, je to mali�kost." Tito lid� o�ek�vaj� katastrofu. V�d�, �e dokud nedojde ke katastrof�, nic podstatn�ho se nezm�n�.

Dal�� den jsme vyslechli rozs�hlou p�edn�ku mu�e, kter� b�val po��ta�ov�m policistou, dostal se do sporu s jistou arizonskou radnic� a nyn� se �ivil instalov�n�m po��ta�ov�ch s�t� (za podstatn� vy��� plat). Mluvil o rozeb�r�n� s�t� z optick�ch kabel�.

I jedin� po��ta�, m�-li hodn� perif�ri�, je v podstat� "s��" - skupina stroj� propojen�ch dr�ty nesrovnateln� slo�it�j��m zp�sobem ne� t�eba stereo v�. �lenov� FCIC vyv�jej� a publikuj� n�vody, jak zabavovat po��ta�e a jak z nich z�sk�vat d�kazy. N�kdy jsou to jednoduch� pravidla, nicm�n� pro oby�ejn�ho policajta, kter� dnes m��e zakopnout o b��c� po��ta� p�i protidrogov� razii �i vy�et�ov�n� zpronev�ry, mohou m�t z�sadn� d�le�itost. Nap��klad: Vyfotografuj syst�m, ne� na n�j s�hne�. Ozna� konce v�ech kabel�, ne� je odpoj��. "Zaparkuj" hlavi�ky pevn�ch disk�, ne� s nimi pohne� [u dne�n�ch po��ta�� je toto zpravidla zaji��ov�no automaticky - pozn. p�ekl.]. Seber diskety. Ned�vej je do magnetick�ho pole. Nepi� na n� kuli�kov�m perem. Seber manu�ly. Seber v�pisy. Seber pozn�mky le��c� u po��ta�e. Zkop�ruj data, ne� se na n� pod�v�, a zkoumej kopii, ne origin�l.

N� p�edn�ej�c� rozdal namno�en� diagramy typick� s�t� LAN ("Local Area Network" �ili "m�stn� s��") odkudsi z Connecticutu. *Sto pades�t dev�t* osobn�ch po��ta��, ka�d� se sv�mi vlastn�mi periferiemi. T�i "souborov� servery". P�t "hv�zdicovit�ch bran", ka�d� s dvaat�iceti porty. Jedna �estn�ctiportov� br�na na deta�ovan�m pracovi�ti. A v�echny tyto stroje komunikuj� jeden s druh�m, distribuuj� elektronickou po�tu, software a t�eba i d�kazy o trestn� �innosti. V�echny jsou propojeny optick�mi kabely s vysokou p�enosovou kapacitou. Pachatel - policajti �asto mluv� o "pachatel�ch" - m��e sed�t u PC ��slo 47 nebo 123 a m�t v�echna sv� ileg�ln� data na "soukrom�m" po��ta�i n�jak�ho trouby v jin� kancel��i - nebo v jin�m pat�e - nebo klidn� dv� t�i m�le daleko! Data mohou b�t i "roztrh�na" do ne�iteln�ch kousk�, ukryt�ch na r�zn�ch m�stech, na cel� �ad� r�zn�ch disk�.

P�edn�ej�c� n�s vyzval, abychom navrhli postup vy�et�ov�n�. Byl jsem naprosto bezmocn�. Kdyby z�le�elo na mn�, bylo v�e ztraceno. V t�to jedin� budov� bylo pravd�podobn� v�ce disk�, ne� bylo zabaveno v pr�b�hu cel� "Operace Sundevil". "Inform�tor," �ekl n�kdo. Spr�vn�. Lidsk� faktor v�dycky hraje roli, a p�i p�em��len� o tajemn�ch z�kout�ch modern� technologie se na n�j snadno zapom�n�. Policajti um�j� p�im�t lidi, aby se rozpov�dali, a lid� od po��ta��, je-li jim v�nov�na �idle a soust�ed�n� pozornost, budou o sv�ch po��ta��ch mluvit, dokud jim vydr�� hlasivky. Byl zaznamen�n p��pad, kdy jedin� ot�zka - "Jak jste to ud�lal?" - vyprovokovala souvislou p�ta�ty�icetiminutovou odpov��, zaznamenanou na video, v jej�m� pr�b�hu se po��ta�ov� zlo�inec nejen ke v�emu p�iznal, ale kreslil vysv�tluj�c� n��rtky.

***

Lid� od po��ta�� jsou upov�dan�. Hacke�i se *vytahuj�*. Telefandov� jsou *patologicky* upov�dan� - copak kradou p��stupov� k�dy pro n�co jin�ho, ne� aby se mohli vybavovat deset hodin v tahu se sv�mi p��teli z druh�ho konce kontinentu? Lid�, kte�� um�j� zach�zet s po��ta�i, maj� opravdu k dispozici arzen�l rafinovan�ch pom�cek a technik, kter� jim umo��uje zakr�t v�echny mo�n� exotick� triky, a kdyby o nich dok�zali prost� *nekecat*, nejsp�� by jim spousta fantastick�ch elektronick�ch zlo�in� pro�la. Ale takhle to nefunguje - nebo p�inejmen��m, takhle to *dosud nefungovalo*.

Prakticky ka�d� telefanda, kter� byl kdy chycen, bez v�h�n� obvinil sv� u�itele, sv� ��ky i sv� p��tele. Prakticky ka�d� po��ta�ov� zlo�inec "s b�l�m l�me�kem", suver�nn� p�esv�d�en� o nepr�st�elnosti sv�ho elegantn�ho pl�nu, je nep��jemn� p�ekvapen, kdy� se k n�mu, poprv� v jeho �ivot�, naklon� opravdov�, p��mo�a�e agresivn� policajt, chytne ho za ko�ili, pod�v� se mu do o�� a �ekne: "Tak fajn, hajzl�ku - p�jdem se proj�t!" Ani v�echen hardware na sv�t� neochr�n� va�e nervy p�ed re�ln�mi, neoddiskutovateln�mi pocity strachu a viny.

Policajti se um�j� dostat od bodu A k bodu Z, ani� by kv�li tomu museli ��st ka�d� p�smeno v abeced� n�jak�ho vy��ran�ho zlod�je. Policajti v�d�, jak ��znout do masa. Policajti v�d� spoustu v�c�, kter� ostatn� lid� nev�d�.

I hacke�i v�d� spoustu v�c�, kter� ostatn� lid� nev�d�. V�d� t�eba, jak se telefonn� linkou dostat do tv�ho po��ta�e. Ale policajti mohou p�ij�t *p��mo do tv�ho domu* a zamknout *tebe* a tv�j po��ta� do r�zn�ch pevn�ch schr�nek. Policajt zaj�maj�c� se o hackery si je m��e chytit a prostudovat. Hacker zaj�maj�c� se o policajty se mus� spokojit se zpr�vami z druh� ruky, undergroundov�mi legendami a t�m, co jsou policajti ochotn� ��ct ve�ejnosti. A Tajn� slu�ba USA se nejmenuje tajn�, proto�e m� ve zvyku hodn� o sob� prozrazovat.

N�kte�� lid�, informoval n�s n� p�edn�ej�c�, se myln� domn�vaj�, �e odposlouch�vat provoz na optick�m kabelu je "nemo�n�". On se sv�m synem, pokra�oval, si ve sv� dom�c� d�ln� ned�vno vyrobili odposlouch�vac� za��zen� pro optick� linky. Nechal ho kolovat, spolu s po��ta�ovou kartou LAN, na kter� byly pomocn� obvody, abychom ho poznali, kdybychom se s n�m setkali p�i n�jak�m vy�et�ov�n�. Ka�d� si ho mohl prohl�dnout.

Odposlouch�vac� za��zen� vypadalo jako klasick� prototyp - kovov� v�le�ek dlouh� jako palec se dv�ma plastikov�mi svorkami. Z jedn� visely t�i tenk� �ern� dr�tky, ka�d� zakon�en� malou �ernou plastikovou krytkou. Kdy� jste ji sundali, mohli jste si prohl�dnout optick� vl�kno - ne siln�j�� ne� vlas.

P�edn�ej�c� vysv�tlil, �e kovov� v�le�ek je "vlnov� rozbo�ova�". Zjevn� se pou��val tak, �e �lov�k roz��zl optick� kabel, napojil na od��znut� konce dva dr�tky a op�t tak nav�zal p�eru�en� spojen� a pak �etl v�echna data proch�zej�c� kabelem na n�jak�m speci�ln�m monitoru p�ipojen�m ke t�et�mu v�vodu. Zn�lo to docela jednodu�e. R�d bych v�d�l, pro� to nikoho nenapadlo d��v. A taky bych r�d v�d�l, kolik m� syn p�edn�ej�c�ho, hraj�c� si v dom�c� d�ln�, nezletil�ch p��tel.

Dali jsme si pauzu. Mu� sed�c� vedle mn� m�l na hlav� reklamn� baseballovou �epici se sloganem doporu�uj�c�m samopaly Uzi. Vym�nili jsme si o nich p�r spole�ensk�ch pozn�mek. Dlouho to byly obl�ben� zbran� Tajn� slu�by USA, ale zd� se, �e vy�ly z m�dy po��tkem v�lky v Persk�m z�livu, kdy� se na�ich arabsk�ch p��tel dotklo, �e Ameri�an� d�vaj� p�ednost izraelsk�m zbran�m. Krom� toho, jak m� informoval jin� expert, samopaly Uzi se zasek�vaj�. Up�ednost�ovanou zbran� t�to t��dy je nyn� n�meck� Heckler&Koch.

Mu� s baseballovou �epic� byl soudn� fotograf. �asto tak� po�izoval fotografie v pr�b�hu vy�et�ov�n� po��ta�ov�ch zlo�in�. Po�izoval - ne� do�lo k politick�mu zem�t�esen� ve Phoenixu. Nyn� byl soukrom�m detektivem a spolu se svou �enou vedl fotografick� sal�n specializuj�c� se na svatby a portr�tn� fotografie. Jeho p��jmy - nutno opakovat - se podstatn� zv��ily. Byl st�le �lenem FCIC. Jestli jste n�hodou �leny FCIC a pot�ebujete si promluvit s expertem na soudn� fotografii, tak tady ho m�te, schopn�ho a ochotn�ho. Kdyby se neuk�zal, ostatn� by ho postr�dali.

P�edn�ej�c� zd�raznil d�le�itost p�edb�n�ho vy�et�ov�n�, kter� mus� p�edch�zet zabaven� d�kaz�. Je nezbytn� nutn� v�d�t, o kolik po��ta�� se jedn�, jak� je na nich opera�n� syst�m, kolik lid� je pou��v�, kde jsou ve skute�nosti ulo�ena data. Jednodu�e vtrhnout do kancel��e a ��dat "v�echny po��ta�e" znamen� koledovat si o velk� mal�r.

Diskr�tn� �vodn� vy�et�ov�n� je nezbytn�. Ve skute�nosti je nezbytn� norm�ln� tajn� operace. *�piclov�n�*, abychom to �ekli jasn�.

P�i konverzaci po p�edn�ce jsem se zeptal jednoho z ��astn�k�, jestli by nepomohl "trashing".

Dostalo se mi improvizovan� p�edn�ky o teorii a praxi "kontroly odpadu". Policejn� "kontrola odpadu", stejn� jako kontrola po�ty nebo odposlouch�v�n� telefon�, vy�aduje soudn� povolen�. Po jeho z�sk�n� je �innost policist� zcela analogick� "odpadov�n�" hacker� - ov�em d�kladn�j�� a mnohem l�pe organizovan�. Je tak u�ite�n�, dozv�d�l jsem se, �e mafi�ni ve Phoenixu �asto pou��vaj� zam�en� popelnice, vyb�ran� specializovanou meta�skou spole�nost� zachov�vaj�c� p��sn� bezpe�nostn� opat�en�.

P�i vy�et�ov�n� jednoho p��padu "odpadovalo" komando arizonsk�ch policist� jeden d�m po �ty�i m�s�ce. Ka�d� t�den p�ijeli kuka-vozem, p�estrojen� za meta�e, odvezli obsah popelnic na skryt� m�sto a pe�liv� ho prozkoumali - �pinav� pr�ce, zvlṻ vzhledem k tomu, �e jeden z obyvatel domu se podroboval dial�ze ledvin. V�echny zaj�mav� dokumenty byly o�i�t�ny, vysu�eny a prozkoum�ny. Zvl�t� vydatn�m zdrojem dat byla odhozen� p�ska do psac�ho stroje, na n�� byl p�smeno po p�smenu obsah v�ech dopis� odeslan�ch z domu. Dopisy byly p�eps�ny policejn� sekret��kou, vybavenou velkou stoln� lupou. [...]

Atmosf�ra setk�n� se nyn� zm�nila s p��chodem host� z Nadace elektronick�ho pohrani�� (Electronic Frontier Foundation �ili EFF). EFF, jej�m� zakladatel�m a historii se budeme podrobn� v�novat v p���t� kapitole, je ob�ansk� organizace, je� vznikla jako p��m� odpov�� na z�tah na hackery v roce 1990.

Mitchell Kapor, prezident Nadace, a Michael Godwin, jej� hlavn� pr�vn�k, se v�bec poprv� p�i�li postavit feder�ln�m policist�m *mu� proti mu�i*. Kapor s Godwinem, kte�� si byli jako obvykle v�domi nekone�n�ch mo�nost� publicity, s sebou p�ivedli vlastn�ho novin��e: Roberta Drapera z Austinu, jeho� ned�vno publikovan� a dob�e p�ijat� kniha o �asopise *Rolling Stone* byla st�le je�t� k dost�n�. Draper pracoval na report�i pro *Texask� m�s��n�k*.

Proces Steve Jackson (a EFF) versus Chicagsk� opera�n� skupina proti po��ta�ov� zpronev��e a zneu�it� po��ta�e vzbudil v Texasu zna�nou pozornost. Te� se se�li dva novin��i z Austinu, kte�� se o n�j zaj�mali. I s Goodwinem (rod�kem z Austinu a b�val�m novin��em) jsme byli t�i. Na ob�d� jsem si p�ipadal jako na setk�n� spolu��k� po dvaceti letech. [...]

V konferen�n�m s�le Thackerayov� srde�n�, by� dosti stru�n�, p�edstavila Kapora s Godwinem sv�m koleg�m. Byly rozd�ny p�ipraven� materi�ly a Kapor se ujal slova. �sp�n� bostonsk� podnikatel s modern�mi technologiemi, za norm�ln�ch okolnost� r�zn� ��f sv�ho vlastn�ho imp�ria a velice dobr� ve�ejn� �e�n�k, byl viditeln� nerv�zn� a up��mn� se k tomu p�iznal. Za�al konstatov�n�m, �e pova�uje pronik�n� do po��ta�� za neetick� a nemor�ln� a �e EFF nen� "fond na podporu hacker�," jak se objevilo v tisku. Chvilku se v�noval z�kladn� motivaci sv� skupiny a zd�raznil jej� dobrou v�li, ochotu naslouchat a snahu o soulad s mu�i z�kona - kdykoli je to, ehm, mo�n�.

Pak, po Godwinov� v�zv�, n�hle poznamenal, �e i internetovsk� node EFF byl ned�vno napaden hackery a �e EFF na tom nevid� nic sm�n�ho.

Po tomto p�ekvapuj�c�m p�izn�n� se atmosf�ra za�ala rychle uvol�ovat. Brzy Kapor zodpov�dal ot�zky, odr�el n�mitky, zpochyb�oval definice a �ongloval s paradigmaty se sv�m obvykl�m gustem.

Kapor m�l zjevn� zna�n� �sp�ch se svou inteligentn� a skeptickou anal�zou podstaty "osobn�ch ��sel" nab�zen�ch telekomunika�n�mi spole�nostmi. (Na tomto poli nebyli FCIC a EFF nikdy ve sporu a nemaj� ��dn� valy, je� by cht�li br�nit.) Osobn� ��sla jsou zpravidla propagov�na jako n�stroj pro zv��en� soukrom� z�kazn�k�, co� Kapor nazval "kou�ovou clonou" a zd�raznil, �e skute�n�m c�lem osobn�ch ��sel je *umo�nit velk�m spole�nostem vybudov�n� rozs�hl�ch komer�n�ch datab�z� lid�, kte�� jim telefonuj� a faxuj�*. Z�ejm� jen m�lo lid� v s�le tato mo�nost napadla, mo�n� s v�jimkou dvou pozdn�ch p��choz�ch z bezpe�nostn�ho odboru telefonn� spole�nosti US WEST, kte�� nerv�zn� poka�l�vali.

Mike Godwin pot� podrobn� prezentoval "Ob�anskopr�vn� aspekty prohled�v�n� a zabavov�n� po��ta��". T�m jsme se kone�n� dostali k j�dru kontroverze, ke skute�n�mu politick�mu sporu. Obecenstvo pozorn� poslouchalo a ob�as se oz�valy hn�viv� v�k�iky: "Neu�te n�s na�i pr�ci!" "T�mhle ot�zk�m se v�nujeme u� l�ta! Nezapom�n�me na n� ani na den!" "Kdy� nezabav�m v�echno, za�aluj� m� po�kozen�!" "Poru�uju z�kon, kdy� n�komu nech�m deset tis�c disk� pln�ch *pir�tsk�ho softwaru* a *kraden�ch k�d�*!" "Na�e pr�ce je zabr�nit lidem poru�ovat �stavu - my jsme *ochr�nci* �stavy!" "Zabavujeme, kdy� v�me, �e ty v�ci stejn� propadnou na n�hradu �kody!"

"Jestli maj� propadnout, ne��dejte o povolen� k prohl�dce, ale o zabaven� propadl� v�ci," navrhl su�e Godwin. Zd�raznil, �e v�t�ina podez�el�ch z po��ta�ov�ch zlo�in� *nechce*, aby byly jejich po��ta�e odneseny, na bl��e neur�enou dobu, b�hv� kam. Prohl�dka jim nemus� vadit, ani d�kladn� prohl�dka, ale cht�j�, aby byly jejich stroje prohl��eny na m�st�. "To je m�me nechat ur�it, co n�m cht�j� d�t?" zeptal se n�kdo kousav�. "A co kdybyste si vzali kopie dat?" op��il Godwin.

"To p�ed soudem nikdy neobstoj�." "Dob�e, tak ud�lejte kopie, dejte *jim* kopie a vezm�te si origin�ly."

"Hmm."

Godwin vykreslil syst�my BBS jako schr�nky projev� chr�n�n�ch Prvn�m dodatkem americk� �stavy, zaru�uj�c�m svobodu slova. Post�oval si, �e p��ru�ky o vy�et�ov�n� po��ta�ov�ch zlo�in�, vyd�van� feder�ln�mi agenturami, d�laj� board�m �patnou publicitu; tvrd�, �e to jsou zlo�ineck� hn�zda, pln� pedofil� a zlod�j�, zat�mco ve skute�nosti je naprost� v�t�ina z tis�c� americk�ch board� zcela ne�kodn� a v�bec ne tak romanticky podez�el�.

Lid�, kte�� maj� boardy, prost� nesn�ej�, kdy� jsou jejich syst�my zabaveny, a des�tky (nebo stovky) jejich u�ivatel� p�ihl��ej� v bezmocn� hr�ze. Jejich pr�vo na svobodu projevu je omezeno. Jejich pr�vo na svobodu shroma��ov�n� a spol�ov�n� s jin�mi lidmi je ohro�eno. A jejich soukrom� je naru�eno, kdy� se jejich soukrom� elektronick� po�ta stane majetkem policie.

Nikdo se neozval, aby br�nil praxi zabavov�n� board�. V�klad prob�hl v pokorn�m tichu. A� u� pr�vn� principy ��kaj� cokoli - (a pr�vn� principy nemohou b�t v�eobecn� uzn�ny, dokud nejsou p�ijaty z�kony �i ustanoveny precedenty) - zabavov�n� board� se pro vztahy americk� po��ta�ov� policie s ve�ejnost� stalo smrteln�m jedem.

A ostatn� to ani nen� nezbytn�. Kdy� jste policajt, m��ete se o pir�tsk�m boardu dozv�d�t prakticky v�echno od sv�ch inform�tor�. Davy samozvan�ch str�c� ve�ejn�ho blaha - no dob�e, tak *znepokojen�ch ob�an�* - se obracej� na policii, kdykoli ve sv�m okol� zpozoruj� pir�tsk� board (a �eknou o n�m policii tolik a s tolika technick�mi detaily, �e si a� budete p��t, aby u� kone�n� zmlkli). Ochotn� p�edaj� policii rozs�hl� soubory sta�en� z BBS a po��ta�ov� v�pisy o jej�m provozu. Je *nemo�n�* udr�et rtu�ovitou elektronickou informaci z dosahu policie. N�kter� lidi kolem po��ta�� dr�d� p�edstava policie "monitoruj�c�" boardy. Zejm�na agenti Tajn� slu�by USA zkoumaj� boardy pom�rn� pravideln� a tyto aktivity maj� sv� diskutabiln� aspekty. Ale p�edpokl�dat, �e elektronick� policie bude vzhledem k pr�v� tomuto m�diu slep�, hluch� a n�m�, prost� odporuje zdrav�mu rozumu. Policist� se d�vaj� na televizi, poslouchaj� r�dio, �tou noviny a �asopisy; pro� by se m�li vyh�bat board�m? Policajti maj� stejn� p��stup k elektronick�m informac�m jako kdokoli jin�. Jak jsme vid�li, p�kn�ch p�r po��ta�ov�ch policist� m� *sv� vlastn�* boardy, v�etn� board� nastra�en�ch na hackery, je� se celkem velice osv�d�ily.

A nakonec, jejich p��tel� z Kanadsk� j�zdn� (a kolegov� v Irsku a na Taiwanu), nemaj� Prvn� dodatek ani dal�� americk� pr�vn� restrikce, ale maj� telefonn� linky a mohou volat jak�koli board v Americe, kdykoli se jim zl�b�. Tyt� technologick� faktory, kter� vyu��vaj� hacke�i, telefandov� a softwarov� pir�ti, m��e vyu��vat i policie. "Technologick� faktory" *nemaj�* lidsk� obl�bence. Nejsou �ern� ani b�l�, nekopou za establishment ani za underground, nebojuj� pro n�co ani proti n��emu.

Godwin podrobn� kritizoval p�edpoklad, je� nazval "sc�n��em o chytr�m amat�rovi" - hypot�zu, �e "hacker", jeho� se chyst�te nav�t�vit, je ur�it� technick� g�nius, a �e tedy prohl�dka jeho bytu mus� b�t extr�mn� d�kladn�. Tedy z pohledu mu�� z�kona: pro� riskovat, �e n�co vynech�te? Zabavte v�echno. Zabavte jeho po��ta�. Zabavte jeho knihy. Zabavte jeho pozn�mkov� se�ity. Zabavte elektronick� koncepty jeho milostn�ch dopis�. Zabavte jeho walkmana. Zabavte po��ta� jeho man�elky. Zabavte po��ta� jeho otce. Zabavte po��ta� jeho mal� sest�i�ky. Zabavte po��ta� jeho zam�stnavatele. Zabavte mu CD disky - *mohou* to b�t disky CD-ROM, rafinovan� zamaskovan� jako popul�rn� hudba. Zabavte mu laserovou tisk�rnu - mohl schovat n�co d�le�it�ho v jej�ch p�ti megabytech pam�ti. Zabavte mu manu�ly k program�m a dokumentaci k po��ta�i. Zabavte mu v�decko-fantastick� a hrac� knihy. Zabavte mu konzoli Nintenda a Pac-Mana. Zabavte mu telefonn� z�znamn�k a vytrhn�te telefon ze zdi. Zabavte v�echno, co je jen trochu podez�el�.

Godwin zd�raznil, �e v�t�ina "hacker�" nejsou ��dn� techni�t� g�niov�. Je mezi nimi mnoho podvodn�k� a zlod�j�, kte�� se v technice nijak zvlṻ nevyznaj� - znaj� jen p�r jednoduch�ch technik �izen�. A tot� plat� pro v�t�inu patn�ctilet�ch kluk�, kte�� z�skali z pir�tsk�ho boardu program testuj�c� p��stupov� k�dy. Nen� t�eba zabavit v�echno, co maj� na dosah. �sp�n� ob�aloba nepot�ebuje cel� po��ta�ov� syst�m a deset tis�c disket.

"A je-li po��ta� n�strojem trestn� �innosti?" ot�zal se kdosi.

Godwin klidn� p�ipustil, �e princip zabavov�n� n�stroj� trestn� �innosti je v americk�m pr�vn�m syst�mu pevn� zakotven. Setk�n� skon�ilo. Godwin a Kapor museli odej�t. P���t� r�no m�l Kapor vystoupit v Odboru ve�ejn�ch slu�eb st�tu Massachusetts a promluvit o standardech ISDN pro rozlehl� s�t�.

Jakmile byli pry�, Thackerayov� se rozz��ila. Podnikla riskantn� akci a usp�la s n�. Jej� kolegov� neutrhli Kaporovi s Godwinem hlavy. Byla na n� velmi hrd� a tak� jim to �ekla.

"Sly�eli jste, co ��kal Godwin o *n�stroj�ch trestn� �innosti*?" j�sala. "P�nov�, to p�ece znamen�, �e *Mitch m� nebude �alovat*!"

Americk� po��ta�ov� policie je zaj�mav� spole�ensk� skupina. Jako sociologick� fenom�n jsou mnohem zaj�mav�j��, a mnohem d�le�it�j��, ne� nezletil� telefandov� a hacke�i. P�edev��m jsou star�� a moud�ej��; ne p�el�tav� amat��i s pochybnou mor�lkou, ale ost��len� dosp�l� profesion�lov� a zodpov�dn� st�tn� zam�stnanci. A, na rozd�l od hacker�, nemaj� jen izolovanou *technickou* moc, ale solidn� pr�vn� a spole�enskou autoritu.

A, co� je zvlṻ zaj�mav�, jsou v cyberspace pr�v� tak doma jako kdokoli jin�. Nemaj� z toho radost. Policie je od p�irozenosti autorit��sk� a d�v� p�ednost chov�n� podle pravidel a precedent�. (I ti policist�, kte�� potaj� v nebezpe�n� oblasti s chut� ��znou zat��ku, d�stojn� odm�tnou jak�koli "kovbojsk�" akce.) Ale v cyberspace *neexistuj�* ��dn� pravidla a precedenty. Po��ta�ov� policist� jsou pion��i dob�vaj�c� nov� sv�t, �erifov� elektronick�ho pohrani��, a� se jim to l�b� nebo ne.

Podle m�ho n�zoru by ka�d� mlad�k (�i d�vka) miluj�c� po��ta�e, fascinovan� komplikovan�mi detaily po��ta�ov� bezpe�nosti a p�itahovan� v�ben�m specializovan�ch v�domost� a moci ud�lal dob�e, kdyby zapomn�l na hackersk� snahy a pokusil se st�t feder�ln�m agentem. Feder�ln� agenti triumfnou hackery v prakticky �emkoli, co hacke�i um�j�, v�etn� shroma��ov�n� �pion�n�ch informac�, pou��v�n� fale�n�ch toto�nost�, "odpadov�n�", odposlouch�v�n� telefon�, tvorby kartot�k, spolupr�ce p�es po��ta�ov� s�t� a pronik�n� do po��ta�ov�ch syst�m� - *zlo�ineck�ch* po��ta�ov�ch syst�m�. Agenti Tajn� slu�by USA v�d� o telefonech, p��stupov�ch k�dech a kreditn�ch kart�ch v�c, ne� se v�t�ina telefand� nau�� za cel� l�ta, a co se t��e vir�, vloup�n�, softwarov�ch bomb a trojsk�ch ko��, agenti maj� p��m� p��stup k aktu�ln�m a �pln�m d�v�rn�m informac�m, o nich� se v undergroundu vypr�v�j� jen neur�it� legendy.

A jestli ti jde o uzn�n� ve�ejnosti, jen m�lo lid� na sv�t� se m��e m��it s chladn� nebezpe�nou eleganc� dob�e tr�novan�ho a dob�e vyzbrojen�ho agenta Tajn� slu�by Spojen�ch st�t� americk�ch. P�irozen�, ke z�sk�n� t�to moci a znalost� je t�eba n�kolika osobn�ch ob�t�. P�edev��m je t�eba dodr�ovat protivnou discipl�nu nezbytnou pro velk� organizace; ale sv�t po��ta�ov�ho zlo�inu je st�le tak mal� a m�n� se tak rychle, �e v nejbli���ch letech se ani zdaleka neusad�. Dal�� ob�t� je, �e nebude� moci �idit lidi. To nen� velk� ztr�ta. Z�kaz u��v�n� ileg�ln�ch drog, je� je tak� vy�adov�n, prosp�je tv�mu zdrav�.

Po��ta�ov� bezpe�nost d�v� v dne�n� dob� mlad�m mu��m a �en�m mo�nost zaj�mav� kari�ry. Tento obor se v p���t�ch letech bude t�m�� jist� dramaticky rozv�jet. Je-li ti dnes m�n� ne� osmn�ct let, budou v dob�, kdy se stane� profesion�lem, z pion�r�, o kter�ch jsi �etl v t�to knize, velk� postavy tv�ho oboru, obklopen� nespo�etn�mi u�edn�ky a n�sledn�ky. P�irozen�, n�kte�� z nich, jako William P. Wood, kter� v roce 1865 zakl�dal Tajnou slu�bu USA, mohou uv�znout v ozuben�ch kolech soudn� ma�in�rie; ale ne� vstoup�� na sc�nu po��ta�ov�ho zlo�inu, patrn� se pon�kud stabilizuje, ani� by p�estala b�t vzru�uj�c� v�zvou.

Ale policejn� odznak si nem��e� prost� vz�t. Mus�� si ho zaslou�it. A tr�nink feder�ln�ch agent� je tvrd� - je to v�zva. Nic pro m�koty a zbab�lce.

Ka�d� agent Tajn� slu�by USA mus� �sp�n� absolvovat n�ro�n� kursy ve Feder�ln�m policejn�m tr�ninkov�m centru. (Nav�c se jich agenti z��ast�uj� periodicky v pr�b�hu cel� sv� kari�ry.) Abych si um�l p�edstavit, jak takov� tr�nink vypad�, rozhodl jsem se nav�t�vit FLETC osobn�.