��st II.

Digit�ln� underground


Ukradni telefon / Telefandov� a hacke�i / Pohled z druh� strany / Boardy: j�dro undergroundu / Zak�zan� v�d�n� / Zrozen� desper�ta / T�bory elity / N�vnada na hackery / Hork� brambor / V�lka s Legi� / Terminus / Dokument 911 / Fantastick� sv�ty / Prav� cyberpunk


Bylo 9. kv�tna 1990. Pape� po��dal m�i v Mexico City. K�efta�i z Medel�nsk�ho kartelu se na floridsk�m �ern�m trhu pokou�eli nakoupit rakety Stinger. V novinov�ch komiksech um�ral Doonesburyho Andy na AIDS.

A tak� do�lo k ud�losti, kter� si svou neobvyklost� a propracovanou r�torikou z�skala udivenou pozornost novin po cel�ch USA. ��ad st�tn�ho z�stupce ve Phoenixu v Arizon� vydal tiskovou zpr�vu, oznamuj�c� celost�tn� policejn� z�tah proti "ileg�ln�m aktivit�m po��ta�ov�ch hacker�". Jeho ofici�ln� n�zev byl "Operace Sundevil" ("Slune�n� ��bel").

V osmi odstavc�ch pod�vala tiskov� zpr�va hol� fakta: sedmadvacet domovn�ch prohl�dek, uskute�n�n�ch 7. kv�tna, t�i zat�en� a sto pades�t policist� v akci ve "dvan�cti" m�stech po cel�ch Spojen�ch st�tech. (R�zn� zpr�vy m�stn�ho tisku uv�d�ly "t�in�ct", "�trn�ct" a "�estn�ct" m�st.) ��ad odhadoval ztr�ty telefonn�ch spole�nost� v d�sledku krimin�ln� �innosti "a� na mili�ny dolar�". �sp�ch operace byl p�ipisov�n Tajn� slu�b� USA, pomocn�mu st�tn�mu z�stupci ve Phoenixu Timu Holtzenovi a pomocn� st�tn� z�stupkyni st�tu Arizona Gail Thackerayov�.

Zvl�tn� z�jem byl v�nov�n v�rok�m Garryho M. Jenkinse, zve�ejn�n�m v tiskov� zpr�v� Ministerstva spravedlnosti. Pan Jenkins byl z�stupcem �editele Tajn� slu�by USA a nejv��e postaven�m st�tn�m p�edstavitelem, kter� se v Z�tahu na hackery p��mo anga�oval.

"Dnes vyslala Tajn� slu�ba jasn� sign�l v�em po��ta�ov�m hacker�m, kte�� se rozhodli poru�ovat z�kony t�to zem� v myln� v��e, �e se mohou vyhnout dopaden� �krytem za sv� relativn� anonymn� po��ta�ov� termin�ly. (...) Vytvo�ili organizovan� skupiny za ��elem v�m�ny informac� usnad�uj�c�ch jejich krimin�ln� aktivity. Tyto skupiny spolu �asto komunikuj� prost�ednictv�m syst�m� pro p�ed�v�n� zpr�v mezi po��ta�i, zvan�ch 'bulletin boardy'. (...) Na�e zku�enosti ukazuj�, �e mnoz� z po��ta�ov�ch hacker� nejsou ji� pouh�mi sveden�mi nezletilci, zneu��vaj�c�mi po��ta�� ve sv�ch lo�nic�ch ke zlomysln�m hr�m. Nyn� jsou mezi nimi i vysoce kvalifikovan� po��ta�ov� profesion�lov�, p�chaj�c� pomoc� po��ta�� trestnou �innost."

Co byly za� tyto "organizovan� skupiny" a "po��ta�ov� profesion�lov�"? Odkud p�i�li? Co cht�li? *Kdo* byli? Byli "zlomysln�"? Byli nebezpe�n�? Jak se "sveden�m nezletilc�m" poda�ilo zalarmovat Tajnou slu�bu USA? Jak roz���en� byla cel� tato z�le�itost? Ze v�ech skupin ��astn�k� Z�tahu na hackery - telefonn�ch spole�nost�, policie, ochr�nc� ob�ansk�ch pr�v a hacker� samotn�ch - jsou hacke�i tou zdaleka nejtajemn�j��, zdaleka nejnepochopiteln�j�� a zdaleka *nejgroteskn�j��*.

Aktivity hacker� jsou z historick�ho hlediska nov� a oni sami se nav�c d�l� na mno�stv� obskurn�ch subkultur s nejr�zn�j��mi jazyky, motivy a hodnotami.

Prvn�mi "protohackery" byli pravd�podobn� oni bezejmenn� zlomysln� posl��kov�, kter� Bellova spole�nost hromadn� propustila z telefonn�ch �st�eden v roce 1878.

Hacke�i v p�vodn�m smyslu slova, tedy svobodomysln�, nicm�n� z�kona dbal� po��ta�ov� nad�enci, pova�uj� za sv� duchovn� p�edch�dce zpravidla studenty elitn�ch technick�ch univerzit, zvl�t� M.I.T. a Stanfordu, v 60. letech.

Ale skute�n� ko�eny modern�ho hackersk�ho *undergroundu* lze sledovat nejsp��e k dnes u� d�vno zapomenut�mu anarchistick�mu proudu hippies, zn�m�mu jako Yippies ("jip�s"). Yippies, kte�� vytvo�ili sv� jm�no z n�zvu v�cem�n� fiktivn� "Youth International Party" ("Mezin�rodn� strany ml�de�e"), uskute��ovali radik�ln� a dramatick� program surrealistick�ch sabot�� a drz�ch politick�ch provokac�. K jeho z�klad�m pat�ila skand�ln� promiskuita, otev�en� a �ast� u��v�n� drog, svr�en� v�ech politik��� p�es t�icet let a okam�it� ukon�en� v�lky ve Vietnamu, a to v�emi prost�edky v�etn� odlevitov�n� Pentagonu.

Dv�ma nejviditeln�j��mi Yippies byli Abbie Hoffman a Jerry Rubin. Rubin se nakonec stal wallstreetsk�m makl��em. Hoffman, intenz�vn� hledan� feder�ln� polici�, se sedm let ukr�val v Mexiku, Francii a Spojen�ch st�tech. Na �t�ku pokra�oval v psan� a publikov�n�, vyu��vaje pomoci sympatizant� z americk�ho anarchisticko-levi��ck�ho undergroundu. V�t�inou pou��val fale�n� doklady a �ivil se p��le�itostn�mi zam�stn�n�mi. Nakonec si nechal ud�lat plastickou operaci obli�eje a p�ijal �pln� novou identitu jako jist� "Barry Freed". V roce 1980 se p�ihl�sil ��ad�m a po usv�d�en� z dr�en� kokainu str�vil rok ve v�zen�.

Jak slavn� �asy 60. let bledly, st�valy se Hoffmanovy n�zory mnohem pochmurn�j��mi. V roce 1989 �dajn� sp�chal sebevra�du - za podivn�ch a pro n�kter� lidi dosti podez�el�ch okolnost�.

��k� se, �e materi�ly o Abbie Hoffmanovi shrom�d�n� FBI jsou t�m nejrozs�hlej��m vy�et�ovac�m spisem, jak� kdy byl o n�jak�m soukrom�m americk�m ob�anovi zalo�en. (I kdyby to byla pravda, z�st�v� ot�zkou, zda FBI pova�ovala Abbieho Hoffmana za skute�n� nebezpe�� - je docela dob�e mo�n�, �e jeho spis byl mimo��dn� velk� prost� proto, �e Hoffman kolem sebe na ka�d�m kroku vytv��el barvit� legendy.) Byl nadan�m publicistou a elektronick� m�dia pova�oval za prostor ke hr�m i k boji. Aktivn� se v�noval manipulaci televizn�ch spole�nost� i jin�ch naivn�ch a senzacechtiv�ch m�di� pomoc� r�zn�ch divok�ch l��, fantastick�ch pov�st�, podvod� se z�m�nou osob a dal��ch nekalost�, spolehliv� naru�uj�c�ch du�evn� rovnov�hu policist�, kandid�t� na prezidenta a feder�ln�ch soudc�. Hoffmanovou nejslavn�j�� prac� byla kniha v�mluvn� nazvan� *Ukradni tuto knihu*, ukazuj�c� mlad�m a chud�m hippies mno�stv� postup�, jak "podojit" syst�m podporovan� zkostnat�l�mi trubci. *Ukradni tuto knihu*, jej�� titul vyz�val �ten��e k naru�en� pr�v� t� distribuce, kter� jim k n� umo�nila p��stup, m��e b�t ch�p�na jako duchovn� p�edch�dce po��ta�ov�ho viru.

Hoffman, stejn� jako mnoho jin�ch modern�ch spiklenc�, intenz�vn� vyu��val ve�ejn� telefony pro svoji agita�n� �innost - ov�em m�sto minc� zpravidla pou��val lacin� mosazn� t�sn�n�.

B�hem v�lky ve Vietnamu existoval zvl�tn� da�ov� p��platek za pou�it� telefonu; Hofman a jeho spole�n�ci mohli tvrdit, a tak� tvrdili, �e jejich kr�de�e telefonn�ho spojen� jsou aktem ob�ansk� neposlu�nosti, �e z principi�ln�ch d�vod� odm�taj� p�isp�vat na nez�konnou a nemravnou v�lku. Ale tato mor�ln� z�st�rka byla brzy odlo�ena. Poru�ov�n� pravidel na�lo ospravedln�n� v hlubok�m odcizen� a anarchistick�m pohrd�n� konven�n�mi m칻�ck�mi hodnotami. D�vtipn� zp�soby �izen� s lehce politick�m podtextem, cosi jako "anarchie podle pot�eb", se mezi Yippies staly velmi popul�rn�mi, a proto�e �izen� bylo tak u�ite�n�, p�e�ilo i samotn� hnut� Yippies. Na po��tku 70. let bylo pom�rn� snadn� nau�it se telefonovat bez placen�, opat�it si elekt�inu a plyn "zdarma" nebo dostat z prodejn�ch automat� �i parkom�r� pen�ze na drobn� vyd�n�. Pro ���en� t�chto znalost� byla zapot�eb� organizace a pro skute�n� p�ch�n� drobn�ch kr�de�� drzost a dobr� nervy, ale Yippies ��dn� z t�chto p�edpoklad� nechyb�l. V kv�tnu roku 1971 za�ali Abbie Hoffman a telefonn� nad�enec zn�m� pod sarkastickou p�ezd�vkou "Al Bell" publikovat bulletin nazvan� *Youth International Party Line* ("Politika Mezin�rodn� strany ml�de�e"). Bulletin se zab�val uspo��d�v�n�m a propagac� metod �izen�, zvl�t� �izen� telefon�, pro radost nev�zan�ho undergroundu a na vztek v�em ��dn�m ob�an�m.

Kr�de� telefonn�ho spojen� jako politick� taktika zaru�ovala p��znivc�m Yippies ni��m neru�en� p��stup k d�lkov�m spoj�m bez ohledu na jejich chronick� nedostatek organizace, discipl�ny, pen�z a dokonce i st�l�ch adres.

*YIPL* vych�zel n�kolik let v Greenwich Village v New Yorku. Pak "Al Bell" v�cem�n� opustil zten�uj�c� se �ady Yippies a zm�nil jm�no bulletinu na *TAP* neboli "Program technick� asistence". Po skon�en� v�lky ve Vietnamu ztratil americk� radik�ln� disent sv� ost��. Ale v t� dob� u� se "Al Bell" a dal�� tucet kmenov�ch p�isp�vatel� *TAPu* utrhli ze �et�zu a p�i�li na chu� pot�en� z �ir� *technick� moci*.

V nov�ch �l�nc�ch nahradil politick� slogany nel�tostn� technick� �argon, pocta �i parodie na origin�ln� technick� dokumenty Bellu, kter� redakto�i *TAPu* podrobn� studovali, bez povolen� reprodukovali a extrahovali z nich u�ite�n� informace. Elita *TAPu* si libovala v py�n�m vlastnictv� v�domost� nezbytn�ch k p�ekon�n� syst�mu.

"Al Bell" rezignoval koncem 70. let a na jeho m�sto nastoupil "Tom Edison"; �ten��i *TAPu* (celkem asi 1400 lid�) se za�ali zaj�mat o telex a o nov� fenom�n po��ta�ov�ch s�t�. V roce 1983 �h��i zap�lili "Tomu Edisonovi" d�m a ukradli jeho po��ta�. Pro *TAP* to byla smrteln� r�na (a�koli slavn� zna�ka byla vzk���ena v roce 1990 mlad�m po��ta�ov�m desper�tem z Kentucky zvan�m "Predat0r".)

Jakmile telefony za�aly vyd�l�vat pen�ze, za�ali n�kte�� lid� okr�dat telefonn� spole�nosti. Legie drobn�ch telefonn�ch zlod�j��k� mnohon�sobn� p�evy�uj� po�ty "telefand�" ("phreaks" - slovo slo�en� z "phone" a "freak"), kte�� "studuj� syst�m" jako intelektu�ln� v�zvu. V oblasti New Yorku, kter� je ji� dlouho centrem americk�ho zlo�inu, doch�z� ka�d� rok k v�ce ne� 150 000 fyzick�ch �tok� proti ve�ejn�m telefon�m! P�i pe�liv�m pr�zkumu se uk�e, �e modern� ve�ejn� telefon je ve skute�nosti mal�m trezorem, jeho� design byl vylep�ov�n po cel� generace, aby odolal kovov�m pl��k�m, elektrick�m �ok�m, kus�m ledu m�sto minc�, p��idl�m, magnet�m, pakl���m i bouchac�m kuli�k�m. Ve�ejn� telefony mus� p�e��t v nep��telsk�m, chtiv�m sv�t� a modern� ve�ejn� telefon je stejn� unik�tn�m v�sledkem evoluce jako t�eba kaktus.

Proto�e telefonn� s�t� se objevily d��ve ne� s�t� po��ta�ov�, objevili se i delikventi zn�m� jako "telefandov�" d��ve ne� delikventi zn�m� jako "hacke�i". V praxi je dnes rozd�l mezi �innost� t�chto skupin velmi nez�eteln�, stejn� jako je nez�eteln� rozd�l mezi telefony a po��ta�i. Telefonn� s�� byla digitalizov�na a po��ta�e se nau�ily "hovo�it" po telefonn�ch link�ch. Co hor��ho - jak varoval pan Jenkins z Tajn� slu�by - n�kte�� hacke�i se nau�ili kr�st, a n�kte�� zlod�ji se nau�ili "hackovat".

Navzdory v�em nejasnostem lze st�le rozli�it n�kter� druhy chov�n� typick� jednak pro telefandy, jednak pro hackery. Hacke�i se intenz�vn� zaj�maj� o "syst�m" s�m o sob� a r�di se napojuj� na stroje. Telefandov�, kte�� jsou spole�en�t�j��, manipuluj� se syst�mem s vynalo�en�m minim�ln�ho �sil�, aby se jeho prost�ednictv�m dostali k jin�m lidem - rychle, lacino a bez ohledu na pravidla.

Pro telefandy je tou nejlep�� z�bavou "most", ileg�ln� telefonick� konference tuctu upov�dan�ch spiklenc�, od pob�e�� k pob�e��, trvaj�c� mnoho hodin - a samoz�ejm�, ��tovan� n�komu jin�mu, nejrad�ji n�jak� velk� spole�nosti. Jak konference telefand� pokra�uje, jedni ��astn�ci zav�uj� (nebo jednodu�e pust� sluch�tko a odtan�� do pr�ce, do �koly �i hl�dat d�ti), zat�mco ostatn� telefonuj� nov�m partner�m, pokud mo�no z jin�ho kontinentu, a zvou je, aby se p�idali. Vychloubaj� se, chv�staj�, naparuj�, l�ou, vym��uj� si technick� perli�ky, vymy�len� z�itky, divok� f�my a zlomysln� pomluvy.

Na nejni��� p���ce telefandovsk�ch dovednost� stoj� kr�de� p��stupov�ho k�du. Na��tovat hovor na ��slo n�koho jin�ho je samoz�ejm� primitivn� taktika, nevy�aduj�c� prakticky ��dnou odbornost. Tato �innost je velice roz���en�, zvlṻ mezi osam�l�mi lidmi, kte�� nemaj� moc pen�z a �ij� daleko od domova. Kr�de�e k�d� kvetou v intern�tech, kas�rn�ch i mezi stav��i rockov�ch skupin. Posledn� dobou se kr�de�e p��stupov�ch k�d� rychle roz���ily mezi americk�mi p�ist�hovalci ze zem� t�et�ho sv�ta, kte�� produkuj� ohromn� nezaplacen� ��ty za d�lkov� telefonn� hovory na Karibsk� ostrovy, do Ji�n� Ameriky a P�kist�nu.

Nejjednodu���m zp�sobem, jak ukr�st telefonn� k�d, je pod�vat se sv� ob�ti p�es rameno, kdy� vol� sv�j vlastn� na ve�ejn�m telefonu. Tato technika, zn�m� jako "surfing", je �asto uplat�ov�na na leti�t�ch, autobusov�ch zast�vk�ch a vlakov�ch n�dra��ch. Ukraden� k�d je za n�kolik dolar� prod�n. Jeho kupec nepot�ebuje k jeho zneu�it� ��dn� po��ta�ov� znalosti; zavol� jednodu�e mamince do New Yorku, Kingstonu nebo Caracasu a beztrestn� se vyhne zaplacen� ��tu za d�lkov� hovor.

Cena t�to primitivn� telefandovsk� aktivity je mnohem, mnohem v�t�� ne� finan�n� ztr�ty zp�soben� ileg�ln�mi pr�niky hacker� do po��ta�ov�ch s�t�. Od poloviny do konce 80. let, ne� telekomunika�n� spole�nosti zavedly p��sn�j�� bezpe�nostn� opat�en�, bylo kouzeln� snadn� kr�st p��stupov� k�dy *po��ta�em* a tato technika byla obecn� pou��v�na v digit�ln�m undergroundu, mezi telefandy i hackery. Spo��vala v naprogramov�n� po��ta�e tak, aby zkou�el k�dy jeden po druh�m, dokud nena�el ten prav�. Jednoduch� programy uskute��uj�c� tuto �innost byly v undergroundu b�n� dostupn�; b�hem jedn� noci provozu mohl po��ta� z�skat asi tucet platn�ch ��sel. A program se dal spou�t�t znovu a znovu po cel� t�dny, a� jeho majitel shrom�dil celou knihovnu kraden�ch k�d�.

Dnes je mo�n� zjistit automatick� vyt��en� stovek ��sel b�hem n�kolika hodin a rychle vystopovat jeho zdroj. Stejn� tak je mo�n� zjistit opakovan� zneu��v�n� ukraden�ho k�du. Ale v 80. letech bylo publikov�n� ukraden�ch k�d� pro klubaj�c� se hackery v�c� element�rn� etikety. Tou nejjednodu��� cestou, jak prok�zat sv� n�jezdnick� kvality, bylo ukr�st pomoc� opakovan�ho vyt��en� ��sel k�d a nab�dnout ho "ve�ejnosti" k voln�mu pou�it�. K�dy mohly b�t kradeny i pou��v�ny z naprost�ho bezpe�� vlastn� lo�nice, prakticky beze strachu z dopaden� a trestu.

Ne� po��ta�e s p�ipojen�mi modemy zaplavily americk� dom�cnosti, pou��vali telefandov� sv�j vlastn� telekomunika�n� hardware, slavnou "modrou sk���ku". Tento zlod�jsk� n�stroj (dnes, v digit�ln�ch telefonn�ch syst�mech, u� t�m�� nepou�iteln�) dok�zal p�im�t telefonn� �st�ednu, aby povolila voln� p��stup na d�lkov� linky. Dosahoval toho napodoben�m syst�mov�ho sign�lu, t�nu o frekvenci 2600 hertz�.

Steven Jobs a Steve Wozniak, zakladatel� firmy Apple Computer, si sv�ho �asu p�ivyd�l�vali prodejem modr�ch sk��n�k po kalifornsk�ch intern�tech. V t� dob� �ada lid� nepova�ovala pou��v�n� modr� sk���ky za kr�de�, ale sp��e za zaj�mav� (by� pon�kud podfuk��sk�) zp�sob ne�kodn�ho vyu�it� p�ebyte�n� telefonn� kapacity. Konec konc�, d�lkov� linky prost� *�ekaly na pou�it�*. V�n�, komu to �kodilo? Kdy� *nepo�kozuje�* syst�m, *nespot�ebov�v�* ��dn� zdroje a nikdo *nezjist�*, co jsi d�lal, tak co jsi ud�lal �patn�ho? Co jsi vlastn� *ukradl*? Kdy� v lese spadne strom a nikdo ho nesly��, pro� je ten hluk d�le�it�? I dnes je na takovou ot�zku t�k� odpov�d�t.

Telefonn� spole�nosti ov�em nepova�ovaly modr� sk���ky za ��dnou legraci. Kdy� nap��klad radik�ln� kalifornsk� �asopis *Ramparts* ("Z�kopy") v �ervnu roku 1972 publikoval sch�ma zapojen� "n�m� sk���ky", byl zabaven polici� a ��edn�ky Pacific Bellu. N�m� sk���ka, varianta modr� sk���ky, dovolovala sv�mu u�ivateli p�ij�mat d�lkov� hovory, ani� by za n� volaj�c� platil. Tento n�stroj byl podrobn� pops�n v �l�nku v *Ramparts*, ironicky nazvan�m "Dom�c� regulace telefonn� spole�nosti". Zve�ejn�n� tohoto �l�nku bylo pova�ov�no za poru�en� sekce 502.7 kalifornsk�ho trestn�ho z�kon�ku, je� zakazuje vlastnictv� n�stroj� umo��uj�c�ch telefonick� podvody a prodej "pl�n� nebo instrukc� k jak�koli pom�cce, p��stroji nebo n�stroji ur�en�ch k vyhnut� se placen� telefonn�ch poplatk�".

Distribuce tohoto ��sla *Ramparts* byla zak�z�na a v�tisky u prodejc� zabaveny. N�sledn� finan�n� ztr�ta napomohla ke krachu �asopisu. Z hlediska svobody projevu to byl nebezpe�n� precedens, ale likvidace nev�znamn�ho alternativn�ho �asopisu telekomunika�n� spole�nost� se tenkr�t nesetkala s v�n�m odporem. I ve svobodomysln� Kalifornii 70. let p�evl�dal n�zor, �e na znalostech telefonn� s�t� je cosi posv�tn�ho a �e telefonn� spole�nosti maj� pr�vn� i mor�ln� n�rok br�nit se proti ileg�ln�mu ���en� takov�ch v�domost�. Telekomunika�n� informace byly v�t�inou natolik specializovan�, �e b�n� ob�an by jim stejn� nedok�zal porozum�t. Nebyly-li by publikov�ny, m�lokdo by je postr�dal. Nezd�lo se, �e by publikace takov�ch materi�l� byla ��st� role svobodn�ho tisku.

V roce 1990 inspirovali spoja�i podobn� �tok proti telefandovsko-hackersk�mu elektronick�mu magaz�nu *Phrack*. P��pad *Phrack* se stal centr�ln�m pr�vn�m sporem Z�tahu na hackery a vy�stil do ohromn� kontroverze. Vyd�v�n� *Phracku* bylo t� pozastaveno, p�inejmen��m do�asn�, ale tentokr�t za to jak telekomunika�n� spole�nosti, tak jejich policejn� spojenci zaplatili mnohem vy��� cenu. P��pad *Phrack* podrobn� prozkoum�me pozd�ji.

Telefonov�n� bez placen� je dnes st�le velmi �ivou soci�ln� aktivitou. Kvete daleko v�c ne� zn�m�j�� a ob�van�j�� �innost "po��ta�ov�ch hacker�". Rychle se ���� jeho nov� formy, vyu��vaj�c� nov� slabiny sofistikovan�ch telefonn�ch slu�eb.

Mobiln� telefony jsou zvlṻ zraniteln�; jejich �ipy lze reprogramovat, tak�e hl�s� fale�n� ��slo volaj�c�ho a znemo��uj� vy��tov�n�. Dal��m d�sledkem je zabr�n�n� policejn�mu odposlechu, p�isp�vaj�c� k oblib� mobiln�ch telefon� mezi obchodn�ky s drogami. "Prodej hovor�" z pir�tsk�ch mobiln�ch telefon� m��e b�t, a tak� je, provozov�n z aut, pohybuj�c�ch se mezi retransla�n�mi stanicemi m�stn� telefonn� s�t� a prod�vaj�c�ch kraden� slu�by. Jedn� se o elektronickou verzi stejn�ho principu, na jak�m funguje poj�zdn� st�nek se zmrzlinou. [...]

Ozna�en� "hacker" m� z historick�ho hlediska sm�lu. Tato kniha, *Z�tah na hackery*, m� jen m�lo co ��ci o "hackov�n�" v lep��m, p�vodn�m smyslu tohoto slova. Tento term�n m��e ozna�ovat intelektu�ln� pr�zkum nejvy���ch a nejhlub��ch mo�nost� po��ta�ov�ch syst�m�. M��e popisovat odhodl�n� u�init p��stup k po��ta��m a informac�m co mo�n� nej�ir��m a nejsvobodn�j��m. Jeho ��st� m��e b�t pevn� p�esv�d�en�, �e v po��ta��ch je mo�no nal�zt kr�su, �e graci�znost dokonal�ho programu dok�e obohatit racion�ln� i duchovn� str�nku �lov�ka. Tak popsal �ivotn� n�zor hacker� Steven Levy ve sv� vysoce cen�n� historii po��ta�ov�ch pion�r� *Hacke�i*, vydan� v roce 1984.

Hacke�i v�ech druh� jsou a� po okraj napln�ni heroick�m odporem k byrokracii. Tou�� po uzn�n� sv�ho archetypu jako postmodern�ho elektronick�ho ekvivalentu kovboje a horala. Zaslou��-li si takovou reputaci, rozhodne teprve historie. Ale mnoho hacker� - v�etn� t�ch mimo z�kon, kte�� pronikaj� do ciz�ch po��ta�� a jejich� aktivity jsou definov�ny jako trestn� �in - se skute�n� sna�� dost�t sv� reputaci po��ta�ov�ho kovboje. A vzhledem k tomu, �e elektronika a telekomunikace jsou st�le t�m�� neprozkouman�mi teritorii, mohou hacke�i objevit opravdu *cokoli*.

Pro n�kter� lidi je absolutn� svoboda akce stejn� d�le�it� jako vzduch, kter� d�chaj� a spont�nn� �innost je jim �ivotn�m smyslem a c�lem, otev�r� br�ny do z�zra�n�ch krajin a ke zv��en� potenci�lu ka�d�ho �lov�ka. Ale pro mnoho lid� - pro ��m d�l t�m v�c lid� - je hacker zlov�stn� postava, nenorm�ln� vychlouba� a anarchista p�ipraven� vyrazit ze sv�ho sklepn�ho �krytu a pro z�bavu zni�it �ivoty jin�ch lid�.

Jak�koli forma moci bez zodpov�dnosti, bez pevn�ch a jasn�ch omezen� a protivah vyvol�v� strach - a pr�vem. M�li bychom si up��mn� p�ipustit, �e hacke�i *vzbuzuj�* strach a �e z�klad tohoto strachu nen� iracion�ln�. Strach z hacker� je mnohem hlub�� ne� strach z pouh� krimin�ln� aktivity.

�toky na telefonn� s�� a jej� manipulace maj� zneklid�uj�c� politickou dimenzi. V Americe jsou po��ta�e a telefony d�le�it�m symbolem organizovan� autority a technokratick� obchodn� elity.

Ale Amerika m� i tradici vzpoury proti t�mto symbol�m, proti v�em velk�m podnikov�m po��ta��m a v�em telefonn�m spole�nostem. ��la anarchismu, pevn� vrostl� do americk� du�e, se raduje ze zmatku a bolesti v�ech byrokraci�, v�etn� technologick�ch.

Tento p��stup je �asto poznamen�n zlomyslnost� a vandalstv�m, nicm�n� je podstatnou a cen�nou ��st� americk� n�rodn� povahy. Mu� mimo z�kon, rebel, drsn� samot��, pion�r, jeffersonovsk� hrdina, ob�an usiluj�c� o sv� �t�st� a vzdoruj�c� n�tlaku - ka�d� Ameri�an zn� tyto postavy, a mnoz� vyzdvihuj� a h�j� jejich odkaz.

Mnoho poctiv�ch, z�kona dbal�ch ob�an� vykon�v� dnes vysoce kvalifikovanou pr�ci na po��ta��ch - pr�ci, je� m� ji� nyn� ohromn� d�sledky pro celou spole�nost a je� bude m�t je�t� mnohem v�t�� d�sledky v p���t�ch letech. Popravd� �e�eno, tito talentovan�, pracovit�, z�kona dbal�, dosp�l�, c�lev�dom� lid� jsou pro sou�asn� klid a po��dek mnohem nebezpe�n�j�� ne� jak�koli delikventn� skupina romantick�ch kluk�. Z�kona dbal� hacke�i maj� schopnosti, mo�nosti a odhodl�n� ke zcela nep�edv�dateln�m z�sah�m do �ivota jin�ch lid�. Maj� prost�edky, motiv i p��le�itost k drastick�m experiment�m s americk�m soci�ln�m po��dkem. Jsou-li omezeni po�adavky kari�ry ve st�tn�ch slu�b�ch, na univerzit�ch nebo ve velk�ch mezin�rodn�ch spole�nostech a nuceni chovat se podle pravidel a nosit kravaty a saka, je jejich svoboda akce ohrani�ena aspo� b�n�mi konvencemi. Ale maj�-li voln� prostor, sami nebo v mal�ch skupin�ch, a hn�ni imaginac� a podnikav�m duchem, dok�� pohnout horami - a svrhnout je p��mo do va�� kancel��e �i ob�vac�ho pokoje.

Tito lid�, jako soci�ln� skupina, instinktivn� ch�pou, �e v�eobecn� politick� �tok proti hacker�m bude nakonec roz���en i proti nim; �e term�n hacker, je-li d�monizov�n, m��e b�t pou�it k jejich odstaven� od p�evodov�ch p�k moci a ohrozit samu jejich existenci. Existuj� hacke�i, kte�� vytrvale ve�ejn� kritizuj� jak�koli zneva�ov�n� vzne�en�ho titulu hacker. P�irozen� a pochopiteln� poci�uj� odpor k degradaci sv�ch hodnot, kter� je implicitn� obsa�ena v pou��v�n� pojmu hacker jako synonyma pro po��ta�ov�ho zlo�ince.

Tato kniha, podle m�ho n�zoru bohu�el nevyhnuteln�, p�isp�v� sp��e k devalvaci tohoto pojmu. Zab�v� se zejm�na "hackery" podle nov�j�� a b�n�j�� definice, tj. t�mi, kte�� pronikaj� do po��ta�ov�ch syst�m� potaj� a bez povolen�. Tito lid� jsou rutinn� ozna�ov�ni jako "hacke�i" prakticky v�emi policejn�mi ��edn�ky, kte�� se profesion�ln� zab�vaj� p��pady zneu��v�n� po��ta��. Americk� policie naz�v� t�m�� ka�d� zlo�in sp�chan� na, s, okolo nebo proti po��ta�i "hacking".

A co je nejd�le�it�j��, "hacker" je jm�no, kter� d�vaj� ileg�ln� u�ivatel� po��ta�� *sami sob�*. Nikdo, kdo pronik� do po��ta�ov�ch syst�m�, se dobrovoln� neozna�uje za "zlod�je p��stupov�ch pr�v", "po��ta�ov�ho delikventa", "pir�ta", "divok�ho hackera" �i "technogangstera". V nad�ji, �e tisk a ve�ejnost nechaj� p�vodn� smysl slova "hacker" na pokoji, byla vymy�lena �ada nelichotiv�ch ozna�en�. Ale pou��v� je m�lokdo. (Vynechal jsem pojem "cyberpunker", kter� je ve skute�nosti u��v�n n�kter�mi hackery i policejn�mi ��edn�ky. Tento term�n poch�z� z liter�rn�ch kruh� a m� jist� zaj�mav� konotace, nicm�n� dnes se stal, stejn� jako pojem hacker, slovem ozna�uj�c�m zlod�je.)

V ka�d�m p��pad�, ileg�ln� u��v�n� po��ta�� nebylo p�vodn�m hacker�m nijak ciz�. D�chavi�n� syst�my 60. let vy�adovaly pom�rn� rozs�hl� chirurgick� z�sahy k pouh�mu udr�en� v provozu. U�ivatel� pronikali do nejodlehlej��ch a nejtemn�j��ch z�kout� sv�ch opera�n�ch syst�m� t�m�� rutinn�. "Po��ta�ov� bezpe�nost" v tehdej��ch primitivn�ch syst�mech byla v nejlep��m p��pad� p��va�kem. D�raz byl kladen na fyzickou bezpe�nost - p�edpokl�dalo se, �e ka�d�, kdo m� pr�vo p�ibl��it se k drah�mu a slo�it�mu hardwaru, mus� b�t pln� kvalifikovan� profesion�l.

Na vysok�ch �kol�ch to ov�em znamenalo, �e asistenti, postgradu�ln� studenti, ��dn� studenti a nakonec b�val� studenti a v�ichni jejich p��tel� z�skali p��stup do po��ta�ov�ch st�edisek, nebo je dokonce i vedli.

C�lem univerzit nen� a nikdy nebylo st�e�it bezpe�nost cenn�ch v�domost�. Naopak, univerzity, o stovky let star�� ne� "trh s informacemi", jsou neziskov� kulturn� instituce, jejich� (deklarovan�m) smyslem a c�lem je objevovat pravdu, v�deck�mi postupy ji kodifikovat a posl�ze u�it. Maj� *p�ed�vat pochode� civilizace*, ne cp�t student�m v�domosti do hlavy. Akademick� hodnoty jsou neslu�iteln� s hodnotami obchodn�k� s informacemi. P��kladem m��e b�t v�eobecn� a neskr�van� pir�tsk� kop�rov�n� program� i dat u�iteli na v�ech stupn�ch, od mate�sk� �kolky v��e.

Tento st�et hodnot byl �ivnou p�dou kontroverz�. Mnoho hacker�, kte�� se u�ili ovl�dat po��ta�e v 60. letech, vzpom�n� na toto obdob� jako na �as partyz�nsk� v�lky proti "informa�n� aristokracii" s�lov�ch syst�m�. Mlad�ci, kte�� tehdy cht�li pracovat s po��ta�i, museli o p��stup k nim bojovat, a mnoz� z nich nebyli povzneseni nad pou��v�n� jist�ch, �ekn�me, "zkratek". V pr�b�hu let tato praxe vyvedla v�po�etn� techniku ze steriln�ch laborato�� technokrat� v b�l�ch pl�t�ch a zp�sobila exploz�vn� rozvoj vyu�it� po��ta�� v b�n�m �ivot� - zejm�na *osobn�ch* po��ta��.

N�kter� z t�chto mlad�k� p��stup k technick� moci doslova uhranul. V�t�ina z�kladn�ch technik ileg�ln�ho p��stupu do syst�m� - zji��ov�n� hesel, zadn� vr�tka, ma�kar�dy, trojsk� kon� - byla vynalezena v prost�ed� univerzit 60. let, v po��tc�ch po��ta�ov�ch s�t�. P��le�itostn� zku�enosti s pronik�n�m do syst�m� byly b�nou sou��st� neform�ln�ho curricula v�t�iny "hacker�", v�etn� mnoha budouc�ch ��f� mamut�ch spole�nost�. M�lokdo vn� mal� subkultury po��ta�ov�ch nad�enc� p�em��lel o n�sledc�ch "vloup�n� do po��ta��". Tato aktivita nebyla nijak popularizov�na, t�m m�n� kriminalizov�na.

V 60. letech nebyly je�t� pojmy jako "vlastnictv�" a "soukrom�" v cyberspace definov�ny. Po��ta�e nebyly pro spole�nost nezbytn�. Neexistovaly ��dn� velk� po��ta�ov� datab�ze citliv�ch obchodn�ch informac�, kter� by se daly bez povolen� ��st, kop�rovat, mazat, m�nit �i sabotovat. V t�ch d�vn�ch �asech byla jejich d�le�itost mal� - ale rostla, exponenci�ln�, spolu s r�stem po��ta��.

V 90. letech se komer�n� a politick� tlaky staly neudr�iteln�mi a prolomily hranice hackersk� subkultury. �innost hacker� se stala p��li� d�le�itou, ne� aby byla ponech�na jim sam�m. Spole�nost musela vz�t v �vahu ekonomick� aspekty cyberspace a vymezit neuchopiteln�, abstraktn� cyberspace jako �zem� se soukrom�mi parcelami. Akce hacker� za�aly b�t posuzov�ny v nov�m kontextu "informa�n� spole�nosti" 90. let, z�visl� na seri�zn�m, zodpov�dn�m pou��v�n� po��ta��.

Co tedy znamen� proniknout ileg�ln� do po��ta�e a pou��vat jeho v�po�etn� kapacitu, nebo si prohl��et jeho soubory, a nep�sobit p�itom ��dn� jin� �kody? Co jsou hacke�i vlastn� za�, jak m� spole�nost - a z�kon - definovat jejich �innost? Jsou to jen ne�kodn� *intelektu�lov�*, hledaj�c� informace? Jsou to *voyeu�i*, �muchalov�, naru�itel� soukrom�? M�li by b�t p��sn� trest�ni jako potenci�ln� *�pi�ni*, a� u� politi�t� nebo pr�myslov�? Nebo jsou to jen oby�ejn� *delikventi*, podobn� mladistv�m vandal�m? Je jejich �innost *kr�de�� slu�eb*? Konec konc� vyu��vaj� ciz� po��ta�e, bez povolen� a bez placen�. Je to *defraudace*? Mo�n� sp�� *pou��v�n� fale�n�ch jmen*. Nejb�n�j�� zp�sob ileg�ln�ho pr�niku je ukr�st nebo odposlechnout ciz� heslo a vstoupit do syst�mu pod jm�nem jin� osoby - osoby, kter� �asto z�stane ostuda i ��et.

Mo�n�, �e medic�nsk� p��stup je lep�� - hacke�i by m�li b�t pova�ov�ni za nemocn�, za *po��ta�ov� narkomany*, kte�� nejsou schopni kontrolovat sv� nezodpov�dn�, nutkav� chov�n�.

Ale tyto seri�zn� �vahy znamenaj� pro lidi, kter� posuzuj�, velmi m�lo. Z hlediska hackersk�ho undergroundu jsou v�echny zm�n�n� post�ehy legra�n�, myln�, hloup� nebo nesmysln�. Nejd�le�it�j�� p�esv�d�en� undergroundov�ch hacker� - od 60. let a� do dne�ka - je p�esv�d�en�, �e jsou *elita*. Ka�dodenn� st�ety v undergroundu se net�kaj� sociologick�ch definic - kdo by se o n� staral? - ale moci, znalost� a postaven� mezi kolegy.

Kdy� jsi hacker, pevn� p�esv�d�en� o tv�m elitn�m postaven� ti umo��uje poru�ovat, nebo �ekn�me rad�ji "p�esahovat", pravidla. Neznamen� to ov�em, �e *v�echna* pravidla jdou k �ertu. Pravidla, kter� hacke�i poru�uj�, jsou *ned�le�it�* - pravidla natvrdl�ch hrabiv�ch byrokrat� z telekomunika�n�ch spole�nost� a ignorantsk�ch otrap� z vl�dy. Hacke�i maj� *vlastn�* pravidla, rozli�uj�c� elegantn�, elitn� chov�n� od chov�n�, kter� je idiotsk�, zr�dn� a odporn�. Tato pravidla jsou ov�em nepsan� a prosazovan� neautoritativn�, vy�adov�n�m respektu ke skupinov�m tradic�m. Jako v�echny syst�my z�visej�c� na nevysloven�m p�esv�d�en�, �e v�ichni ostatn� jsou fajn kluci, jsou i tato pravidla snadno zneu�iteln�. Hackersk� mechanismy "kolegi�ln�ho n�tlaku" - "telefonn� soudy" a ostrakizov�n� - jsou z��dkakdy u��v�ny a z��dkakdy funguj�. P�i vy�izov�n� ��t� mezi hackery se sp��e uplat�uj� jedovat� pomluvy, v�hru�ky a elektronick� obt�ov�n�, ov�em tyto metody z��dkakdy donut� protivn�ka k tot�ln�mu �stupu ze sc�ny. Jedin�m zp�sobem, jak se opravdu zbavit n�jak�ho hnusn�ho, odporn�ho a zr�dn�ho hackera je *p�edhodit ho policii*. Na rozd�l od mafie �i Medel�nsk�ho kartelu nem��e hackersk� elita sv� zr�dce, odpadl�ky a pot��isty prost� odpravit, tak�e vz�jemn� ud�v�n� je vyu��v�no p�ekvapiv� �asto.

V hackersk�m podsv�t� neexistuje ��dn� tradice ml�en� �i "omerty". Hacke�i mohou b�t uzav�en�, dokonce stydliv�, ale kdy� mluv�, vychloubaj� se, chv�staj� a naparuj�. T�m�� v�echno, co hacke�i d�laj�, je *neviditeln�*. Kdyby se nevychloubali, nechv�stali a nenaparovali, *nikdo by se to nikdy nedozv�d�l*. Nem�-li nic, ��m by ses mohl vychloubat, chv�stat a naparovat, nikdo z undergroundu se o tob� nedoslechne, nebude t� respektovat a spolupracovat s tebou.

Cestou, jak z�skat v undergroundu reputaci, je ��ci ostatn�m hacker�m o v�cech, kter� nejsou ve�ejn� zn�m� a daj� se zjistit jen n�jak�m origin�ln�m podfukem. Z�kladn� m�nou digit�ln�ho undergroundu, ekvivalentem mo�sk�ch ulit mezi obyvateli Nov� Guineje, je tedy zak�zan� v�d�n�. Hacke�i ho shroma��uj�, v�niv� zkoumaj�, zu�lech�uj�, vym��uj� a mluv� o n�m a mluv�. Mnoho hacker� dokonce trp� podivn�m nutk�n�m *u�it* - ���it �tos a znalosti digit�ln�ho undergroundu. D�laj� to, i kdy� jim to nep�in�� ��dn� zvl�tn� v�hody a p�edstavuje v�n� osobn� riziko.

A kdy� se jim jejich riskov�n� nevyplat�, pokra�uj� ve vysv�tlov�n� a k�z�n� - k nov�m poslucha��m, toti� k policist�m, kte�� je vysl�chaj�. T�m�� ka�d� zat�en� hacker �ekne v�echno, co v�. V�echno o sv�ch p��tel�ch, u�itel�ch, ��c�ch, v�echny legendy, pov�sti, v�hru�ky, stra�ideln� p��b�hy, pomluvy a halucinace. To je pro policii samoz�ejm� v�hoda - pokud kriminalist� neuv��� hackersk� mytologii.

Telefandov� jsou mezi delikventy v�jime�n� sv�m odhodl�n�m volat policist�m - do kancel��e i dom� - a seznamovat je se stavem sv� mysli. Je t�k� neinterpretovat toto chov�n� jako *koledov�n� si o zat�en�* - skute�n� jde o nebezpe�nou hru s ohn�m. Policisty takov� provokace samoz�ejm� podr�d�, tak�e vyvinou zna�n� �sil�, aby drz� provokat�ry zkrotili. Chov�n� telefand� lze v�ak vysv�tlit i jako d�sledek elit��sk�ho pohledu na sv�t, tak v�lu�n�ho a uzav�en�ho, �e v n�m elektronick� policie nen� ch�p�na jako policie v prav�m slova smyslu, ale sp��e jako *nep��tel�t� telefandov�*, kter� lze kritizovat a "p�iv�st k rozumu".

Nejpomp�zn�j�� hackerskou p�edstavou je v�ra, �e jsou pr�kopnickou elitou nov�ho elektronick�ho sv�ta. Snaha p�im�t je dodr�ovat demokraticky vytvo�en� z�kony sou�asn� americk� spole�nosti je ch�p�na jako represe a perzekuce. Konec konc�, argumentuj�, kdyby se byl Alexander Graham Bell sm��il s pravidly telegrafov�n� Western Unionu, nebyly by dnes ��dn� telefony. Kdyby byli Jobs a Wozniak uv��ili, �e IBM je po��tkem a koncem v�ech v�c�, nebyly by dnes ��dn� osobn� po��ta�e. Kdyby se byli Benjamin Franklin a Thomas Jefferson sna�ili "pracovat v r�mci syst�mu", nebyly by dnes ��dn� Spojen� st�ty americk�.

Toto je pro hackery nejen �l�nek soukrom� v�ry; je to idea, kter� zasv�cuj� v�niv� manifesty. N�sleduje n�kolik typick�ch p��klad� z jednoho zvl�t� v�mluvn�ho hackersk�ho manifestu, "TechnoRevoluce", jeho� autorem je "Dr. Crash" ("Krach"). Tento manifest byl publikov�n v elektronick� form� v �asopise *Phrack*, svazek 1, ��slo 6, soubor 3.

"Abychom pln� vysv�tlili prav� motivy hacker�, mus�me se nejprve kr�tce obr�tit do minulosti. V 60. letech postavila skupina student� MIT prvn� modern� po��ta�ov� syst�m. Pro tuto divokou, nespoutanou skupinu mlad�ch mu�� byl poprv� pou�it titul 'hacker'. Syst�my, kter� vytvo�ili, m�ly slou�it k �e�en� sv�tov�ch probl�m� a ku prosp�chu cel�ho lidstva.

Jak ka�d� v�, situace se vyv�jela jinak. Po��ta�ov� syst�my byly uzurpov�ny velk�mi komer�n�mi organizacemi a vl�dou. Z�zra�n� za��zen�, ur�en� k obohacen� �ivota, se stalo zbran� pou��vanou k odlid��ov�n� �lov�ka. Pro vl�du a komer�n� organizace neznamenaj� lid� nic v�c ne� prostor na disku. Vl�da nepou��v� po��ta�e, aby zorganizovala pomoc chud�m, ale aby kontrolovala smrt�c� nukle�rn� zbran�. Pr�m�rn� Ameri�an m� p��stup jen k mikropo��ta��m, jejich� cena je pouze zlomkem toho, co za n� plat�. Obchodn�ci udr�uj� opravdu �pi�kov� vybaven� z dosahu lid�, za ocelovou zd� neuv��iteln� vysok�ch cen a byrokracie. Z tohoto stavu spole�nosti se zrodilo hackerstv�. (...)

Samoz�ejm�, vl�da nechce, aby byl technologick� monopol naru�en, tak�e postavila hackery mimo z�kon a trest� ka�d�ho, kdo je chycen. Telefonn� spole�nosti jsou dal��m p��kladem zneu��van� technologie, k n�� je lidem zamezov�n p��stup pomoc� vysok�ch cen. (...)

Hacke�i �asto zji��uj�, �e jejich vybaven�, v d�sledku monopoln� taktiky po��ta�ov�ch spole�nost�, nen� pro jejich ��ely dostate�n�. N�sledkem vyd�ra�sky vysok�ch cen je nemo�n� leg�ln� zakoupit pot�ebn� vybaven�. Tato pot�eba dala vzniknout dal��mu segmentu boje: kreditn�mu n�kupu. Kreditn� n�kup je zp�sob, jak z�skat nezbytn� zbo�� bez placen�. P���inou toho, �e kreditn� n�kup je tak snadn�, je op�t hloupost obchodn�k�, co� ukazuje, �e sv�tov� obchod je v rukou lid� s podstatn� ni���m technick�m know-how, ne� m�me my, hacke�i. (...)

Hackerstv� mus� pokra�ovat. Mus�me u�it nov��ky tomuto um�n�. (...) A� u� d�l� cokoli, pokra�uj v boji. A� u� to v��, �i nikoli, jsi-li hacker, jsi revolucion��. Nem� se �eho b�t, jsi na spr�vn� stran�."

Obrana "kreditn�ho n�kupu" je vz�cn�. V�t�ina hacker� pova�uje kr�de� z ��t� kreditn�ch karet za "mor" undergroundu, za opovr�en�hodnou a nemor�ln� �innost, je�, a to je ze v�eho nejhor��, se �lov�ku zpravidla nevyplat�. Nicm�n� manifesty propaguj�c� kr�de�e z ��t� kreditn�ch karet, �mysln� shazov�n� po��ta�ov�ch syst�m� a dokonce akty fyzick�ho n�sil�, nap��klad vandalismu a �h��stv�, je v undergroundu mo�no naj�t. Takov� vychlouba�n� hrozby jsou polici� br�ny pom�rn� v�n�. A ne ka�d� hacker je abstraktn�, platonick� po��ta�ov� aktivista. P�r z nich m� zna�n� zku�enosti s otv�r�n�m z�mk�, vykr�d�n�m ve�ejn�ch telefon� a r�zn�mi metodami vloup�n�.

Hacke�i se r�zn� sv�m stupn�m nen�visti k autorit�m a n�silnickost� sv� r�toriky. Ale v�ichni v z�sad� nerespektuj� z�kon. Nepova�uj� sou�asn� pravidla chov�n� v cyberspace za ��douc� �sil� o ochranu pr�va a po��dku a udr�en� bezpe��. Pova�uj� je za nemor�ln� snahu bezduch�ch spole�nost� chr�nit sv� zisky a ni�it opozici. "Hloup�" lid�, v�etn� policie, obchodn�k�, politik� a novin���, prost� nemaj� pr�vo soudit akce elitn�ch expert�, uskute��uj�c�ch technickou revoluci.

Hacke�i jsou zpravidla ��ci a studenti, kte�� si sami nevyd�l�vaj� na �ivobyt�. �asto poch�zej� z pom�rn� dob�e situovan�ch st�edostavovsk�ch rodin a maj� v�razn� p�ez�rav� vztah k materi�ln�m po�itk�m (tedy, s v�jimkou po��ta�ov�ho vybaven�). Ka�d�, koho motivuje touha po pouh�ch pen�z�ch (na rozd�l od touhy po moci, znalostech a statusu), je rychle odeps�n jako zabedn�n� pitomec, jeho� hodnoty mohou b�t pouze zkorumpovan� a opovr�en�hodn�.

Dne�n� boh�mov� digit�ln�ho undergroundu vyr�stali v 70. a 80. letech a pova�uj� spole�nost jako celek za ba�inu plutokratick� korupce, kde je ka�d� od prezidenta dol� na prodej a pravidla ur�uj� ti, kdo si je zaplat�.

Je zaj�mav�, �e na opa�n� stran� barik�dy existuje pok�iven� odraz stejn�ho p��stupu. Policist� jsou jednou z nejv�razn�j��ch soci�ln�ch skupin americk� spole�nosti, kter� nem� materialistick� c�le a je motivov�na nikoli pouh�mi pen�zi, ale ide�ly slu�by, spravedlnosti, esprit de corps a, samoz�ejm�, sv�m vlastn�m druhem moci a specializovan�ch v�domost�. Je pozoruhodn�, jak �asto ideologick� v�lka mezi policajty a hackery obsahuje hn�viv� obvin�n�, �e druh� stran� jde jen o �pinav� dolar. Hacke�i se vytrvale u�kl�baj�, �e organiz�to�i jejich trestn�ho st�h�n� tou�� po tepl�ch m�ste�k�ch pr�vn�k� telekomunika�n�ch spole�nost� a policist� vy�et�uj�c� po��ta�ov� zlo�iny se pozd�ji hodlaj� napakovat jako dob�e placen� bezpe�nostn� konzultanti v priv�tn�m sektoru.

Ze sv� strany policist� b�n� kladou rovn�tko mezi v�echny hackersk� trestn� �iny a rozb�jen� ve�ejn�ch telefon� krump��em. V��ty "finan�n�ch ztr�t" vznikl�ch v d�sledku pr�nik� do po��ta�� jsou notoricky p�ehnan�. Neautorizovan� zkop�rov�n� dokumentu z ciz�ho po��ta�e je mor�ln� postaveno na stejnou �rove� jako loupe�, �ekn�me, p�l milionu dolar� z majetku spole�nosti. Nezletil� hacker, kter� se zmocnil "d�v�rn�ho" dokumentu, ho za takovou sumu zaru�en� neprodal, nem� pravd�podobn� ��dnou p�edstavu, jak jeho prodej za��dit, a je�t� pravd�podobn�ji ani nev�, co vlastn� sebral. Nez�skal ze sv�ho zlo�inu ani cent zisku, nicm�n� mor�ln� je postaven na rove� zlod�ji, kter� vykradl kosteln� pokladni�ku a zmizel do Braz�lie.

Policist� cht�j� v��it, �e v�ichni hacke�i jsou zlod�ji. V americk�m pr�vn�m syst�mu je nesnadn�, t�m�� nemo�n�, odsoudit lidi do v�zen� jen proto, �e se cht�j� dozv�d�t v�ci, je� je jim zak�z�no zn�t. V americk�m kontextu je t�m�� ka�d� d�vod k potrest�n� lep�� ne� v�znit lidi kv�li ochran� jist�ch druh� informac�. Nicm�n� *restrikce informac�* je esenc� boje proti hacker�m.

***

P�kn�m p��kladem tohoto rozporu jsou pozoruhodn� aktivity "Emanuela Goldsteina", ��fredaktora a vydavatele ti�t�n�ho �asopisu jm�nem *2600: Hackersk� �tvrtletn�k*. Goldstein studoval angli�tinu na St�tn� univerzit� na Long Islandu v New Yorku v 70. letech, kde se pod�lel na provozu m�stn� univerzitn� radiostanice. Jeho vzr�staj�c� z�jem o elektroniku ho p�ivedl do kruh� Yippies okolo magaz�nu *TAP* a tedy do digit�ln�ho undergroundu, kde se stal, podle sv�ch slov, "techno-krysou". Jeho �asopis publikuje techniky pr�niku do po��ta�� a "v�prav" do telefonn� s�t� a tak� odhalen� zlo�inn�ch praktik telekomunika�n�ch spole�nost� a ne�sp�ch� vl�dy.

Goldstein �ije ti�e a velmi uzav�en� ve velk�, hrout�c� se viktori�nsk� vile v Setauketu ve st�t� New York. D�m na mo�sk�m pob�e�� je vyzdoben sch�maty telefonn�ch obvod�, kusy vyplaven�ho d�eva a b�n�mi dekoracemi hippie squatu. Je svobodn�, m�rn� zanedban� a �iv� se p�ev�n� hotov�mi j�dly a krocan� n�divkou jedenou p��mo z krabice. Goldstein m� v�razn� �arm a eleganci, kr�tk�, odzbrojuj�c� �sm�v a nel�tostnou, tvrdohlavou, vpravd� recidivistickou integritu, kterou americk� elektronick� policie pokl�d� za skute�n� nebezpe�nou.

Goldstein p�ijal sv� nom de guerre, v �e�i hacker� "handle", podle postavy z Orwellova *1984*, co� je v�mluvn�m p��znakem kriti�nosti jeho politick�ch postoj� a n�zoru na spole�nost. S�m nen� praktikuj�c� hacker, a�koli jejich akce s vervou podn�cuje, zvl�t� jsou-li zam��eny proti velk�m spole�nostem nebo vl�dn�m organizac�m. Nen� ani zlod�j, naopak opovr�liv� kritizuje pouhou kr�de� telefonn�ch hovor�, d�vaje p�ednost "pr�zkumu a ovl�d�n� syst�mu". Pravd�podobn� nejl�pe ho lze popsat a pochopit jako *disidenta*.

Jakkoli podivn� to m��e zn�t, Goldstein �ije v modern� Americe ve velice podobn�ch podm�nk�ch, v jak�ch �ili intelektu�ln� disidenti ve V�chodn� Evrop�. Jin�mi slovy, otev�en� se hl�s� k hodnotov�mu syst�mu, kter� je hluboce a neodstraniteln� neslu�iteln� se syst�mem t�ch, kte�� vl�dnou, i policie. Hodnoty vyjad�ovan� v *2600* jsou zpravidla zast�v�ny ironicky, sarkasticky, paradoxn� nebo p��mo zmaten�. Ale jejich z�kladn� t�n je nepochybn� antiautorit��sk�. *2600* trv� na tom, �e technick� moc a speci�ln� v�domosti, jak�hokoli z�skateln�ho druhu, pat�� pln�m pr�vem do rukou t�ch lid�, je� jsou natolik odv�n� a odhodlan�, aby si je opat�ili - v�emi dostupn�mi prost�edky. N�stroje, z�kony nebo syst�my, kter� br�n� voln�mu p��stupu a ���en� v�domost�, jsou provokacemi, je� by m�l ka�d� svobodn� a sebev�dom� hacker ne�navn� ni�it. "Soukrom�" vl�d, obchodn�ch spole�nost� a jin�ch bezduch�ch technokratick�ch organizac� nesm� b�t chr�n�no ke �kod� svobody a neomezen� iniciativy individu�ln� techno-krysy.

Jen�e v na�em sou�asn�m prozaick�m sv�t� si jak vl�dy, tak obchodn� spole�nosti d�vaj� velice z�le�et na restrikci informac�, kter� jsou tajn�, obchodn�m tajemstv�m, pro vnit�n� pot�ebu, d�v�rn�, copyrightovan�, patentovan�, nebezpe�n�, neleg�ln�, neetick�, po�kozuj�c� pov�st �i jinak citliv�. To d�l� z Goldsteina ne��douc� osobu a z jeho filozofie hrozbu.

Velice m�lo okolnost� Goldsteinova ka�dodenn�ho �ivota by p�ekvapilo, �ekn�me, V�clava Havla. (Mimochodem m��eme poznamenat, �e prezidentu Havlovi byl sv�ho �asu zabaven jeho textov� editor �eskoslovenskou polici�.) Goldstein publikuje *samizdat* a polootev�en� funguje jako informa�n� centrum undergroundu a z�rove� vyz�v� vl�dn� moc, aby dodr�ovala sv� vlastn� pravidla: svobodu slova a prvn� dodatek �stavy.

Goldstein�v vzhled p�esn� padne k jeho image techno-krysy - nos� vlasy a� na ramena a �ernou pir�tskou �apku vyz�vav� nasazenou na stranu. �asto se objevuje na setk�n�ch po��ta�ov�ch odborn�k�, podoben duchu zavra�d�n�ho z Macbetha, kde ti�e poslouch�, zasn�n� se usm�v� a d�l� si pe�liv� pozn�mky.

Setk�n� po��ta�ov�ch odborn�k� jsou zpravidla ve�ejn�, tak�e je pro n� velmi obt��n� zbavit se Goldsteina a jemu podobn�ch bez pou�it� nez�konn�ch a proti�stavn�ch opat�en�. Sympatizanti, z nich� mnoho je v�en�mi ob�any na zodpov�dn�ch m�stech, obdivuj� Goldsteinovy postoje a potaj� mu p�ed�vaj� informace. Nezn�m�, ale z�ejm� zna�n� pod�l Goldsteinov�ch v�ce ne� 2000 �ten��� tvo�� bezpe�nostn� odborn�ci telekomunika�n�ch spole�nost� a policist�, kte�� jsou nuceni p�edpl�cet si *2600*, aby si udr�eli p�ehled o nov�ch hackersk�ch aktivit�ch. Dost�vaj� se tak do situace, kdy se sk��p�n�m zub� *plat� tomu chlapovi n�jem*, co� by jist� pot�ilo Abbieho Hoffmana (jednoho z nemnoha Goldsteinov�ch idol�).

Goldstein je dnes pravd�podobn� nejzn�m�j��m reprezentantem hackersk�ho undergroundu a zcela jist� t�m nejnen�vid�n�j��m. Policie ho pova�uje za ve�ejn�ho nep��tele, kaz�c�ho ml�de�, a mluv� o n�m s nefal�ovan�m odporem. Jako ov�d je maxim�ln� �sp�n�.

Nap��klad po kolapsu telefonn�ho syst�mu z 15. ledna 1990 Goldstein na str�nk�ch *2600* zru�n� vet�el spoja��m s�l do ran. "Byla to pro telefandy legrace, kdy� jsme pozorovali, jak se syst�m hrout�," p�iznal vesele. "Ale bylo to i zlov�stn� znamen� v�c� p���t�ch... N�kte�� lid� z AT&T se sna�ili s pomoc� seri�zn�ch, nicm�n� ignorantsk�ch m�di� ���it p�edstavu, �e mnoho spole�nost� m� tent�� software a m��e tedy se tedy st�etnout se stejn�m probl�mem n�kdy v budoucnosti. To nen� pravda. Defektn� software pou��v� v�hradn� AT&T. P�irozen�, jin� spole�nosti se mohou st�etnout se zcela *jin�mi* softwarov�mi probl�my. Ale AT&T tak�."

Po technick� diskusi o nedostatc�ch syst�mu nab�dla techno-krysa z Long Islandu stovk�m kvalifikovan�ch in�en�r� gigantick� nadn�rodn� spole�nosti konstruktivn� kritiku. "Nev�me, pro� se v�znamn� telekomunika�n� spole�nost jako AT&T chovala tak neschopn�. Kde byly z�lohy? Jist�, po��ta�ov� syst�my se hrout� ka�dou chv�li. Ale lid�, kte�� cht�j� telefonovat, nejsou tit�� jako lid�, kte�� se p�ipojuj� k po��ta��m. Rozd�l je v tom, �e kolaps telefonn� s�t� �i jin� z�kladn� slu�by nen� akceptovateln�. Budeme-li i nad�le d�v��ovat technologii, ani� bychom j� rozum�li, m��eme se t�it na mnoh� dal�� variace na toto t�ma.

Je povinnost� AT&T v��i jej�m z�kazn�k�m, aby byla p�ipravena *okam�it�* p�epnout na jinou s��, za�ne-li se d�t n�co podivn�ho �i nep�edv�dateln�ho. V tomto p��pad� nen� novinkou ani tak selh�n� po��ta�ov�ho programu jako selh�n� cel� struktury AT&T."

Samotn� p�edstava toho... t� *osoby*... nab�zej�c� "rady" o "cel� struktu�e AT&T", je v�c, ne� n�kte�� lid� dok�� sn�st. Jak se tenhle nap�l krimin�ln�k odva�uje diktovat, jak� chov�n� AT&T je "akceptovateln�"? Zvlṻ kdy� v tom sam�m ��sle publikuje detailn� sch�mata zapojen� pro vytv��en� r�zn�ch sign�ln�ch t�n� telefonn� s�t�, kter� jsou ve�ejnosti nedostupn�.

"V�imn�te si, co se stane, kdy� pust�te t�n nebo dva ze 'st��brn� sk���ky' do va�� m�stn� s�t� nebo do d�lkov�ho spojen� od r�zn�ch spole�nost�," rad� jeden z p�isp�vatel� *2600*, "Mr. Upsetter" ("Zneklid�ova�") v �l�nku "Jak vyrobit sign�ln� sk���ku". "Kdy� experimentujete systematicky a d�l�te si z�znamy, ur�it� zjist�te mnoho zaj�mav�ho."

To je samoz�ejm� v�deck� postup pr�ce, zpravidla pova�ovan� za chv�lyhodnou aktivitu a jeden z kv�t� modern� civilizace. �lov�k se skute�n� m��e takovou c�lev�domou intelektu�ln� �innost� nau�it ledacos. Zam�stnanci telekomunika�n�ch spole�nost� pova�uj� tento druh "v�zkumu" za ekvivalentn� h�zen� dynamitov�ch patron do jejich rybn�ka, aby se zjistilo, co �ije na dn�.

*2600* je publikov�no pravideln� od roku 1984. Redakce zalo�ila i BBS, potiskovala tri�ka *2600*, p�ij�mala faxy... V ��sle z jara 1991 je na stran� 45 zaj�mav� ozn�men�: "Pr�v� jsme zjistili, �e k na�� faxov� lince je p�ipojen jeden kabel nav�c, vedouc� k telefonn�mu sloupu. (U� byl odstran�n.) Va�e faxy k n�m i ke komukoli jin�mu mohou b�t monitorov�ny."

Ve sv�t� podle *2600* je mal� skupinka technokratick�ch brat�� (a, z��dkakdy, sester) obkl��en�m p�edvojem opravdov� svobody a ctnosti. Zbytek sv�ta je eldor�dem zlo�in� komer�n�ch spole�nost� a korupce vysok�ch vl�dn�ch m�st, �as od �asu zm�r�ovan�ch sna�ivou ignoranc�. P�e��st n�kolik ��sel za sebou znamen� vstoupit do no�n� m�ry podobn� Sol�enicynov�m, i kdy� ne tak pesimistick�, proto�e *2600* je �asto velice z�bavn�.

Goldstein se nestal ter�em Z�tahu na hackery, a�koli proti n�mu ve�ejn�, hlasit� a v�mluvn� protestoval a z�tah podstatn� p�isp�l k jeho sl�v�. Nebylo tomu tak proto, �e nen� pova�ov�n za nebezpe�n�ho - opak je pravdou. Goldstein m�l pot��e se z�konem v minulosti: v roce 1985 byla BBS *2600* zabavena FBI a ��st softwaru na n� byla form�ln� prohl�ena za "lupi�sk� n�stroj ve form� po��ta�ov�ho programu". Ale v roce 1990 Goldstein unikl p��m�mu postihu, proto�e jeho �asopis je ti�t�n na pap��e a uzn�v�n za subjekt �stavn�ho pr�va na svobodu tisku. Jak jsme vid�li v p��padu *Ramparts*, nen� tato ochrana ani zdaleka absolutn�. Nicm�n� z praktick�ho hlediska by zastaven� *2600* soudn�m p��kazem vyvolalo takov� mno�stv� pr�vnick�ch pot���, �e je prost� technicky nemo�n�, p�inejmen��m v sou�asnosti. B�hem roku 1990 Goldstein i jeho �asopis drze prosperovali.

Z�tah na hackery v roce 1990 se m�sto toho zam��il na po��ta�ovou formu zak�zan�ch dat. Byl to, p�edev��m a v prvn� �ad�, z�tah na *bulletin boardy*. Bulletin board systems ("n�st�nkov� syst�my"), �ast�ji zn�m� pod o�kliv�m, nepluralizovateln�m [v angli�tin� - pozn. p�ekl.] akronymem "BBS", jsou �ivou vodou digit�ln�ho undergroundu. Boardy byly i nejd�le�it�j��m prvkem taktiky a strategie policie p�i z�tahu.

BBS m��e b�t form�ln� definov�na jako po��ta� slou��c� pro v�m�nu informac� a zpr�v mezi u�ivateli, kte�� ho volaj� telefonem pomoc� modemu. "Modem", co� je zkratka z modul�tor-demodul�tor, je za��zen� p�ev�d�j�c� digit�ln� impulsy po��ta�� do sly�iteln�ch analogov�ch telefonn�ch sign�l� a naopak. Modem spojuje po��ta� s telefonn� s�t� a tedy s jin�mi po��ta�i.

Velk� s�lov� po��ta�e jsou propojeny u� od 60. let, ale *osobn�* po��ta�e, kontrolovan� jednotliv�mi majiteli a um�st�n� v jejich domech, byly poprv� spojeny koncem 70. let. "Board" vytvo�en� Wardem Christensenem a Randy Suessem v �noru 1978 v Chicagu je obecn� pova�ov�n za prvn� BBS na osobn�m po��ta�i hodnou toho jm�na. Boardy funguj� na mnoha r�zn�ch typech po��ta�� a pou��vaj� mnoho r�zn�ch druh� softwaru. Prvn� boardy byly primitivn� a pln� chyb a jejich mana�e�i, zn�m� jako "syst�mov� oper�to�i" neboli "sysopov�", byli pln� vyt��en� techni�t� experti a auto�i sv�ho softwaru. Ale jako prakticky v�echno ostatn� ve sv�t� elektroniky, staly se v pr�b�hu 80. let i boardy rychlej��mi, levn�j��mi, l�pe navr�en�mi a v�bec sofistikovan�j��mi. Rychle se tak� roz���ily od pion�r� do rukou �irok� ve�ejnosti. V roce 1985 bylo v Americe kolem 4 000 board�. V�po�ty z roku 1990 ud�vaj� p�ibli�n� po�et okolo 30 000 v USA a dal�� tis�ce v jin�ch zem�ch.

BBS jsou neregulovan� podniky. St�t se majitelem boardu je operativn�, ni��m nebrzd�n� akce. V z�sad� ka�d�, kdo m� po��ta�, modem, software a telefonn� linku m��e zalo�it vlastn� board. S vybaven�m z druh� ruky a public-domain softwarem zdarma m��e b�t cena boardu velmi n�zk� - ni��� ne� n�klady na vlastn� �asopis nebo i jen solidn� pamflet. �ada prodejc� nab�z� software pro BBS a tr�nuje sysopy-amat�ry, kte�� nemaj� odborn� znalosti, v jeho pou��v�n�.

Boardy nejsou "tisk". Nejsou to ani �asopisy, ani knihovny, ani telefony, ani amat�rsk� r�dia, ani tradi�n� korkov� n�st�nky v m�stn� pr�deln�, a�koli maj� jist� spole�n� rysy se v�emi t�mito d��v�j��mi m�dii. Boardy jsou nov� m�dium - mo�n� dokonce *mnoho druh�* nov�ch m�di�.

Pod�vejme se na jejich jedine�n� rysy: jejich provoz je lacin�, i kdy� maj� celost�tn� �i dokonce glob�ln� dosah. Kontakt s boardem m��e b�t nav�z�n z kter�hokoli m�sta glob�ln� telefonn� s�t� a majitele boardu to *nic nestoj�* - telefonn� ��et plat� volaj�c�, a je-li volaj�c� m�stn�, je hovor zadarmo [t�m��, v Americe - pozn. p�ekl.]. Na boardech se neobrac� redak�n� elita k mas�m poslucha��. Sysop boardu nen� exkluz�vn�m autorem ani editorem - je hostitelem v elektronick�m sal�nu, kde se ka�d� m��e obracet k ve�ejnosti, hr�t roli ve�ejnosti �i si vym��ovat soukrom� zpr�vy s jin�mi ��astn�ky. "Konverzace" na boardech, jakkoli plynul�, rychl� a vysoce interaktivn�, nen� mluven�, ale psan�. Je tak� relativn�, a n�kdy zcela, anonymn�.

A proto�e boardy jsou levn� a v�udyp��tomn�, jejich regulace a povinnost z�skat licenci je pravd�podobn� prakticky neprosaditeln�. Takov� operace by byla srovnateln� s pokusem "regulovat", "kontrolovat" a "povolovat" pos�l�n� dopis� - pravd�podobn� je�t� t쾹�, proto�e po�ta je na rozd�l od telefon� ��zena feder�ln� vl�dou. Boardy ��d� jednotlivci, nez�visle a zcela podle sv�ch z�lib.

Pro sysopa nen� hlavn�m limituj�c�m faktorem cena provozu boardu. Po po��te�n� investici do po��ta�e a modemu je jedin�m trval�m n�kladem cena za telefonn� linku (nebo n�kolik telefonn�ch linek). Hlavn�mi limituj�c�mi faktory jsou �as a energie. Boardy je t�eba udr�ovat. Nov� u�ivatel� jsou zpravidla "prov��ov�ni" - musej� obdr�et individu�ln� hesla a b�t kontaktov�ni telefonem ve sv�ch domovech, aby byla potvrzena jejich identita. Obt��n� u�ivatel�, jich� je mnoho, musej� b�t vychov�v�ni �i odstran�ni. Rychle se mno��c� zpr�vy musej� b�t vymaz�ny, kdy� zest�rnou, aby nebyla p�ekro�ena kapacita syst�mu. Programy (pokud je board nab�z�) mus� b�t kontrolov�ny na p��tomnost po��ta�ov�ch vir�. Je-li za pou�it� boardu vy�adov�n poplatek (co� je ��m d�l t�m b�n�j��, zejm�na na v�t��ch a propracovan�j��ch syst�mech), mus� b�t vedeno ��etnictv� a ��ty zas�l�ny u�ivatel�m. A kdy� se board zhrout� - co� je velmi b�n� ud�lost - mus� b�t opraven.

Boardy lze t��dit podle snahy, kter� je v�nov�na jejich provozu. Za prv� m��e j�t o zcela otev�en� board, jeho� sysop vytahuje plechovky piva na ex a sleduje repr�zy televizn�ch seri�l�, zat�mco jeho u�ivatel� �asem zpravidla degeneruj� do anarchie a posl�ze ticha. Druh�m typem je kontrolovan� board, jeho� sysop se objevuje jednou za �as, uklid�, zklidn� h�dky, zve�ejn� ozn�men� a zbav� komunitu pitomc� a pot��ist�. T�et� je siln� kontrolovan� board, kter� trv� na dosp�l�m a zodpov�dn�m chov�n� a cenzuruje v�echny zpr�vy pova�ovan� za ur�liv�, impertinentn�, ileg�ln� nebo nesmysln�. A posledn�m typem je kompletn� editovan� "elektronick� publikace", prezentovan� ml��c�mu publiku, jemu� nen� dovoleno p��mo reagovat.

Boardy se daj� t��dit podle stupn� sv� anonymity. Existuj� kompletn� anonymn� boardy, kde ka�d� pou��v� pseudonym - "handle" - a ani sysop nezn� pravou identitu u�ivatel�. Na boardu tohoto typu je i sysop s�m zpravidla anonymn�. Druh�m, b�n�j��m typem je board, kde sysop zn� (nebo si mysl�, �e zn�) prav� jm�na a adresy v�ech u�ivatel�, ale u�ivatel� neznaj� jm�na ostatn�ch a nemusej� zn�t ani sysopovo. T�et� je board, kde ka�d� mus� pou��vat prav� jm�na a anonymn� hran� ciz�ch rol� je zak�z�no.

Boardy se daj� rozt��dit podle rychlosti odezvy. "Chat" ("pokec") boardy simult�nn� spojuj� n�kolik u�ivatel� na r�zn�ch link�ch, kte�� �tou zpr�vy ostatn�ch v tom sam�m okam�iku, kdy jsou ps�ny. ("Chat" nab�z� mnoho velk�ch board� vedle sv�ch ostatn�ch slu�eb.) Boardy s pomalej�� odezvou, kter� mohou m�t jen jednu telefonn� linku, ukl�daj� zpr�vy postupn�, jednu za druhou. N�kter� boardy jsou otev�eny pouze v pr�b�hu dne nebo o v�kendech, co� jejich odezvu podstatn� zpomaluje. *S��* board�, jako je t�eba "FidoNet", m��e p�en�et elektronickou po�tu z boardu na board, z jednoho kontinentu na druh�, p�es neomezen� vzd�lenosti - ov�em �ne�� rychlost�, srovnatelnou s rychlost� po�ty, tak�e zpr�v� m��e trvat n�kolik dn�, ne� se dostane k adres�tovi a vyvol� odpov��.

Boardy lze t��dit podle soudr�nosti komunity jejich u�ivatel�. N�kter� boardy zd�raz�uj� v�m�nu soukrom� po�ty, od jednoho odes�latele k jednomu p��jemci. Jin� up�ednost�uj� ve�ejn� zpr�vy a mohou se dokonce zbavovat lid�, kte�� pouze "��haj�", tj. �tou zpr�vy, ale sami se diskuse ne��astn�. N�kter� boardy jsou intimn� a sousedsk�, jin� chladn� a vysoce technick�. N�kter� jsou jen o m�lo v�c ne� z�sobn�ky softwaru, kde u�ivatel� "downloaduj�" a "uploaduj�" programy, ale mezi sebou navz�jem komunikuj� jen m�lo, pokud v�bec.

Boardy mohou b�t rozt��d�ny podle sv� p��stupnosti. N�kter� boardy jsou naprosto ve�ejn�. Jin� jsou soukrom�, ur�en� pouze pro sysopovy osobn� p��tele. N�kter� boardy p�id�luj� sv�m u�ivatel�m r�zn� status. Na takov�ch boardech jsou n�kte�� u�ivatel�, zejm�na za��te�n�ci, nezn�m� nebo d�ti, vpou�t�ni jen do ve�ejn� ��sti, p��padn� je jim zak�z�no ps�t zpr�vy. Na druh� stran� sysopovi obl�ben� u�ivatel� mohou ps�t bez omezen� a z�stat "on-line" jak dlouho cht�j�, a to i za cenu omezen� jin�ch lid�, kte�� se cht�j� p�ihl�sit. U�ivatel� s vysok�m statusem mohou m�t p��stup do skryt�ch oblast� boardu, nap��klad k "nestandardn�m" t�mat�m, soukrom�m diskus�m a/nebo cenn�mu softwaru. Obl�ben� u�ivatel� se dokonce mohou st�t "vzd�len�mi sysopy" s pr�vem p�evz�t logickou kontrolu boardu pomoc� sv�ho vlastn�ho po��ta�e. Pom�rn� �asto takov� "vzd�len� sysopov�" p�evezmou ve�kerou pr�ci i kontrolu boardu, fyzicky um�st�n�ho v ciz�m dom�. N�kdy sd�l� moc n�kolik "co-sysop�".

Boardy mohou b�t t��d�ny i podle velikosti. Velk�, celost�tn� komer�n� s�t�, nap��klad CompuServe, Delphi, GEnie nebo Prodigy, pracuj� na s�lov�ch po��ta��ch a zpravidla nejsou pova�ov�ny za "boardy", a�koli sd�lej� mnoho jejich charakteristik, jako je elektronick� po�ta, diskusn� konference, softwarov� knihovny a velk� a st�le rostouc� pr�vn� probl�my s ob�ansk�mi svobodami. N�kter� soukrom� boardy maj� a� 30 telefonn�ch linek a relativn� sofistikovan� hardware. Jin� jsou mali�k�.

Boardy se li�� svou popularitou. N�kter� jsou velk� a p�epln�n� a u�ivatel� si na n� mus� protla�it cestu trval�m sign�lem "obsazeno". Jin� jsou velk� a pr�zdn� - je jen m�lo smutn�j��ch v�c� ne� kdysi prosperuj�c� board, kam u� nikdo nevol� a kde na mrtv� konverzace zmizel�ch u�ivatel� used� digit�ln� prach. N�kter� boardy jsou mali�k� a intimn� a jejich telefonn� ��sla jsou �mysln� dr�ena v tajnosti, tak�e se k nim m��e p�ihl�sit jen mal� po�et lid�.

A n�kter� boardy jsou *podzemn�*.

Boardy dok�� b�t tajemn�. Aktivity jejich u�ivatel� mohou b�t n�kdy jen t�ko odli�iteln� od spikleneck�ch. N�kdy *jsou* spikleneck�. Boardy slou�ily, nebo byly obvin�ny, �e slou��, v�emo�n�m extremistick�m skupin�m, a podn�covaly, nebo byly obvin�ny z podn�cov�n�, v�ech mysliteln�ch spole�ensky nep�ijateln�ch, radik�ln�ch, �pinav�ch �i krimin�ln�ch aktivit. Existuj� satanistick� boardy. Nacistick� boardy. Pornografick� boardy. Pedofiln� boardy. Drogov� boardy. Anarchistick� boardy. Komunistick� boardy. Homosexu�ln� a lesbick� boardy (t�ch je zvlṻ velk� mno�stv� a mnoh� z nich jsou �iv� a popul�rn� a maj� bohatou historii). Sekt��sk� boardy. Evangelick� boardy. Boardy pro �arod�je, hippies, punkery, skateboardisty a p��vr�ence UFO. Klidn� mohou existovat boardy pro masov� vrahy, �nosce letadel a n�jemn� zabij�ky. Nikdo to nem��e vyvr�tit. Neodhadnuteln� po�et board� ra��, kvete a uvad� v ka�d�m kout� rozvinut�ho sv�ta. I na prvn� pohled nevinn�, ve�ejn� p��stupn� boardy mohou obsahovat, a n�kdy skute�n� obsahuj�, tajn� oblasti, otev�en� jen vyvolen�m. A i na velk�ch, ve�ejn�ch, komer�n�ch s�t�ch je soukrom� po�ta zcela soukrom� - a velice snadno m��e b�t krimin�ln�.

Boardy se v�nuj� prakticky ka�d�mu p�edstaviteln�mu t�matu, jako� i t�mat�m, je� si lze p�edstavit jen st��. Pokr�vaj� �irok� spektrum soci�ln�ch aktivit. Nicm�n� v�ichni jejich u�ivatel� maj� cosi spole�n�ho: jsou vlastn�ky po��ta�� a telefon�. Po��ta�e a telefony jsou tedy p�irozen� jedn�mi z nejd�le�it�j��ch t�mat konverzace na t�m�� ka�d�m boardu.

A hacke�i a telefandov�, tito narkoman�t� nad�enci do po��ta�� a telefon�, �ij� boardy. Roj� se kolem board� a z�sk�vaj� na nich nov� p��vr�ence. Koncem 80. let se skupiny telefand� a hacker�, spojen� boardy, fantasticky roz���ily.

Pro demonstraci pou�ijme seznam hackersk�ch skupin, zkompilovan� redaktory *Phracku* 8. srpna 1988.

The Administration ("Administrativa"). Advanced Telecommunications, Inc. ALIAS. American Tone Travelers. Anarchy Inc. Apple Mafia. The Association. Atlantic Pirates Guild ("��d atlantick�ch pir�t�"). Bad Ass Mother Fuckers ("Matkomrdi se �patnou prdel�"). Bellcore. Bell Shock Force. Black Bag ("�ern� kapsa"). Camorra. C&M Productions. Catholics Anonymous. Chaos Computer Club. Chief Executive Officers. Circle Of Death ("Kruh smrti"). Circle Of Deneb. Club X. Coalition of Hi-Tech Pirates. Coast-To-Coast. Corrupt Computing. Cult Of The Dead Cow ("Kult mrtv� kr�vy"). Custom Retaliations ("Odveta na m�ru"). Damage Inc ("Porucha"). D&B Communications. The Dange Gang ("Zatr�pen� banda"). Dec Hunters. Digital Gang. DPAK. Eastern Alliance ("V�chodn� aliance"). The Elite Hackers Guild. Elite Phreakers and Hackers Club ("Klub elitn�ch telefand� a hacker�"). The Elite Society Of America. EPG. Executives Of Crime. Extasy Elite. Fargo 4A. Farmers Of Doom. The Federation. Feds R Us. First Class ("Prvn� t��da"). Five O ("P�tka"). Five Star ("P�t P"). Force Hackers. The 414s. Hack-A-Trip. Hackers Of America. High Mountain Hackers ("Vysokohor�t� hacke�i"). High Society ("Lep�� spole�nost"). The Hitchhikers. IBM Syndicate ("Mafie IBM"). The Ice Pirates ("Diamantov� pir�ti"). Imperial Warlords. Inner Circle ("Vnit�n� kruh"). Inner Circle II. Insanity Inc. International Computer Underground Bandits. Justice League of America. Kaos Inc ("Chaos"). Knights Of Shadow. Knights Of The Round Table ("Ryt��i kulat�ho stolu"). League Of Adepts. Legion Of Doom. Legion Of Hackers ("Hackersk� legie"). Lords Of Chaos. Lunatic Labs, Unlimited ("Laborato�e ��lenstv�"). Master Hackers. MAD! ("Amok"). The Marauders ("N�jezdn�ci"). MD/PhD (akademick� titul). Metal Communications, Inc. MetalliBashers, Inc. MBI. Metro Communications. Midwest Pirates Guild. NASA Elite. The NATO Association. Neon Knights ("Neonov� ryt��i"). Nihilist Order. Order Of The Rose. OSS. Pacific Pirates Guild. Phantom Access Associates. PHido PHreaks. The Phirm ("Firma"). Phlash ("Z�blesk"). PhoneLine Phantoms. Phone Phreakers Of America. Phortune 500. Phreak Hack Delinquents. Phreak Hack Destroyers. Phreakers, Hackers, And Laundromat Employees Gang ("Gang telefand�, hacker� a zam�stnanc� pr�delen") �ili PHALSE Gang ("Fale�n� gang"). Phreaks Against Geeks ("Telefandov� proti frajer�m"). Phreaks Against Phreaks Against Geeks. Phreaks and Hackers of America. Phreaks Anonymous World Wide. Project Genesis. The Punk Mafia. The Racketeers. Red Dawn Text Files ("Textov� soubory rud�ho �svitu"). Roscoe Gang. SABRE. Secret Circle of Pirates. Secret Service ("Tajn� slu�ba"). 707 Club. Shadow Brotherhood ("Bratrstvo st�n�"). Sharp Inc. 65C02 Elite. Spectral Force. Star League ("Hv�zdn� liga"). Stowaways. Strata-Crackers. Team Hackers '86. Team Hackers '87. TeleComputist Newsletter Staff ("Redakce Telecomputistu"). Tribunal Of Knowledge. Triple Entente ("Trojit� aliance"). Turn Over And Die Syndrome ("P��znak Oto� se a zem�i") �ili TOADS ("Ropuchy"). 300 Club. 1200 Club. 2300 Club. 2600 Club. 2601 Club. 2AF. The United Soft WareZ Force ("Jednotky softwarov�ch pir�t�"). United Technical Underground ("Spojen� technick� underground"). Ware Brigade ("Softwarov� brig�da"). The Warelords. WASP.

Pono�it se do tohoto seznamu je hlubok�, t�m�� mystick� z�itek. Jako kulturn� artefakt je vysloven� poetick�.

Undergroundov� skupiny - subkultury - lze rozli�it od nez�visl�ch kultur podle jejich zvyku neust�le se odvol�vat na mate�skou spole�nost. Subkultury ze sv� podstaty musej� udr�ovat membr�nu, odd�luj�c� je od okol�. Vyz�vav� �aty a ��es, specializovan� �argon, charakteristick�, odd�len� oblasti m�st, odli�n� doba vst�v�n�, pr�ce a sp�nku... Digit�ln� underground, kter� se specializuje na informace, klade velk� d�raz na jazyk jako n�stroj ozvl�tn�n�. Jak je vid�t z p�edch�zej�c�ho seznamu, s oblibou pou��v� parodii a v�sm�ch. Je zaj�mav� v�imnout si, kdo je ter�em tohoto v�sm�chu.

Za prv�, velk� spole�nosti. M�me tu Phortune 500 (Fortune 500 je seznam p�ti set nejbohat��ch Ameri�an�, publikovan� stejnojmenn�m �asopisem), The Chief Executive Officers (titul �editele velk� spole�nosti), Bellcore (v�zkumn� laborato� AT&T), IBM Syndicate, SABRE (po��ta�ov� rezerva�n� syst�m pou��van� aeroliniemi). Pozoruhodn� je �ast� u��v�n� "Inc." - ��dn� z hackersk�ch skupin nen� skute�nou korporac�, ale zjevn� je t�� hr�t si na n�.

Za druh�, vl�du a policii. NASA Elite, NATO Association. Feds R Us (parodie na n�zev hra�k��sk� firmy, doslova "Policajti jsou my") a Secret Service jsou p�kn� p��klady verb�ln� odvahy. OSS neboli Office of Strategic Services ("��ad strategick�ch slu�eb") byl p�edch�dcem CIA.

Za t�et�, zlo�ince. Pou�it� nelichotiv�ch pejorativ jako zvr�cen�ho vyznamen�n� je klasickou taktikou subkultur: punker�, pir�t�, bandit�, gang� a mafi�.

Nestandardn� ortografie, zejm�na u��v�n� "ph" m�sto "f" a "z" m�sto "s" ozna�uj�c�ho plur�l, je nezam�niteln�m charakteristick�m znakem. Stejn� tak pou��v�n� ��slice "0" m�sto p�smene "O" - abecedy po��ta�� zpravidla odli�uj� nulu pro�krtnut�m, tak�e rozd�l je z�ejm�.

N�kter� v�razy poeticky opisuj� ileg�ln� pronik�n� do po��ta��: Stowaways ("�ern� pasa���i"), Hitchhikers ("Stopa�i"), PhoneLine Phantoms ("Fant�mov� telefonn� linky"), Coast-to-Coast ("D�lkov�"). V�imn�te si tak� �ast�ho pou��v�n� slov jako "elita" a "mistr". N�kter� n�zvy jsou vulg�rn�, n�kter� obsc�nn�, dal�� pouze kryptick� - v�e s c�lem p�ekvapit, urazit, zm�st "norm�ln�" lidi a nedovolit jim z�stat lhostejn�mi.

Mnoho hackersk�ch skupin je�t� d�le �ifruje sv� jm�na pou��v�n�m akronym: z n�zvu United Technical Underground se st�v� UTU, z Farmers of Doom ("P�stitel� zk�zy") FoD, the United SoftWareZ Force trv� na zkratce "TuSwF" - a b�da ignorantsk�mu krtkovi, je� nev�, kter� p�smena maj� b�t velk�.

D�le je t�eba si v�imnout, �e i jednotliv� �lenov� t�chto skupin pou��vaj� pseudonymy. Sezn�m�te-li se t�eba s "PhoneLine Phantoms", zjist�te, �e jsou to "Carrier Culprit" ("Telefonn� pachatel"), "The Executioner" ("Kat"), "Black Majik" ("�ern� magie"), "Egyptian Lover" ("Egyptsk� milovn�k"), "Solid State" ("Stav pevn�") a "Mr Icom" (n�zev firmy poskytuj�c� zlevn�n� telefonn� spojen�). "Carrier Culprit" bude pro sv� p��tele pravd�podobn� "CC" - budou nap��klad mluvit o "��slech od CC z PLP".

Je velice dob�e mo�n�, �e celkov� po�et �len� v�ech skupin ze seznamu je t�eba jen tis�c lid�. Nen� to kompletn� seznam undergroundov�ch skupin - neexistuje ��dn� takov� seznam a nikdy existovat nebude. Skupiny vznikaj�, prosperuj�, upadaj�, sd�lej� �leny a udr�uj� si okruh obdivovatel� usiluj�c�ch o �lenstv� a p��le�itostn�ch zn�m�ch. Lid� se zapojuj� a odpadaj�, jsou ostrakizov�ni, ztr�cej� z�jem, jsou nalezeni polici� �i zahn�ni do kouta bezpe�nostn�mi odborn�ky telekomunikac�, p�edkl�daj�c�mi vysok� ��ty. Mnoho undergroundov�ch skupin jsou softwarov� pir�ti, kte�� mohou poru�ovat copyright a ileg�ln� ���it programy, ale neodv�� se pronikat do ciz�ch po��ta�ov�ch syst�m�. Odhadnout skute�nou velikost populace digit�ln�ho undergroundu je velice t�k�. Hacke�i p�ich�zej� a odch�zej�. V�t�inou za��naj� mlad�, st��daj� obdob� aktivity a pasivity a kon�� v 22, kdy� absolvuj� st�edn� �kolu. A velk� v�t�ina "hacker�" se p�ipojuje na pir�tsk� boardy, vymysl� si handle, ���� copyrightovan� software a mo�n� zneu�ije jeden �i dva telefonn� k�dy, ani� by kdy vstoupila do �ad elity.

N�kte�� soukrom� vy�et�ovatel�, �iv�c� se poskytov�n�m informac� o undergroundu plat�c�m z�kazn�k�m z bezpe�nostn�ch slo�ek soukrom�ch spole�nost�, odhadli po�et hacker� a� na pades�t tis�c. Toto ��slo je pravd�podobn� vysoce nadhodnocen�, pokud �lov�k nepo��t� ka�d�ho nezletil�ho softwarov�ho pir�ta a zlod�j��ka vykr�daj�c�ho telefonn� budky. M�j odhad je kolem 5 000 lid�. A �ekl bych, �e z tohoto po�tu m��e b�t tak stovka skute�n� "elity" - aktivn�ch hacker�, schopn�ch proniknout do sofistikovan�ch syst�m�, opravdov� hrozby, j�� by se m�ly zab�vat soukrom� bezpe�nostn� slo�ky i policie.

Dal�� zaj�mavou ot�zkou je, zdali toto ��slo roste. Za��naj�c� nezletil� hacke�i jsou si �asto jisti, �e n�stup hacker� je nezadr�iteln� a �e brzy ovl�dnou cel� cyberspace. Star�� a zku�en�j�� veter�ni, v ctihodn�m v�ku 24 nebo 25 let, jsou p�esv�d�eni, �e zlat� v�k u� d�vno skon�il, �e policajti maj� cel� underground p�e�ten� a �e dne�n� ml�de� je blb� jak t�go a m� z�jem akor�t o hran� Nintenda.

J� s�m bych �ekl, �e pronik�n� do po��ta�� jako neziskov� z�bava a akt p�ijet� intelektu�ln� v�zvy je na pomal�m �stupu, p�inejmen��m ve Spojen�ch St�tech; ale �e po��ta�ov� zpronev�ra, zvl�t� prost�ednictv�m telekomunikac�, dramaticky roste.

Lze vymezit zaj�mavou paralelu mezi digit�ln�m undergroundem a drogov�m undergroundem. B�valy �asy, v d�sledku historick�ho revizionismu dnes u� skoro zapomenut�, kdy se ��astn�ci koncert� voln� d�lili o jointy a hippie prodava�i marihuany nab�zeli lidem cigaretu zdarma, jen aby si u�ili dlouh�ho zdrogovan�ho rozhovoru o Doors a Allenu Ginsbergovi. Dnes jsou drogy ��m d�l t�m v�c za hranic� p�ijateln�ho, s vyj�mkou nebezpe�n�ho, krimin�ln�ho sv�ta vysoce n�vykov�ch drog. L�ta negativn� propagandy a tlaku policie p�im�la neur�it� ideologick�, svobodomysln� drogov� underground opustit trh s drogami a p�enechat ho mnohem brut�ln�j��mu, krimin�ln�mu tvrd�mu j�dru. Nen� to p��jemn� vyhl�dka, ale analogie je velmi p�esv�d�iv�.

Jak vypad� takov� undergroundov� board? ��m se li�� od oby�ejn�ho? Rozd�l nemus� b�t nutn� v konverzaci - hacke�i se �asto bav� o t�matech, kter� jsou na boardech b�n�, tj. o hardware, software, sexu, sci-fi, sou�asn�ch ud�lostech, politice, filmech a osobn�ch vt�pc�ch. Undergroundov� board lze nejl�pe poznat podle jeho soubor� (v hackersk� transkripci "philes"), tj. text�, kter� u�� techniky a �tos undergroundu, vz�cn�ch rezervo�r� zak�zan�ho v�d�n�. N�kter� jsou anonymn�, ale v�t�ina hrd� nese handle hackera, kter� je jejich autorem, a jeho skupinu, pokud se k n�jak� hl�s�. N�sleduje ��ste�n� seznam "philes" jednoho undergroundov�ho boardu, kdesi uprost�ed Ameriky, cirka 1991. V�t�ina popis� nepot�ebuje koment��.

5406  06-11-91  Hacking Bank America BANKAMER.ZIP
4481  06-11-91  Chilton Hacking CHHACK.ZIP
4118  06-11-91  Hacking Citibank CITIBANK.ZIP
3241  06-11-91  Hacking Mtc Credit Company CREDIMTC.ZIP
5159  06-11-91  Hackers Digest DIGEST.ZIP (sborn�k)
14031 06-11-91  How To Hack HACK.ZIP
5073  06-11-91  Basics Of Hacking HACKBAS.ZIP (z�klady)
42774 06-11-91  Hackers Dictionary HACKDICT.ZIP (slovn�k)
57938 06-11-91  Hacker Info HACKER.ZIP
3148  06-11-91  Hackers Manual HACKERME.ZIP
4814  06-11-91  Hackers Handbook HACKHAND.ZIP (p��ru�ka)
48290 06-11-91 Hackers Thesis HACKTHES.ZIP (diplomov� pr�ce)
4696  06-11-91  Hacking Vms Systems HACKVMS.ZIP
3830  06-11-91  Hacking Macdonalds (Home Of The Archs) MCDON.ZIP
15525 06-11-91  Phortune 500 Guide To Unix P500UNIX.ZIP
8411  06-11-91  Radio Hacking RADHACK.ZIP
4096  12-25-89  Suggestions For Trashing TAOTRASH.DOC (prohled�v�n� popelnic)
5063  06-11-91  Technical Hacking TECHHACK.ZIP

�irok� v�b�r "Ud�lej si s�m" p��ru�ek o ileg�ln�m pronik�n� do po��ta��. Toto je pouze mal� v�sek z mnohem v�t�� knihovny o hackersk�ch a telefandovsk�ch technik�ch a historii. Nyn� se p�esuneme do jin�, mo�n� trochu p�ekvapiv� oblasti - "Anarchie".

3641  06-11-91  Anarchy Files ANARC.ZIP
63703 06-11-91 Anarchist Book ANARCHST.ZIP
2076  06-11-91  Anarchy At Home ANARCHY.ZIP
6982  06-11-91  Anarchy No 3 ANARCHY3.ZIP
2361  06-11-91  Anarchy Toys ANARCTOY.ZIP
2877  06-11-91  Anti-modem Weapons ANTIMODM.ZIP
4494  06-11-91  How To Make An Atom Bomb ATOM.ZIP
3982  06-11-91  Barbiturate Formula BARBITUA.ZIP
2810  06-11-91  Black Powder Formulas BLCKPWDR.ZIP (�ern� prach)
3765  06-11-91  How To Make Bombs BOMB.ZIP
2036  06-11-91  Things That Go Boom BOOM.ZIP
1926  06-11-91  Chlorine Bomb CHLORINE.ZIP
1500  06-11-91  Anarchy Cook Book COOKBOOK.ZIP (recepty)
3947  06-11-91  Destroy Stuff DESTROY.ZIP
2576  06-11-91  Dust Bomb DUSTBOMB.ZIP
3230  06-11-91  Electronic Terror ELECTERR.ZIP
2598  06-11-91  Explosives 1 EXPLOS1.ZIP
18051 06-11-91 More Explosives EXPLOSIV.ZIP
4521  06-11-91  Ez-stealing EZSTEAL.ZIP
2240  06-11-91  Flame Thrower FLAME.ZIP (plamenomet)
2533  06-11-91 Flashlight Bomb FLASHLT.ZIP (bomba v baterce)
2906  06-11-91  How To Make An Fm Bug FMBUG.ZIP
2139  06-11-91  Home Explosives OMEEXPL.ZIP
3332  06-11-91  How To Break In HOW2BRK.ZIP (vloup�n�)
2990  06-11-91  Letter Bomb LETTER.ZIP (dopisov� bomba)
2199  06-11-91  How To Pick Locks LOCK.ZIP (otv�r�n� z�mk�)
3991  06-11-91  Briefcase Locks MRSHIN.ZIP (z�mky kufr�)
3563  06-11-91  Napalm At Home NAPALM.ZIP
3158  06-11-91  Fun With Nitro NITRO.ZIP
2962  06-11-91  Paramilitary Info PARAMIL.ZIP
3398  06-11-91  Picking Locks PICKING.ZIP
2137  06-11-91  Pipe Bomb PIPEBOMB.ZIP (bomba z trubky)
3987  06-11-91  Formulas With Potassium POTASS.ZIP (nitr�ty)
11074 08-03-90 More Pranks To Pull On Idiots! PRANK.TXT (kanadsk� vtipy)
4447  06-11-91  Revenge Tactics REVENGE.ZIP (odveta)
2590  06-11-91  Rockets For Fun ROCKET.ZIP (rakety)
3385  06-11-91  How To Smuggle SMUGGLE.ZIP (pa�ov�n�)

*Je���ku na k���ku!* V�dy� to jsou n�vody na *bomby*!

Tak co si s t�m po�neme?

Za prv� bychom m�li uznat, �e roz�i�ovat znalosti o v�bu�nin�ch mezi d�ti je vysoce odsouzen�hodn� akt. Nen� ov�em nijak ileg�ln�.

Za druh� bychom si m�li uv�domit, �e v�t�ina t�chto soubor� byla ve skute�nosti *naps�na* d�tmi. V�t�ina dosp�l�ch Ameri�an�, kte�� si dok�ou vybavit sv� mlad� l�ta, si vzpomene, �e p�edstava postaven� plamenometu v rodinn� gar�i je prost� skv�l� n�pad. *Skute�n�* postavit v gar�i plamenomet je ale spojeno s odstra�uj�c�mi pot��emi. Exploze nastra�en� baterky, do kter� jsi nacpal st�eln� prach, trhaj�c� ruku z�stupce �editele �koly, m��e b�t temn� kr�sn� du�evn� obraz. Skute�n� �tok v�bu�ninou ti vynese vytrvalou pozornost ��adu pro alkohol, tab�k a st�eln� zbran�.

Nicm�n� n�kte�� lid� tyto n�vody vyzkou�ej�. Americk� nezletilec, kter� je pevn� rozhodnut� n�koho zavra�dit, m��e nejsp�� ukr�st nebo koupit revolver mnohem sn�z ne� p�ipravit fale�n� napalm v kuchy�sk�m d�ezu. Nicm�n� je-li lidem p�edlo�eno n�jak� poku�en�, jist� ��st mu podlehne, a mal� men�ina se pokus� tyto pl�ny realizovat. Velk� v�t�ina t�to mal� men�iny neusp�je nebo se dokonce zmrza��, proto�e p�esnost n�vod� nen� kontrolov�na, jejich auto�i nemaj� profesion�ln� zku�enosti a �asto si je prost� vym��lej�. Ale hrozba t�chto "philes" nem��e b�t zcela p�ehl��ena.

Hacke�i nemus� br�t bombov� �toky "doopravdy"; kdyby tomu bylo jinak, sly�eli bychom mnohem v�c o vybuchuj�c�ch baterk�ch, podom�cku vyroben�ch bazuk�ch a st�edo�kolsk�ch u�itel�ch otr�ven�ch chlorinem �i kyanidem. Ov�em hacke�i se *doopravdy* zaj�maj� o zak�zan� v�d�n�. Nejsou vedeni jen zv�davost�, ale opravdovou *touhou po v�d�n�*. P��n� v�d�t n�co, co ostatn� nev�, je st�� nov�. Ale *intenzita* tohoto p��n�, demonstrovan� technofilick�mi d�tmi Informa�n�ho v�ku, *m��e b�t nov�*, m��e b�t p��znakem z�sadn�ho posunu spole�ensk�ch hodnot, uk�zkou toho, k �emu sp�je sv�t, kladouc� ��m d�l t�m v�t�� d�raz na vlastnictv�, shroma��ov�n� a prodej *informac�* jako z�kladn� komodity denn�ho �ivota.

V�dy existovali mlad� mu�i, kte�� se v�niv� zaj�mali o tato t�mata. Ale nikdy d��ve nebyli schopni tak univerz�ln� a lehce komunikovat mezi sebou a bez pot��� propagovat sv� z�jmy mezi zbytkem spole�nosti. St�edo�kol�t� u�itel� v�d�, �e v ka�d� skupin� se jeden najde, ale kdy� onen jeden unikne kontrole p�esunem do telefonn� s�t� a na boardu se spoj� se stovkou sob� podobn�ch, zjevn� hroz� pot��e. Nutk�n� autorit *n�co podniknout*, dokonce i n�co drastick�ho, je t�k� odolat. V roce 1990 autority n�co podnikly. Podnikly toho docela dost. [...]

Pronik�n� do po��ta�� je hackery ch�p�no jako *hra*. To nen� �pln� iracion�ln� a psychopatick� p��stup. Hacker m��e vyhr�vat �i prohr�vat, usp�t �i selhat, ale jeho �innost nikdy nen� "re�ln�". Nen� to jen t�m, �e nezletilci s bujnou p�edstavivost� maj� n�kdy pot��e rozli�it zbo�n� p��n� od skute�n�ho �ivota. Cyberspace *nen� skute�n�*! "Skute�n�" v�ci jsou hmotn� objekty, stromy, boty, auta. �innost hackera se odehr�v� na obrazovce. Slova nejsou hmotn�, ��sla (dokonce ani telefonn� ��sla a ��sla kreditn�ch karet) nejsou hmotn�. Po��ta� a sv�t, to je jako nebe a dudy, n�co �pln� jin�ho. Po��ta�e *simuluj�* realitu, tak jako po��ta�ov� hry simuluj� tankov� bitvy, ps� z�pasy a vesm�rn� lod�. Simulace jsou jenom hra, a to, co je v po��ta��ch, *nen� skute�n�*.

Uva�ujte: jestli je "hackov�n�" tak v�n� a opravdov� a nebezpe�n�, jak to, �e *dev�tilet� d�ti* maj� po��ta�e a modemy? Nikdo by nedal dev�tilet�mu klukovi do rukou auto, nebo pu�ku, nebo motorovou pilu - takov� v�ci jsou *skute�n�*.

P��slu�n�ci undergroundu jsou si velmi dob�e v�domi, �e jejich "hra" se t�m naho�e nel�b�. Zpr�vy o akc�ch proti undergroundu se ���� rychle. Publikovat je je jedna z hlavn�ch funkc� pir�tsk�ch board�, ov�em ty u�� i sv�j vlastn� postoj k policejn�m z�sah�m, sv� charakteristick� ide�ly spravedlnosti. U�ivatel� undergroundov�ch board� si nebudou st�ovat, je-li n�kdo zat�en pro shazov�n� syst�m�, ���en� vir� nebo elektronickou zpronev�ru. Mohou kroutit hlavou s v�douc�m �sm�vem, ale nebudou takov� praktiky otev�en� h�jit. Ale je-li n�kdo obvin�n z kr�de�e n�jak� teoretick� sumy, t�eba 233 846 dolar� a 14 cent�, proto�e se dostal do ciz�ho po��ta�e, n�co si zkop�roval a schoval si to na svoji disketu ve sv�m dom� - je to pova�ov�no za p��znak bl�znovstv� �alobc�, za p��znak jejich zmaten� abstraktn� hry s po��ta�i se skute�n�m, nudn�m ka�dodenn�m sv�tem velk�ch pen�z.

Jako by si velk� spole�nosti a jejich ocho�en� pr�vn�ci mysleli, �e pou��v�n� po��ta�� je rezervov�no jen pro n�, �e na n�j mohou d�t cenovky jako na krabice s prac�m pr�kem! Ale po��tat cenu informace je jako po��tat cenu vzduchu nebo cenu sn�. Ka�d� na pir�tsk�m boardu v�, �e pou�it� po��ta�� m��e b�t, a m�lo by b�t, *svobodn�*. Pir�tsk� boardy jsou mal� alternativn� ostr�vky v cyberspace, kter� nepat�� ��dn�m firm�m, ale undergroundu. Nejsou "sponzorov�ny firmou Procter & Gamble".

P�ipojit se k undergroundov�mu boardu m��e b�t osvobozuj�c� z�itek, vstup do sv�ta, ve kter�m pen�ze nejsou t�m nejd�le�it�j��m a dosp�l� nemaj� na v�echno odpov��.

Pod�vejme se na dal�� v�niv� hackersk� manifest. Toto jsou �ryvky ze "Sv�dom� hackera" od "Mentora", p�evzat� z *Phracku*, svazek 1, ��slo 7, soubor 3.

"Dnes jsem u�inil objev. Nalezl jsem po��ta�. Moment, to je skv�l�. D�l� to, co chci. Kdy� ud�l� n�co �patn�, je to proto, �e j� jsem ud�lal chybu. Ne proto�e m� nem� r�d. (...)

A pak se to stalo... br�na se otev�ela... vyslan� elektronick� sign�l se ��t� telefonn� linkou jako heroin ��lou narkomana a hled� �kryt p�ed ub�jej�c� ka�dodennost�... nal�z� board. To je to m�sto... sem pat��m... Zn�m tu ka�d�ho, i kdy� jsem se s nimi nikdy nepotkal, nikdy s nimi nemluvil, mo�n� o nich u� nikdy neusly��m... Zn�m v�s v�echny... (...) Toto je n� sv�t... sv�t elektron� a �st�eden, sv�t kr�sn�ho baudu. Pou��v�me ji� existuj�c� slu�by a neplat�me za to, co by mohlo b�t sm�n� lacin�, kdyby to nebylo majetkem chamtiv�ch nena�ranc�, a jsme pro v�s zlo�inci. Zkoum�me, a jsme pro v�s zlo�inci. Chceme se u�it, a jsme pro v�s zlo�inci. Jsme bez rozd�lu barvy, n�rodnosti, bez n�bo�ensk�ch p�edsudk�... a jsme pro v�s zlo�inci. Vy stav�te atomov� bomby, vedete v�lky, vra�d�te, podv�d�te a l�ete n�m a chcete, abychom uv��ili, �e je to pro na�e vlastn� dobro, ale my jsme pro v�s zlo�inci.

Ano, jsem zlo�inec. P�ch�m zlo�in zv�davosti. P�ch�m zlo�in posuzov�n� lid� podle toho, co ��kaj� a co si mysl�, ne podle toho, jak vypadaj�. P�ch�m ten zlo�in, �e jsem chyt�ej�� ne� vy, a to mi nikdy neodpust�te."

Undergroundov� boardy existuj� t�m�� od t� doby, odkdy existuj� boardy. Jedn�m z prvn�ch byla 8BBS, je� se stala z�kladnou elity telefand� na z�padn�m pob�e�� USA. 8BBS, kter� zah�jila provoz v b�eznu 1980, podporovala "Susan Thunder" ("Hromovou Susan"), "Tuca" a zejm�na "Kondora". Kondor se m��e pochlubit v�bec nejhor�� pov�st� ze v�ech americk�ch telefand� a hacker�. Kondorovi undergroundov� spolupracovn�ci, navztekan� jeho zlomysln�m chov�n�m, ho p�edali policii i s om��kou divok�ch hackersk�ch legend. D�sledkem bylo, �e Kondor byl dr�en sedm m�s�c� v samovazb�, aby nemohl zah�jit t�et� sv�tovou v�lku odp�len�m strategick�ch raket z v�ze�sk�ho telefonu. (Po odslou�en� trestu byl propu�t�n na svobodu; t�et� sv�tov� v�lka zjevn� dosud neza�ala.)

Sysop 8BBS byl radik�ln�m p��znivcem svobody slova, zast�vaj�c� n�zor, �e *jak�koli* pokus omezit konverzaci u�ivatel� jeho boardu by byl ne�stavn� a nemor�ln�. Techni�t� nad�enci hromadn� vstupovali na 8BBS a vyno�ovali se jako telefandov� a hacke�i, a� v roce 1982 jeden z vd��n�ch absolvent� nab�dl sysopovi nov� modem, zakoupen� na ciz� kreditn� kartu. Policist� vyu�ili p��le�itosti a zabavili cel� board, aby odstranili - podle sv�ho n�zoru - l�kav� zdroj pot���.

Plovernet byl velk� pir�tsk� board na v�chodn�m pob�e�� USA, operuj�c� v New Yorku a na Florid�. V roce 1983 m�l p�t set aktivn�ch u�ivatel�. Emanuel Goldstein byl sv�ho �asu "co-sysopem" Plovernetu, spole�n� s "Lexem Luthorem", zakladatelem skupiny "Legion Of Doom" ("Legie soudn�ho dne"), kter� se brzy budeme v�novat podrobn�.

"Pirate-80" neboli "P-80", jej�� sysop byl zn�m pod jm�nem "Scan Man" ("Hleda�"), za�ala jako jedna z prvn�ch v Charlestonu a vytrvale pokra�ovala po cel� l�ta. P-80 prosperovala tak n�padn�, �e to znerv�z�ovalo i jej� nejost��len�j�� u�ivatele, a n�kte�� z nich dokonce nactiutrha�n� nazna�ovali, �e Scan Man mus� m�t styky s bezpe�nostn�mi specialisty telefonn�ch spole�nost�, co� on rozho��en� odm�tal.

"414 Private" byl domovem prvn� *skupiny*, kter� se stala zn�mou svou pochybnou �innost�, nezletilc� s n�zvem "414 Gang", jejich� pr�niky do Sloan-Ketteringova centra pro rakovinu a do vojensk�ch po��ta�� v Los Alamos se v roce 1982 staly novin��skou senzac�.

Tehdy se tak� za�aly objevovat boardy softwarov�ch pir�t�, vym��uj�c�ch si kopie her pro Atari 800 a Commodore C64, zbaven� ochrany proti kop�rov�n�. V�t�inu u�ivatel� t�chto board� tvo�ili pochopiteln� nezletil�. A s uveden�m hackersk�ho thrilleru *War Games* ("V�le�n� hry") v roce 1983 undergroundov� sc�na explodovala. Zd�lo se, �e ka�d� americk� kluk cht�l a dostal k v�noc�m modem. V�t�ina t�chto n�hodn�ch z�jemc� ulo�ila sv� modemy po p�r t�dnech do sk��n�, a v�t�ina zbytku se chovala slu�n� a vyh�bala se pochybn�m akc�m. Ale n�kte�� tvrdohlav� a talentovan� vytrvalci vzali toho mal�ho hackera ve *War Games* jako skute�nou postavu. Prost� si nedali pokoj, dokud se nespojili s undergroundem; a kdy� se jim to nepovedlo, vytvo�ili sv�j vlastn�.

***

V polovin� 80. let se undergroundov� boardy ���ily jako digit�ln� pl�se�. ShadowSpawn Elite ("Elita Syn� st�nu"). Sherwood Forest I, II a III. Digital Logic Data Service na Florid�, jej�m� sysopem nebyl nikdo men�� ne� "Digit�ln� Logika" sama; Lex Luthor, zakladatel Legion of Doom, byl jednou z hv�zd tohoto boardu, kter� se nach�zel v jeho telefonn�m okruhu. Lex�v vlastn� board, Legion of Doom, zah�jil �innost v roce 1984. "Neon Knights" zalo�ili s�� board� pro hackery na Apple: Severn�, Ji�n�, V�chodn� a Z�padn� Neonov� ryt��e. Sysopem boardu Free World II ("Svobodn� sv�t II") byl "Major Havoc" ("Major Zk�za"). Lunatic Labs je v dob� vzniku t�to knihy st�le v provozu. Dr. Ripco v Chicagu, rozvern� anarchistick� board s bohatou a divokou histori�, byl zabaven agenty Tajn� slu�by USA v roce 1990 v r�mci operace Sundevil, ale t�m�� okam�it� obnovil provoz, s nov�mi stroji a star�m el�nem.

Sc�na v St. Louis se nevyrovnala velk�m st�edisk�m americk�ch hacker�, jako je New York a Los Angeles. Ale v St. Louis s�dlili "Knight Lightning" ("Ryt��sk� blesk") a "Taran King" ("Kr�l Tarantule"), dva z p�edn�ch undergroundov�ch *�urnalist�*. Boardy v Missouri, nap��klad Metal Shop, Metal Shop Private a Metal Shop Brewery, nem�ly sice ten nejt쾹� kalibr zak�zan�ch v�domost�, ale byly to boardy, kde hacke�i mohli spole�ensky konverzovat a uva�ovat o tom, co se d�je v celost�tn�m - a mezin�rodn�m - m���tku. Konverzace z Metal Shopu byla shroma��ov�na v souborech zpr�v a pot� editov�na do formy elektronick� publikace *Phrack*, co� je novotvar vytvo�en� z "phreak" a "hack". Edito�i *Phracku* se zaj�mali o hackery stejn� intenz�vn�, jako se hacke�i zaj�mali o po��ta�e.

*Phrack*, zaj�mav� �ten� zdarma, se za�al ���it undergroundem. Kdy� p�e�li Taran King a Knight Lightning ze st�edn� �koly na vysokou, objevil se *Phrack* na s�lov�ch po��ta��ch p�ipojen�ch k s�ti BITNET, a p�es BITNET k Internetu, k on� obrovsk� voln� neziskov� s�ti akademick�ch, vl�dn�ch a komer�n�ch stroj� spojen�ch unixovsk�m protokolem TCP/IP. ("�erv�" program "Internet Worm", napsan� postgradu�ln�m studentem Cornellovy univerzity Robertem Morrisem a vypu�t�n� 2. listopadu 1988, je dosud nejv�t��m a nejzn�m�j��m p��padem po��ta�ov�ho skand�lu. Podle Morrise m�l jeho d�vtipn� napsan� program ne�kodn� zkoumat Internet, ale v d�sledku program�torsk� chyby se za�al nekontrolovateln� mno�it a zastavil p�ibli�n� �est tis�c po��ta�� Internetu. M�n� ambici�zn� pronik�n� do Internetu v mal�m m���tku bylo pro undergroundovou elitu b�n�.) Prakticky ka�d� undergroundov� board, kter� nebyl beznad�jn� krotk� a zaostal�, m�l kompletn� archiv *Phracku* - a mo�n� i m�n� zn�m� undergroudov� publikace: *Legion of Doom Technical Journal*, drsn� obsc�nn� soubory skupiny *Cult of the Dead Cow*, �asopisy *P/HUN*, *Pirate*, *Syndicate Reports*, p��padn� siln� ideologizovan� anarchistick� *Activist Times Incorporated*.

P��tomnost *Phracku* na boardu byla jasn�m d�kazem pohrd�n� z�kony. Zd�lo se, �e *Phrack* je v�ude, rad�c�, provokuj�c� a ����c� �tos undergroundu. N�co takov�ho nemohlo uniknout pozornosti bezpe�nostn�ch odborn�k� telekomunika�n�ch spole�nost� ani policie.

T�m se dost�v�me k citliv�mu t�matu policie a board�. I policie toti� vlastn� boardy. V roce 1989 existovaly boardy sponzorovan� polici� v Kalifornii, Coloradu, na Florid�, v Georgii, Idahu, Michiganu, Missouri, Texasu a Virginii: boardy jako "Crime Bytes", "Crimestoppers", "All Points" a "Bullet-N-Board". Policist�, jejich� soukrom�m kon��kem jsou po��ta�e, vlastnili boardy v Arizon�, Kalifornii, Coloradu, Connecticutu, na Florid�, v Missouri, Marylandu, Nov�m Mexiku, Severn� Karol�n�, Ohiu, Tennessee a Texasu. Policejn� boardy �asto prokazuj� svoji u�ite�nost pro styk s m�stn�mi obyvateli. N�kdy jsou na nich oznamov�ny i zlo�iny.

N�kdy jsou na nich *p�ch�ny* zlo�iny. Ob�as se to stane ne��astnou n�hodou, kdy� naivn� hacker zabloud� na policejn� board a bezelstn� za�ne nab�zet kraden� k�dy. Daleko �ast�ji se to ov�em st�v� na nyn� ji� t�m�� tradi�n�ch *nastra�en�ch boardech*. Prvn� nastra�en� boardy byly zalo�eny v roce 1985: "Underground Tunnel" v Austinu v Texasu, jeho� sysop ser�ant Robert Ansley vystupoval jako "Pluto", "The Phone Company" ("Telefonn� spole�nost") ve Phoenixu v Arizon�, ��zen� Kenem MacLeodem ze �erifova ��adu v Maricopa County a board ser�anta Dana Pasqualeho ve Fremontu v Kalifornii. Kolem sysop� t�chto board�, kte�� vystupovali jako hacke�i, se rychle vytvo�il okruh aktivn�ch u�ivatel�, bez z�bran zve�ej�uj�c�ch kraden� k�dy, vym��uj�c�ch si pir�tsk� software a v�bec piln� pracuj�c�ch na sv�m vlastn�m neslavn�m konci.

Nastra�en� boardy, stejn� jako v�echny ostatn�, pracuj� lacino, velice lacino ve srovn�n� s infiltra�n�mi akcemi policie. Jakmile jsou sysopov� akceptov�ni m�stn�m undergroundem, jsou zv�ni na jin� pir�tsk� boardy, kde mohou z�skat dal�� informace. A kdy� je n�straha zve�ejn�na a nejv�t�� h���n�ci zat�eni, dostane akce velmi u�ite�nou publicitu. N�sledn� paranoia v undergroundov�ch kruz�ch - n�kte�� d�vaj� p�ednost ozna�en� "odstra�uj�c� efekt" - zpravidla m�stn� zastav� poru�ov�n� z�kon� na nezanedbatelnou dobu.

Samoz�ejm�, policist� nemus� "d�lat vlny". Naopak, mohou ti�e rozprost��t s�t�. Z hacker�, kte�� se do nich chyt�, se daj� vyma�kat informace. Z n�kter�ch se stanou u�ite�n� pomocn�ci. Mohou zav�st policisty do pir�tsk�ch board� po cel� zemi.

A na boardech po cel� zemi byly �pinav� otisky prst� *Phracku*, stejn� jako t� nejhlasit�j�� a nejdrzej�� undergroundov� skupiny: "Legion of Doom".

N�zev Legion of Doom poch�z� z komiks�. Legie soudn�ho dne, spiknut� kost�movan�ch ultrapadouch�, veden�ch chromem obrn�n�m zlo�ineck�m supermozkem Lexem Luthorem, se staralo Supermanovi o spoustu �ty�barevn�ch nebezpe�n�ch �kol� po n�kolik des�tek let. Samoz�ejm� �e Superman, tento vzor Pravdy, Spravedlnosti a Americk�ch hodnot, nakonec v�dycky zv�t�zil. Hacker�m, kte�� p�ijali jm�no Legie, to nevadilo - n�zev Legion of Doom nem�l vzbuzovat ��dn� hroziv� �i dokonce satanistick� asociace, nebyl m�n�n tak v�n�. Byl p�evzat z komiks� a m�l b�t komick�. Ov�em, toto jm�no m�lo kvalitn� zvuk. Legion of Doom - zn�lo to opravdu dob�e. Jin� skupiny, nap��klad "Farmers of Doom", bl�zc� spolupracovn�ci LoDu, ch�pali tento bombastick� t�n a d�lali si z n�j legraci. Existovala dokonce hackersk� skupina zvan� "Justice League of America" ("Americk� liga spravedlnosti"), nazvan� podle Supermanovy strany spravedliv�ch a hrdinsk�ch ochr�nc� z�kona.

Ale tyto skupiny zanikly; Legie z�stala. P�vodn� Legion of Doom, u�ivatel� Quasi Motova boardu Plovernet, byli telefandov�. O po��ta�e se nijak zvlṻ nezaj�mali. S�m Lex Luthor (jemu� nebylo ani osmn�ct, kdy� zalo�il LoD) byl expertem na COSMOS neboli "Central System for Mainframe Operations", tedy na vnit�n� spoja�skou po��ta�ovou s��. Nakonec dos�hl velmi solidn� �rovn� v pronik�n� do s�lov�ch po��ta�� IBM, ale p�ece jen, jakkoli m�l Lexe ka�d� r�d a obdivoval jeho styl, nebyl obecn� pova�ov�n za opravdu �pi�kov�ho po��ta�ov�ho kovboje. Nebyl ani autoritativn�m ��fem Legion of Doom - Legie si nikdy nepotrp�la na form�ln� hierarchii. Jako �ast� host na Plovernetu a sysop vlastn�ho boardu "Legion of Doom" byl jej�m buben�kem a personalistou.

Legion of Doom vznikla na trosk�ch d��v�j�� telefandovsk� skupiny "Knights of Shadow" ("Ryt��i st�nu"). Pozd�ji LoD p�ejala ��astn�ky hackersk� skupiny "Tribunal of Knowledge" ("Tribun�l v�d�n�"). Lid� neust�le p�ich�zeli a odch�zeli, skupiny se �t�pily a formovaly se v nich frakce.

V po��tc�ch LoD se jeho telefandov�t� �lenov� sezn�mili s n�kolika z�jemci o po��ta�e a jejich zabezpe�en�, kte�� zalo�ili asociovanou skupinu "Legion of Hackers". Pozd�ji se tyto skupiny spojily do "Legion of Doom/Hackers" neboli LoD/H. Kdy� si p�vodn� �lenov� hackersk�ho k��dla, p�nov� "CompuPhreak" a "Phucked Agent 04" na�li jinou �ivotn� n�pl�, dodate�n� "/H" se z n�zvu zvolna vytratilo; ale v t� dob� u� telefandovsk� k��dlo, p�nov� Lex Luthor, "Blue Archer" ("Modr� Lu�i�n�k"), "Gary Seven" ("Sedma Gary"), "Kerrang Khan" ("Ch�n Kerrang"), "Master of Impact" ("Mistr z�sah�"), "Silver Spy" ("St��brn� �pi�n"), "The Marauder" ("N�jezdn�k") a "The Videosmith" ("Kov�� vide�"), z�skalo spoustu zku�enost� s ileg�ln�m pr�nikem do po��ta�� a stalo se nezanedbatelnou silou.

�lenov� LoDu instinktivn� ch�pali, �e cesta k opravdov� moci v undergroundu vede p�es samizdatovou publicitu. Legie byla v�ude. Nejen �e byla jednou z prvn�ch skupin, ale jej� �lenov� si d�vali z�le�et na �irok� distribuci sv�ch ileg�ln�ch v�domost�. N�kte��, nap��klad Mentor, projevovali horlivost t�m�� mision��skou. *Legion of Doom Technical Journal* ("Technick� �urn�l LoD") se za�al objevovat na boardech po cel�m undergroundu.

N�zev *LoD Technical Journal* je parodi� starobyl�ho a d�stojn�ho *AT&T Technical Journal*. I obsah t�chto dvou publikac� byl velice podobn� - p�evzat� z ve�ejn�ch tiskovin a diskus� mezi spoja�i. Ale drav�� t�n LoDu d�val i t�m nejnevinn�j��m �daj�m punc zlov�stn� v�zvy a zjevn�ho, akutn�ho nebezpe��.

Abychom pochopili, jak takov� p�esv�d�en� vznik�, pou�ijme dva n�sleduj�c� (fiktivn�) texty k my�lenkov�mu experimentu.

(A) "W. Fred Brown, viceprezident AT&T pro modernizaci a technick� rozvoj, vystoupil 8. kv�tna ve Washingtonu na jedn�n� N�rodn� rady pro telekomunikace a Informace (NRTI) se zpr�vou o projektu RADERS, �e�en�m spole�nost� Bellcore. RADERS (Roz���en� automatizovan� distribuovan� elektronick� regula�n� s��) je n�stroj pro programov�n� telefonn�ch �st�eden, umo��uj�c� v�voj nov�ch telekomunika�n�ch slu�eb, v�etn� dvoubodov�ho spojen� ve form�tu definovan�m u�ivatelem, z ka�d�ho tla��tkov�ho telefonu a dostupn�ch v n�kolika sekund�ch. Prototyp RADERS pou��v� pro spojen� s minipo��ta�em centrexov� linky a na po��ta�i opera�n� syst�m Unix."

(B) "Purpurov� blesk 512 z Centrex gangu hl�s�: P�nov�, ten mrz�k co mu Bellcore ��k� RADERS je prost� k se�r�n�! U� nepot�ebujete ani mizern� Commodore, abyste mohli reprogramovat �st�ednu - prost� se p�ipoj�te k RADERS jako technik, a m��ete reprogramovat p��mo z ��seln�ku telefonu, z ka�d� telefonn� budky! M��ete m�t dvoubodov� spojen� v u�ivatelsky definovan�m form�tu, a co je ze v�eho nejlep��, cel� ta v�c je ��zen� po naprosto nechr�n�n�ch centrexov�ch link�ch po��ta�em, na kter�m je - dr�te se - standardn� Unix! Jup�!"

Zpr�va (A), zahalen� v technokratick�m newspeaku, je nudn� a� k ne�itelnosti. M�lokdo by ji pova�oval za zlov�stnou �i nebezpe�nou. Na druh� stran� zpr�va (B) je p��mo stra�liv�, jednozna�n� d�kaz hroziv�ho spiknut� a rozhodn� ne ten druh �tiva, je� byste doporu�ili sv�mu potomkovi. *Informace* v obou zpr�v�ch je ale tat�. Je to *ve�ejn�* informace, p�edlo�en� feder�ln� vl�d� na ve�ejn�m jedn�n�. Nen� "tajn�". Nen� "patentov� chr�n�n�". Nen� dokonce ani "d�v�rn�". Naopak, v�voj sofistikovan�ch softwarov�ch syst�m� je pro Bellcore v�c�, je� m� b�t hrd� prezentov�na ve�ejnosti. Ov�em, kdy� Bellcore ve�ejn� ozn�m� takov� projekt, o�ek�v� od lid� jist� p��stup - n�co ve stylu *j�, vy jste ale pa��ci, jen v tom pokra�ujte d�l, a� u� to je co chce* - a rozhodn� ne drzou parodii jejich vlastn�ho ozn�men�, opovr�liv� odfrk�v�n� a divok� spekulace o mo�n�ch bezpe�nostn�ch nedostatc�ch.

Nyn� si p�edstavte sami sebe na m�st� policisty, na kter�ho se obr�til rozho��en� rodi� �i p�edstavitel telekomunika�n� spole�nosti, m�vaj�c� kopi� verze (B). Tento v�en� ob�an objevil ke sv�mu zd�en� m�stn� BBS, na kter� jsou voln� dostupn� hroziv� materi�ly podobn� (B), je� jeho syn zkoum� s hlubok�m a nezdrav�m zaujet�m. Kdyby bylo (B) vyti�t�no v knize �i �asopisu, v�d�l byste, jako v� ka�d� americk� str�ce z�kona, �e ud�lat s t�m n�co by dalo zatracenou pr�ci; ale �lov�k nemus� b�t technick� g�nius, aby pochopil, �e je-li ve va�em okrsku po��ta� s materi�ly typu (B), budou z toho pot��e.

Ve skute�nosti v�m ka�d� po��ta�ov� gramotn� policajt �ekne, zept�te-li se ho, �e boardy s materi�ly typu (B) jsou *zdroj* pot���. A *nejhor��* zdroj pot��� jsou v�dci, vym��lej�c� a roz�i�uj�c� materi�ly typu (B). Kdyby nebylo t�chhle vtip�lk�, *nebyly* by ��dn� pot��e.

A Legion of Doom byla na boardech jako nikdo jin�. Plovernet. Legion of Doom BBS. Farmers of Doom BBS. Metal Shop. OSUNY. Blottoland ("Namol"). Private Sector. Atlantis. Digital Logic. Hell Phrozen Over ("Zamrzl� peklo").

�lenov� LoDu m�li i sv� vlastn� boardy. Silver Spy zalo�il board "Catch-22" ("Hlava 22"), pova�ovan� za centrum hacker�, kte�� to mysl� opravdu v�n�. Mentor m�l "Projekt F�nix". Kdy� ne��dili vlastn� boardy, objevovali se na boardech jin�ch lid�, vychloubali se, chv�stali a naparovali. A kde se neobjevovali osobn�, tam p�ich�zely jejich "philes", pln� nebezpe�n�ch v�domost� a je�t� nebezpe�n�j��ch postoj�. Ji� kolem roku 1986 z�skala policie neur�it� dojem, �e *ka�d�* p��slu�n�k undergroundu je z LoD. Legie nikdy nebyla tak velk� - byla nap��klad znateln� men�� ne� "Metal Communications" �i "The Administration" - ale m�la prvot��dn� publicitu. Zvl�t� ve *Phracku*, je� chv�lemi vypadal jako fanzin LoDu; a *Phrack* byl v�ude, a zvlṻ v kancel���ch bezpe�nostn�ch odbor� telekomunikac�. *Nebylo* p�isti�en�ho telefandy, hackera �i dokonce jen usmrkan�ho zlod�je k�d� nebo po��ta�ov�ho pir�ta, jeho� by se policajti nezeptali, zda nen� v LoDu.

Takov� obvin�n� bylo obt��n� vyvr�tit, jeliko� Legie nikdy nedistribuovala �lensk� odznaky �i legitimace. Kdyby se o to pokusili, pravd�podobn� by brzy zanikli, proto�e odliv �len� byl zna�n�. LoD nebyl ani tak technologick�m ekvivalentem pouli�n�ho gangu jako okam�it�m stavem mysli. Byla to "Nesmrteln� banda". V roce 1990 Legie *vl�dla* u� des�t�m rokem, a policii p�ipadalo neuv��iteln�, �e v�em p�isti�en�m �len�m je teprve �estn�ct let. A v�ichni ti pubescentn� za��te�n�ci opakovali tut� �navnou hackerskou litanii: "prost� zv�dav�, ��dn� krimin�ln� �mysly". N�kde v centru spiknut� p�ece museli b�t opravdov�, dosp�l� ��fov�, vedouc� zjevn� nekone�n� z�stup obr�len�ch kluk� z vilov�ch �tvrt� s jedni�kami na vysv�d�en� a legra�n�mi ��esy.

Nebylo pochyb, �e t�m�� ka�d� zat�en� americk� hacker bude *zn�t* LoD. Znali pseudonymy p�isp�vatel� *Technick�ho �urn�lu LoD* a pravd�podobn� se u�ili na boardech LoDu a z jeho zdroj�. Ale nikdy nepotkali ��dn�ho �lena Legie. Dokonce i n�kte�� lid�, kte�� byli skute�n� i form�ln� "�leny LoDu", znali jeden druh�ho pouze z elektronick� po�ty a pod pseudonymem. Pro zlo�inn� spiknut� to byla velice neobvykl� organizace. Po��ta�ov� s�t� a rychl� rozvoj digit�ln�ho undergroundu �inili situaci velice nep�ehlednou a zmatenou.

Nav�c reputace v digit�ln�m undergroundu neplynula z ochoty p�chat "zlo�iny". Reputace byla zalo�ena na chytrosti a technick�ch znalostech. D�sledkem zpravidla bylo, �e ��m *nebezpe�n�j��* hacker, t�m *m�n�* ho bylo mo�no obvinit z n�jak�ho b�n�ho, snadno st�hateln�ho zlo�inu. N�kte�� hacke�i opravdu um�li kr�st. A n�kte�� hacke�i opravdu um�li pronikat do syst�m�. Ale tyto skupiny se nep�ekr�valy, nebo jen m�lo. Kup��kladu "Emanuel Goldstein" z *2600* byl v�t�inou lid� z undergroundu pova�ov�n za hackersk�ho poloboha. Ale Goldsteinovy publika�n� aktivity byly zcela leg�ln� - prost� vyd�val obskurn� �asopis a mluvil o politice, s�m v�bec do po��ta�� nevnikal. Kdy� jste se na to po��dn� pod�vali, tr�vil vlastn� Goldstein polovinu �asu st��nostmi, �e po��ta�ov� bezpe�nost *nen� dost dobr�* a m�la by b�t drasticky zv��ena!

Opravdu dob�� hacke�i, kte�� m�li solidn� technick� znalosti a respekt undergroundu, nikdy nekradli pen�ze ani nezneu��vali kreditn� karty. Mohli telefonovat bez placen� - ale �asto to vypadalo, �e um�j� z�skat ve�ker� spojen�, kter� pot�ebuj�, ani� by zanechali jak�koli stopy.

Ti nejlep�� hacke�i, nejschopn�j�� a nejsystemati�t�j��, nebyli profesion�ln� podvodn�ci. B�n� vstupovali do ciz�ch po��ta��, ale nic nem�nili ani nepo�kozovali. Nekradli ani hardware - v�t�inou m�li zam�stn�n�, kter� s n�m souvisela, a mohli sehnat ve�ker� pot�ebn� vybaven� levn� z druh� ruky. Schopn� hacke�i, na rozd�l od nezletil�ch amat�r�, nebyli snobov� do elegantn�ho �i drah�ho hardwaru. Jejich stroje byly vyroben� podom�cku, pln� nestandardn�ch p��v�k�, zflikovan� ze star�ch beden, �ip� a v�zac�ho dr�tu. N�kte�� byli dosp�l�, �ivili se jako recenzenti softwaru a po��ta�ov� konzultanti a vyd�l�vali si tak slu�n� pen�ze. N�kte�� z nich dokonce *pracovali pro telefonn� spole�nosti* - a *tito* hacke�i, nalezen� p��mo pod sukn�mi Ma Bell, nemohli p�i z�tahu v roce 1990 po��tat s ��dn�m milosrdenstv�m.

V undergroundu je ji� dlouho �l�nkem v�ry, �e ti nejlep�� hacke�i nikdy nejsou p�isti�eni. Jsou pr� na to p��li� chyt��. Nejsou nikdy p�isti�eni, proto�e se nikdy nevychloubaj�, nechv�staj� a nenaparuj�. Tito polobohov� mohou sledovat provoz na undergroundov�ch boardech (se shov�vav�m �sm�vem), ale sami se ho nikdy nez��astn�. Ti nejlep�� hacke�i jsou podle legendy dosp�l� po��ta�ov� specialist�, nap��klad syst�mov� administr�to�i s�lov�ch po��ta��, kte�� znaj� zabezpe�en� sv�ho stroje skrz naskrz. Ani ti nejlep�� hacke�i se nemohou dostat do jak�hokoli po��ta�e, kter� jim p�ijde do cesty; znalost slabin syst�mu je p��li� specializovan� a podstatn� z�vis� na uva�ovan�m softwaru a hardwaru. Ale kdy� se �lov�k na pln� �vazek zab�v� provozem s�lov�ho po��ta�e s Unixem nebo VAX/VMS, zvl�dne jeho zabezpe�en� odshora dol�. Se sv�mi znalostmi se pak m��e bez pot��� a bez rizika dostat do t�m�� jak�hokoli jin�ho Unixu nebo VMS, kdy� o to bude st�t. A podle hackersk�ch legend o to samoz�ejm� stoj�, tak�e to samoz�ejm� ud�l�. Akor�t kolem toho ned�l� velk� rozruch. Tak�e se to nikdy nikdo nedov�.

Stejn� tak je v undergroundu �l�nkem v�ry, �e profesion�ln� spoja�i zneu��vaj� telefony jako div�. *Samoz�ejm�* �e poslouchaj�, s k�m mluv� Madonna telefonem - sakra, *ty bys to ned�lal*? Samoz�ejm�, �e si za�izuj� d�lkov� hovory zadarmo - co�pak *oni* budou platit, kdy� cel� ten kr�m ��d�? T�et�m �l�nkem v�ry je, �e ka�d� chycen� hacker se m��e vyhnout p��sn�mu trestu, kdy� se p�izn�, *jak to ud�lal*. Hacke�i z�ejm� v���, �e vl�dn� organizace a velk� spole�nosti bloud� v cyberspace jako slep� ryby nebo jeskynn� mloci. Mysl� si, �e tyto velk�, ale pateticky hloup� organizace jim budou up��mn� vd��n� a mo�n� dokonce nab�dnou m�sto v bezpe�nostn�m odboru a velk� plat prvot��dn�mu hackerovi, kter� jim zp��stupn� geni�ln� strategii sv�ho modu operandi. V p��pad� prominentn�ho �lena LoDu "Control-C" se n�co takov�ho skute�n� stalo. Control-C dal lovc�m z Michigan Bellu po��dn� zabrat, a kdy� byl v roce 1987 dosti�en, uk�zalo se, �e je to chytr� a zjevn� ne�kodn� mlad� fanatik, fascinovan� telefony. Na tom bo��m sv�t� nebyla �ance, �e Control-C n�kdy zaplat� ohromn� a v�cem�n� teoretick� ��ty za d�lkov� hovory prost�ednictv�m Michigan Bellu. Snadno mohl b�t ob�alov�n ze zpronev�ry �i ileg�ln�ho vniknut� do po��ta�e, ale nezd�lo se, �e by to m�lo n�jak� smysl - fyzicky ��dn� po��ta� nepo�kodil. Prost� by se p�iznal, nejsp�� by dostal obvykl� napomenut�, a Michigan Bell by m�l spoustu starost� s p��pravou ob�aloby. Ale kdyby byl zam�stn�n, mohl by sv� zn�m� hackery od Michigan Bellu odradit.

Kaj�c� se Control-C byl u�ite�n�. Vystupoval nap��klad na intern�ch plak�tech Michigan Bellu s d�razn�m varov�n�m zam�stnanc�m, aby ni�ili pap�rov� odpad. Sv� nejlep�� vnit�n� informace v�dycky z�sk�val prob�r�n�m popelnic spole�nosti, ve kter�ch hledal neopatrn� vyhozen� u�ite�n� data - tuto �innost naz�vaj� hacke�i "trashing" ("odpadov�n�"). Na plak�tech byl i jeho vlastnoru�n� podpis. Control-C se stal v podstat� maskotem Michigan Bellu. A *skute�n�* odrazoval ostatn� hackery. Mal� ryby se b�ly Control-C a jeho slavn�ch p��tel z Legion of Doom. A velk� ryby *byly* jeho p��tel� a necht�li mu p�sobit pot��e.

N�zory na LoD se mohou r�znit, ale jejich solidarita je nezpochybniteln�. Kdy� "Wasp" ("Vosa"), zjevn� nebezpe�n� a agresivn� newyorsk� hacker, za�al ni�it s�lov� po��ta�e Bellcore, Control-C zajistil rychlou a ��innou dobrovolnou pomoc Mentora a georgijsk�ho k��dla LoD, kter� tvo�ili "Prophet" (�ti "profet" - "Prorok"), "Urvile" a "Leftist" ("Levi��k"). Na Mentorov� boardu Projekt F�nix sestavili pl�n a pomohli spoja��m chytit Waspa do pasti - nal�kat ho na po��ta� se z�znamn�kem a za��zen�m na sledov�n� volaj�c�ch. Wasp prohr�l, LoD zv�t�zil. A jak na to byli py�n�!

Urvile, Prophet a Leftist m�li pro takovou �innost kvalifikaci, pravd�podobn� je�t� lep�� ne� schopn� Control-C. Pro chlapce z Georgie nem�ly telefonn� �st�edny tajemstv�. I kdy� p�i�li do Legion of Doom relativn� pozd�, byli pova�ov�ni za jedny z nejlep��ch hacker� LoDu, za specialisty na ty nejobt��n�j�� syst�my. M�li �t�st�, �e �ili v Atlant� �i v jej�m okol�, v oblasti spravovan� ospalou a zjevn� tolerantn� spole�nost� BellSouth.

Co se t��e bezpe�nosti n�slednick�ch spole�nost� Bellu, BellSouth byla hra�ka. US West (v Arizon�, Skalist�ch hor�ch a na severoz�padn�m pob�e��) byl drsn� a agresivn�, pro hackery patrn� nejnebezpe�n�j�� ze v�ech telefonn�ch spole�nost�. Pacific Bell a kalifornsk� PacBell byli technicky na v��i, modern� a zocelen� veter�ni v�lek s losangelesk�mi telefandy. NYNEX m�l tu sm�lu, �e operoval v New York City, a byl neust�le v pohotovosti a p�ipraven� skoro na v�echno. Dokonce i Michigan Bell, divize n�slednick� spole�nosti Ameritech, m�l aspo� tolik rozumu, aby si najal hackera jako u�ite�n�ho stra��ka. Ale BellSouth, jakkoli jeho reklama tvrdila, �e m� "V�echno, co o�ek�v�te od t�ch nejlep��ch", nest�l za nic.

Kdy� se zpr�vy o hr�tk�ch LoDu v georgijsk�ch �st�edn�ch dostaly p�es Bellcore a neform�ln�mi kan�ly bezpe�nostn�ch expert� do BellSouth, nejd��ve jim odm�tli uv��it. Kdybyste si v��mali ka�d� pov�sti o t�chhle a od t�chhle klukovsk�ch hacker�, museli byste se v�novat v�em mo�n�m z prstu vycucan�m nesmysl�m: �e National Security Agency (tajn� slu�ba, jej�m� �kolem je analyzovat elektronick� komunikace mimo USA, lu�tit vojensk� i jin� �ifry a garantovat bezpe�nost americk�ch �ifer) monitoruje v�echny telefonn� hovory v Americe, �e CIA a DEA (tajn� slu�ba pot�raj�c� obchod s drogami) sleduj� provoz na BBS pomoc� program� analyzuj�c�ch texty, �e Kondor mohl zah�jit t�et� sv�tovou v�lku z ve�ejn�ho telefonu.

Jestli byli n�jac� hacke�i v �st�edn�ch BellSouth, jak to, �e se nic ned�lo? Nic nebylo po�kozeno. Po��ta�e BellSouth nepadaly. Ztr�ty BellSouth z defraudac� nebyly nijak mimo��dn�. Z�kazn�ci BellSouth si nest�ovali. Spole�nost BellSouth m�la �editelstv� v Atlant�, v ambici�zn� metropoli americk�ho jihoz�padu, kter� se profiloval jako nov� technologick� centrum; vylep�ovala svoji s�� na pln� plyn a digitalizovala napravo nalevo. Nemohla b�t pova�ov�na za lenivou �i naivn�. Experti BellSouth nepot�ebovali, aby je n�kdo u�il ��dit telefonn� s��, d�kujeme p�kn�.

A pak do�lo k floridsk�mu skand�lu.

13. �ervna 1989 zjistili volaj�c� do ��adu kur�tora Palm Beach County v Delray Beach na Florid�, �e kupodivu mluv� se sexu�ln� pracovnic� jm�nem "Tina" ve st�t� New York. *Ka�d�* zavol�n� do tohoto ��adu kur�tora bl�zko Miami bylo jak�msi magick�m zp�sobem okam�it� p�esm�rov�no p�es hranice st�tu, bez p�ir�ky pro volaj�c�ho, na pornografickou horkou linku vzd�lenou stovky mil!

Takov� kanadsk� vtip se na prvn� poslech m��e zd�t velice legra�n�, a telefandovsk� kruhy si ho tak� pat�i�n� vychutnaly - p�idalo se i ��slo *2600* z podzimu 1989. Ale pro Southern Bell (divizi spole�nosti BellSouth, obhospoda�uj�c� m�stn� hovory na Florid�, v Georgii a v Severn� a Ji�n� Karol�n�) to byla krvav� stopa. Poprv� se stalo, �e n�jak� hacker pronikl do telefonn� �st�edny BellSouth a reprogramoval ji!

To si aspo� v BellSouth mysleli v �ervnu 1989. Ve skute�nosti si �lenov� LoDu hr�li v �st�edn�ch BellSouth od z��� 1987. �ert�k ze 13. �ervna - propojen� jednoho ��sla na jin� �pravou softwaru �st�edny - byla d�tsk� hra�ka pro hackery tak schopn� jako k��dlo LoDu z Georgie. Propojit hovory p�es hranice st�tu zn�lo hrozn� slo�it�, ale ve skute�nosti si to vy��dalo pouh� �ty�i ��dky k�du. Stejn� snadn�, jen diskr�tn�j��, bylo propojit ciz� ��slo ke sv�mu vlastn�mu telefonu. Kdy� jsi byl pe�liv� a opatrn� a vym�nil posl�ze software za p�vodn�, nedozv�d�la se o tom ani �iv� du�e.

Krom� tebe. A t�ch, kter�m ses s t�m pochlubil.

Co se t�kalo BellSouth, co o�i nevid�ly, srdce nebolelo. A� na to, �e te� n�kdo celou v�c ve�ejn� demonstroval, a v BellSouth uvid�li. Probuzen� a zna�n� paranoidn� BellSouth za�al prohled�vat �st�edny jednu po druh� a p�trat po zn�mk�ch ileg�ln�ch pr�nik�, cel� hork� l�to roku 1989. Ne m�n� ne� �ty�icet dva zam�stnanc� BellSouth slou�ilo dvan�ctihodinov� sm�ny, �ty�iadvacet hodin denn� po dva m�s�ce a v�novalo se studiu z�znam�, monitorov�n� po��ta�� a hled�n� jejich ileg�ln�ho pou�it�. T�chto �ty�icet dva p�epracovan�ch expert� bylo zn�mo jako "Intrusion Task Force" ("Opera�n� skupina pro pr�niky") spole�nosti BellSouth.

V�sledky vy�et�ov�n� byly pro spoja�e neuv��iteln�. Neve�ejn� telefonn� datab�ze byly modifikov�ny: odnikud se vyno�ila telefonn� ��sla bez jmen u�ivatel� a bez adres. A co bylo mo�n� je�t� hor��, bez z�znam� o pou��v�n� a bez ��t�. Nov� digit�ln� diagnostick� slu�ba ReMOB (zkratka z Remote Observation �ili "vzd�len� pozorov�n�") byla zmanipulov�na - hacke�i se nau�ili upravovat software ReMOB, tak�e mohli poslouchat ka�d� hovor proch�zej�c� �st�ednou, kdykoli se jim zacht�lo! Pou��vali majetek telekomunikac� *ke �pion�i*!

Senza�n� zpr�va se v roce 1989 roz���ila do policejn�ch jednotek. Nikoho v BellSouth nikdy nenapadlo, �e jejich skv�l�, zbrusu nov� digit�ln� �st�edny mohou b�t *reprogramov�ny*. Spoja�i zjevn� up��mn� �asli, �e n�kdo m��e m�t tu drzost. Samoz�ejm� �e �st�edny byly po��ta�e, a ka�d� v�d�l, �e hacke�i r�di vnikaj� do po��ta��; ale po��ta�e v telefonn�ch �st�edn�ch byly *jin�* ne� po��ta�e norm�ln�ch lid�.

D�vody, *pro�* vlastn� tyto po��ta�e byly "jin�", nebyly p��li� dob�e definov�ny. Ur�it� se neli�ily zv��enou bezpe�nost�. Bezpe�nost po��ta�� BellSouth nest�la za nic. Po��ta�e AIMSX, nap��klad, nem�ly ani hesla. Ale nebylo pochyb o tom, �e v BellSouth si byli *jist�*, �e jejich po��ta�e jsou jin�. A jestli byli kolem n�jac� krimin�ln�ci, kte�� to necht�li pochopit, byl BellSouth odhodl�n p�esv�d�it je o tom.

Konec konc�, �st�edna 5ESS nebyla ��dn� datab�ze m�stn�ho zahradnictv�. Na t�chto �st�edn�ch z�visely slu�by ve�ejnosti. Z�visela na nich *bezpe�nost st�tu*.

A ��haj�c� hacke�i, naslouchaj�c� a reprogramuj�c�, mohli sledovat v�echny hovory v dan�m m�st�! Mohli poslouchat hovory p�edstavitel� telekomunikac�. Mohli poslouchat hovory z policejn�ch stanic! Mohli poslouchat hovory m�stn�ch ��adoven Tajn� slu�by USA!

V roce 1989 za�ali policist� zab�vaj�c� se telefony a lovci hacker� pou��vat telefony k�duj�c� hlas a chr�n�n� linky. Bylo to logick� opat�en�. Nikomu nebylo jasn�, kdo v�echno pronikl do syst�mu. A� u� byli kdokoli, �el z nich strach. Provozovali novou formu protispole�ensk� aktivity. Mohli to b�t z�padon�me�t� hacke�i placen� KGB. To tak� vypadalo jako groteskn� p�ehnan� p�edstava, dokud Clifford Stoll nep�im�l l�nou washingtonskou policejn� byrokracii, aby zah�jila �et�en� pr�niku do po��ta�e, ze kter�ho se vyklubalo p�esn� tohle - *hacke�i placen� KGB*! Stoll, syst�mov� administr�tor internetovsk� laborato�e v Berkeley v Kalifornii, skon�il na tituln� stran� New York Times jako n�rodn� hrdina prvn�ho skute�n�ho p��padu mezin�rodn� po��ta�ov� �pion�e. Stollova kontra�pion�n� akce, kterou v roce 1989 popsal v popul�rn� knize *Kuka��� vejce*, potvrdila, �e �innost hacker� je skute�n� potenci�ln� hrozbou pro n�rodn� bezpe�nost Spojen�ch st�t�. Tajn� slu�ba USA nep�e�lapuje na m�st�, kdy� zjist� nebezpe�� akce ciz� �pion�n� organizace. Telefony k�duj�c� hlas a chr�n�n� linky Tajn� slu�by USA p�edstavovaly v�nou p�ek�ku pro norm�ln� pr�b�h policejn�ch operac�; p�ek�ku ���en� informac�, kooperace a p�edch�zen� nedorozum�n�m. Ale v roce 1989 se nezd�lo, �e je vhodn� doba na polovi�at� opat�en�. Jestli�e policie a Tajn� slu�ba samy nepracovaly bezpe�n�, jak by mohly seri�zn� vy�adovat bezpe�nostn� opat�en� v soukrom�m sektoru? Pot��e p�inejmen��m upozornily lidi na to, jak je hrozba v�n�.

Bylo-li t�eba posledn� kapky, aby poh�r klidu policie p�etekl, stalo se j� zji�t�n�, �e i syst�m 911, tedy syst�m t�s�ov�ho vol�n�, je zraniteln�. Syst�m 911 m� vlastn� specializovan� software, ale pou��v� tyt� digit�ln� �st�edny jako zbytek telefonn� s�t�. Fyzicky se neli�� od b�n�ch telefon�. Ale samoz�ejm� se li�� logicky; toto �zem� v cyberspace je rezervov�no pro policii a nouzov� vol�n�. Policista hl�daj�c� va�i ulici nemus� v�d�t mnoho o hackerech a telefandech. Lidi kolem po��ta�� jsou prost� divn�; dokonce i *policajti* kolem po��ta�� jsou dost divn� - je t�k� si p�edstavit, ��m se vlastn� zab�vaj�. Ale hrozba syst�mu 911 je v�echno, jen ne abstraktn�. Jestli�e sel�e syst�m 911, lid� mohou zem��t.

P�edstavte si, �e se dostanete z havarovan�ho vozu, dovr�vor�te k telefonn� budce, vyto��te 911 a usly��te "Tinu", kter� zvedla sluch�tko n�kde v New Yorku! Tahle situace u� nen� nijak komick�.

A mohlo se n�co takov�ho st�t? Bezpochyby. Hacke�i za�to�ili na syst�m 911 u� v minulosti. Telefandov� dok�� shodit syst�m 911 prost� t�m, �e na n�j po�tvou n�kolik modem�, koordinovan� vyt��ej�c�ch jeho ��slo, a� se zahlt�. To je velmi primitivn� a hrub� postup, ale st�le natolik funk�n�, aby vzbuzoval obavy.

Doba dozr�la k akci. Nastal �as p�ijmout p��sn� opat�en� proti undergroundu. Nastal �as za��t sb�rat kostky skl�da�ky, voln� konce klubka, vychlouba�n� �e�i p�i r�zn�ch p��le�itostech. Nastal �as za��t shroma��ovat materi�ly a d�t se do pr�ce na nov�m p��padu. Hacke�i nebyli "neviditeln�". *Mysleli si*, �e jsou neviditeln�; ale ve skute�nosti si jich jen p��li� dlouho nikdo nev��mal.

Pod systematick�m policejn�m tlakem v l�t� roku 1989 se digit�ln� underground za�al hroutit jako nikdy p�edt�m.

Prvn� velk� �sp�ch se dostavil velmi brzy: u� za m�s�c, v �ervenci 1989. Byl dopaden autor propojen� na linku "Tiny" a p�iznal se. Jmenoval se "Fry Guy" ("Sma��k"), bylo mu 16 let a poch�zel z Indiany. Fry Guy byl skrz naskrz zka�en� mlad� mu�.

Fry Guy si vyslou�il svou p�ezd�vku �ert�kem v rychl�m ob�erstven�. Ukradl heslo vedouc�ho m�stn�ho MacDonaldu a p�ipojil se na s�lov� po��ta� MacDonaldu v syst�mu Sprint Telenet. Jm�nem vedouc�ho zm�nil z�znamy MacDonaldu a za��dil n�kolika sv�m nezletil�m p��tel�m, p�ivyd�l�vaj�c�m si prodejem hamburger�, velkorys� zv��en� platu. Nebyl p�isti�en.

Povzbuzen �sp�chem, zkusil Fry Guy zneu��vat kreditn� karty. M�l zna�n� konverza�n� schopnosti a nav�c vlohy pro "soci�ln� in�en�rstv�". Kdy� ovl�d�te "soci�ln� in�en�rstv�" - um�n� vyd�vat se za n�koho jin�ho a rychl�m a sebejist�m projevem prodat n�jak� podfuk - je zneu��v�n� kreditn�ch karet snadn�. (Dlouhodob� se vyhnout dopaden� je n�co jin�ho.)

Na ALTOS Chat boardu v n�meck�m Bonnu se Fry Guy potkal s Urvilem z Legion of Doom. ALTOS Chat byl sofistikovan� board, p��stupn� p�es glob�ln� s�t� jako BITnet, Tymnet a Telenet. ALTOS byl obl�ben�m boardem �len� n�meck� skupiny Chaos Computer Club. Dva hacke�i z tohoto klubu, kte�� se na ALTOSu �asto vyskytovali, "Jaeger" ("Lovec") a "Pengo", byli hlavn�mi protagonisty Stollova p��padu "kuka���ho vejce". Ve V�chodn�m Berl�n� se sch�zeli s agentem KGB, kter� jim platil za pronik�n� do americk�ch po��ta�� p�es Internet. Kdy� si �lenov� LoDu p�e�etli ve Stollov� knize popis Jaegerov�ch akc�, nebyli z technick�ho hlediska nijak ohromeni. Na tehdy obl�ben�m boardu LoDu jm�nem "Black Ice" ("�ern� led") se vytahovali, �e oni sami by zvl�dli to co Chaos Computer Club b�hem jedin�ho t�dne! Nicm�n� reputace n�meck� skupiny na n� p�ece jen ud�lala dojem; oce�ovali divokou odvahu zkou�en�ch anarchistick�ch hacker�, jednaj�c�ch s ob�van�mi bossy mezin�rodn� komunistick� �pion�e. �lenov� LoDu si ob�as vym��ovali informace se sympatick�mi n�meck�mi hackery na ALTOSu - nap��klad telefonn� ��sla zraniteln�ch po��ta�� VAX/VMS v Georgii. Telefandov� z Holandska a Anglie a tak� australsk� skupiny "Phoenix", "Nom" a "Electron" byli na ALTOSu st�l�mi hosty. V undergroundov�ch kruz�ch byla p��tomnost na ALTOSu zn�mkou elitn�ch kvalit, symbolem sofistikovan�ho hackera z mezin�rodn� lep�� spole�nosti.

Fry Guy se rychle nau�il z�sk�vat informace z agentur informuj�c�ch o u�ivatel�ch kreditn�ch karet. Ve sv�ch pozn�mk�ch m�l v�ce ne� stovku ukraden�ch ��sel kreditn�ch karet a tis�ce kraden�ch p��stupov�ch k�d� pro d�lkov� telefonn� hovory. V�d�l, jak se dostat na ALTOS a jak mluvit �e�� undergroundu. Za�al na ALTOSu m�mit znalosti o tric�ch s �st�ednami od Urvila.

Kombinac� t�chto znalost� se Fry Guy vy�vihl k nov� form� kr�de�e po telefonu. Nejprve dostal z po��ta�� spole�nosti nab�zej�c� kreditn� karty jejich ��sla. Zkop�rovan� data obsahovala jm�na, adresy a telefonn� ��sla n�hodn� vybran�ch dr�itel� karet.

Pak Fry Guy, vyd�vaj�c� se za majitele karty, zavolal Western Union a po��dal o vyplacen� hotovosti z ��tu "sv�" kreditn� karty. Western Union pro zaji�t�n� bezpe�nosti zavolal z�kazn�ka zp�t dom� a po��dal o potvrzen� transakce.

Ale stejn� jako zam�nil ��ad kur�tora na Florid� za "Tinu" v New Yorku, zam�nil Fry Guy ��slo dr�itele karty za m�stn� telefonn� budku. Pak se usadil za v�trem a zahladil svoji stopu sm�rov�n�m a p�esm�rov�n�m hovoru p�es vzd�len� �st�edny, t�eba i v Kanad�. Kdy� byl hovor spojen, suver�nn� p�esv�d�il z�stupce Western Unionu, �e je legitimn�m dr�itelem karty. Proto�e odpov�d�l na zavol�n� na spr�vn� telefonn� ��slo, nebylo to ani tak t�k�. A pen�ze Western Unionu byly zasl�ny jeho spole�n�kovi v jeho rodn�m m�st� v Indian�.

Fry Guy a jeho pomocn�ci ukradli pomoc� technik LoDu Western Unionu od prosince 1988 do �ervence 1989 �est tis�c dolar�. P�ilep�ovali si i objedn�v�n�m zbo�� na ukraden� ��sla kreditn�ch karet. Fry Guy byl opil� �sp�chem. �estn�ctilet� kluk se sv�m hackersk�m konkurent�m vychloubal fantastick�mi p��b�hy, tvrdil, �e si za nakraden� pen�ze najal limuz�nu a vyjel si na v�let po Spojen�ch st�tech ve spole�nosti groupie sv� obl�ben� heavymetalov� skupiny Motley Crue. Rozja�en� v�domostmi, moc� a lehce z�skan�mi pen�zi se Fry Guy pustil do obvol�v�n� m�stn�ch z�stupc� bezpe�nostn�ho odboru Indiana Bellu, aby se vychloubal, chv�stal, naparoval a pron�el zlov�stn� p�edpov�di o tom, jak jeho mocn� p��tel� z nechvaln� zn�m� Legion of Doom dok�� shodit celost�tn� telefonn� s��. Fry Guy jmenoval dokonce i datum pl�novan� akce: st�tn� sv�tek 4. �ervence.

D�sledkem t�chto flagrantn�ch projev� koledov�n� si o zat�en� bylo jeho brzk� zadr�en�. Kdy� indiansk� telefonn� spole�nost zjistila, kdo je Fry Guy, instalovala Tajn� slu�ba USA na jeho dom�c� linku tzv. z�znamn�ky vyt��en�ch ��sel ("Dialed Number Recorders" �ili DNR). Tato za��zen� nejsou odposlouch�vac�, nemohou zaznamenat obsah telefonn�ch hovor�, ale zaznamen�vaj� v�echna telefonn� ��sla, na kter� jsou spojov�ny hovory dovnit� i ven. Sledov�n� t�chto ��sel prok�zalo, �e Fry Guy intenzivn� pou��v� kraden� k�dy pro p��stup k d�lkov�m link�m, jeho rozs�hl� styky s pir�tsk�mi boardy a odhalilo i jeho �etn� osobn� hovory s p��teli z LoDu v Atlant�. 11. �ervence 1989 u� m�li i Prophet, Urvile a Leftist na sv�ch link�ch instalovan� DNR Tajn� slu�by.

Tajn� slu�ba USA se objevila v dom� Fry Guye 22. �ervence 1989, k hr�ze jeho nic netu��c�ch rodi��. Komando bylo vedeno zvl�tn�m agentem z ��adovny Tajn� slu�by v Indianapolisu. Ale bylo tak� doprov�zeno a instruov�no Timothy M. Foleym z ��adovny Tajn� slu�by v Chicagu (co� je mu�, o kter�m je�t� hodn� usly��me).

Podle standardn�ho postupu feder�ln� policie p�i vy�et�ov�n� po��ta�ov�ho zlo�inu, etablovan�ho od po��tku 80. let, prohledala Tajn� slu�ba d�kladn� cel� d�m a zabavila ve�ker� nalezen� po��ta�ov� vybaven� a z�znamy. Ve�ker� technika Fry Guye byla odnesena pry� a p�evzata do �schovy Tajnou slu�bou, co� ��inn� znemo�nilo jeho dal�� v�boje.

Tajn� slu�ba USA Fry Guye d�kladn� vyslechla. Jeho p��pad byl sv��en Debo�e Danielsov�, feder�ln� prokur�torce Severn� Indiany. Fry Guy byl ob�alov�n z jeden�cti p��pad� po��ta�ov�ch podvod�, neopr�vn�n�ch p��stup� k po��ta�i a telefonick�ch podvod�. D�kazy byly �etn� a nevyvratiteln�. Fry Guy s�m obvinil ze sv�ho uklouznut� po �ikm� plo�e Legion of Doom a nab�dl se, �e proti nim bude sv�d�it.

Fry Guy trval na tom, �e Legie m�la v �myslu shodit telefonn� syst�m v den n�kter�ho st�tn�ho sv�tku. A kdy� se AT&T zhroutila v den v�ro�� Martina Luthera Kinga, z�skalo t�m jeho tvrzen� takovou d�v�ryhodnost, �e skute�n� zneklidnilo bezpe�nostn� odborn�ky telekomunika�n�ch spole�nost� i Tajnou slu�bu USA. Fry Guy se nakonec 31. kv�tna 1990 v pln�m rozsahu p�iznal. 14. z��� byl podm�ne�n� odsouzen s podm�nkou na �ty�icet �ty�i m�s�c� a �ty�i sta hodin ve�ejn� prosp�n�ch prac�. Mohl dopadnout mnohem h��, ale �alobci pova�ovali za rozumn� neb�t na nezletil�ho h���n�ka p��li� p��sn� a m�sto toho se soust�edit na nechvaln� zn�m� v�dce z Legion of Doom. Jen�e p��pad proti LoDu m�l v�n� slabiny. P�es velkou snahu vy�et�ovatel� bylo nemo�n� prok�zat, �e Legie zp�sobila kolaps z 15. ledna, proto�e ve skute�nosti s n�m nem�li nic spole�n�ho. Vy�et�ov�n� v roce 1989 prok�zalo, �e n�kte�� �lenov� Legion of Doom m�li v�t�� schopnosti ovl�dat telefonn� �st�edny ne� v�ichni telefandov� p�ed nimi a �e se aktivn� anga�ovali ve spikleneck�ch aktivit�ch, jejich� c�lem bylo z�skat schopnosti je�t� v�t��. Vy�et�ovatel� byli p�esv�d�eni, �e Legie m�la v �myslu sv�ch znalost� stra�liv�m zp�sobem zneu��t, ale pouh� zlovoln� z�m�ry k jejich odsouzen� nesta�ily.

A a�koli Atlantsk� trojka - Prophet, Leftist a zvl�t� Urvile - nau�ila Fry Guye dost, sami nebyli podvodn�ci s kreditn�mi kartami. Jedin� v�c, kterou "ukradli", byly d�lkov� hovory - a proto�e v�t�inou k tomu pou��vali manipulaci s �st�ednami, nebylo jednoduch� posoudit, kolik "ukradli", a dokonce ani jestli jejich �innost v�bec byla kr�de�� v b�n�m smyslu slova.

Fry Guy a jeho kr�de�e p��stupov�ch k�d� p�i�ly telefonn� spole�nosti na p�kn� pen�ze. Kr�de� d�lkov�ho spojen� m��e b�t pova�ov�na za �ist� teoretickou "ztr�tu", ale zru�en� v�ech ukraden�ch k�d� a vyd�n� nov�ch jejich nevinn�m majitel�m stoj� opravdov� �as a opravdov� pen�ze. I majitel� k�d� maj� pot��e a ztr�cej� takovou operac� �as, pen�ze i du�evn� klid. Muselo b�t postar�no i o dr�itele zneu�it�ch kreditn�ch karet a o Western Union. Co se t�kalo pen�z, byl Fry Guy mnohem v�t�� zlod�j ne� LoD. Pouze z hlediska po��ta�ov�ch v�domost� byl Fry Guy mal� ryba.

Pro atlantskou Legii byla v�t�ina pravidel cyberspace dobr� jen pro neschopn� trouby, ale jist� pravidla *m�li*. Nikdy nic nezni�ili a nikdy si nevzali pen�ze. To byla dost hrub� a nespolehliv� pravidla, neadekv�tn� pro etick� jemnosti v cyberspace, nicm�n� umo��ovala Atlantsk� trojce pracovat s relativn� �ist�m sv�dom�m (ale nikdy ne s klidnou mysl�).

Kdy� jsi nepronikal do po��ta�� pro finan�n� zisk, kdy� jsi nekradl lidem skute�n� pen�ze - tedy pen�ze z bankovn�ho konta - nikomu se podle n�zoru LoDu *nic nestalo*. "Kr�de� slu�eb" byl v�mysl a "intelektu�ln� vlastnictv�" �patn� vtip. LoD se d�val na podvodn�ky, "pijavice" a zlod�je s elit��sk�m pohrd�n�m. Sami sebe pova�ovali za �estn�.

Podle jejich n�zoru bylo nef�r naz�vat lidi, kte�� neni�ili ��dn� syst�my (tedy, ne �mysln�, v�dycky se m��e vloudit chybi�ka, zeptejte se t�eba Roberta Morrise) "vandaly" �i "gangstery". Kdy� jsi se bavil on-line se sv�mi "k�mo�i" z bezpe�nostn�ho odboru, mohl ses na n� d�vat svrchu, z vy��� �rovn� hackersk� mor�lky. A z policie sis mohl d�lat legraci z - pro n� nedostupn� - slonovinov� v�e hackersk� touhy po �ist�m v�d�n�.

Ov�em z hlediska mu�� z�kona a telekomunika�n� bezpe�nosti nebyl doopravdy nebezpe�n� Fry Guy. Nebezpe�n� byla Atlantsk� trojka. Ne�lo o zlo�iny, kter� p�chali, ale o *nebezpe��*, o potenci�ln� riziko, o sumu *technick� moci*, kterou LoD nashrom�dil a je� nemohla b�t ponech�na bez pov�imnut�.

Fry Guy nebyl �lenem LoD. Nikdy nespat�il nikoho z LoDu; jeho jedin� kontakt s nimi byl elektronick�. �lenov� j�dra Legion of Doom po��dali p�ibli�n� ka�d� rok sv�j sraz - pozdravili se, spole�n� se opili, dali si pizzu a v hotelov�m pokoji uspo��dali divok� mejdan. Fry Guy nikdy nic takov�ho neud�lal. Debora Danielsov� ho v�sti�n� popsala jako "aspiranta na �lenstv� v LoDu".

Ale zlo�iny Fry Guye byly ve v�t�in� n�sledn� policejn� propagandy p�ipisov�ny LoDu. LoD byl popisov�n jako "t�sn� spolupracuj�c� skupina", zab�vaj�c� se "po�etn�mi ileg�ln�mi aktivitami", v�etn� "kr�de�� z ciz�ch kont a jejich modifikac�" a "podvodn�ho z�sk�v�n� pen�z a zbo��". Fry Guy to d�lal, ale Atlantsk� trojka nikoli; o kr�de�e se prost� nezaj�mali, zaj�mali se o pronik�n� do po��ta��. To vedlo k podivn�m konstrukc�m ve strategii ob�aloby. �lenov� LoDu byli obvin�ni z "���en� informac� o �toc�ch na po��ta�e mezi ostatn� po��ta�ov� hackery, aby tak p�esunuli pozornost policie k t�mto jin�m hacker�m, pry� od Legion of Doom".

Toto posledn� obvin�n� (p�evzat� p��mo z tiskov� zpr�vy "Chicago Computer Fraud and Abuse Task Force") zn� zvlṻ vykonstruovan�. Po jeho p�e�ten� m��eme dosp�t k z�v�ru, �e vy�et�ovatel� by ud�lali velice dob�e, kdyby opravdu "p�esunuli pozornost" od Legion of Doom. Mo�n�, �e by se *m�li* soust�edit na "tyto jin� hackery" - na ty, kte�� skute�n� kradli pen�ze a nakupovali bez placen�.

Ale Z�tah na hackery v roce 1990 nebyl oby�ejnou policejn� akc�. Ne�lo v n�m jen o b�n� udr�ov�n� po��dku v cyberspace - byla to *razie*, akce vymy�len� k p�isti�en� �pi�ek undergroundu, k vysl�n� z�eteln� a v�hru�n� zpr�vy, kter� by zarazila undergroundov� rej jednou prov�dy.

Z tohoto hlediska nebyl Fry Guy o moc v�c ne� elektronick� ekvivalent mal�ho pouli�n�ho prodejce drog. Dokud byly mozky hackersk�ch akc� z LoDu na svobod� a aktivn�, rozhazuj�c� ileg�ln� v�d�n� napravo nalevo a povzbuzuj�c� radost z otev�en�ho poru�ov�n� z�kon�, byl zaru�en *neomezen� p��sun* h���n�k�, jako byl Fry Guy.

Proto�e si LoD d�val z�le�et na sv� popularit�, zanechal stopy na mnoha m�stech. Policist� v New Yorku, Indian�, na Florid�, v Texasu, Arizon�, Missouri a dokonce i v Austr�lii se po nich pustili. Ale v roce 1990 byla v�lka s Legi� ��zena z Illinois, skupinou Chicago Computer Fraud and Abuse Task Force.

Chicago Computer Fraud and Abuse Task Force ("Chicagsk� opera�n� skupina proti po��ta�ov� zpronev��e a zneu�it� po��ta�e"), veden� feder�ln�m �alobcem Williamem J. Cookem, zah�jila �innost v roce 1987 a rychle se stala jednou z nejiniciativn�j��ch m�stn�ch "jednotek pro boj s po��ta�ov�m zlo�inem". Chicago bylo pro takovou skupinu p�irozenou z�kladnou. Prvn� BBS na sv�t� byla vymy�lena v Illinois. St�t Illinois m�l jedny z nejstar��ch a nejp��sn�j��ch z�kon� o po��ta�ov�ch zlo�inech v Americe. Policie v Illinois si byla velmi dob�e v�doma nebezpe�� "zlo�in� b�l�ch l�me�k�" a po��ta�ov�ch podvod�.

A William J. Cook byl mezi lovci elektronick�ch zlo�inc� vych�zej�c� hv�zdou. On a jeho kolegov� z ��adu feder�ln� prokuratury USA v Chicagu m�li �zk� vztahy s Tajnou slu�bou, zvl�t� s aktivn�m chicagsk�m agentem Timothy Foleym. Cook a jeho kolegov� z Ministerstva spravedlnosti pl�novali strategii a Foley byl jejich mu�em akce.

V pr�b�hu 80. let vybavila feder�ln� vl�da ve�ejn� �alobce sadou nov�ch, nevyzkou�en�ch n�stroj� pro pot�r�n� po��ta�ov�ho zlo�inu. Cook a jeho kolegov� byli prvn�mi, kdo pou�il nov� paragrafy v praxi, ve skute�n�m boji ve feder�ln� soudn� s�ni.

2. ��jna 1986 Sen�t jednomysln� p�ijal Z�kon o po��ta�ov� zpronev��e a zneu�it� po��ta�e, ale existovalo politov�n�hodn� m�lo rozsudk�, kter� se na n�j odvol�valy. Cookova skupina si zvolila jm�no podle tohoto z�kona, proto�e byla odhodl�na transformovat tento mocn�, ale sp��e teoretick� akt Kongresu do prakticky u�ite�n�ho n�stroje soudn�ho boje proti po��ta�ov�m podvodn�k�m a delikvent�m.

Ne�lo jen o pouh� odhalov�n� zlo�in�, jejich vy�et�ov�n� a n�sledn� souzen� a potrest�n� pachatel�. Chicagsk� skupina, jako t�m�� ka�d�, kdo se o to zaj�mal, ji� *v�d�la*, kdo je jej�m nep��telem: Legion of Doom a auto�i a redakto�i *Phracku*. �kolem bylo naj�t leg�ln� prost�edky, jak tyto osoby odstranit.

Takov� p��stup se �lov�ku neobezn�men�mu s tvrdou realitou prokur�torsk� pr�ce m��e zd�t pon�kud pochybn�. Ale ve�ejn� �alobci nedost�vaj� lidi do v�zen� za zlo�iny, kter� sp�chali; dost�vaj� lidi do v�zen� za zlo�iny, kter� sp�chali *a kter� jim p�ed soudem mohou b�t prok�z�ny*. Chicagsk� feder�ln� policie dostala do v�zen� Al Capona za da�ov� �nik. Chicago je velkom�sto s tradic� drsn�ch a ��inn�ch metod na obou stran�ch hrany z�kona.

Fry Guy vyprovokoval vy�et�ov�n� a upozornil bezpe�nostn� odborn�ky telekomunikac� na rozsah probl�mu. Ale zlo�iny Fry Guye nemohly dostat za m���e Atlantskou trojku - a t�m m�n� pochybn� undergroundov� �urnalisty z *Phracku*. Tak�e 22. �ervence 1989, t�� den, kdy byl dopaden Fry Guy v Indian�, se Tajn� slu�ba USA vrhla na Atlantskou trojku.

Takov� v�voj byl pravd�podobn� nevyhnuteln�. V l�t� 1989 se policist� bl��ili k Atlantsk� trojce aspo� ze �esti sm�r� najednou. Za prv� k nim vedly stopy od Fry Guye, jeho� sledov�n� vedlo k instalaci DNR z�znamn�k� na jejich telefonech. Tyto z�znamn�ky samy o sob� by je d��ve �i pozd�ji zlikvidovaly.

Ale za druh�, o sv�ch zn�m�ch z Atlanty v�d�l Control-C a jeho zam�stnavatel� z bezpe�nostn�ho odboru. Kontakty LoDu s bezpe�nostn�mi odborn�ky telekomunikac� jim daly p��li�nou sebed�v�ru a je�t� v�t�� vychlouba�nost, ne� byla pro n� obvykl�; mysleli si, �e maj� mocn� p��tele na vysok�ch m�stech a jsou telekomunika�n�mi spole�nostmi otev�en� tolerov�ni. Ale Intrusion Task Force z BellSouth jim byla na stop� a ne�et�ila �sil�m ani n�klady.

Atlantsk� trojka m�la tak� pod sv�mi prav�mi jm�ny z�znamy v rozs�hl�ch antihackersk�ch souborech, kter� udr�oval a prod�val soukrom� vy�et�ovatel John Maxfield z Detroitu. Maxfield, kter� m�l t�sn� vztahy s bezpe�nostn�mi odborn�ky telekomunika�n�ch spole�nost� a mnoho inform�tor� v undergroundu, byl pro redakci *Phracku* ve�ejn�m nep��telem ��slo jedna, a jejich odpor byl vz�jemn�.

Atlantsk� trojka psala �l�nky pro *Phrack*. Takov� vychloub�n� nemohlo uniknout pozornosti bezpe�nostn�ch odborn�k� ani policie.

"Knightmare" ("Ryt��sk� m�ra"), hacker studuj�c� st�edn� �kolu v Arizon�, byl bl�zk� p��tel a u�edn�k atlantsk�ho LoDu, ale byl dopaden slavnou arizonskou jednotkou Organized Crime and Racketeering Unit. Knightmare byl u�ivatelem na n�kolika obl�ben�ch boardech LoDu - zejm�na na "Black Ice" - a znal mnoh� jejich tajemstv�. A b�t pron�sledov�n Gail Thackerayovou, pomocn�m st�tn�m z�stupcem st�tu Arizona, p�edstavovalo pro ka�d�ho hackera stra�liv� nebezpe��.

A co bylo mo�n� nejhor�� ze v�eho, Prophet ud�lal velkou chybu, kdy� p�edal ileg�ln� zkop�rovan� soubor spole�nosti BellSouth Knight Lightningovi, kter� ho publikoval ve *Phracku*. Jak je�t� uvid�me, byl to �in, je� m�l fat�ln� n�sledky t�m�� pro v�echny z��astn�n�.

22. �ervence 1989 nav�t�vila Tajn� slu�ba USA Leftist�v d�m, kde bydlel se sv�mi rodi�i. Siln� odd�l asi dvaceti mu�� obkl��il budovu: Tajn� slu�ba USA, feder�ln� �erifov�, m�stn� policie, mo�n� bezpe�nostn� odborn�ci BellSouth; v tom davu to bylo t�k� poznat. Leftist�v tat�nek, pracuj�c� ve sv� suter�nn� kancel��i, si nejd��ve ze v�eho v�iml svalnat�ho cizince v civilu b��c�ho p�es zadn� dvorek s pistol� v ruce. Kdy� do domu vtrhli dal�� cizinci, p�irozen� p�edpokl�dal, �e se stal ob�t� ozbrojen� loupe�e.

Jako v�t�ina rodi�� hacker�, m�li i Leftistova maminka a tat�nek jen velmi matnou p�edstavu, co jejich syn cel� �as d�l�. Leftist m�l pr�ci jako oprav�� po��ta�ov�ho hardwaru. Jeho fascinace po��ta�i se zd�la tro�ku divn�, ale docela ne�kodn� a pravd�podobn� vedouc� k dob�e placen� kari��e. Drasticky n�hl� razie zp�sobila Leftistov�m rodi��m �ok.

Leftist s�m si vy�el po pr�ci se sv�mi spolupracovn�ky na p�r skleni�ek tequily. Jak se na alkoholem pon�kud znejist�l�ch nohou a s ta�kou plnou disket v ruce bl��il k domovu, v�iml si velk�ho mno�stv� neozna�en�ch aut zaparkovan�ch na p��jezdov� cest�. V�echny m�ly mal� mikrovlnn� ant�nky.

P��slu�n�ci Tajn� slu�by vyrazili dve�e z pant�, p�i�em� m�lem zarazili jeho maminku do zdi.

Uvnit� byl Leftist uv�t�n zvl�tn�m agentem Jamesem Coolem z atlantsk� ��adovny Tajn� slu�by USA. Leftist nev��il sv�m u��m. Je�t� nikdy se nesetkal s agentem Tajn� slu�by. V�bec si nedok�zal p�edstavit, �e n�kdy ud�lal n�co hodn�ho feder�ln� pozornosti. V�dycky si myslel, �e stanou-li se jeho aktivity netolerovateln�mi, n�kter� z jeho kontakt� v telekomunika�n�ch spole�nostech mu soukrom� zatelefonuje a �ekne mu, aby si dal pohov.

Ale m�sto toho byl Leftist s profesion�ln� r�znost� prohled�n, zda u sebe nem� zbra�, a jeho ta�ka s disketami byla bleskurychle zabavena. On i jeho rodi�e byli odvedeni do r�zn�ch m�stnost� a d�kladn� vysl�ch�ni, zat�mco houfy policist� hledaly po cel�m dom� v�echno, co m�lo n�co spole�n�ho s elektronikou.

Leftist byl zd�en, kdy� jeho milovan� osobn� po��ta� IBM AT se �ty�icetimegabytov�m pevn�m diskem, stejn� jako jeho ned�vno koupen� klon IBM 80386 s fantastick�mi sto mega na disku zmizely v domovn�ch dve��ch do �schovy Tajn� slu�by. Zabavili tak� v�echny jeho diskety, pozn�mkov� bloky a ohromnou haldu telekomunika�n�ch dokument� s osl�ma u�ima, kter� Leftist vytahal z r�zn�ch popelnic.

Leftist si myslel, �e cel� v�c je jedno velk� nedorozum�n�. Nikdy se nezaj�mal o *vojensk�* po��ta�e. Nebyl *�pi�n* ani *komunista*. Byl prost� star� dobr� georgijsk� hacker, a te� si jen p��l, aby v�ichni ti lidi u� kone�n� vypadli. Ale zd�lo se, �e nehodlaj� odej�t, dokud jim n�co ne�ekne.

Tak�e se jim sv��il. Co�, jak pozd�ji prohl�sil ze sv�ho feder�ln�ho v�zen� v Talladeze v Alabam�, byla velk� chyba.

Oblast Atlanty byla v�jime�n� t�m, �e v n� �ili t�i �lenov� Legion of Doom na v�cem�n� jednom m�st�. Na rozd�l od zbytku LoDu, kter� se sch�zel po telefonu a na po��ta��ch, atlant�t� �lenov� skute�n� *byli* "t�sn� spolupracuj�c�". Nebylo nic divn�ho na tom, �e agenti Tajn� slu�by USA zadr�uj�c� Urvila v po��ta�ov�ch laborato��ch Georgijsk� technick� univerzity na�li v jeho spole�nosti i Propheta.

Urvile, jedenadvacetilet� student chemie polymer� na Georgijsk� technick� univerzit�, byl pro policisty velmi neobvykl�m p��padem. Urvile - zn�m� tak� jako "Necron 99" i pod jin�mi jm�ny, kter� m�nil p�ibli�n� ka�d� m�s�c - byl jak zku�en� hacker, tak fanatick� hr�� her na hrdiny.

Hry na hrdiny jsou neobvykl� kon��ek; ale hacke�i jsou neobvykl� lid�, a jejich obl�ben� hobby �asto nejsou b�n�. Nejzn�m�j�� americkou hrou na hrdiny je patrn� "Dungeons & Dragons" [v �ech�ch Dra�� doup� - pozn. p�ekl.], pokojov� hra pro n�kolik hr���, hran� na pap��e, s mapami, pery, statistick�mi tabulkami a n�kolika podivn� tvarovan�mi hrac�mi kostkami. ��astn�ci p�edstavuj� hrdinsk� postavy, zkoumaj�c� vymy�len� fantastick� sv�t. Hry na hrdiny se �asto odehr�vaj� v pseudost�edov�k�ch sv�tech "me�e a magie", s �arod�ji pron�ej�c�mi kletby, ryt��i v brn�n�, jednoro�ci, draky, d�mony a sk�ety.

Urvile a jeho spoluhr��i d�vali p�ednost technologick�m fantazi�m. Pou��vali hern� syst�m "G.U.R.P.S." �ili "Generic Universal Role Playing System" ("Obecn� univerz�ln� syst�m her na hrdiny"), vytvo�en� firmou "Steve Jackson Games" (SJG).

"G.U.R.P.S." byl r�mec pro vym��len� �irok� �k�ly fantastick�ch sv�t�. SJG publikovala �irok� v�b�r knih pln�ch detailn�ch informac� a hern�ch pl�n�, pou��van�ch pro vypln�n� mnoha fantastick�ch pozad� z�kladn� struktury GURPS. Urvile pou��val zejm�na dv� knihy SJG, *GURPS High-Tech* a *GURPS Special Ops* ("Zvl�tn� agenti").

Ve fantastick�m sv�t� *GURPS Special Ops* se hr��i z��astnili modern� "velk� hry" intrik a mezin�rodn� �pion�e. Na po��tku hry za��nali mal� a bezmocn�, t�eba jako p��ci CIA nebo mr�av� obchodn��ci se zbran�mi. Ale jak pokra�ovali v s�rii her (jedna hra zpravidla trvala n�kolik hodin a tvo�ila ��st dlouh�ho, promy�len�ho p��b�hu, kter� se mohl rozv�jet po cel� m�s�ce), z�sk�vali nov� dovednosti, nov� v�domosti a novou moc. U�ili se a tr�novali nov� schopnosti, nap��klad st�elbu, karate, odposlouch�v�n� telefon�, otv�r�n� z�mk�. Mohli tak� z�skat imagin�rn� objekty, t�eba Beretty, �ejkry na Martini �i rychl� vozy s katapultovac�mi sedadly a kulomety ve sv�tlometech. Jak se p�i komplexnosti t�chto her dalo o�ek�vat, Urvilovy hern� pozn�mky byly velice detailn� a rozs�hl�. Urvile byl "P�nem jeskyn�", tedy tv�rcem sc�n��� pro ostatn� hr��e. Psal ohromn� h�danky ve form� dobrodru�n�ch p��b�h�, kter� ostatn� hr��i lu�tili. Urvilovy hern� pozn�mky obsahovaly des�tky str�nek pln�ch exotick�ch v�mysl� o �toc�ch nind�� na Libyi a pr�nic�ch do tajn�ch superpo��ta�� komunistick� ��ny. Jeho pozn�mky byly ps�ny na star�ch listech pap�ru a ukl�d�ny v krou�kov�ch bloc�ch.

Nejdostupn�j��m star�m pap�rem v Urvilov� pokoji na koleji byly haldy v�pis� a dokument� spole�nosti BellSouth, kter� vybral z jej�ch popelnic. Jeho pozn�mky byly ps�ny na zadn�ch stran�ch pap�r� ukraden�ch telekomunika�n� spole�nosti. Co bylo je�t� hor��, hern� pozn�mky byly prokl�d�ny s Urvilov�mi ru�n� psan�mi z�znamy o *skute�n�ch pr�nic�ch do po��ta��*, kter�ch se dopustil.

Nejen �e bylo skoro nemo�n� odd�lit Urvilovy sc�n��e fantastick�ch her od "reality" cyberspace, ale ani Urvile s�m je t�m�� nerozli�oval. Nen� nijak p�ehnan� ��ci, �e pro Urvila bylo *oboj�* hra. Urvile byl velmi inteligentn�, m�l bohatou fantazii a nijak zvlṻ ho nezaj�malo, co si jin� lid� mysl� o vlastnick�ch vztaz�ch. Jeho pom�r k "realit�" nebyl v�c�, kter� by v�noval zvl�tn� pozornost. Pro Urvila bylo pronik�n� do po��ta�� hra. Byla to z�bava, zaj�mav� n�pl� voln�ho �asu. A Urvile bral sv� z�bavy v�n�. Nemohl p�estat pronikat do po��ta�� o nic sn�z, ne� opustit z poloviny slo�enou skl�da�ku �i roze�tenou fantasy trilogii Stephena Donaldsona. (Jm�no "Urvile" poch�z� z �sp�n� Donaldsonovy novely.)

Urvil�v �sm�vn�, nenaru�iteln� klid jeho vy�et�ovatele nep��jemn� dr�dil. P�edev��m si v�bec nep�ipou�t�l, �e ud�lal n�co �patn�ho. Projevoval minim�ln� stopy up��mn� l�tosti. Dokonce se choval, jako by byl p�esv�d�en, �e ne on, ale naopak kriminalist� se pohybuj� ve sv�m vlastn�m, soukrom�m sv�t� zdegenerovan� fantazie. Urvile byl p��li� zdvo�il� a dob�e vychovan�, ne� aby to �ekl rovnou, ale jeho reakce byly pok�iven� a zneklid�uj�c�. Nap��klad co se t�kalo schopnost� LoDu monitorovat telefonn� hovory policie a Tajn� slu�by USA. Urvile souhlasil s t�m, �e to bylo docela dob�e mo�n� a pro LoD to nebyl ��dn� nep�ekonateln� probl�m. Vlastn� o tom diskutoval se sv�mi p��teli na boardu "Black Ice", stejn� jako o jin�ch zaj�mav�ch probl�mech, nap��klad o konstrukci osobn�ho plamenometu a slepov�n� bouchac�ch kuli�ek pro zv��en� jejich ��inku. M�li stovky ��sel st�tn�ch instituc�, z�skan�ch ov��ov�n�m atlantsk�ch telefon� nebo vybran�ch z po��ta�� VAX/VMS, do kter�ch pronikli.

V z�sad� se nikdy nedostali k odposlouch�v�n� policajt�, proto�e tato p�edstava jim nep�ipadala natolik zaj�mav�, aby jim st�la za n�mahu. Krom� toho, kdyby monitorovali telefony Tajn� slu�by USA, zjevn� by nikdy nemohli b�t chyceni. OK?

Tajnou Slu�bu tato nepr�st�eln� hackersk� logika neuspokojila.

Pak se ho ptali na mo�nost shozen� telefonn� s�t�. Bez probl�m�, ujistil je Urvile s �sm�vem. �lenov� LoDu z Atlanty mohli shodit atlantskou telefonn� s��, kdykoli je napadlo. *I syst�m 911?* Na tom nen� nic zvl�tn�ho, vysv�tlil trp�liv� Urvile. Sta�� shodit �st�ednu, t�eba chybou unixov�ho p��kazu "makedir", a syst�m 911 spadne samoz�ejm� tak�. Up��mn� �e�eno, syst�m 911 nebyl p��li� zaj�mav�. Mohl hrozn� zaj�mat policajty (z n�jak�ch jejich podivn�ch d�vod�), ale pokud �lo o technick� v�zvy, byl syst�m 911 nudn� k uz�v�n�. Samoz�ejm�, �e Atlantsk� trojka by dok�zala shodit syst�m. Nejsp�� by dok�zali shodit telefonn� s�� po cel�m teritoriu BellSouth, kdyby se tomu chvilku v�novali. Ale Atlantsk� trojka neni�ila syst�my. Jen neschopn� troubov� ni�ili syst�my. Atlantsk� trojka byla *elita*.

Urvile byl pevn� p�esv�d�en, �e �ist� technick� odbornost mu pom��e z jak�chkoli pot���. Co se jeho t�kalo, elitn� postaven� v digit�ln�m undergroundu ho definitivn� vy�le�ovalo mimo intelektu�ln� sf�ru policajt� i v�ech ostatn�ch "norm�ln�ch" lid�. Urvile se m�l hodn� co u�it.

Ze t�� �pi�ek LoDu m�l nejv�t�� pot��e Prophet. Prophet byl profesion�ln� unixovsk� program�tor, schopn� kdykoli se dostat do Internetu a p�es n�j kamkoli jinam. Hackerskou kari�ru zah�jil asi ve �trn�cti letech pokusy s unixov�m s�lov�m syst�mem na Univerzit� Severn� Karol�ny.

Prophet byl autorem u�ite�n�ho souboru "Pou�it� Unixu a jeho bezpe�nost od z�klad�". Unix je mocn�, univerz�ln� po��ta�ov� opera�n� syst�m pro po��ta�e, na kter�ch sou�asn� b�� v�ce �loh pro v�ce u�ivatel�. V roce 1969, kdy byl v Bellov�ch laborato��ch vytvo�en, m�ly takov� po��ta�e pouze velk� spole�nosti a univerzity, ale dnes b�� Unix na tis�c�ch v�konn�ch dom�c�ch po��ta��. Unix byl zvl�t� vhodn� pro telekomunika�n� programov�n� a stal se v t�to oblasti standardem. V d�sledku toho se stal standardem i pro elitn� hackery a telefandy.

Posledn� dobou nebyl Prophet tak aktivn� jako Leftist a Urvile, ale zato byl recidivista. V roce 1986, kdy� mu bylo osmn�ct, byl usv�d�en z "neautorizovan�ho p��stupu do po��ta�ov� s�t�" v Severn� Karol�n�. Byl odhalen p�i pr�niku do Southern Bell Data Network, vnit�n� unixovsk� s�t� telekomunikac�, kter� m�la b�t pro ve�ejnost nep��stupn�. Trest, kter� dostal, byl pro hackera typick�: �est m�s�c� z�kazu �innosti, 120 hodin ve�ejn� prosp�n�ch prac� a t��let� ochrann� dohled.

Po t�to poni�uj�c� proh�e se Prophet zbavil v�t�iny ze sv�ch ileg�ln� z�skan�ch telefandovsk�ch a hackersk�ch dat a zkou�el se chovat slu�n�. Ale na podzim roku 1988 bylo poku�en� cyberspace pro Propheta p��li� siln� a on se po boku Urvila a Leftista pustil do t�ch nejobt��n�j��ch syst�m� v dosahu.

Po��tkem z��� 1988 se vloupal do centr�ln�ho syst�mu pro automatick� ��zen� spole�nosti BellSouth, do AIMSX neboli "Advanced Information Management System" ("Pokro�il� syst�m informa�n�ho managementu"). AIMSX byla s�� pro vnit�n� organiza�n� pot�eby BellSouth, kde jeho zam�stnanci skladovali elektronickou po�tu, datab�ze, intern� zpravodaje a kalend��e a zpracov�vali texty. Proto�e AIMSX nem�la ve�ejn� telefonn� ��sla, byla pova�ov�na za naprosto neviditelnou pro ka�d�ho krom� opr�vn�n�ch osob a nebyla nijak zvlṻ zabezpe�ena - nevy�adovala dokonce ani hesla. Prophet se p�ihl�sil m�sto nic netu��c�ho zam�stnance spole�nosti "waa1". Pod jm�nem majitele waa1 uskute�nil Prophet asi deset v�let� do AIMSX.

Prophet v syst�mu nic nepo�kodil ani nevymazal. Jeho p��tomnost v AIMSX byla ne�kodn� a t�m�� neviditeln�. Ale on se s t�m nedok�zal spokojit.

Jedn�m z text� zpracov�van�ch v AIMSX byl dokument, nazvan� "Standardn� procedury Bell South 660-225-104SV, Struktura Kontroln�ho odboru pro roz���en� slu�by zvl�tn�m slu�b�m a v�znamn�m z�kazn�k�m 911 z b�ezna 1988".

Prophet nep�tral speci�ln� po tomto dokumentu. Byl to pouze jeden ze stovek podobn�ch dokument� s neproniknuteln�mi tituly. Ale kdy� o n�j b�hem sv�ho ileg�ln�ho pobytu v AIMSX zakopl, rozhodl se, �e si ho odnese jako trofej. Mohl se mu hodit v n�jak�m budouc�m chlubiv�m, chv�stav�m a naparovac�m p�edstaven�. Tak�e n�kdy b�hem z��� 1988 p�ik�zal Prophet s�lov�mu po��ta�i AIMSX, aby tento dokument (nap���t� ozna�ovan� jednodu�e jako "Dokument 911") zkop�roval na jeho dom�c� po��ta�.

Nikdo si nev�iml, �e to Prophet ud�lal. V jist�m smyslu Dokument 911 "ukradl", ale pojem vlastnictv� m��e b�t v cyberspace o�idn�. V BellSouth si ni�eho nev�imli, proto�e origin�l dokumentu z�stal na sv�m m�st�. Nebyli "oloupeni" o samotn� dokument. Mnoho lid� bylo opr�vn�no kop�rovat ho - konkr�tn� lid� pracuj�c� pro devaten�ct "zvl�tn�ch slu�eb a v�znamn�ch z�kazn�k�" po cel�m jihov�chod� Spojen�ch St�t�. To bylo ostatn� ��elem jeho existence a d�vodem ulo�en� v po��ta�ov� s�ti: b�t kop�rov�n a �ten - zam�stnanci telekomunika�n� spole�nosti. Ale nyn� si tato data zkop�roval n�kdo, o kom se nep�edpokl�dalo, �e mu budou dostupn�.

Prophet m�l nyn� svoji trofej. Nav�c se rozhodl, �e ulo�� je�t� dal�� kopii Dokumentu 911 na po��ta�i jin� osoby. Touto nic netu��c� osobou byl po��ta�ov� nad�enec Richard Andrews, �ij�c� nedaleko Jolietu v Illinois. Richard Andrews se �ivil jako unixovsk� program�tor a vedl v�konn� unixovsk� board zvan� "Jolnet", um�st�n� ve sklep� sv�ho domu.

Prophet z�skal pod jm�nem "Robert Johnson" ��et na po��ta�i Richarda Andrewse. A do tohoto po��ta�e ulo�il Dokument 911, do sv� vlastn�, soukrom� oblasti na n�m.

Pro� to Prophet ud�lal? Kdyby odstranil Dokument 911 ze sv�ho vlastn�ho po��ta�e a dr�el svou kopii stovky mil daleko, na ciz�m stroji a pod fale�n�m jm�nem, mohl si b�t celkem jist, �e nebude objeven a potrest�n - a�koli jeho konspirativn� opat�en� nepochybn� postavilo nic netu��c�ho Richarda Andrewse do riskantn� situace. Ale jako v�t�ina hacker�, byl i Prophet na ileg�ln� z�skan� data jako k�e�ek. Kdy� do�lo na l�m�n� chleba, nedok�zal se se svou trofej� rozlou�it. Kdy� bylo jeho bydli�t� v Decaturu v Georgii v srpnu 1989 prohled�no, byl Dokument 911, nezvratn� d�kaz, nalezen. A Prophet, v rukou Tajn� slu�by USA, se ze v�ech sil sna�il o "vysv�tlen�".

***

N� p��b�h n�s nyn� vede od Atlantsk� trojky a jejich konfrontace se z�konem v l�t� 1989. Mus�me opustit Atlantskou trojku "pln� spolupracuj�c�" se sv�mi �etn�mi vy�et�ovateli. A v�ichni t�i spolupracovali, jak vypl�v� z od�vodn�n� jejich rozsudku St�tn�m soudem Severn�ho distriktu Georgie - a� do prosince 1990, kdy byli v�ichni t�i odsouzeni do r�zn�ch feder�ln�ch v�znic.

Te� se mus�me v�novat jin�m aspekt�m v�lky s LoD. V�lka s Legi� byla toti� v�lkou v s�ti, konkr�tn� v s�ti t�� s�t�, komplexn�m zp�sobem propleten�ch a navz�jem se ovliv�uj�c�ch. Sama Legie, v�etn� Atlantsk� trojky, a jejich obdivovatel Fry Guy, byla prvn� s�t�. Druhou s�t� byl �asopis *Phrack*, jeho redakto�i a p�isp�vatel�. T�et� s�t� byla elektronicky spolupracuj�c� skupina kolem hackera jm�nem "Terminus".

V�lka proti t�mto hackersk�m s�t�m byla uskute��ov�na policejn� s�t�. Atlantsk� trojka a Fry Guy byli pron�sledov�ni agenty Tajn� slu�by USA a feder�ln�mi prokur�tory z Atlanty, Indiany a Chicaga. Terminus zjistil, �e mu je na stop� Tajn� slu�ba a feder�ln� prokur�to�i z Baltimore a Chicaga. A v�lka proti *Phracku* byla t�m�� v�hradn� z�le�itost� Chicaga.

Vy�et�ov�n� p��padu Terminus bylo v�nov�no mnoho energie, zejm�na Chicagskou opera�n� skupinou, ale tato operace je tou nejm�n� zn�mou a nejm�n� zve�ej�ovanou z cel�ho Z�tahu na hackery. Terminus, �ij�c� v Marylandu, byl unixovsk� program�tor a konzultant, pom�rn� zn�m� a uzn�van� (pod sv�m rodn�m jm�nem) v unixovsk� komunit� jako expert na minipo��ta�e AT&T. Terminus obdivoval AT&T, zejm�na Bellcore, a zakl�dal si na sv� reputaci unixovsk�ho experta; jeho nejvy��� ambic� bylo pracovat pro Bellovy laborato�e.

Ale Terminus m�l podivn� p��tele a temnou minulost. Jednou byl objektem obdivn�ho interview ve *Phracku* (svazek 2, ��slo 14, soubor 2, datovan� kv�ten 1987). V tomto �l�nku ho jeden ze ��fredaktor� *Phracku* Taran King popsal jako in�en�ra, v��ka 5 stop a 9 palc�, hn�d� vlasy, narozen 1959. Osmadvacet let je na hackera pom�rn� vysok� v�k.

Terminus byl kdysi sysopem telefandovsko-hackersk�ho undergroundov�ho boardu "MetroNet", b��c�ho na Apple II. Pozd�ji nahradil MetroNet undergroundov�m boardem "MegaNet", specializovan�m na IBM. V dob�ch sv�ho ml�d� napsal Terminus program na systematick� zkou�en� p��stupov�ch k�d� pro IBM PC, jeden z �pln� prvn�ch a velice elegantn�. Tento program byl v undergroundu �iroce roz���en. Nepo��tan� telefand� a hacker� vlastn�c�ch PC ho pou��valo ke kr�de��m telekomunika�n�ch k�d�. Tento �sp�ch neunikl pozornosti bezpe�nostn�ch odborn�k� telecomu; st�� j� mohl uniknout, proto�e d��v�j�� handle Terminuse, "Terminal Technician", byla hrd� veps�na do programu.

Kdy� se stal po��ta�ov�m specialistou na pln� �vazek (specializuj�c�m se na programov�n� telekomunikac�), p�ijal handle Terminus ("Kone�n�"), kter� m�la vyj�d�it, �e jako hacker dos�hl kone�n�ho, dokonal�ho stadia. Po��dil si unixovsk� board "NetSys" na po��ta�i AT&T, se �ty�mi telefonn�mi linkami a p�sobiv�mi 240 megabyty m�sta na disku. Na NetSysu byl dostupn� kompletn� *Phrack* od prvn�ho ��sla a Terminus udr�oval p��telsk� styky s jeho ��fredaktory, Taran Kingem a Knight Lightningem.

Po��tkem 80. let byl Terminus st�l�m hostem na Plovernetu, Pirate-80, Sherwood Forestu a Shadowlandu, co� v�echno byly zn�m� pir�tsk� boardy, �asto nav�t�vovan� �leny Legion of Doom. Terminus vlastn� form�ln� nikdy nebyl "�lenem LoD", proto�e nikdy nedostal ofici�ln�, ob�adn� po�ehn�n� od velk�ho n��eln�ka Legie Lexe Luthora. Terminus se nikdy fyzicky nesetkal s nik�m z LoDu. Ale to st�� m�lo n�jak� v�znam - ani sama Atlantsk� trojka nebyla Lexem nikdy form�ln� uzn�na. Z hlediska policie byl p��pad jasn�. Terminus byl dosp�l� profesion�l, �iv�c� se programov�n�m a se speci�ln�mi znalostmi softwaru a hardwaru AT&T - a p�itom byl Terminus jedna ruka s Legion of Doom a undergroundem.

1. �nora 1990 - �trn�ct dn� po kolapsu telefonn� s�t� AT&T - se agenti Tajn� slu�by USA Tim Foley z Chicaga a Jack Lewis z Baltimore, doprov�zen� bezpe�nostn�m odborn�kem AT&T Jerry Daltonem, vydali do Middle Town v Marylandu. Terminus byl vysl�ch�n ve sv�m dom� (k hr�ze sv� man�elky a mal�ch d�t�) a jeho po��ta�e byly, jak bylo zvykem, zabaveny.

Zjistilo se, �e po��ta� NetSysu obsahuje spoustu specializovan�ho unixovsk�ho softwaru - copyrightovan� zdrojov� texty program� pat��c�ch AT&T. Nap��klad: UNIX System Five Release 3.2 (vlastn� opera�n� syst�m); UNIX SV Release 3.1; komunika�n� software UUCP; KORN shell (rozhran� pro ovl�d�n� syst�mu z kl�vesnice); RFS; IWB; WWB; DWB; programovac� jazyk C++; PMON; TOOL CHEST; QUEST; DACT; S FIND.

Podle star�ch pir�tsk�ch tradic undergroundu poskytoval Terminus tento ileg�ln� zkop�rovan� software mal�mu okruhu sv�ch zn�m�ch unixovsk�ch program�tor�. Velmi nemoud�e skladoval na po��ta�i NetSysu sedm let sv� elektronick� po�ty, dokumentuj�c� v�echny jeho p��telsk� transakce s r�zn�mi kolegy. Terminus nezp�sobil kolaps z 15. ledna. S pot�en�m ale ��dil neziskovou pir�tskou s�� ����c� software AT&T. To nebylo nic, co by AT&T d�lalo radost. Bezpe�nostn� odborn�k AT&T Jerry Dalton ocenil "ukraden�" software na v�ce ne� t�ista tis�c dolar�.

Vstup AT&T do ar�ny voln�ho trhu byl komplikov�n nov�mi a neur�it�mi pravidly informa�n� ekonomiky. A� do rozd�len� Ma Bell z rozhodnut� soudu bylo AT&T zak�z�no prod�vat hardware nebo software. Ma Bell byla telefonn� spole�nost; nesm�la pou��t sv� ohromn� zisky z telefon� k financov�n� vstupu na po��ta�ov� trh.

Nicm�n� AT&T vyvinula opera�n� syst�m Unix. A poda�ilo se j� vyd�lat na n�m n�jak� pen�ze. Je pon�kud absurdn�, �e Unix nebyl prod�v�n jako po��ta�ov� software, ale podle obskurn� v�jimky v regula�n�ch omezen�ch povoluj�c� prodej p�ebyte�n�ho vybaven� a odpadu. Jak�koli velkorysej�� pokus ud�lat Unixu reklamu a prod�vat ho ve velk�m by vyprovokoval �aloby po��ta�ov�ch spole�nost�. M�sto toho byly licence na Unix za m�rn� poplatky p�enech�ny univerzit�m, kde kyseliny akademick�ch svobod systematicky rozpou�t�ly copyrightov� pr�va AT&T.

Po rozd�len� si v AT&T byli v�domi, �e Unix je potenci�ln� zlat� d�l. V t� dob� u� existovaly velk� kusy unixovsk�ho k�du, kter� nepat�ily AT&T a byly prod�v�ny jin�mi. Cel� konkuren�n� unixovsk� opera�n� syst�m byl vyvinut v Berkeley v Kalifornii (jednom z nejd�le�it�j��ch zdroj� hackersk� ideologie na sv�t�). Dnes "hacke�i" zpravidla pova�uj� "Berkeley Unix" za technicky pokro�ilej�� ne� "System V Unix" od AT&T, ale AT&T nenechala pouhou technickou eleganci zasahovat do racion�ln�ho byznysu prodeje copyrightovan�ho softwaru. AT&T �mysln� odstranila kompatibilitu sv�ho vlastn�ho k�du s Unixem jin�ch lid� a napsala k�d, o kter�m m��e dok�zat, �e je copyrightovan�, i kdy� tento k�d je pon�kud nemotorn� a "d�evorubeck�". U�ivatelsk� licence AT&T jsou d�kladn� obchodn� smlouvy, pln� jasn�ch upozorn�n� na autorsk� pr�va a z�kaz� ���en� t�et�m osob�m.

AT&T neudr�ela Unix �pln� pod pokli�kou, ale aspo� v hrnci. Vzhledem k tomu, jak v�udyp��tomn� a nekontrolovan� je softwarov� pir�tstv�, je zdrojov� k�d Unixu AT&T siln� copyrightovan�, dob�e st�e�en� a poskytovan� za p��sn�ch podm�nek. Unix se tradi�n� pou��val pouze na s�lov�ch po��ta��ch, pat��c�ch velk�m skupin�m profesion�l� s kravatami, a ne na stroj�ch um�st�n�ch v lo�nici, kde lid� snadno dost�vaj� zlomysln� n�pady.

A zdrojov� k�d Unixu AT&T je opravdov� programov�n� na vysok� �rovni. Po�et schopn�ch unixovsk�ch program�tor�, kte�� maj� motiv ke kr�de�i zdrojov�ho k�du Unixu, je mal�. Velmi mal� ve srovn�n� s des�tkami tis�c lid� ochotn�mi z�skat bez placen� nap��klad popul�rn� hry na PC jako t�eba "Leisure Suits Larry".

Ale v roce 1989 se uk�zalo, �e pir�tsk� underground, konkr�tn� Terminus a jeho p��tel�, vzt�hl ruku na Unix AT&T. A vlastnictv�, o kter� �lo, nebylo prod�v�no za dvacet dolar� v m�stn�m supermarketu Bill; byl to komplexn�, sofistikovan�, v�ceu�ivatelsk� a v�ce�lohov� k�d za desetitis�ce dolar�.

Na tomto m�st� je t�eba zd�raznit, �e Terminus a jeho �dajn� skupina softwarov�ch pir�t� ve skute�nosti ze zlo�in�, ze kter�ch byli obvin�ni, nez�skali ��dn� pen�ze. Zd�raz�ovan� suma 300 000 dolar�, ud�van� jako cena obsahu po��ta�e NetSysu, neznamenala, �e Terminus skute�n� z�skal nez�konn�m zp�sobem t�ista tis�c dolar� pat��c�ch AT&T. Terminus poskytoval a p�ij�mal software, soukrom�, sv�m zn�m�m, a zdarma. Nekradl programy, aby je mohl prod�vat. Ne��dal o pen�ze a nedost�val je. �il docela skromn�.

Zam�stnanci AT&T - a tak� nez�visl� unixov�t� konzultanti, jako byl Terminus - b�n� pracovali s "copyrightovan�m" softwarem AT&T, a to v kancel��i i doma na sv�ch soukrom�ch po��ta��ch. AT&T z��dkakdy vys�lala sv� bezpe�nostn� odborn�ky, aby pro�esali pevn� disky jej�ch konzultant�. Lacin� nez�visl� n�jemn� program�to�i byli pro AT&T velmi u�ite�n�; nem�li zdravotn� poji�t�n� ani d�chodov� programy a u� v�bec nebyli �leny Odborov�ho svazu americk�ch pracuj�c�ch v telekomunikac�ch. Byli to n�mezdn� poskokov�, ukl�ze�ky ve Velk�m technologick�m chr�mu AT&T; ale kdy� se Tajn� slu�ba USA porozhl�dla po jejich domovech, zd�lo se, �e jed� na st��b�e spole�nosti a sp� na jej�ch podu�k�ch! M�li tu drzost chovat se, jako kdyby jim v�ci, se kter�mi pracovali ka�d� den, pat�ily!

A nebyli to ��dn� nezletil� hacke�i tahaj�c� pap�ry z popelnic, s nosy p�itisknut�mi k okn�m mrakodrap� vrcholov�ho managementu. Tihle mlad�ci byli unixov� m�gov�, a nejen �e m�li data AT&T na sv�ch po��ta��ch a ve sv�ch hlav�ch, ale s el�nem se spojili k jejich studiu, a vyu�ili k tomu po��ta�� mnohem siln�j��ch ne� cokoli, co bylo p�edt�m p�edstaviteln� v soukrom�ch rukou. Jak zajist�te, aby lid�, kte�� nejsou st�l�mi zam�stnanci, m�li uctiv� respekt k va�emu vlastnictv�? Bylo to dilema.

Rozs�hl� ��sti unixovsk�ho k�du nebyly copyrightov�ny a daly se leg�ln� z�skat zadarmo. Rozs�hl� ��sti "copyrightovan�ho" unixovsk�ho k�du byly d�kladn� p�epracov�ny, zm�n�ny mo�n� natolik, �e se staly zcela nov�m produktem - nebo mo�n� ne. Intelektu�ln� vlastnictv� softwarov�ch v�voj��� bylo, a je, neoby�ejn� slo�it� a zmaten�. A "softwarov� pir�tstv�", podobn� jako amat�rsk� kop�rov�n� videokazet, je jedn�m z nejroz���en�j��ch "zlo�in�" tohoto sv�ta. Agenti Tajn� slu�by USA nebyli odborn�ci na Unix a nebyli obezn�meni se zvyklostmi v jeho pou��v�n�. Tajn� slu�ba USA, jako organizace, nezam�stn�vala ani jednu osobu, kter� by dok�zala programovat v prost�ed� Unixu - ne, ani jedinou. Tajn� slu�ba bohat� vyu��vala slu�eb *extern�ch* expert�, ale "experti", kter� si vybrala, byli bezpe�nostn� specialist� AT&T a Bellcore, tedy p��m� *ob�ti* vy�et�ovan�ch zlo�in�, lid�, kte�� m�li maxim�ln� z�jem na ochran� "copyrightovan�ho" softwaru AT&T.

6. �nora 1990 byl Terminus zat�en agentem Lewisem. Nakonec byl odsouzen do v�zen� za ileg�ln� u��v�n� softwarov�ch produkt� AT&T.

Ot�zka pir�tsk�ho ���en� softwaru AT&T byla p��tomna v pozad� b�hem cel� v�lky s Legi�. Asi p�l tuctu lid�, se kter�mi Terminus udr�oval elektronick� kontakty - lid� �ij�c�ch v Illinois, Texasu a Kalifornii - bylo d�kladn� vysl�ch�no Tajnou slu�bou USA ve spojitosti s ileg�ln�m kop�rov�n�m softwaru. Ale Terminus z�stal jedin�m, kdo z n�j byl obvin�n. Nikdo z ostatn�ch nem�l jeho prominentn� postaven� v hackersk�m undergroundu.

To ale neznamenalo, �e tito lid� nem�li pot��e nebo se jim mohli vyhnout. Transfer ileg�ln�ch dat je v cyberspace mlhav� a �patn� popsateln� �innost, pln� neo�ek�van�ch nebezpe�� pro v�echny z��astn�n�: hackery, majitele p�enosov�ch kapacit, majitele board�, policisty, ve�ejn� �alobce i n�hodn� kolemjdouc�. Dob�e m�n�n� snaha vyhnout se pot���m �i potrestat poru�ov�n� z�kona m��e n�kdy zp�sobit v�ce �kody ne� oby�ejn� pasivita, lhostejnost nebo nekorektnost.

NetSys nebyl oby�ejn� "spot�ebn�" board, a�koli m�l v�t�inu obvykl�ch funkc� BBS. NetSys nebyl izolovan� po��ta�, ale ��st celosv�tov� spolupracuj�c� s�t� "UUCP". S�� UUCP pou��v� sadu program� Unixu, zvanou "Unix-to-Unix Copy", umo��uj�c� unixovsk�m syst�m�m vym��ovat si data vysok�mi rychlostmi prost�ednictv�m ve�ejn� telefonn� s�t�. UUCP je radik�ln� decentralizovan�, neziskov� s�� unixovsk�ch po��ta��. T�chto po��ta�� existuj� des�tky tis�c. N�kter� jsou mal�, ale mnoho z nich je velk�ch a v�konn�ch a tak� propojen�ch s jin�mi s�t�mi. Existuj� jist� pom�rn� komplikovan� vazby mezi UUCP a rozs�hl�mi s�t�mi jako je JANET, EasyNet, BITNET, JUNET, VNET, DASnet, PeaceNet a FidoNet a tak� gigantick� Internet. (Takzvan� Internet nen� ve skute�nosti ani tak s�� sama o sob�, ale sp��e standard rozhran� mezi r�zn�mi s�t�mi, umo��uj�c� mnoha celosv�tov�m po��ta�ov�m s�t�m komunikovat mezi sebou. �ten��i, kter� zaj�maj� slo�it� a fascinuj�c� propletence modern�ch po��ta�ov�ch s�t�, mohou ocenit autoritativn� 719-str�nkov� v�klad Johna S. Quartermana *The Matrix* ("Vzor"), vydan� Digital Press v roce 1990.)

Schopn� u�ivatel unixovsk�ho NetSysu mohl pos�lat a p�ij�mat elektronickou po�tu t�m�� z ka�d� v�znamn� po��ta�ov� s�t� na sv�t�. NetSys nebyl naz�v�n board, ale sp��e "node" ("uzel"). Nody jsou v�t��, rychlej�� a sofistikovan�j�� ne� pouh� boardy, a pro hackery je p��tomnost na mezin�rodn� propojen�ch nodech symbolem mnohem vy���ho statusu ne� p��tomnost na pouh�ch m�stn�ch boardech. Terminus m�l p�es sv�j node NetSys v Marylandu mnoho p��m�ch spojen� k jin�m, podobn�m nod�m UUCP, veden�ch lidmi, kte�� m�li stejn� z�jmy a aspo� ��ste�n� stejn� svobodomysln� n�zory jako on. Jedn�m z t�chto nod� byl Jolnet, vlastn�n� Richardem Andrewsem, kter� byl stejn� jako Terminus nez�visl�m unixovsk�m konzultantem. I Jolnet pracoval pod Unixem a dalo se s n�m spojit vysokou rychlost� ze s�lov�ho po��ta�e kdekoli na sv�t�. Jolnet byl z technick�ho hlediska pom�rn� sofistikovan�, nicm�n� st�le byl ��zen jednou osobou, jako soukrom�, neziskov� kon��ek. V�t�ina u�ivatel� Jolnetu byli unixov�t� program�to�i - pou��vali ho pro po�tu, ukl�d�n� dat a p��stup k s�t�m. Jolnet zprost�edkov�val p��stup k s�ti p�ibli�n� dv�ma st�m lid� a tak� m�stn� st�edn� �kole. Mezi sv�mi ostatn�mi slu�bami nab�zel Jolnet i �asopis *Phrack*.

Ze sv�ch vlastn�ch d�vod� pojal Richard Andrews podez�en�, �e s jeho nov�m u�ivatelem "Robertem Johnsonem" nen� v�echno v po��dku. Richard Andrews se rozhodl pod�vat se, co "Robert Johnson" v Jolnetu skladuje. A na�el Dokument 911.

"Robert Johnson" byl Prophet z Legion of Doom, a Dokument 911 byl jeho ko�ist� ileg�ln� z�skanou z po��ta�� BellSouth.

Dokument 911, speci�ln� ileg�ln� kousek digit�ln�ho vlastnictv�, se op�t pohnul po sv� dlouh�, slo�it� a katastrofick� cest�.

Andrewse zarazilo, �e n�kdo, kdo nen� zam�stnancem telefonn� spole�nosti, m� dokument zab�vaj�c� se syst�mem 911. I na dokumentu sam�m bylo jasn� upozorn�n�: "POZOR: NEPOU��VAT A NEZVE�EJ�OVAT MIMO BELLSOUTH A JEJ� DCE�INN� SPOLE�NOSTI BEZ ZVL��TN�HO P�SEMN�HO POVOLEN�."

Tato standardn� varov�n� jsou �asto p�ipisov�na na v�echny mo�n� obchodn� materi�ly. Zvl�t� spoja�i jako �ivo�i�n� druh jsou zn�mi svou v�n� oraz�tkovat v�echno, co se jim dostane pod ruku, jako "d�v�rn�". Ale p�ece jen, tento dokument se zab�val syst�mem 911. Richovi Andrewsovi se to necht�lo l�bit.

Andrews nebyl ochoten ignorovat mo�n� pot��e. Rozhodl se, �e by bylo rozumn� poslat tento dokument jednomu p��teli a zn�m�mu z unixovsk� s�t� a konzultovat ho s n�m. Tak�e n�kdy v z��� 1988 poslal Andrews elektronicky dal�� kopii Dokumentu 911 jist�mu zam�stnanci AT&T, Charlesi Boykinovi, kter� vedl unixovsk� node "attctc" v Dallasu v Texasu.

"Attctc" pat�il AT&T a byl um�st�n v jeho "Customer Technology Center" ("Z�kaznick� technologick� centrum") v Dallasu - odtud "attctc". "Attctc" byl sp��e zn�m pod jm�nem "Killer" ("Zabij�k"), co� bylo jm�no stroje, na kter�m syst�m b�el. Killer byl velk�, siln� model AT&T 3B2 500, v�ceu�ivatelsk�, v�ce�lohov� unixovsk� platforma s 32 megabyty opera�n� pam�ti a obt��n� p�edstaviteln�mi 3,2 gigabyty m�sta na disku. V roce 1985, kdy Killer p�i�el do Texasu, byla �ada 3B2 jednou ze z��iv�ch nad�j� AT&T v p�ipravovan� bitv� s IBM o trh po��ta�� pro velk� spole�nosti. Killer byl um�st�n v Z�kaznick�m technologick�m centru v dallask�m N�kupn�m centru informatiky, co� byl v podstat� luxusn� obchodn� d�m nab�zej�c� technologick� novinky, a pou��v�n jako demonstra�n� vzorek.

Charles Boykin, dlouholet� zam�stnanec AT&T a specialista na hardware a digit�ln� komunikace, byl �lenem m�stn�ho t�mu technick� podpory pro syst�my 3B2. Jako demonstra�n� vzorek v obchodn�m dom� nem�l Killer mnoho co na pr�ci, a byla ostuda nechat jeho kapacitu zah�let. Tak�e Boykin dostal chytr� n�pad - napsal pro Killera unixovsk� BBS software a zapojil stroj do m�stn� telefonn� s�t�. Sv�m debutem koncem roku 1985 se Killer stal prvn�m ve�ejn� p��stupn�m unixovsk�m po��ta�em ve st�t� Texas. �irok� ve�ejnost byla v�t�na.

Stroj okam�it� vyvolal vznik elektronick� komunity. Zapojil se do s�t� UUCP a nab�dl spojen� na v�ce ne� osmdes�t dal��ch po��ta��, jejich� p��stup do neomezen�ho cyberspace z�visel na Killerovi. A neslou�il jen velk�m zv��at�m; i u�ivatel� osobn�ch po��ta�� skladovali v jeho ohromn�ch 3200-megabytov�ch prostor�ch voln� �i�iteln� programy pro po��ta�e Amiga, Apple a IBM. Sv�ho �asu m�l Killer nejv�t�� knihovnu voln� �i�iteln�ho softwaru pro Apple Macintosh v Texasu.

�asem Killer p�it�hl kolem patn�cti set �iv� komunikuj�c�ch u�ivatel�, uploaduj�c�ch a downloaduj�c�ch programy, pos�laj�c�ch si po�tu, vym��uj�c�ch si klepy a p�ipojuj�c�ch se k tajemn�m vzd�len�m s�t�m.

Boykin nebyl za veden� Killera nijak placen. Pova�oval to za dobrou reklamu pro syst�m AT&T 3B2 (zisky z jeho prodeje nedosahovaly zrovna z�vratn�ch v��ek), ale tak� se mu prost� l�bila �iv� komunita, kterou sv�mi schopnostmi vytvo�il. Zve�ejnil sv�j unixov� BBS software a dal ho zdarma k dispozici p��padn�m z�jemc�m.

Mezi unixovsk�mi program�tory m�l Charlie Boykin reputaci sympatick�ho, up��mn�ho a rozumn�ho �lov�ka. V roce 1989 ho skupina unixovsk�ch profesion�l� z Texasu zvolila "Syst�mov�m administr�torem roku". Byl pova�ov�n za mu�e, jeho� rad�m je mo�no d�v��ovat.

V z��� 1988 vtrhl Dokument 911, poslan� Richardem Andrewsem, do Boykinova �ivota. Boykin okam�it� pochopil, �e dokument je kraden�. Nebyl odborn�k na hlasovou komunikaci a neznal neve�ejn� detaily o n�slednick�ch spole�nostech AT&T, ale velmi dob�e ch�pal, co je to syst�m 911, a roz��lilo ho, �e se d�v�rn� informace o tomto syst�mu dostaly do nepovolan�ch rukou. Tato z�le�itost jasn� spadala do n�pln� pr�ce bezpe�nostn�ho odboru. Tak�e 21. z��� 1988 po��dil Boykin *dal��* kopii Dokumentu 911 a poslal ji sv�mu zn�m�mu z pr�ce, jist�mu Jerome Daltonovi z Odboru AT&T pro informa�n� bezpe�nost. Jerry Dalton byl tent�� �lov�k, kter� se pozd�ji z��astnil razie v dom� Terminuse. Z bezpe�nostn�ho odboru AT&T byl Dokument 911 posl�n do Bellcore. Bellcore neboli "BELL COmmunications REsearch" ("Bell�v v�zkum komunikac�") byl kdysi �st�edn� laborato�� Bellovy spole�nosti. Zam�stnanci Bellov�ch laborato�� vyvinuli opera�n� syst�m Unix. Nyn� byl Bellcore form�ln� nez�vislou spole�nost� s v�ce vlastn�ky, funguj�c� jako v�zkumn� st�edisko v�ech sedmi n�slednick�ch spole�nost� Bellu. Bellcore m�l v�hodnou pozici i p�i koordinaci bezpe�nostn�ch technologi� a konzultac� pro n�slednick� spole�nosti; mu� pov��en� veden�m t�chto snah byl Henry M. Kluepfel, celo�ivotn� zam�stnanec Ma Bell, pracuj�c� pro ni p�es �ty�iadvacet let.

13. ��jna 1988 p�edal Dalton Dokument 911 Henrymu Kluepfelovi. Kluepfel, zku�en� odborn� sv�dek ob�aloby v p��padech telekomunika�n� a po��ta�ov� zpronev�ry, vid�l u� mnohem v�t�� pot��e ne� tuto. P�ijal dokument jako to, ��m skute�n� byl: jako trofej z hackersk�ho pr�niku.

Ov�em a� u� onen pr�nik zp�sobil jak�koli �kody, byl to nejsp�� lo�sk� sn�h. Vypadalo to, �e se v dan� f�zi celkem ned� nic d�lat. Kluepfel si pe�liv� poznamenal okolnosti p��padu a probl�m zalo�il.

Uplynulo n�kolik m�s�c�.

Byl �nor 1989. Atlantsk� trojka se proh�n�la v �st�edn�ch BellSouth a nic netu�ila o sv�m brzk�m konci. Legie jen kvetla. A stejn� tak �asopis *Phrack*. Uplynulo dobr�ch �est m�s�c� od Prophetova pr�niku do AIMSX. Propheta, jak je u hacker� obvykl�, omrzelo sed�t na sv�ch vav��nech. Knight Lightning a Taran King, ��fredakto�i *Phracku*, po n�m neust�le loudili materi�l vhodn� k publikaci. Prophet se rozhodl, �e u� nehroz� ��dn� podstatn� nebezpe�� a �e se klidn� m��e za��t vychloubat, chv�stat a naparovat.

Tak�e poslal kopii Dokumentu 911 - dal�� kopii - ze stroje Jolnetu pat��c�ho Richardu Andrewsovi na ��et Knight Lightninga v BITnetu na Univerzit� v Missouri. Zopakujme si nyn�, kde v�ude se nach�z� Dokument 911.

0. Origin�ln� dokument 911. Ten je v syst�mu AIMSX na s�lov�m po��ta�i v Atlant� a je dostupn� stovk�m lid�, kte�� by ale v�ichni m�li b�t zam�stnanci BellSouth. N�kte�� z t�chto lid� - nen� zn�mo kolik - mohou m�t sv� vlastn� kopie tohoto dokumentu, ale v�ichni jsou profesion�ln� spoja�i a maj� d�v�ru telefonn� spole�nosti.

1. Prophetova ileg�ln� kopie, u n�j doma na jeho osobn�m po��ta�i v Decaturu v Georgii.

2. Prophetova z�lo�n� kopie, ulo�en� na po��ta�i Jolnetu Riche Andrewse ve sklep� jeho domu bl�zko Jolietu v Illinois.

3. Kopie Charlese Boykina na Killeru v texask�m Dallasu, zaslan� Richem Andrewsem z Jolietu.

4. Kopie Jerryho Daltona v Odboru AT&T pro informa�n� bezpe�nost v New Jersey, zaslan� Charlesem Boykinem z Dallasu.

5. Kopie Henryho Kluepfela na �editelstv� bezpe�nostn�ho odboru Bellcore v New Jersey, zaslan� Daltonem.

6. Kopie Knight Lightninga, zaslan� Prophetem ze stroje Richarda Andrewse, v Columbii v Missouri.

Je z�ejm�, �e "zabezpe�en�" tohoto d�v�rn�ho dokumentu, jakmile byl vyloven z AIMSX, se rychle stalo dosti pochybn�m. Bez jak�chkoli finan�n�ch transakc� a bez jak�koli zvl�tn� snahy byla tato data nejm�n� �estkr�t reprodukov�na a roz���ila se po cel�m kontinentu. Ov�em to nejhor�� m�lo teprve p�ij�t.

V �noru 1989 se Prophet a Knight Lightning elektronicky dohadovali, co s touto trofej� podniknou. Prophet se cht�l vyt�hnout, ale z�rove� si samoz�ejm� nep��l b�t chycen.

Na druh� stran� Knight Lightning byl odhodl�n publikovat z dokumentu co nejv�ce. Knight Lightning studoval spole�ensk� v�dy a zejm�na se zaj�mal o ot�zky svobody slova. R�d publikoval prakticky cokoli, co ukazovalo v p��zniv�m sv�tle schopnosti undergroundu a zahanbovalo telekomunika�n� spole�nosti. Ale Knight Lightning m�l i kontakty s bezpe�nostn�mi experty, se kter�mi �as od �asu konzultoval, zda materi�l, kter� z�skal, nen� p��li� citliv� pro zve�ejn�n�.

Prophet a Knight Lightning se rozhodli, �e Dokument 911 pro�krtaj� a odstran� tak v�t�inu p��znak�, podle nich� ho bylo mo�no identifikovat. Nejd��ve ze v�eho zmizelo n�padn� varov�n� "NEPOU��VAT A NEZVE�EJ�OVAT". Odstranili i dal�� kritick� m�sta, nap��klad seznam pracovn�ch telefonn�ch ��sel specialist� BellSouth na syst�m 911 na Florid�. Kdyby byla tato telefonn� ��sla publikov�na ve *Phracku*, byli by tito zam�stnanci BellSouth velmi pravd�podobn� obt�ov�ni telefandy, co� by BellSouth po��dn� nadzvedlo a p�edstavovalo by jak pro Propheta, tak pro *Phrack* v�n� riziko.

Tak�e Knight Lightning zkr�til Dokument 911 t�m�� na polovinu a odstranil telefonn� ��sla a n�kter� citliv� specifick� informace. Pak ho elektronicky vr�til Prophetovi; Prophet m�l st�le obavy, tak�e Knight Lightning vypustil je�t� n�co. Nakonec se shodli, �e dokument je p�ipraven k publikaci a �e bude zve�ejn�n ve *Phracku* pod pseudonymem "Eavesdropper" ("Nasloucha�").

K publikaci do�lo 25. �nora 1989.

�ty�iadvac�t� ��slo *Phracku* obsahovalo rozvern� interview se z�stupcem ��fredaktora, telefandou "Chanda Leirem" ("Lustr"), t�i �l�nky o BITnetu a jeho propojen� s jin�mi po��ta�ov�mi s�t�mi, �l�nek o ��slech s p�edvolbami 800 a 900 (tato ��sla si pronaj�maj� obchodn� spole�nosti pro reklamn� kampan�, sout�e apod.) od "Unknown Usera", �l�nek "VaxCata" ("Dor�staj�c� ko�ka") o z�kladech telekomunikac�, elegantn� nazvan� "Ma Bell za z�vojem tajemstv�" a obvykl� "Phrack World News".

V t�to sekci byla, ironickou n�hodou, i rozs�hl� zpr�va o odsouzen� osmn�ctilet�ho hackera z Chicaga jm�nem "Shadowhawk", kter�ho dostal do feder�ln� v�znice s�m William J. Cook.

A toto ��slo obsahovalo i dva �l�nky od "Eavesdroppera". Prvn� byl upraven� Dokument 911, nazvan� nyn� "Struktura Kontroln�ho odboru pro roz���en� slu�by zvl�tn�m slu�b�m a v�znamn�m z�kazn�k�m 911". Eavesdropper�v druh� �l�nek byl glos�� term�n�, vysv�tluj�c� z�plavu spoja�sk�ch akronym a �argonu v Dokumentu 911.

Ne��astn� dokument byl nyn� distribuov�n na v�ce ne� sto pades�t m�st, kter� pravideln� dost�vala *Phrack*. Ne sto pades�t *lid�*, nenechte se m�lit - sto pades�t *m�st*, z nich� n�kter� byly unixov� nody nebo boardy, samy o sob� maj�c� des�tky, dokonce stovky u�ivatel�.

To bylo v �noru 1989. Bezprost�edn� se nic nestalo. P�i�lo l�to, a Atlantsk� trojka byla zadr�ena Tajnou slu�bou USA. Byl dopaden Fry Guy. Ale *Phracku* se nic nestalo. Vy�lo dal��ch �est jeho ��sel, celkem t�icet v�cem�n� ka�d� m�s�c. Knight Lightning a jeho z�stupce Taran King nem�li ��dn� probl�my.

*Phrack* m�l ve zvyku p�ikr�it se, kdy� za�aly l�tat t��sky. B�hem letn�ch z�tah� v roce 1987 (k z�tah�m na hackery doch�z� zpravidla v l�t�, mo�n� proto, �e hackery je snaz�� naj�t doma ne� na koleji) nevydal *Phrack* nov� ��slo n�kolik m�s�c� a dr�el se stranou. Bylo zat�eno n�kolik lid� kolem LoDu, ale redakci *Phracku*, elitn�m report�r�m undergroundu, se nic nestalo. V roce 1988 p�evzal *Phrack* nov� ��fredaktor "Crimson Death" ("�erven� Smrt"), nev�zan� mlad�k se z�libou v anarchistick�ch souborech.

Rok 1989 vypadal pro underground plodn�. Knight Lightning a jeho z�stupce Taran King se znovu ujali vl�dy a *Phrack* se po cel� rok �sp�n� rozv�jel. Atlantsk� LoD v l�t� 1989 neslavn� skon�il, ale *Phrack* pokra�oval vesele d�l. Nezd�lo se, �e by Prophet�v Dokument 911 m�l *Phracku* zp�sobit n�jak� pot��e. V lednu 1990 byl ve *Phracku* dostupn� u� t�m�� rok. Kluepfel a Dalton, z�stupci bezpe�nostn�ho odboru AT&T, m�li dokument �estn�ct m�s�c� - dostali ho je�t� d��ve ne� samotn� Knight Lightning - a nevyvinuli ��dnou snahu zastavit jeho distribuci. Dokonce ani ne�ekli Richi Andrewsovi a Charlesi Boykinovi, aby smazali kopie na sv�ch unixovsk�ch nodech, na Jolnetu a Killerovi. Ale pak, 15. ledna 1990, v den v�ro�� smrti Martina Luthera Kinga, do�lo k monstr�zn�mu kolapsu.

Pouh� t�i dny na to, 18. ledna, p�i�li do domu studentsk�ho bratrstva, kde bydlel Knight Lightning, �ty�i n�v�t�vn�ci. Byli to Timothy Foley a Barbara Goldenov�, agenti Tajn� slu�by USA z chicagsk� ��adovny, spolu s bezpe�nostn�m specialistou Univerzity v Missouri a Reedem Newlinem z bezpe�nostn�ho odboru Southwestern Bellu, n�slednick� spole�nosti Bellu v Missouri. Foley obvinil Knight Lightninga, �e zp�sobil celost�tn� kolaps telefonn� s�t�.

Knight Lightning byl t�mto obvin�n�m zd�en. Na prvn� pohled takov� podez�en� nebylo �pln� nepravd�podobn� - a�koli Knight Lightning v�d�l, �e on s�m to neud�lal. Ale na druh� stran� spousta hacker� vytahuj�c�ch se sv�mi schopnostmi tvrdila, �e dok�ou shodit syst�m. Nap��klad Shadowhawk, chicagsk� hacker, kter�ho William Cook ned�vno dostal do v�zen�, se na boardech n�kolikr�t chlubil, �e um� "zastavit ve�ejnou s�� AT&T". A te� se n�co takov�ho, nebo p�inejmen��m n�co, co p�esn� tak vypadalo, doopravdy stalo. Kolaps nasadil Chicagsk� opera�n� skupin� ostruhy. A dosud okolkuj�c� Bellcore a AT&T byly nyn� p�ipraveny k akci. Bezpe�nostn� odborn�ci telekomunikac� - ji� p�edt�m zd�en� schopnostmi hacker� v teritoriu BellSouth - se shodovali v tom, �e digit�ln� underground se vymkl kontrole. LoD a *Phrack* museli b�t odstran�ni.

A publikov�n�m Dokumentu 911 poskytl *Phrack* policii vytou�enou p��le�itost k leg�ln�mu z�sahu. Foley se dot�zal Knight Lightninga na Dokument 911.

Knight Lightning ztratil nervy. Okam�it� za�al "pln� spolupracovat", jak bylo v digit�ln�m undergroundu tradic�.

Dal Foleymu v�echna ��sla *Phracku*, vyti�t�n� a sv�zan� v krou�kov�ch bloc�ch. P�edal sv�j elektronick� seznam st�l�ch odb�ratel� *Phracku*. Foley a jeho pomocn�ci vysl�chali Knight Lightninga �ty�i hodiny. Knight Lightning p�iznal, �e Dokument 911 mu p�edal Prophet, a p�ipustil, �e v�d�l, �e byl ukraden p�i hackersk�m pr�niku do syst�mu telefonn� spole�nosti. Knight Lightning podepsal v tomto smyslu prohl�en� a p�semn� potvrdil, �e bude spolupracovat s vy�et�ovateli.

Dal�� den - 19. ledna 1990 - se agenti Tajn� slu�by USA vr�tili s povolen�m k domovn� prohl�dce a d�kladn� pro�esali pokoj Knight Lightninga v dom� jeho studentsk�ho bratrstva. Sebrali v�echny jeho diskety, ale kupodivu mu nechali jeho po��ta� i modem. (Po��ta� nem�l ��dn� pevn� disk a nemohl tedy podle Foleyho n�zoru obsahovat ��dn� d�kazn� materi�l.) Ale pro Knight Lightninga to byl jen velmi mal� jasn� bod uprost�ed rychle rostouc�ch nep��jemnost�. M�l pot��e nejen s feder�ln� polici�, ale tak� se star��mi sv�ho studentsk�ho bratrstva, kter� roz��lila p�edstava, �e nev�domky poskytovali �to�i�t� feder�ln�mu po��ta�ov�mu zlo�inci.

V pond�l� byl Knight Lightning p�edvol�n do Chicaga, kde byl op�t vysl�ch�n Foleym a zku�enou agentkou Tajn� slu�by USA Barbarou Goldenovou, tentokr�t za p��tomnosti advok�ta. A v �ter� byl form�ln� obvin�n feder�ln� velkou porotou.

Proces Knight Lightninga, kter� prob�hal 24. a� 27. srpna 1990, byl kl��ov�m soudn�m sporem Z�tahu na hackery. D�kladn� se mu budeme v�novat ve �tvrt� ��sti t�to knihy. Nyn� odhodlan� pokra�ujme po stop� Dokumentu 911.

V lednu 1990 u� muselo b�t jasn�, �e Dokument 911, ve verzi, kterou publikoval *Phrack* v �noru 1989, se roz���il rychlost� sv�tla nejm�n� sto pades�ti r�zn�mi sm�ry. Pokou�et se nacpat tohoto elektronick�ho d�ina zp�tky do l�hve bylo prost� nemo�n�.

Nicm�n� Dokument 911 byl z form�ln�ho pr�vn�ho hlediska st�le *kraden�*. Jak�koli elektronick� p�enos tohoto dokumentu, k�mkoli, kdo nebyl autorizov�n k manipulaci s n�m, mohl b�t interpretov�n jako zpronev�ra s pou�it�m telefonu. P�eprava kraden�ho materi�lu mezi st�ty USA, v�etn� elektronick�ho materi�lu, je feder�ln�m zlo�inem.

Chicagsk� opera�n� skupina proti po��ta�ov� zpronev��e a zneu�it� po��ta�e byla uji�t�na, �e Dokument 911 m� velkou finan�n� cenu. P�esn�ji �e�eno, m�li od bezpe�nostn�ch odborn�k� BellSouth konkr�tn� sumu: 79 449 dolar�. Takov� pen�ze ospravedl�ovaly rozs�hlou akci. I kdyby sp�chan� �kody u� nemohly b�t napraveny, byla tak velk� ��stka p�inejmen��m dobr�m pr�vnick�m argumentem pro exempl�rn� potrest�n� zlod�j�. Bylo pravd�podobn�, �e ud�l� dojem na soudce a poroty. Mohla b�t vyu�ita ke zlikvidov�n� Legion of Doom.

Atlantsk� k��dlo bylo u� v dob�, kdy se Chicagsk� opera�n� skupina dostala k *Phracku*, vyk�z�no do pat�i�n�ch mez�. Ale Legion of Doom byl jako hydra. Koncem roku 1989 zah�jil provoz zbrusu nov� board Legie, "Projekt F�nix" v Austinu v Texasu. Sysopem Projektu F�nix nebyl nikdo men�� ne� s�m Mentor, jemu� byl schopn�m pomocn�kem student Texask� univerzity a ost��len� �len LoDu "Erik Bloodaxe" ("Krvav� sekyra"). Jak jsme vid�li z jeho manifestu ve *Phracku*, byl Mentor hackersk� fanatik, pova�uj�c� pronik�n� do po��ta�� za cosi jako mor�ln� povinnost. A projekt F�nix byla ambici�zn� operace; jej�m c�lem bylo o�ivit digit�ln� underground do toho, co Mentor pova�oval za jeho slavn� doby po��tku 80. let. F�nix m�l tak� poskytnout elitn�m hacker�m f�rum pro otev�en� diskuse se spoja�skou "opozic�". Na F�nixu m�li nejchyt�ej�� hacke�i Ameriky rozdrtit p�edpotopn� n�zory spoja�sk�ch tradicionalist� a t�eba je i p�esv�d�it, �e elita z LoDu jsou ve skute�nosti sympati�t� kluci. *Phrack* ud�lal premi��e Projektu F�nix d�kladnou reklamu a Projekt F�nix m�l v�echna ��sla *Phracku*, v�etn� Dokumentu 911 ve verzi, kterou *Phrack* publikoval.

Projekt F�nix byl pouze jedn�m z mnoha - mo�n� stovek - nod� a board� po cel� Americe, kter� ileg�ln� p�echov�valy Dokument 911. Ale F�nix byl ka�d�m coulem boardem Legion of Doom. Pod Mentorov�m veden�m systematicky provokoval bezpe�nostn� odborn�ky telekomunikac�. A co hor��ho, aktivn� se pokou�el *z�skat je na svoji stranu*, ud�lat z nich sympatizanty elity digit�ln�ho undergroundu. Na F�nixu nebyla ��dn� ��sla kreditn�ch karet ani p��stupov� k�dy. Hackersk� elita jeho u�ivatel� ho pova�ovala za p�inejmen��m technicky leg�ln�. Ale F�nix m�l �patn� vliv; jeho hackersk� anarchie roze��rala slab� m�sta obchodn�ho vlastnictv� jako kyselina. Chicagsk� opera�n� skupina proti po��ta�ov� zpronev��e a zneu�it� po��ta�e byla nyn� p�ipravena zah�jit operaci v texask�m Austinu.

Kupodivu nikoli jedna, ale *dv�* stopy vedly vy�et�ov�n� Chicagsk� opera�n� skupiny sm�rem k Austinu. M�sto Austin, podobn� jako Atlanta, se stalo v�znamn�m centrem na informatick� map� americk�ho jihoz�padu, se siln�m univerzitn�m v�zkumem a s�dlem mnoha technologicky vysp�l�ch elektronick�ch firem, nap��klad Motoroly, Dellu, CompuAddu, IBM, Sematechu a MCC.

Kde se rozvinul po��ta�ov� pr�mysl, objevili se zpravidla brzy i hacke�i. Austin se mohl pochlubit nejen Projektem F�nix, v t�to dob� nejvlivn�j��m undergroundov�m boardem LoDu, ale i mno�stv�m unixovsk�ch nod�.

Jedn�m z t�chto nod� byl "Elephant" ("Slon"), veden� unixovsk�m konzultantem Robertem Izenbergem. Izenberg, oce�uj�c� neusp�chan� ji�ansk� �ivotn� styl a ni��� b�n� n�klady, se ned�vno p�est�hoval do Austinu z New Jersey. V New Jersey pracoval Izenberg pro malou dodavatelskou spole�nost, vyv�jej�c� unixovsk� programy p��mo pro AT&T. Terminus byl �ast�m hostem na Izenbergov� soukrom�m nodu Elephant.

Po v�slechu Terminuse a prozkoum�n� z�znam� NetSysu byli �lenov� Chicagsk� opera�n� skupiny p�esv�d�eni, �e odhalili gang unixovsk�ch softwarov�ch pir�t�, zjevn� vinn�ch transportem ileg�ln� zkop�rovan�ho zdrojov�ho k�du AT&T p�es hranice st�t� USA. V s�ti zata�en� kolem "dokonal�ho unixovsk�ho hackera" uv�zl i Izenberg.

V Austinu se Izenberg pustil do pr�ce pod Unixem pro texaskou pobo�ku IBM. Nepracoval u� na zak�zk�ch pro AT&T, ale st�le udr�oval kontakty se sv�mi p��teli v New Jersey a p�ihla�oval se k tamn�m unixovsk�m po��ta��m AT&T v podstat� kdy se mu zacht�lo. Izenbergova �innost p�ipadala Chicagsk� opera�n� skupin� vysoce podez�el�. Izenberg mohl docela dob�e pronikat do po��ta�� AT&T, kr�st jejich software, kter� od n�j prost�ednictv�m s�t� unixovsk�ch nod� p�eb�ral Terminus a mo�n� i dal�� spole�n�ci. A tato data nest�la jen 79 449 dolar�, ale statis�ce!

21. �nora 1990 se Robert Izenberg vr�til dom� z pr�ce v IBM a zjistil, �e v�echny po��ta�e v jeho byt� v Austinu z�hadn� zmizely. P�irozen� p�edpokl�dal, �e byl okraden. Jeho node Elephant i ostatn� stroje, pozn�mkov� bloky, diskety, p�sky, v�echno pry�! Ale p�itom se zd�lo, �e nic jin�ho nechyb� - a v byt� nebyl nepo��dek. Asi po p�ti minut�ch se z�hada d�le zkomplikovala. U dve�� Izenbergova bytu se objevil agent Tajn� slu�by USA Al Soliz z ��adovny v Austinu, doprov�zen� bezpe�nostn�m specialistou Texask� univerzity Larrym Coutoriem a v�udyp��tomn�m Timem Foleym. Byli v civilu: d��ny, tri�ko. Po��dali o rozhovor, a Tim Foley obvinil Izenberga, �e je �lenem Legion of Doom.

Izenberg odpov�d�l, �e o ��dn� "Legii soudn�ho dne" v �ivot� nesly�el. A co takhle o jist�m ukraden�m Dokumentu 911, p�edstavuj�c�m p��m� ohro�en� policejn�ch linek nouzov�ho vol�n�? Izenberg prohl�sil, �e ani o tom nic nev�.

Vysl�chaj�c� tomu nemohli uv��it. Co mu ��k� jm�no Terminus?

Kdo?

�ekli mu jeho prav� jm�no. Ale ano, odpov�d�l Izenberg. *Tohohle* chl�pka zn� docela dob�e - vede na Internetu diskuse o po��ta��ch AT&T, zejm�na o AT&T 3B2.

AT&T si dala z�le�et na uveden� tohoto po��ta�e na trh, ale jako mnoho jin�ch velkorys�ch pokus� t�to spole�nosti o proniknut� mezi v�robce po��ta��, nem�l ani 3B2 zrovna skv�l� �sp�ch. Izenberg s�m kdysi pracoval na zak�zce pro odbor AT&T zaji��uj�c� technickou podporu 3B2. Cel� tento odbor byl zru�en. Tou nejlacin�j�� a nejrychlej�� cestou, jak z�skat pomoc p�i zvl�d�n� tohoto zlomysln�ho kusu �eleza, nyn� bylo p�ipojit si jednu z diskusn�ch skupin, kter� vedl Terminus na Internetu, a z�skat expertn� pomoc zdarma od p��v�tiv�ch hacker�.

P�irozen�, konverzaci v t�chto skupin�ch by si AT&T nedala za r�me�ek... *tohle* byl probl�m?

Foley �ekl Izenbergovi, �e Terminus z�sk�v� kraden� software p�es jeho, Izenberg�v po��ta�.

Izenberg pokr�il rameny. P�es jeho node UUCP proudilo dobr�ch osm megabyt� dat denn�. Nody UUCP je chrlily jako po��rn� hadice vodu. Elephant byl p��mo p�ipojen k NetSysu - p�irozen�, v�dy� Terminus byl expert na 3B2 a Izenberg pro tento po��ta� programoval. Izenberg byl p�ipojen i k "attctc" a k Texask� univerzit�. Terminus byl zn�m� unixovsk� expert a mohl si na Elephantu d�lat prakticky co cht�l. Izenberg s t�m nemohl nic d�lat. Technicky to bylo nemo�n� - jehla v kupce sena.

V pr�b�hu �ty�hodinov�ho v�slechu vyzval Foley Izenberga, aby se p�iznal, �e Terminus a on se z��astnili spiknut� a �e je �lenem Legion of Doom. Izenberg to odm�tl. Nebyl ��dn� bl�zniv� nezletil� hacker - bylo mu dvaat�icet a nem�l ani vlastn� "handle". Izenberg byl b�val� televizn� oprav�� a specialista na elektroniku, kter� se za�al �ivit Unixem a� jako dosp�l�. Izenberg a Terminus se nikdy fyzicky nesetkali. Pravda, jednou od n�j lacino koupil vysokorychlostn� modem.

Foley mu �ekl, �e tento modem (Telenet T2500, s p�enosovou rychlost� 19.2 kilobaud�, kter� pr�v� opustil Izenberg�v byt do �schovy Tajn� slu�by USA) byl pravd�podobn� kraden�. Izenberga to zarazilo; ale na druh� stran�, v�t�ina jeho vybaven�, jako vybaven� skoro ka�d�ho jin�ho nez�visl�ho po��ta�ov�ho profesion�la, byla zakoupena se slevou, prod�van� z ruky do ruky v s�rii v�m�nn�ch obchod�, z nich� ne v�echny by snesly ofici�ln� pozornost. Neexistoval ��dn� d�kaz, �e modem je kraden�, a i kdyby byl, Izenberg stejn� nemohl pochopit, pro� by mu kv�li tomu m�li sebrat ve�kerou elektroniku v dom�.

Nicm�n�, pokud Tajn� slu�ba USA usoudila, �e pot�ebuje jeho po��ta� pro zaji�t�n� n�rodn� bezpe�nosti - nebo tak n�co - byl Izenberg ochoten se p�izp�sobit. Odhodlal se ob�tovat sv� profesion�ln� vybaven� za dvacet tis�c dolar�, v duchu ��inn� spolupr�ce s ochr�nci z�kona a mor�ln�ch z�vazk� ��dn�ho ob�ana.

Robert Izenberg nebyl zat�en. Nebyl ob�alov�n ze ��dn�ho zlo�inu. Jeho node UUCP - s p�ibli�n� 140 megabyty soubor�, po�ty a dat, pat��c�ch jemu a asi tuctu jeho naprosto nevinn�ch u�ivatel� - byl zabaven jako "d�kaz". I s disky a p�skami p�i�el Izenberg asi o 800 megabyt� dat.

Uplynulo �est m�s�c�, ne� se Izenberg rozhodl zatelefonovat do ��adovny Tajn� slu�by a zeptat se, jak se jeho p��pad vyv�j�. Tehdy poprv� usly�el jm�no William Cook. Je�t� v lednu 1992, dva roky po domovn� prohl�dce, bloudil Robert Izenberg, st�le neob�alovan� ze ��dn�ho zlo�inu, labyrintem soud� ve snaze zachr�nit sv� profesion�ln� vybaven� za tis�ce dolar�.

Izenberg�v p��pad si nez�skal naprosto ��dnou pozornost tisku. Tajn� slu�ba USA p�i�la do domu v Austinu a odnesla si unixovsk� board. Operace se nesetkala s ��dn�m odporem.

Ale zpr�va o n� se roz���ila mezi �leny Legion of Doom. Mentor dobrovoln� zastavil sv�j Projekt F�nix. Byla to �koda, zvl�t� proto, �e na F�nixu se skute�n� objevili bezpe�nostn� experti telekomunikac�, jak Mentor doufal - spolu s obvykl�m nesourod�m davem �pi�ek, zn�m�ch a obdivovatel� LoDu, telefand� a hacker�. Mezi u�ivateli byl "Sandy" Sandquist z bezpe�nostn�ho odboru US SPRINT a n�jak� Henry Kluepfel p��mo z Bellcore! Kluepfel p��v�tiv� konverzoval s hackery na F�nixu od 30. ledna (�trn�ct dn� po kolapsu telefonn� s�t� AT&T). P��tomnost takov� spoja�sk� hv�zdy byla pro Projekt F�nix velk�m povzbuzen�m.

Nicm�n� Mentor c�til pot��e. Atlanta v trosk�ch, *Phrack* v nebezpe��, podivn� ud�losti kolem unixovsk�ch nod� - to v�e nab�dalo k opatrnosti. Projekt F�nix byl zastaven.

Kluepfel samoz�ejm� monitoroval board LoDu pro sv� vlastn� c�le - a pro c�le Chicagsk� opera�n� skupiny. U� v �ervnu 1987 se Kluepfel napojil na texask� undergroundov� board "Phreak Klass 2600". Na n�m na�el chicagsk�ho mlad�ka jm�nem "Shadowhawk" ("St�nov� jest��b"), kter� se vychloubal sv�mi v�pravami za soubory AT&T a pl�ny proniknout do po��ta�� Bellcore u��van�ch AT&T pomoc� trojsk�ch ko��. Kluepfel o tom informoval Cooka v Chicagu, Shadowhawk�v po��ta� byl zabaven Tajnou slu�bou USA a Shadowhawk s�m skon�il ve v�zen�.

Nyn� byl na �ad� Projekt F�nix. Projekt F�nix se za�ti�oval �e�mi o "legalit�" a "pouze akademick�m z�jmu", ale byl c�tit undergroundem. Byl na n�m *Phrack*. Byl na n�m Dokument 911. Byla na n�m spousta podez�el�ch �e�� o pronik�n� do syst�m�, v�etn� dalekos�hl�ch a nebezpe�n�ch pl�n� na jakousi "de�ifrovac� slu�bu", kterou cht�l Mentor se sv�mi p��teli zalo�it pro podporu z�sk�v�n� za�ifrovan�ch hesel z "nabouran�ch" po��ta��.

Mentor byl dosp�l�. Tam, kde pracoval, byla BBS. Kluepfel se p�ipojil i k tomuto boardu a zjistil, �e se jmenuje "Illuminati". Vlastnila ho jak�si firma jm�nem "Steve Jackson Games". 1. b�ezna 1990 se ma�in�rie austinsk�ho z�tahu rozjela.

R�no 1. b�ezna - ve �tvrtek - byl jednadvacetilet� student Texask� univerzity "Erik Bloodaxe", co-sysop Projektu F�nix a aktivn� �len Legion of Doom, probuzen hlavn� policejn� pistole na sv�m sp�nku.

Nerv�zn� Bloodaxe sledoval, jak agenti Tajn� slu�by USA zabavuj� jeho 300-baudov� termin�l a v jeho souborech nal�zaj� drahocenn� zdrojov� k�d nechvaln� zn�m�ho "Internet Worma" Roberta Morrise. Ale Bloodaxe, zku�en� veter�n, m�l podez�en�, �e k n��emu takov�mu m��e doj�t. V�echno jeho nejcenn�j�� vybaven� bylo ukryto n�kde jinde. N�v�t�vn�ci nicm�n� sebrali ve�kerou elektroniku v�etn� telefonu. Odolala jim jen jeho robustn� videohra Pac-Man, p��li� t�k�, ne� aby se s n� dalo h�bat; nechali ji tedy na m�st�.

Bloodaxe nebyl zat�en. Nebyl ob�alov�n ze ��dn�ho zlo�inu. Nicm�n� po v�ce ne� dvou letech policie st�le nevr�tila nic z toho, co mu bylo zabaveno.

Mentor nebyl tak opatrn�. Rann� razie vyhnala jeho i jeho man�elku z postele ve spodn�m pr�dle a �est agent� Tajn� slu�by USA, doprov�zen�ch austinsk�m policistou a samotn�m Henrym Kluepfelem, m�lo bohat� lov. V b�l� dod�vce Chevrolet pat��c� Tajn� slu�b� USA zmizely: klon IBM PC-AT se �ty�mi mega pam�ti a stodvaceti megabytov�m pevn�m diskem, laserov� tisk�rna Hewlett-Packard LaserJet II, naprosto leg�ln� a velice drah� opera�n� syst�m SCO-Xenix 286, diskety s programem PageMaker a dokumentace k n�mu a textov� editor Microsoft Word. Mentorova man�elka m�la na pevn�m disku nedokon�enou diplomovou pr�ci; i o tu p�i�la, stejn� jako o telefon. Je�t� o dva roky pozd�ji z�st�valy v�echny tyto v�ci v �schov� policie.

Mentor z�stal pod dozorem ve sv�m byt�, zat�mco se agenti p�ipravovali k razii ve Steve Jackson Games. Nijak jim nebr�nila skute�nost, �e �lo o �editelstv� podniku a nikoli o soukrom� d�m. St�le je�t� bylo brzy r�no; v pr�ci dosud nikdo nebyl. Agenti se chystali rozb�t dve�e, ale Mentor, odposlouch�vaj�c� vys�la�ky Tajn� slu�by, je poprosil, aby to ned�lali, a nab�dl sv�j kl�� k budov�.

Detaily dal��ho pr�b�hu operace jsou nejasn�. Agenti nenechali nikoho jin�ho vstoupit dovnit�. Povolen� k prohl�dce, kter� posl�ze p�edlo�ili, nebylo podeps�no. Zjevn� sn�dali v m�stn�m st�nku s ob�erstven�m, proto�e uvnit� byly pozd�ji nalezeny pap�rov� obaly hamburger�. D�kladn� tak� okusili gumov� medv�dky ze s��ku jednoho ze zam�stnanc� SJG. N�lepka "Dukakis for President" byla str�ena ze zdi.

Zam�stnanci SJG, p�ich�zej�c� do zam�stn�n� a o�ek�vaj�c� norm�ln� pracovn� den, byli zastavov�ni u dve�� a kr�tce vysl�ch�ni agenty Tajn� slu�by USA. V ��asu sledovali, jak agenti, vyzbrojen� p��idly a �roubov�ky, vych�zej� se zajat�mi po��ta�i. Dve�e venkovn�ch sklad� otev�eli �eza�kou. Agenti byli oble�eni v modr�ch v�trovk�ch s n�pisem "TAJN� SLU�BA" na z�dech, tenisk�ch a d��n�ch.

Jacksonova spole�nost p�i�la o t�i po��ta�e, n�kolik pevn�ch disk�, stovku disket, dva monitory, t�i modemy, laserovou tisk�rnu, r�zn� elektrick� ���ry, kabely a adapt�ry (a kupodivu i o mal� pytl�k �roubk�, mati�ek a podobn�ch drobnost�). Zabaven� BBS Illuminati p�ipravilo SJG o v�echny programy, textov� soubory a soukromou elektronickou po�tu na boardu. Ztr�ta dal��ch dvou stroj� byla pro firmu stejn� z�va�n�, proto�e na nich byly elektronicky zaznamenan� smlouvy, finan�n� rozbory, seznamy a adres��e odb�ratel�, �daje o zam�stnanc�ch, obchodn� korespondence a nem�n� d�le�it� koncepty nov�ch her a hern�ch knih.

Nikdo ze Steve Jackson Games nebyl zat�en. Nikdo nebyl ob�alov�n ze ��dn�ho zlo�inu. Nebylo vzneseno v�bec ��dn� obvin�n�. V�echny odnesen� v�ci byly ofici�ln� zadr�eny jako "d�kaz" zlo�in�, kter� nebyly nikdy specifikov�ny.

Po preceden�n�m procesu s *Phrackem* byl skand�l kolem Steve Jackson Games t�m nejbizarn�j��m a nev�ce znepokojuj�c�m incidentem Z�tahu na hackery v roce 1990. Razie Chicagsk� opera�n� skupiny ve vydavatelstv� v�decko-fantastick�ch her vyprovokovala bzu��c� roj spor� kolem ob�ansk�ch pr�v a stala se z�rodkem z�sadn�ho st�etu, jeho� rostouc� d�sledky se neust�le komplikovaly je�t� o dva roky pozd�ji.

Pron�sledov�n� Dokumentu 911 skon�ilo s razi� ve Steve Jackson Games. Jak jsme vid�li, byly v Americe stovky, mo�n� tis�ce u�ivatel� po��ta��, vlastn�c�ch Dokument 911. Teoreticky byla Chicagsk� skupina ze z�kona naprosto opr�vn�na prov�st domovn� prohl�dku u kter�hokoli z t�chto lid� a leg�ln� zabavit po��ta� ka�d�ho odb�ratele *Phracku*. Ale na Jacksonov� boardu Illuminati nebyla ��dn� kopie Dokumentu 911. A tam chicag�t� vy�et�ovatel� skon�ili; od t� doby ��dnou razii neuskute�nili.

Dalo by se p�edpokl�dat, �e Rich Andrews a Charlie Boykin, kte�� upozornili bezpe�nostn� odborn�ky telekomunikac� na Dokument 911, nebudou ofici�ln�mi org�ny nijak podez��v�ni. Ale jak u� jsme vid�li, ochota "pln� spolupracovat" nab�z� malou, pokud v�bec n�jakou z�ruku p�ed st�h�n�m feder�ln�mi lovci hacker�.

Richard Andrews m�l kv�li Dokumentu 911 velk� pot��e. Andrews �il v Illinois, na dom�c�m h�i�ti Chicagsk� opera�n� skupiny. 3. a 6. �nora byl jeho d�m i jeho pracovi�t� prohled�v�no Tajnou slu�bou USA. I on p�i�el o sv� po��ta�e a byl d�kladn� vysl�ch�n (zat�en nicm�n� nebyl). Andrews m�l prokazateln� ve sv�m vlastnictv� �dajn� ileg�ln� kopie n�sleduj�c�ho softwaru (mimo jin�): UNIX SVR 3.2; UNIX SVR 3.1; UUCP; PMON; WWB; IWB; DWB; NROFF; KORN shell '88; C++; QUEST. Andrews z�skal tento copyrightovan� k�d - AT&T si ho cenila na v�ce ne� 250 000 dolar� - prost�ednictv�m unixovsk� s�t�, v�t�inou jako osobn� d�rek od Terminuse. Co bylo mo�n� je�t� hor��, Andrews p�ipustil, �e tuto laskavost oplatil a p�edal mu kopii zdrojov�ho k�du programu STARLAN, copyrightovan�ho AT&T.

Dokonce i Charles Boykin, zam�stnanec AT&T, m�l probl�my. V roce 1990 u� t�m�� zapomn�l na Dokument 911, o kter�m podal zpr�vu v z��� 1988; ostatn� od t� doby p�edal Jerrymu Daltonovi dv� dal�� varov�n�, t�kaj�c� se v�c�, kter� Boykin pova�oval za mnohem v�t�� bezpe�nostn� hrozbu ne� Dokument 911.

Ale v roce 1990, v dob� Z�tahu na hackery, ztratil bezpe�nostn� odbor AT&T s Boykinov�m "Killerem" trp�livost. Tento stroj nep�in�el AT&T ��dn� p��m� zisk a nav�c poskytoval �to�i�t� a pomoc mraku podez�el�ch texask�ch buran�, kte�� nem�li s AT&T nic spole�n�ho a n�kte�� z nich dokonce aktivn� ohro�ovali jej� vlastnictv� a obchodn� z�jmy. A� u� Killer z�skal pro AT&T jakoukoli publicitu a popularitu mezi sv�mi patn�cti sty oddan�ch u�ivatel�, nebylo to nad�le pova�ov�no za dostate�nou protiv�hu bezpe�nostn�ch rizik jeho provozu. 20. �nora 1990 p�ijel Jerry Dalton do Dallasu; jednodu�e vyt�hl telefonn� linky ze z�str�ek a postavil tak p�ekvapen� u�ivatele p�ed hotovou v�c. Provoz Killera definitivn� skon�il a ohromn� knihovny program� a velk� mno�stv� elektronick� po�ty bylo ztraceno. Killer nebyl nikdy obnoven. AT&T neprojevila ��dn� zvl�tn� ohledy na "vlastnictv�" jeho 1500 u�ivatel�. A� u� skladovali na po��ta�i AT&T jak�koli "vlastnictv�", prost� o n�j p�i�li.

Boykin, kter� s�m na Dokument 911 upozornil, se ocitl v mra�nu podez�en�. V groteskn� repr�ze razi� Tajn� slu�by USA, uskute�n�n� soukromou bezpe�nostn� slu�bou, byl jeho d�m nav�t�ven bezpe�nostn�mi specialisty AT&T a jeho vlastn� po��ta�e odneseny.

Ale Boykin�v p��pad m�l v�razn� specifick� rysy. Boykinovy diskety a jeho osobn� po��ta�e byly jeho zam�stnavatelem urychlen� prozkoum�ny a po n�kolika dnech zdvo�ile vr�ceny (na rozd�l od v�ci zabaven�ch Tajnou slu�bou USA, kter� b�n� z�st�vaj� v �schov� m�s�ce �i l�ta). Boykin nebyl obvin�n z ��dn�ho zlo�inu ani neetick�ho chov�n� a z�stal zam�stn�n u AT&T (by� u� v z��� 1991, v 52 letech, ode�el do d�chodu).

Je zaj�mav� v�imnout si, �e Tajn� slu�ba USA neodnesla Boykinova Killera a nezabavila po��ta� pat��c� AT&T. Neprohledali ani Boykin�v d�m. Zjevn� jim naprosto sta�ilo slovo bezpe�nostn�ho odboru AT&T, �e zam�stnanec AT&T a node AT&T neobsahuj� ��dn� hackersk� kontraband a jsou v �pln�m po��dku.

Dnes u� to jsou digit�ln� lo�sk� sn�hy, proto�e Killerov�ch 3200 megabyt� texask� elektronick� komunity bylo v roce 1990 smaz�no a Killer s�m byl odvezen ze st�tu Texas.

Ale zku�enosti Andrewse a Boykina, stejn� jako u�ivatel� jejich syst�m�, z�staly vedlej��mi. Neza�aly nab�vat spole�ensk�, politick� a pr�vn� d�le�itosti t�ch spor�, kter� se rozvinuly, pomalu, ale nezadr�iteln�, kolem razie ve Steve Jackson Games. Mus�me nyn� obr�tit svoji pozornost na samotn� vydavatelstv� Steve Jackson Games a vysv�tlit, jak� to byl podnik, co ve skute�nosti d�lal a jak se mu poda�ilo p�il�kat sv� nekonven�n� a nebezpe�n� pot��e. �ten�� si mo�n� vzpomene, �e toto nen� poprv�, ale podruh�, co se spole�nost SJG objevila v tomto p��b�hu; hra od Steve Jackson Games zvan� GURPS byla obl�ben�m kon��kem Urvila, hackera z Atlanty, a Urvilovy v�decko-fantastick� pozn�mky byly voln� sm�ch�ny s pozn�mkami o jeho skute�n�ch pr�nic�ch do po��ta��. [...]

Profesion�ln� auto�i her se chopili nov� p��le�itosti. Jedn�m z nich byl i Mentor, kter� byl velk�m p��znivcem cyberpunku, podobn� jako v�t�ina jeho p��tel z Legion of Doom. Mentor byl p�esv�d�en, �e nastal �as napsat *opravdovou* cyberpunkovou hrac� knihu - takovou, kterou budou moci hr�t tit�ni po��ta�ov�ho zlo�inu z Legion of Doom, ani� by se j� museli sm�t. Tato kniha, *GURPS Cyberpunk*, bude m�t autentickou on-line kulturu.

Mentor byl pro tento �kol v�jime�n� dob�e kvalifikov�n. V�d�l p�irozen� o pronik�n� do po��ta�� a souboj�ch po s�ti mnohem v�c ne� kter�koli cyberpunkov� autor p�ed n�m. Ale nejen to, byl i dobr� spisovatel. Bohat� p�edstavivost, zkombinovan� s instinktivn�m citem pro to, jak pracuj� syst�my a zvl�t� kde jsou jejich slab� m�sta, to jsou pro profesion�ln�ho autora her velmi u�ite�n� kvality.

1.b�ezna byl *GURPS Cyberpunk* u� t�m�� hotov, p�ipraven� k tisku a k expedici. Steve Jackson o�ek�val, �e se bude velmi dob�e prod�vat, a doufal, �e jeho spole�nost finan�n� zabezpe�� na n�kolik m�s�c�. *GURPS Cyberpunk*, stejn� jako ostatn� "moduly" GURPS, nebyla "hra" jako t�eba "Dostihy a s�zky", ale *kniha*: paperback siln� jako tlust� �asopis, s v�raznou barevnou ob�lkou a pln� textu, ilustrac�, tabulek a pozn�mek. Byl propagov�n jako hra a m�l slou�it jako pom�cka p�i hran� her, ale byla to kniha, s ��slem ISBN, publikovan� ve st�t� Texas, copyrightovan� a prod�van� v knihkupectv�ch. A nyn� byla tato kniha, ulo�en� v po��ta�i, zabavena do �schovy Tajnou slu�bou USA.

Den po razii nav�t�vil Steve Jackson m�stn� ��adovnu Tajn� slu�by USA v doprovodu pr�vn�ka. Vy��dal si rozhovor s Timem Foleym (kter� byl je�t� st�le v Austinu) a cht�l svoji knihu zp�t. Ale to nebylo tak jednoduch�. *GURPS Cyberpunk*, jak �ekl agent Tajn� slu�by u�asl�mu podnikateli, byla "p��ru�ka pro po��ta�ov� zlo�ince".

"Je to sci-fi," tvrdil Jackson.

"Ne, je to prav�." Toto tvrzen� bylo r�zn�mi agenty mnohokr�t opakov�no. Jacksonova zlov�stn� p�esn� hra se p�esunula ze sv�ta �ist�, tajemn�, priv�tn� fantazie do sv�ta velk�, mlhav� a vysoce medializovan� fantazie Z�tahu na hackery. O prav�m d�vodu domovn� prohl�dky nepadla ani zm�nka. Podle povolen� k n� vy�et�ovatel� o�ek�vali, �e najdou na Jacksonov� boardu Dokument 911. Ale toto povolen� bylo zape�et�no, co� je procedura, ke kter� se policist� zpravidla uchyluj� jen tehdy, hroz�-li zjevn� ohro�en� �ivota. Skute�n� d�vod k prohl�dce nebyl zji�t�n, dokud se Jacksonov�m pr�vn�k�m nepoda�ilo povolen� odpe�etit o mnoho m�s�c� pozd�ji. Agenti Tajn� slu�by USA ani �lenov� Chicagsk� opera�n� skupiny proti po��ta�ov� zpronev��e a zneu�it� po��ta�e ne�ekli Stevu Jacksonovi naprosto nic o n�jak�m ohro�en� policejn�ch linek syst�mu 911. Nezm�nili se o Atlantsk� trojce, *Phracku*, Knight Lightningovi ani o Terminusovi.

Jackson byl ponech�n v p�edstav�, �e jeho po��ta�e byly zabaveny, proto�e m�l v �myslu publikovat v�decko-fantastickou knihu, kterou policie pova�ovala za p��li� nebezpe�nou, ne� aby mohla b�t vyd�na.