��st IV.

Nadace


N�Prometheus + FBI = Grateful Dead / Planeta Zem� + po��ta�ov� revoluce = WELL / Slavn� desper�t a board ve st�ehu / Proces Knight Lightninga / P�d Jest��ba / Kyrie ve zpov�dnici / 79 499 dolar� / Akademick� vy�et�ovatelka / Po��ta�e, svoboda a soukrom�


P��b�h Z�tahu na hackery, jak jsme ho sledovali a� dosud, byl technologick�, subkulturn�, krimin�ln� a pr�vn�. P��b�h ochr�nc� ob�ansk�ch pr�v, jakkoli tak� obsahuje tyto aspekty, je v�razn� a hluboce *politick�*.

V roce 1990 se tich�, ji� dlouho doutnaj�c� boj o povahu a vlastnictv� cyberspace stal zjevn� a nezvratiteln� v�c� ve�ejnou. Lid� z t�ch nejpodivn�j��ch konc� americk� spole�nosti n�hle zjistili, �e se z nich staly ve�ejn� zn�m� osobnosti. N�kte�� zjistili, �e takov� situace je mnohem v�c, ne� kdy cht�li m�t. �l�pli na brzdu a pokusili se vr�tit do obskurn�ch st�n� sv�ch �tuln�ch subkultur. Tato taktika se zpravidla uk�zala chybnou.

Ale ochr�nci ob�ansk�ch pr�v se v roce 1990 chopili p��le�itosti. Jali se organizovat, propagovat, p�esv�d�ovat, vyjedn�vat, ml�tit do �e�nick�ch pult�, po��dat propaga�n� cesty, p�zovat pro fotografy, d�vat interview a �ilhat ve sv�tle reflektor� ve zprvu nesm�l�m a pokusn�m, ale st�le propracovan�j��m a sebev�dom�j��m tanci na politick�m jevi�ti.

Je snadn� vid�t, jak� v�hody m�li ochr�nci ob�ansk�ch pr�v p�ed ostatn�mi skupinami anga�ovan�mi v Z�tahu na hackery.

Hacke�i z digit�ln�ho undergroundu jsou esoteri�t� elit��i. Je pro n� t�k� p�edest��t �irok� ve�ejnosti aspo� trochu p�esv�d�ivou obhajobu sv�ch akc�. Ve skute�nosti hacke�i zpravidla "ignorantskou" ve�ejnost� pohrdaj� a ned�v��uj� �sudku "syst�mu". Hacke�i si d�laj� reklamu, ale pouze mezi sebou, zpravidla formou nerealistick�ch v�zev k t��dn�mu boji, genera�n� vzpou�e �i naivn�m technologick�m utopi�m, pln�ch pravopisn�ch chyb. Hacke�i se mus� chv�stat a naparovat, aby si v undergroundu z�skali a uchovali reputaci. Ale kdy� mluv� p��li� ve�ejn� a nahlas, naru�� k�ehkou rovnov�hu undergroundov� subkultury a jsou obt�ov�ni kolegy �i zat�eni polici�. Z hlediska dlouhodob� perspektivy v�t�ina hacker� prohr�v�, jsou chyceni, zrazeni nebo se prost� na v�echno vyka�lou. Jako politick� s�la je digit�ln� underground bezmocn�.

Telekomunika�n� spole�nosti jsou slonovinov� v�e v trval�m oble�en�. Maj� spoustu pen�z, se kter�mi mohou ���it sv�j propracovan� image, ale velkou ��st sv� energie a d�v�ryhodnosti vypl�tv�vaj� ve vz�jemn�ch �toc�ch ur�liv�mi a nactiutrha�n�mi inzertn�mi kampan�mi. Telekomunika�n� spole�nosti p�i�ly o mnoho v d�sledku z�sah� politik�. Podobn� jako hacke�i ned�v��uj� �sudku ve�ejnosti. A jejich ned�v�ra m��e b�t opr�vn�n�. Kdyby �irok� ve�ejnost technologick� spole�nosti 90. let pochopila, jak� telekomunikace jsou v jej�m z�jmu, mohlo by to p�edstavovat v�nou hrozbu pro specializovanou technickou moc a autoritu, kter� spoja�i po��vaj� ji� v�ce ne� sto let. Telekomunika�n� spole�nosti maj� d�le�it� v�hody: loaj�ln� zam�stnance, specializovan� znalosti, vliv ve vl�dnouc�ch kruz�ch, taktick� spojence u policie a fantastick� finan�n� zdroje. Ale z politick�ho hlediska jim chyb� opravdov� podpora ve�ejnosti; nemaj� prost� p��li� mnoho p��tel.

Policajti v�d� spoustu v�c�, kter� ostatn� lid� nev�d�. Ale policajti dobrovoln� odhal� pouze ty ��sti sv�ch v�domost�, kter� podle jejich n�zoru prosp�j� c�l�m jejich organizace a ve�ejn�mu po��dku. Policajti maj� respekt, pravomoci, moc na ulic�ch a dokonce i v domech, ale sv�tlo reflektor� jim nesv�d��. Jsou-li k tomu dotla�eni, vystoup� na ve�ejnost a pohroz� p�estupn�k�m, upokoj� prominentn� ob�any �i d�razn� pou�� naivn� a sveden�. Ale pak se vr�t� do sv�ho p�irozen�ho prost�ed�, do pevnosti policejn� stanice, do soudn� s�n� a ke sv�m sm�rnic�m.

Ale ochr�nci ob�ansk�ch pr�v prok�zali, �e se v politice c�t� jako ryba ve vod�. Velmi brzy pochopili postmodern� axiom, �e komunikace je moc. Publicita je moc. Stop� v televizi je moc. Schopnost dostat sv�j spor p�ed zraky ve�ejnosti - a *udr�et ho tam* - je moc. Sl�va je moc. Oby�ejn� osobn� �arm a v�mluvnost mohou b�t moc, kdy� dok�ete vzbudit pozornost a z�jem ve�ejnosti.

Ochr�nci ob�ansk�ch pr�v nem�li ��dn� monopol na "technickou moc" - a�koli v�ichni vlastnili po��ta�e, nebyli v�t�inou zvlṻ pokro�il�mi po��ta�ov�mi experty. M�li slu�n� majetky, ale ani zdaleka ne takov� hory pen�z a galaxie zdroj� jako telekomunika�n� spole�nosti �i feder�ln� agentury. Nemohli zav�rat lidi. Nepou��vali ��dn� telefandovsk� a hackersk� �pinav� triky.

Ale doopravdy um�li komunikovat.

Na rozd�l od ostatn�ch skupin v t�to knize operovali ochr�nci ob�ansk�ch pr�v v z�sad� otev�en�, p��mo na ve�ejn�m kolbi�ti. Po��dali p�edn�ky pro ka�d�ho, kdo m�l z�jem, mluvili s nes�etn�mi �urnalisty a p�itom cizelovali sv� bonmoty. Udr�ovali nehasnouc� sv�tlo reflektor�, nenechali zastavit faxy ani fotokop�rky, vym��ovali si elektronickou po�tu, l�zali ob�lky a utr�celi mal� jm�n� za letenky a d�lkov� hovory. V informa�n� spole�nosti se tato otev�en�, ve�ejn�, neskr�van� aktivita projevila jako velmi efektivn�.

V roce 1990 se ochr�nci ob�ansk�ch pr�v v cyberspace vyno�ili odnikud a zorganizovali se nadsv�telnou rychlost�. Tato "skupina" (ve skute�nosti sp��e voln� shluk zainteresovan�ch osob, kter� si st�� zaslou�� i tak obecn� n�zev) nem� t�m�� nic z toho, co tvo�� form�ln� organizaci. Ty form�ln� organizace ochr�nc� ob�ansk�ch pr�v, je� se zaj�maly o probl�my v cyberspace, zejm�na Computer Professionals for Social Responsibility ("Po��ta�ov� profesion�lov� za soci�ln� zodpov�dnost") a American Civil Liberties Union ("Americk� svaz ob�ansk�ch svobod"), nesta�ily v roce 1990 tempu ud�lost� a slou�ily v�t�inou jako z�kladny, pomocn�ci a ru�itel�.

Ochr�nci ob�ansk�ch pr�v byli ze v�ech skupin Z�tahu na hackery tou nej�sp�n�j��. V �ase vzniku t�to knihy vypad� jejich budoucnost r��ov� a politick� iniciativa je pevn� v jejich rukou. A� budeme studovat jejich vysoce nepravd�podobn� �ivoty a �ivotn� styly, m�li bychom si uv�domovat, co v�echno dok�zali.

V �ervnu 1989 m�la spole�nost Apple Computer, s�dl�c� v Cupertinu v Kalifornii, probl�m. N�kdo ileg�ln� zkop�roval mal� kousek copyrightovan�ho softwaru Apple, softwaru, kter� kontroloval �ip ��d�c� v�stup na obrazovku po��ta�e Macintosh. Zdrojov� k�d Color QuickDraw byl p��sn� st�e�enou ��st� intelektu�ln�ho vlastnictv� firmy Apple. M�li k n�mu m�t p��stup pouze jej� d�v�ryhodn� zam�stnanci.

Ale "NuPrometheus League" ("Liga N�Prometheus") se to rozhodla zm�nit. Tato osoba (�i osoby) po��dila n�kolik ileg�ln�ch kopi� tohoto zdrojov�ho k�du, mo�n� a� dva tucty. Pak dala diskety s nimi do ob�lek a rozeslala je lidem po cel� Americe: lidem pracuj�c�m v po��ta�ov�m pr�myslu, kte�� m�li vazby ke spole�nosti Apple Computer, ale nebyli u n� p��mo zam�stn�ni.

Akce N�Promethea byla promy�len�m, vysoce ideologick�m a velmi hackersk�m trestn�m �inem. Prometheus, jak zn�mo, ukradl ohe� boh�m a dal tento mocn� dar k v�eobecn�mu pou�it� utla�ovan�mu lidstvu. Analogick� chov�n� "boh� u koryta" bylo p�isouzeno vrcholov�m mana�er�m Apple Computer, zat�mco n�-, tedy mikro-Prometheus si zvolil roli vzpurn�ho poloboha. Pir�tsky z�skan� data byla rozd�v�na zadarmo.

Nov� Prometheus, a� u� to byl kdokoli, unikl osudu Promethea �eck�ch legend, je� byl pomstychtiv�mi bohy na n�kolik set let p�ikov�n ke sk�le, kde mu orel rval a jedl j�tra. Na druh� stran� byl N�Prometheus pon�kud bled�m odrazem sv�ho vzoru. Mal� kousek k�du Color QuickDraw, kter� vynesl a namno�il, byl pro konkurenci Applu (a ostatn� i pro kohokoli jin�ho) prakticky bezcenn�. Sp��e ne� k darov�n� ohn� lidstvu by se akce N�Promethea dala p�irovnat ke zkop�rov�n� ��sti reflektoru j�zdn�ho kola. Ne�lo o skute�nou pr�myslovou �pion�. Nejp�esn�ji mohla b�t interpretov�na jako symbolick�, uv�en� facka �pi�ce hierarchie Applu.

Vnit�n� boje v Apple Computer byly v pr�myslov�ch kruz�ch ve�ejn� zn�my. Zakladatel� Applu, Jobs a Wozniak, u� d�vno ode�li. Nev�zan� j�dro jejich dlouholet�ch zam�stnanc� byli Kalifor�an� �edes�t�ch let se sklonem k exhibic�m a mnoz� z nich nebyli nijak spokojeni s nov�m, seri�zn�m re�imem multimili�nov�ch obchod�, kter� ve spole�nosti zavl�dl. Mnoz� z program�tor� a v�voj���, kte�� po��tkem 80. let vymysleli po��ta� Macintosh, tak� dali v�pov��. Oni, ne sou�asn� vl�dci Applu, vymysleli Color QuickDraw. Akce N�Promethea byla dob�e promy�lenou ranou vztah�m mezi zam�stnanci.

Spole�nost Apple zavolala FBI. FBI vy�et�uje v�znamn� p��pady pr�myslov� �pion�e, kr�de�� intelektu�ln�ho vlastnictv� a obchodn�ch tajemstv�. Nejsp�� to byli ti prav� lid�, kter� bylo t�eba zavolat, a pov�st tvrd�, �e zodpov�dn� osoby byly ve skute�nosti FBI odhaleny a management Applu je ti�e zam��kl. N�Prometheus nebyl nikdy ve�ejn� obvin�n, st�h�n ani zat�en. Ale nedo�lo u� k ��dn�m dal��m p��pad�m ileg�ln�ho zve�ej�ov�n� vnit�n�ho softwaru po��ta�e Macintosh. Nakonec z�jem o nep��jemn� skand�l kolem N�Promethea opadl.

Ale ne d��ve, ne� mnoho nez��astn�n�ch, p�ekvapen�ch lid� p�ijalo p�ekvapivou n�v�t�vu z FBI.

Jedn�m z t�chto lid� byl John Perry Barlow. Barlow je velmi neoby�ejn� mu�, jeho� je t�k� popsat konven�n�mi pojmy. Patrn� nejzn�m�j�� je jako texta� rockov� skupiny Grateful Dead; napsal texty p�sn� "Hell in a Bucket", "Picasso Moon", "Mexicali Blues", "I Need a Miracle" a mnoha dal��ch. Pro Grateful Dead p��e od roku 1970.

Ne� se za�neme zab�vat dr�divou ot�zkou, pro� FBI vysl�ch� rockov�ho texta�e v p��pad� po��ta�ov�ho zlo�inu, bude vhodn� ��ci n�kolik slov o Grateful Dead. Skupina Grateful Dead je mo�n� t�m nej�sp�n�j��m a nejtrvanliv�j��m z �etn�ch kulturn�ch v�boj� vych�zej�c�ch ze sanfrancisk� �tvrti Haight-Ashbury za slavn�ch dn� politick�ch hnut� a kyselinov� transcedence. Grateful Dead jsou centrem, prav�m okem urag�nu n�ivek, psyched�lick�ch karavan�, batikovan�ch tri�ek, sepran�ch d��n, divok�ho tance a otev�en�ho a neskr�van�ho u��v�n� drog. Symboly, a realita, kalifornsk�ch "d�t� kv�tin" obklopuj� Grateful Dead jako macram�.

Grateful Dead a tis�ce "Deadheads", jejich fanou�k�, jsou radik�ln� boh�mov�. To je v�eobecn� zn�mo. Co to p�esn� znamen� v devades�t�ch letech dvac�t�ho stolet� je pon�kud problemati�t�j��.

Grateful Dead pat�� mezi nejpopul�rn�j�� a nejbohat�� hv�zdy z�bavn�ho pr�myslu na sv�t�: podle �asopisu *Forbes* jsou na 20. m�st�, mezi M.C. Hammerem a Seanem Connerym. V roce 1990 vyd�lala tato skupina v d��n�ch, p�stuj�c� si image vyvrhel� spole�nosti, sedmn�ct mili�n� dolar�. A podobn� sumy vyd�l�vaj� u� del�� �as.

A jakkoli Grateful Dead nejsou investi�n� bank��i ani profesion�ln� da�ov� experti - nakonec, jsou to hippie muzikanti - tyto pen�ze nebyly vyh�zeny na nesmysln� boh�msk� v�st�elky. Grateful Dead ji� po l�ta ti�e sponzoruj� nejr�zn�j�� chv�lyhodn� aktivity ve sv� rozlehl� a �iv� kulturn� komunit�.

Grateful Dead nejsou konven�n�mi hr��i v americk�ch mocensk�ch kruz�ch. Jsou ale silou, se kterou je nutno po��tat. Maj� spoustu pen�z a spoustu p��tel na mnoha m�stech, o�ek�van�ch i neo�ek�van�ch.

Grateful Dead mohou b�t zn�mi svou r�torikou o "n�vratu k p��rod�", ale to z nich st�� d�l� nep��tele technologie. Naopak, jako v�t�ina rockov�ch hudebn�k�, str�vili i Grateful Dead cel� sv�j �ivot ve spole�nosti slo�it�ho elektronick�ho vybaven�. Maj� na to, aby si po��dili ka�d� sofistikovan� n�stroj �i hra�ku, kter� je zaujme. A zaj�m� je toho dost.

Komunita "Deadheads" se m��e pochlubit nespo�etn� odborn�ky na z�znam zvuku, osv�tlen�, rockov� video a elektroniku ve v�ech podob�ch. A spojen� je obousm�rn�. Steve Wozniak, spoluzakladatel Applu, kdysi po��dal rockov� festivaly. Silicon Valley dun� rockem.

Dnes jsou devades�t� l�ta, ne �edes�t�. Dnes, pro p�ekvapuj�c� mno�stv� lid� po cel� Americe, �dajn� d�lic� ��ra mezi boh�mem a technikem prost� neexistuje. Lid� tohoto druhu mohou nosit cop�nky a m�t psa s ��tkem kolem krku, ale nejsp�� maj� i nov� model Macintoshe s hudebn�m MIDI softwarem a halucinogenn�mi simulacemi frakt�l�. Dnes i samotn� Timothy Leary, prorok LSD, pou��v� na sv�ch p�edn�k�ch programy demonstruj�c� po��ta�ovou grafiku.

John Perry Barlow nen� �lenem Grateful Dead. Je ale v�znamn�m "Deadheadem".

Barlow o sob� mluv� jako o "techno-cvokovi". Obecn� term�n, nap��klad "soci�ln� aktivista", by tak� nebyl nep�esn�. Ale l�pe je ho mo�no popsat jako *b�sn�ka* - pokud si �lov�k pamatuje archaickou definici Percy Shelleyho, podle n�� jsou b�sn�ci "neuznan�mi z�konod�rci sv�ta".

Barlow se jednou pokusil z�skat status uznan�ho z�konod�rce. V roce 1987 t�sn� prohr�l kandidaturu za republik�ny na uvoln�n� k�eslo v sen�tu st�tu Wyoming. Narodil se ve Wyomingu, ve t�et� generaci v�en� ran�ersk� rodiny. Je mu n�co m�lo p�es �ty�icet, je �enat� a m� t�i dcery.

Barlow se nenech�v� p��li� omezovat t�m, co si jin� lid� mysl� o konzistentnosti. Koncem 80. let prodal tento republik�nsk� rockov� texta� a chovatel dobytka sv�j ran� a za�al se v�novat po��ta�ov� komunikaci.

Barlow zm�nil sv�j �ivotn� styl �sp�n� a s lehk�m srdcem. Po��ta�e ho opravdu nadchly. Se zap�sknut�m sv�ho modemu se p�esunul z mal�ho Pinedale ve Wyomingu do elektronick�ho sv�ta velk�ho a �iv�ho davu chytr�ch, sympatick�ch a vynal�zav�ch technologick�ch nad�enc� z cel�ho sv�ta. Barlowovi se zal�bila spole�nost kolem po��ta��: jej� rychl� v�voj, svobodomysln� r�torika, otev�en� mo�nosti. Za�al ps�t �l�nky o po��ta��ch. M�ly �sp�ch, proto�e Barlow se u�il rychle a byl inteligentn� a v�mluvn�. �asto jezdil do San Franciska, kde se setk�val se sv�mi p��teli mezi "Deadheads". Z�skal tam tak� rozs�hl� kontakty v kalifornsk� po��ta�ov� komunit�, v�etn� p��telstv� s n�kolika nekonformn�mi zam�stnanci Applu.

V kv�tnu 1990 ho ve Wyomingu nav�t�vil m�stn� agent FBI a Barlow se sezn�mil s p��padem N�Prometheus.

Znepokojilo ho, �e je vy�et�ov�n kv�li sv�m z�jm�m v oblasti, kter� byla kdysi dokonale prosta aktivit feder�ln� policie. Musel se velmi sna�it, aby vysv�tlil samu podstatu po��ta�ov�ho zlo�inu rozpa�it�mu agentovi FBI, kter� se specializoval na kr�de�e dobytka. Spole�ensky rozpr�v�j�c�ho Barlowa, demonstruj�c�ho z�zra�n� mo�nosti sv�ho modemu zara�en�mu agentovi, alarmovalo, kdy� zjistil, �e v�ichni "hacke�i" jsou FBI pova�ov�ni za nep��telsk� elementy v po��ta�ov� komunit�. FBI, pron�sleduj�c� hackera jm�nem N�Prometheus, p�trala po �lenech podez�el� skupiny jm�nem Hackersk� konference.

Hackersk� konference, kter� se poprv� konala v roce 1984, bylo ka�doro�n� setk�n� kalifornsk�ch po��ta�ov�ch pr�kopn�k� a entuziast�. Hacke�i z Hackersk� konference m�li jen m�lo, pokud v�bec n�co, spole�n�ho s hackery z digit�ln�ho undergroundu. Naopak, hacke�i z t�to konference byli v�t�inou v�en� kaliforn�t� �editel� po��ta�ov�ch firem, konzultanti, novin��i a podnikatel�. (P�esn� ten druh "hacker�", od kter�ch se dala o�ek�vat bou�liv� reakce na jakoukoli krimin�ln� degradaci pojmu "hacker".)

Barlow, a�koli nebyl zat�en ani z ni�eho obvin�n a jeho po��ta� naprosto nebyl zabaven, byl touto anom�li� velmi znepokojen. Informoval o n� WELL.

Stejn� jako Hackersk� konference, byl i WELL ("Studna"), projektem Point Foundation. Point Foundation, inspirovan� Stewartem Brandem, bohat�m kalifornsk�m radik�lem 60. let, se pozd�ji stala v�znamnou z�kladnou snah ochr�nc� ob�ansk�ch pr�v.

Kulturn� aktivity Point Foundation, stejn� jako aktivity Grateful Dead (kter� se t� soust�e�ovaly do okol� San Franciska), byly mnohostrann� a mnoho�etn�. *Whole Earth Catalog* ("Katalog planety Zem�"), vyd�van� Point Foundation, se nikdy nevyzna�oval svazuj�c� ideologickou konzistentnost�. Na vrcholu sl�vy byla tato publikace koncem 60. a po��tkem 70. let, kdy nab�zela stovky praktick�ch (i m�n� praktick�ch) typ� na �ivot v komun�ch, ochranu �ivotn�ho prost�ed� a n�vrat k p��rod�. Tehdy se Katalogu planety Zem� a jeho pokra�ov�n� prodalo dva a p�l mili�nu v�tisk� a byl vyhl�en Knihou roku.

S pomal�m rozpadem americk�ho radik�ln�ho disentu se Katalog planety Zem� posunul d�le od centra kulturn� sf�ry; ale ve form� �asopisu *CoEvolution Quarterly* ("Koevolu�n� �tvrtletn�k") pokra�ovala Point Foundation v nab�dce kaleidoskopick�ho mi�ma�e "n�stroj� a idej� pro ka�d�ho".

�tvrtletn�k, kter� za�al vych�zet v roce 1974, nikdy nebyl �iroce popul�rn�m �asopisem. P�es periodick� z�chvaty chiliastick� hore�ky se *CoEvolution Quarterly* nepoda�ilo revolucionalizovat z�padn� civilizaci a nahradit v�hu historie nov�mi elegantn�mi kalifornsk�mi paradigmaty. M�sto toho se tento propaga�n� n�stroj Point Foundation pohyboval na �zk� hranici mezi z��ivou, p�sobivou suverenitou a �lety New Age. *CoEvolution Quarterly* neobsahoval ��dn� inzer�ty, byl drah� a ti�t�n� na lacin�m pap��e se skromn�mi �ernob�l�mi obr�zky. Byl �patn� distribuov�n a prod�v�n zpravidla na p�edplatn� lidem, kte�� se o n�m dozv�d�li od sv�ch zn�m�ch.

Nevypadalo to, �e by se kdy dok�zal dostat p�es t�icet tis�c p�edplatitel�. Ale na druh� stran� nebyl nikdy ohro�en jejich �bytkem. Rok, dva, deset, dvacet, st�le se udr�ovala jak�si neur�it� spole�ensk� men�ina v�rn� tomuto �asopisu. Nezd�lo se, �e by pravideln� �ten��i m�li n�jak� spole�n� politick� postoje �i ide�ly. N�kdy bylo t�k� pochopit, co je vlastn� dr�� pospolu (pokud se ostr� polemiky na str�nk�ch v�novan�ch dopis�m �ten��� daj� v�bec ozna�it za "pospolitost").

Jestli�e �asopis nevzkv�tal, byl p�inejmen��m vytrval� - nepot�p�l se. V roce 1984, kdy vznikl po��ta� Macintosh, narazil *CoEvolution Quarterly* na zlatou ��lu. Point Foundation objevila po��ta�ovou revoluci. Byl vyd�n *Whole Earth Software Catalog* ("Katalog softwaru planety Zem�") a posl�ze *Whole Earth Review*, tedy sou�asn� vt�len� �asopisu, nyn� veden�ho guruem virtu�ln� reality Howardem Rheingoldem.

A v roce 1985 se zrodil WELL �ili "Whole Earth 'Lectronic Link" ("Elektronick� spojen� planety Zem�"). WELL byl boardem Point Foundation.

Mezi boardy byl WELL od po��tku anom�li� a z�stal j� a� dodnes. Byl ur�en pro obyvatele San Franciska a jeho okol�. Byl obrovsk� - m�l mno�stv� telefonn�ch linek a enormn� rozs�hl� n�vody k pou�it�. Jeho komplexn� unixovsk� software naprosto nemohl b�t nazv�n u�ivatelsky p��v�tiv�m. B�el na s�lov�m po��ta�i um�st�n�m v kancel���ch neziskov� kulturn� nadace, adaptovan�ch v obytn�m dom� v Sausalitu, na p�edm�st� San Franciska. A byl nacp�n fanou�ky Grateful Dead.

I kdy� se na WELLu bavili hippie p��vr�enci sanfrancisk� alternativn� kultury, nebyl v ��dn�m p��pad� boardem digit�ln�ho undergroundu. Bylo na n�m jen velmi m�lo nezletil�ch; v�t�ina u�ivatel� WELLu, naz�vaj�c�ch se "Wellbeings" (tj. "zdar", ale tak� "bytost WELLu"), byli lid� st�edn�ho v�ku, narozen� v pades�t�ch a �edes�t�ch letech. �asto pracovali s informa�n�mi technologiemi: hardwarem, softwarem, telekomunikacemi, masm�dii, z�bavou. Zvlṻ mnoho bylo na WELLu knihovn�k�, vysoko�kolsk�ch profesor� a novin���, p�itahovan�ch "n�stroji a idejemi pro ka�d�ho", �t�d�e nab�zen�mi Point Foundation.

Na WELLu nebyly ��dn� anarchistick� soubory a st�� zm�nka o p��stupov�ch k�dech a kr�de��ch kreditn�ch karet. Nikdo nepou��val p�ezd�vky. "Flames", tedy nad�vky v elektronick� po�t�, byly celkem udr�ov�ny na �rovni spole�ensky p�ijateln�ho bru�en�. Debaty byly n�kdy ostr�, ale ��dn� "Wellbeing" nikdy netvrdil, �e mu oponent odpojil telefon, prohledal d�m �i zve�ejnil ��sla jeho kreditn�ch karet.

V pr�b�hu 80. let WELL pomalu rostl. Za p��stup a ukl�d�n� dat ��dal jen m�rn� poplatky a l�ta byl prod�le�n� - ne ov�em natolik, aby to po�kodilo Point Foundation, co� byla ostatn� stejn� neziskov� organizace. V roce 1990 m�l WELL kolem p�ti tis�c u�ivatel�, kte�� se proch�zeli cyberspace a vyb�rali si z obrovit�ho �v�dsk�ho stolu "konferenc�". Ka�d� z nich se skl�dala z masy "t�mat" a ka�d� t�ma obsahovalo des�tky, n�kdy i stovky "zpr�v" tvo��c�ch neuspo��dan�, mnohostrann� rozhovor, kter� mohl prob�hat m�s�ce nebo i l�ta.

                     KONFERENCE WELLU
                   Diskmag WELLu - v�b�r
                The best of WELL - klasika
         Seznam nov�ch t�mat ve v�ech konferenc�ch

                    Obchod - Vzd�l�v�n�
                    -------------------

Apple Library Users Group          Agriculture ("Zem�d�lstv�")
Brainstorming                      Classifieds ("Inzer�ty")
Computer Journalism                Consultants
Consumers ("Spot�ebitel�")         Design
Desktop Publishing                 Disability ("Invalidita")
Education ("Vzd�l�v�n�")           Energy
Entrepreneurs ("Podnikatel�")
Homeowners ("Rodinn� domky")       Indexing
Investments ("Investice")          Kids91 ("D�ti")
Legal ("Pr�vn�")
One Person Business ("�ivnostn�ci")
Periodical/newsletter ("Periodika")
Telecomm Law ("Telefonn� z�kony")  The Future ("Budoucnost")
Translators ("P�ekladatel�")       Travel ("Cestov�n�")
Work ("Pr�ce")

Electronic Frontier Foundation ("Nadace elektronick�ho
pohrani��")
Computers, Freedom & Privacy ("Po��ta�e, svoboda a soukrom�")
Computer Professionals for Social Responsibility ("Po��ta�ov�
profesion�lov� za spole�enskou zodpov�dnost")

            Spole�ensk� - Politick� - Humanitn�
            -----------------------------------

Aging ("St���")                    AIDS
Amnesty International              Archives
Berkeley                           Buddhist
Christian ("K�es�anstv�")          Couples ("P�ry")
Current Events ("Sou�asn� sv�t")   Dreams ("Sny")
Drugs ("Drogy")
East Coast ("V�chodn� pob�e��")
Emotional Health**** ("Du�evn� zdrav�")
Erotica
Environment ("�ivotn� prost�ed�")  Firearms ("St�eln� zbran�")
First Amendment ("Prvn� dodatek americk� �stavy")
Fringes of Reason ("Meze rozumu")  Gay
Gay ("Private")# ("Gay - soukrom�")
Geography ("Zem�pis")              German ("N�meck�")
Gulf War ("V�lka v Persk�m z�livu")
Hawaii ("Havaj")                   Health ("Zdrav�")
History ("Historie")
Holistic ("Alternativn� medic�na") Interview
Italian ("Italsk�")                Jewish ("�idovsk�")
Liberty ("Svoboda")                Mind ("Mysl")
Miscellaneous ("R�zn�")
Men on the WELL** ("Mu�i na WELLu")
Network Integration ("Integrace s�t�")
Nonprofits ("Neziskov�")
North Bay ("Severn� z�toka")       Northwest ("Severoz�pad")
Pacific Rim ("D�ln� v�chod")       Parenting ("Rodi�ovstv�")
Peace ("M�r")                      Peninsula ("Ib�rie")
Poetry ("Poezie")                  Philosophy
Politics                           Psychology
Psychotherapy ("Psychoterapie")    Recovery## ("Odvyk�n�")
San Francisco                      Scams ("Podfuky")
Sexuality                          Singles ("Svobodn�")
Southern ("Ji�n�")                 Spanish ("�pan�lsk�")
Spirituality                       Tibet
Transportation ("Transport")
True Confessions ("Vyzn�n�")       Unclear ("Nejasn�")
WELL Writer's Workshop*** ("Spisovatelsk� d�lna WELLu")
Whole Earth ("Planeta Zem�")
Women on the WELL* ("�eny na WELLu")
Words ("Slova")                    Writers ("Spisovatel�")

  **** soukrom� konference - nov� u�ivatele p�ihla�uje wooly
  ***  soukrom� konference - nov� u�ivatele p�ihla�uje sonia
  **   soukrom� konference - nov� u�ivatele p�ihla�uje flash
  *    soukrom� konference - nov� u�ivatele p�ihla�uje reva
  #    soukrom� konference - nov� u�ivatele p�ihla�uje hudu
  ##   soukrom� konference - nov� u�ivatele p�ihla�uje dhawk

                 Um�n� - Rekreace - Z�bava
                 -------------------------

ArtCom Electronic Net
Audio-Videophilia ("Audio a video ��lenci")
Bicycles ("J�zdn� kola")
Bay Area Tonight** ("San Francisco a okol� dnes v noci")
Boating ("�luny")                  Books ("Knihy")
CD's                               Comics
Cooking ("Va�en�")                 Flying ("L�t�n�")
Fun ("Legrace")                    Games ("Hry")
Gardening ("Zahr�dka")             Kids ("D�ti")
Nightowls* ("No�n� pt�ci")         Jokes ("Vtipy")
MIDI                               Movies ("Kina")
Motorcycling ("Motorky")           Motoring
Music ("Hudba")                    On Stage ("Na p�diu")
Pets ("Dom�c� mazl��ci")           Radio
Restaurant                         Science Fiction
Sports                             Star Trek
Television                         Theater ("Divadlo")
Weird ("Groteskn�")
Zines/Factsheet Five ("Fanziny")

  *  Otev�eno od p�lnoci do �esti r�no
  ** Denn� aktualizov�no

                       Grateful Dead
                       -------------

Grateful Dead                      Deadplan* ("Pl�ny")
Deadlit ("Knihy")                  Feedback ("Zp�tn� vazba")
GD Hour                            Tapes ("P�sky")
Tickets ("L�stky")                 Tours ("Turn�")

  * soukrom� konference - nov� u�ivatele p�ihla�uje tnf

                         Po��ta�e
                         --------

AI/Forth/Realtime                  Amiga
Apple                              Computer Books ("Knihy")
Art & Graphics ("Um�n� a grafika") Hacking
HyperCard                          IBM PC
LANs ("M�stn� s�t�")               Laptop
Macintosh                          Mactech
Microtimes                         Muchomedia
NeXt                               OS/2
Printers ("Tisk�rny")
Programmer's Net ("Program�torsk� s��")
Siggraph                           Software Design
Software/Programming
Software Support ("Softwarov� podpora")
Unix                               Windows
Word Processing ("Zpracov�n� text�")

                   Technika - Komunikace
                   ---------------------

Bioinfo                            Info
Media                              NAPLPS
Netweaver ("Snova� s�t�")          Networld ("Sv�t s�t�")
Packet Radio ("Radiov� s�t�")      Photography ("Fotografie")
Radio                              Science ("V�da")
Technical Writers ("Techni�ti spisovatel�")
Telecommunications ("Telekomunikace")
Usenet ("Elektronick� po�ta v Internetu")
Video
Virtual Reality ("Virtu�ln� realita")

                       Vlastn� WELL
                       ------------

Deeper ("Do hloubky")              Entry ("Vstupn� bod")
General ("Obecn�")                 Help
Hosts ("Hostitel�")                Policy ("Pravidla")
System News                        Test

U� s�m seznam je ohromuj�c�; ne�kolen� oko vn�m� jen z�vratn� v�r sv�ta, v n�m� si havaj�t� holisti�t� fotografov� na vysokohorsk� v�prav� vym��uj� vyzn�n� s bisexu�ln�mi Tibe�any, zpracov�vaj�c�mi texty na po��ta��ch.

Ale tento zmatek je sp��e zd�nliv� ne� skute�n�. Ka�d� z konferenc� byla mal�m, izolovan�m sv�tem v cyberspace, skl�daj�c�m se z des�tek, mo�n� stovek podt�mat. Ka�d� konference byla pravideln� nav�t�vov�na relativn� malou komunitou s velmi p��buzn�mi n�zory, mo�n� n�kolika tucty lid�. ��dn� smrteln�k by nedok�zal obs�hnout cel� WELL (zvlṻ kdy� doba p��stupu k s�lov�mu po��ta�i WELLu byla ��tov�na). V�t�ina dlouhodob�ch u�ivatel� se spokojila s n�kolika obl�ben�mi t�maty a ob�asn�m v�padem do exotick�ch kon�in. Ale zvl�t� d�le�it� zpr�vy a diskuse o aktu�ln�ch t�matech si mohly z�skat pozornost cel� komunity WELLu.

Jako ka�d� komunita, m�l i WELL sv� celebrity, a John Perry Barlow, b�sn�k Grateful Dead se st��brn�m jazykem a st��brn�m modemem, byl jednou z nich. A pr�v� na WELLu zve�ejnil sv�j p��b�h ze �ivota o st�etnut� s FBI vy�et�uj�c� po��ta�ov� zlo�in.

P��b�h, jak se dalo �ekat, vyvolal velk� rozruch. WELL byl u� p�ipraven na spor o hackerech. V prosinci 1989 zorganizoval �asopis *Harper's* na WELLu debatu o etice pronik�n� do po��ta��. Z��astnilo se j� v�ce ne� �ty�icet po��ta�ov�ch guru� a Barlow byl jej� hv�zdou. Dal��mi hv�zdami byli Acid Phreak ("Narkoman") a Phiber Optik ("Optick� Kabel"), dva mlad� newyor�t� hacke�i a telefandov�, jejich� schopnostem pronik�n� do telefonn�ch �st�eden se vyrovnala jen jejich nenasytn� touha po sl�v�. P��chod t�chto vyz�vav�ch desper�t� na p�du WELLu vyvolal asi takov� rozruch jako p��chod �ern�ch Panther� na ve��rek sal�nn�ch radik�l�.

Zvlṻ Phiber Optik se v roce 1990 dostal do sv�tel reflektor�. Oddan� �len krou�ku kolem *2600* a pil�� newyorsk� hackersk� skupiny "Masters of Deception" ("Mist�i klamu") byl kr�sn�m exempl��em p�esv�d�en�ho hackera-disidenta. Osmn�ctilet� Phiber Optik, kter� p�ed�asn� ukon�il studium na st�edn� �kole a pracoval na ��ste�n� �vazek jako oprav�� po��ta��, byl digit�ln� frajer, mlad�, chytr� a bezohledn�, m�l r�d vyz�vav� oble�en� a vyz�vav� �e�i a demonstrativn�, kaval�rsky pohrdal v�emi pravidly krom� sv�ch vlastn�ch. Ne� skon�il rok 1991, objevil se Phiber Optik v �asopisech *Harper's* a *Esquire*, v den�ku *The New York Times*, na nes�etn�ch ve�ejn�ch debat�ch a shrom�d�n�ch a dokonce i v televizn� show Geralda Rivery.

Phiber Optik se rychle stal hv�zdou WELLu; Barlow a dal�� celebrity s n�m jednali s s opatrn�m respektem. Kupodivu, navzdory sv�mu kousav�mu t�nu a posedlosti sv�m kon��kem vzbuzoval Phiber Optik ve v�t�in� lid�, kte�� se s n�m sezn�mili, t�m�� mate�sk� ochrann� instinkty. Byl v�born�m materi�lem pro �urnalisty, v�dy p�ipraven� k vytahov�n� a, co� bylo je�t� lep��, skute�n�m *demonstrac�m* n�jak�ho neuv��iteln�ho digit�ln�ho triku. Byl rozen�m mil��kem m�di�.

Zd�lo se, �e i policist� uzn�vali, �e na tomto pot��istovi je cosi nezemsk�ho a nezlo�ineck�ho. Byl tak horkokrevn�, tak tvrdohlav�, tak mlad� a tak zjevn� odsouzen� k brzk�mu konci, �e i lid�, kte�� z�sadn� nesouhlasili s jeho akcemi, se strachovali o jeho osud a chovali se k n�mu jako k ohro�en�mu tulen�mu ml�d�ti.

24. ledna 1990 (dev�t dn� po kolapsu na v�ro�� Martina Luthera Kinga) uskute�nila Tajn� slu�ba USA razii u Phiber Optika, Acid Phreaka a t�et�ho newyorsk�ho delikventa jm�nem Scorpion. Jejich po��ta�e byly zabaveny, a s nimi jako obvykle hromady pap�r�, pozn�mkov�ch blok�, CD desek, telefonn�ch z�znamn�k�, walkman� atd. Acid Phreak i Phiber Optik byli obvin�ni, �e zp�sobili kolaps z 15. ledna.

Ml�ny spravedlnosti melou pomalu. P��pad nakonec p�ipadl policii st�tu New York. Phiber Optik p�i�el p�i razii o sv�j po��ta�, ale v�ce ne� rok proti n�mu nebyla vznesena ob�aloba.

Jeho nesn�ze byly na WELLu �iroce komentov�ny a policejn� taktika vzbudila velk� odpor. Jedna v�c je sly�et o tom, �e u n�jak�ho hackera byla provedena domovn� prohl�dka, a druh� vid�t, jak policie �to�� na n�koho, koho osobn� zn�te a kdo v�m podrobn� vysv�tlil sv� motivy. P�i debat� na WELLu organizovan� �asopisem *Harper's* se jeho u�ivatel� ujistili, �e Phiber Optik ve skute�nosti nechce nic rozb�jet. Za sv�ch vlastn�ch mlad�ch let mnoho z nich ochutnalo slzn� plyn ve tvrd�ch pouli�n�ch poty�k�ch s polici�. M�li porozum�n� pro akty ob�ansk� neposlu�nosti.

"Wellbeings" byli tak� zneklidn�ni drakonickou d�kladnost� typick� razie proti hacker�m. Nebylo pro n� t�k� p�edstavit si sebe sam� jako ob�ti takov� akce.

U� v lednu 1990 se n�lada na WELLu zhor�ovala a lid� si za�ali st�ovat, �e nespravedliv� establishment se chov� k "hacker�m" jako slon v porcel�nu. Ve shrnut� debaty v �asopise *Harper's* se objevila pochybnost, je-li pronik�n� do po��ta�� v�bec zlo�inem. Jak to pozd�ji vyj�d�il Barlow: "Polo�il jsem si ot�zku, zdali bychom nepova�ovali i speleology za nebezpe�n� desper�ty, kdyby v�echny jeskyn� pat�ily AT&T".

V �noru 1991, v�ce ne� rok po razii v jeho dom�, byl Phiber Optik kone�n� zat�en a obvin�n ze "zvl�t� nebezpe�n�ho ovliv�ov�n� �innosti po��ta�e a jeho zneu��v�n�", co� jsou trestn� �iny podle kodexu st�tu New York. Byl tak� obvin�n z p�estupku kr�de�e slu�eb, t�kaj�c�ho se slo�it�ho triku s ��slem s p�edvolbou 900, umo��uj�c�m bezplatn� vol�n�. Phiber Optik se p�iznal k p�estupku a byl odsouzen na t�icet p�t hodin ve�ejn�ch prac�.

Tato drobn� nesn�z s nevyzpytateln�m sv�tem z�kon� Phiber Optika nijak zvlṻ netr�pila. Kdy� p�i lednov� razii p�i�el o sv�j po��ta�, jednodu�e si koupil p�enosn�, aby policist�m znemo�nil monitorov�n� telefonu v byt�, kde �il se svou matkou, a neru�en� pokra�oval ve sv�ch v�boj�ch, n�kdy v �iv�m r�diov�m vys�l�n� �i p�ed televizn�mi kamerami.

Jakkoli byla newyorsk� razie ne��inn�, co se t�kalo odrazen� Phiber Optika, jej� vliv na u�ivatele WELLu byl hluboce negativn�. A v pr�b�hu roku 1990 ch�est�n� zbran� pokra�ovalo: razie u Knight Lightninga, u Steva Jacksona, celost�tn� Operace Sundevil. V�roky policie jasn� ukazovaly, �e skute�n� prob�h� soust�ed�n� z�tah na hackery.

Hacke�i z Hackersk� konference, "Wellbeings" a jim podobn� v z�sad� nem�li n�mitky proti proti ob�asn�mu nepochopen� pojmu "hacker" ze strany ve�ejnosti; koneckonc�, membr�na odd�luj�c� mainstreamovou spole�nost od po��ta�ov� komunity jim umo��ovala c�tit se jin�mi, chyt�ej��mi, lep��mi. Nikdy p�edt�m se ale neocitli pod palbou soust�ed�n� defama�n� kampan�.

Barlowova �st�edn� role v protiofenz�v� byla jednou z hlavn�ch anom�li� Z�tahu na hackery v roce 1990. Novin��i sleduj�c� tuto kontroverzi �asto o Barlowa zakopli, ale zpravidla se zase opr�ili a b�eli d�l, jako by se nic nestalo. Vypadalo to, jako kdyby *odm�tali uv��it*, �e radik�l ze 60. let od Grateful Dead se postavil proti celost�tn� policejn� operaci *a z�ejm� vyhr�v�*!

Barlow nem�l ��dnou zjevnou z�kladnu pro politick� boj tohoto druhu. Nem�l ��dn� form�ln� pr�vn� ani technick� privilegia. Ale Barlow byl s��ov�m organiz�torem vpravd� hv�zdn�ch kvalit. M�l b�snick� dar p�il�hav�ho, barvit�ho vyjad�ov�n�. M�l i novin��skou chytrost, nekonven�n�, ironick� vtip a vrchovatou m�ru star�ho dobr�ho osobn�ho kouzla.

Autorita, kterou Barlow m�l, je pom�rn� b�n� v liter�rn�ch, hudebn�ch a v�bec um�leck�ch kruz�ch. Nadan� kritik m��e z�skat velk� vliv t�m, �e definuje "ducha �asu", vymysl� nov� motta a term�ny debaty, je� se v dan� dob� ujmou. (A Barlow skute�n� *byl* mimo jin� i um�leck�m kritikem; jeho obl�ben�m um�lcem byl mal�� americk�ho Z�padu Frederic Remington.)

Barlow byl prvn�m novin��em, kter� za�al pou��vat p�sobiv� v�decko-fantastick� pojem Williama Gibsona "cyberspace" jako synonymum pro sou�asn� prolnut� po��ta�ov�ch a telekomunika�n�ch s�t�. Barlow zd�raz�oval, �e cyberspace by m�l b�t ch�p�n jako kvalitativn� nov� sv�t, nov� osidlovan� "pohrani��". Podle Barlowa nem��e b�t sv�t elektronick�ch komunikac�, nyn� zviditeln�n� na obrazovk�ch po��ta��, nad�le ch�p�n jen jako klubko slo�it� propojen�ch dr�t�. Stalo se z n�j *m�sto*, cyberspace, vy�aduj�c� nov� metafory, nov� pravidla a nov� p��stup. Tento term�n, ve smyslu pou�it�m Barlowem, vzbudil �irok� ohlas - koncept cyberspace p�evzaly �asopisy *Time* a *Scientific American*, po��ta�ov� policie, hacke�i a dokonce i odborn�ci na �stavn� pr�vo. Zd� se, �e slovo cyberspace se stane trvalou sou��st� jazyka.

Barlow je na prvn� pohled v�raznou osobnost�: vysok�, vousat� Z�pa�an s ostr�mi rysy a hlubok�m hlasem v perfektn�m kovbojsk�m oble�en�, v d��n�ch, vest�, jezdeck�ch bot�ch, s ��tkem kolem krku a neodmysliteln�m odzn��kem Grateful Dead v klop�.

Ale opravdu kompletn� je Barlow a� se sv�m modemem. Form�ln� hierarchie nejsou jeho �ivlem; z��dkakdy si d� uj�t p��le�itost nav�zt se do "trubc� z velk�ch organizac�" a jejich konven�n�ho, nepru�n�ho zp�sobu my�len�. Barlow d�v� p�ednost neform�ln�mu p�esv�d�ov�n�; velc� b�l� n��eln�ci a jejich suity na n�j ned�laj� dojem. Ale co se t��e vyu��v�n� digit�ln�ch tamtam�, je Barlow organiz�torem sv�tov� t��dy.

Neexistovala arm�da Barlow�. Byl jen jeden Barlow, a to byla velmi neobvykl� osobnost. Ale zd�lo se, �e situace vy�aduje *pr�v� jedin�ho* Barlowa. Ve skute�nosti nejsp�� mnoho lid� po roce 1990 usoudilo, �e jedin� Barlow je mnohem v�c, ne� kdy tou�ili m�t.

Barlow�v j�zliv� esej o jeho setk�n� s FBI vzbudil na WELLu velk� ohlas. Mnoho jin�ch volnomy�lenk��� pohybuj�c�ch se kolem spole�nosti Apple se octlo v podez�en� a nel�bilo se jim to ani o chlup v�ce ne� jemu.

Jedn�m z nich byl Mitchell Kapor, spoluautor tabulkov�ho procesoru "Lotus 1-2-3" a zakladatel Lotus Development Corporation. Kapor se sm��il s ned�stojnou epizodou bran� otisk� prst� v kancel��i FBI v Bostonu, ale Barlowova zpr�va mu oz�ejmila celost�tn� rozsah operace FBI. Kapor za�al v�novat t�to kontroverzi intenz�vn� pozornost. Kdy� v roce 1990 Tajn� slu�ba USA rozvinula celost�tn� operaci proti hacker�m, sledoval Kapor ka�d� tah s hlubok�m skepticismem a rostouc�m znepokojen�m.

Kapor se u� s Barlowem osobn� setkal - poskytl mu rozhovor pro jeden kalifornsk� po��ta�ov� �asopis. A Barlow mu velice zaimponoval, stejn� jako v�t�in� lid�, kte�� ho poznali. Kapor se rozhodl, �e zasko�� za Barlowem a prodiskutuje s n�m situaci od srdce k srdci.

Kapor byl pravideln�m hostem na WELLu. Byl p��znivcem *Whole Earth katalogu* a hrd�m majitelem v�ech jeho ��sel. A m�l nejen modem, ale tak� soukrom� letadlo. P�i dozoru na rozpt�len� investice do modern�ch technologi� Kapor Enterprises Inc., sv� soukrom� holdingov� spole�nosti v cen� mnoha mili�n� dolar�, Kapor b�n� p�ekra�oval hranice st�t� a v�noval tomu asi takovou pozornost, s jakou m��e �lov�k odfaxovat dopis.

Porada Kapora s Barlowem, je� se uskute�nila v �ervnu 1990 ve wyomingsk�m Pinedale, byla po��tkem Nadace elektronick�ho pohrani��. Barlow ru�e napsal manifest "Crime and Puzzlement" ("Zlo�in a tajemstv�"), oznamuj�c� jeho - a Kapor�v - �mysl zformovat politickou organizaci s c�lem "z�sk�vat a vynakl�dat prost�edky na vzd�l�v�n�, lobbov�n� a soudn� spory v oblastech souvisej�c�ch s digit�ln�m projevem a roz���en�m �stavy do cyberspace".

D�le manifest tvrdil, �e Nadace bude "financovat, uskute��ovat a podporovat snahy, kter� by pr�vn� cestou demonstrovaly, �e Tajn� slu�ba USA uskute��ovala preventivn� cenzuru publikac�, omezovala svobodu slova, neopr�vn�n� zabavovala vybaven� a data, u��vala nep�im��enou s�lu a v�eobecn� postupovala arogantn�, despoticky a proti�stavn�". "Crime and Puzzlement" byl �iroce distribuov�n po��ta�ov�mi kan�ly a tak� vyti�t�n v *Whole Earth Review*. N�hl� publikace koherentn�ho, politick�ho proti�deru z �ad hacker� jejich komunitu elektrizovala. Steve Wozniak (mo�n� trochu dot�en� skand�lem kolem N�Promethea), obratem nab�dl stejnou ��stku, jakou Nadaci v�nuje Kapor.

John Gilmore, jeden ze zakladatel� spole�nosti Sun Microsystems, nab�dl rozs�hlou finan�n� i osobn� podporu. P�esv�d�en� radik�ln� individualista Gilmore prok�zal, �e je schopn�m obh�jcem elektronick�ho soukrom�, zejm�na svobody p�ed vl�dn�m a podnikov�m sledov�n�m aktivit soukrom�ch osob s pomoc� po��ta��.

Na druh�m setk�n� v San Francisku se p�idali dal�� spojenci: Stewart Brand z Point Foundation, pr�kopn�ci virtu�ln� reality Jaron Lanier a Chuck Blanchard, podnikatel s po��ta�ov�mi s�t�mi a specialista na zakl�d�n� nov�ch podnik� Nat Goldhaber. Na pracovn� ve�e�i se aktivist� shodli na ofici�ln�m n�zvu: Electronic Frontier Foundation, Incorporated. Kapor se stal jej�m prezidentem. Na WELLu, pat��c�m Point Foundation, byla otev�ena nov� konference EFF a WELL byl prohl�en za "domov Nadace elektronick�ho pohrani��".

Z�jem novin��� byl okam�it� a intenz�vn�. Stejn� jako jejich duchovn� p�edch�dci z devaten�ct�ho stolet�, Alexander Graham Bell a Thomas Watson, byli i po��ta�ov� podnikatel� 70. a 80. let stolet� dvac�t�ho - lid� jako Wozniak, Jobs, Kapor, Gates a H. Ross Perot - kte�� se vlastn�m p�i�in�n�m dostali na vrchol nov�ho, ��asn�ho pr�myslov�ho odv�tv�, velmi kvalitn�m novin��sk�m materi�lem.

Ale zat�mco u�ivatel� WELLu se radovali, tisk obecn� byl samozvan�mi "pion�ry cyberspace" zjevn� zmaten. Tvrzen� EFF, �e v�lka proti "hacker�m" vedla k v�n�m �stavn�m probl�m�m s ob�ansk�mi pr�vy, se zd�lo pon�kud p�epjat�, zvl�t� kdy� ��dn� z organiz�tor� EFF nebyl pr�vn�k ani uzn�van� politik. Zejm�na pro listy specializovan� na obchodn� zpravodajstv� bylo snaz�� soust�edit se na nejsn�ze viditelnou ��st p��b�hu - �e po��ta�ov� podnikatel Mitchell Kapor zalo�il "fond na obhajobu hacker�". Byla EFF skute�n� d�le�it�m politick�m faktorem, nebo jen klakou bohat�ch excentrik�, m�chaj�c�ch se do v�c�, je� by m�ly b�t sp��e p�enech�ny p��slu�n�m st�tn�m org�n�m? Verdikt dosud nebyl vynesen.

Ale sc�na ji� byla p�ipravena pro otev�enou konfrontaci. Prvn� a nejkriti�t�j�� bitvou byl preceden�n� soudn� proces Knight Lightninga.

V t�to knize jsem se dr�el pojmenov�v�n� hacker� pouze jejich p�ezd�vkami. Uveden� jejich prav�ch jmen m� m�lo v�hod; mnoz� z nich jsou nezletil�, mnoz� nebyli nikdy usv�d�eni ze ��dn�ho zlo�inu a mnoz� maj� nevinn� rodi�e, kte�� u� si u�ili dost.

Ale proces Knight Lightninga, prob�haj�c� 24. a� 27. �ervence 1990, ud�lal z tohoto "hackera" celost�tn� zn�mou osobnost. Ani jemu, ani jeho rodin� nem��e zp�sobit ��dnou zvl�tn� �kodu, kdy� zopakuji dob�e zn�m� fakt, �e se jmenuje Craig Neidorf (vysl. N�dorf).

Neidorf�v porotn� soud se odehr�val p�ed St�tn�m soudem V�chodn� z�ny Severn�ho distriktu st�tu Illinois, jemu� p�edsedal ctihodn� Nicholas J. Bua. Po�kozen�m byly Spojen� st�ty americk�, ob�alovan�m pan Neidorf. Jeho obh�jcem byl Sheldon T. Zenner z chicagsk� firmy Katten, Muchin a Zavis.

Ob�alobu vedli prominentn� �lenov� Chicagsk� opera�n� skupiny proti po��ta�ov� zpronev��e a zneu�it� po��ta�e: William J. Cook, Colleen D. Coughlinov� a David A. Glockner, v�ichni pomocn� feder�ln� st�tn� z�stupci. Agentem Tajn� slu�by USA pov��en�m p��padem byl Timothy M. Foley.

P�ipome�me si, �e Neidorf byl jedn�m ze dvou redaktor� undergroundov�ho hackersk�ho "�asopisu" jm�nem *Phrack*. *Phrack* byl zcela elektronickou publikac�, distribuovanou prost�ednictv�m bulletin board� a elektronick�mi s�t�mi. Bylo to amat�rsk� periodikum ���en� zdarma. Neidorf za svoji pr�ci na *Phracku* nikdy nez�skal ��dn� pen�ze. Stejn� tak druh�, neob�alovan� editor "Taran King" ani ��dn� z po�etn�ch p�isp�vatel� *Phracku*.

Nicm�n� Chicagsk� opera�n� skupina proti po��ta�ov� zpronev��e a zneu�it� po��ta�e se rozhodla obvinit Neidorfa z finan�n�ho podvodu. Form�ln� p�ipustit, �e *Phrack* je "�asopis" a Neidorf "vydavatel" by pro ob�alobu znamenalo otev��t Pando�inu sk���ku probl�m� kolem Prvn�ho dodatku americk� �stavy. Ud�lat n�co takov�ho by znamenalo nahr�t na sme� Zennerovi a jeho poradc�m z EFF, mezi nimi� byl i �dern� odd�l prominentn�ch newyorsk�ch advok�t� specializuj�c�ch se na ob�ansk� pr�va a profesion�ln� pr�vnick� z�zem� firmy Katten, Muchin a Zavis. M�sto toho se ob�aloba soust�edila na ot�zku podvodu s pou�it�m p��stupov�ho za��zen�, na paragraf 1029 �l�nku 18, na tu ��st z�kona, z n�� Tajn� slu�ba USA �erpala sv� nejp��m�j�� pov��en� k pron�sledov�n� po��ta�ov�ho zlo�inu.

Zlo�iny, ze kter�ch byl Neidorf ob�alov�n, se soust�e�ovaly kolem Dokumentu 911. Byl obvin�n, �e se pod�lel na podvodn�m spiknut� s Prophetem, co�, p�ipome�me si, byl atlantsk� �len LoDu, kter� ileg�ln� okop�roval Dokument 911 v syst�mu AIMSX spole�nosti BellSouth.

Prophet s�m byl v Neidorfov� procesu tak� ob�alov�n, jako spole�n�k �dajn�ho "podvodn�ho spiknut�" s c�lem "ukr�st" spole�nosti BellSouth Dokument 911 (a p�epravit ho p�es hranici st�tu USA, co� pomohlo prosadit ob�alobu Neidorfa jako feder�ln� p��pad). Prophet, v duchu pln� spolupr�ce s polici�, souhlasil, �e bude sv�d�it proti Neidorfovi.

Ve skute�nosti byli v�ichni t�i atlant�t� hacke�i p�ipraveni sv�d�it proti Neidorfovi. Jejich vlastn� feder�ln� �alobci v Atlant� obvinili Atlantskou trojku z: a) spiknut�, b) po��ta�ov�ho podvodu, c) telefonn�ho podvodu, d) podvodu s pou�it�m p��stupov�ho za��zen� a e) mezist�tn� p�epravy kraden�ho majetku (�l�nek 18, paragrafy 371, 1030, 1343, 1029 a 2314).

Tv��� v tv�� takov�mu urag�nu pot��� se Prophet a Leftist vyhnuli ve�ejn�mu l��en� a p�iznali se k men��m obvin�n�m - ka�d� k jednomu spiknut�. Urvile se p�iznal k on� podivn� ��sti paragrafu 1029, je� zakazuje vlastnit "patn�ct �i v�ce" ileg�ln�ch p��stupov�ch za��zen� (v jeho p��pad� po��ta�ov�ch hesel). A jejich rozsudky m�ly b�t vyneseny 14. z��� - bezpe�n� po skon�en� Neidorfova procesu. Dalo se spolehnout, �e jako sv�dkov� se budou chovat slu�n�.

Neidorf ale trval na tom, �e je nevinn�. Krom� n�j prakticky ka�d�, kdo byl p�i z�tahu chycen, "pln� spolupracoval" a p�iznal se v nad�ji, �e jeho trest bude sn��en. (Dal�� d�le�itou v�jimkou byl samoz�ejm� Steve Jackson, kter� od sam�ho za��tku d�razn� tvrdil, �e je nevinen. Ale Steve Jackson se nemohl dostat k soudu - Steve Jackson jednodu�e nikdy nebyl obvin�n ze ��dn�ho zlo�inu.)

Neidorf byl vyz�v�n, aby se p�iznal. Ale Neidorf studoval spole�ensk� v�dy a necht�lo se mu j�t do v�zen� za "podvod", kdy� nez�skal ��dn� pen�ze, nepronikl do ��dn�ho po��ta�e a publikoval �asopis, kter� byl podle jeho n�zoru pod ochranou Prvn�ho dodatku �stavy.

Neidorf�v proces byl *jedinou* leg�ln� akc� z cel�ho Z�tahu na hackery, je� skute�n� p�edest�ela sporn� ot�zky k ve�ejn�mu rozhodnut� porotou americk�ch ob�an�.

I Neidorf spolupracoval s polici�. Dobrovoln� vydal mnoho d�kaz�, je� vedly k jeho vlastn�mu obvin�n�. P�semn� p�ipustil, �e v�d�l, �e Dokument 911 byl ukraden, je�t� p�edt�m, ne� ho "publikoval" ve *Phracku* - nebo, z pohledu ob�aloby, ne� ileg�ln� po telefonn� lince p�epravil kraden� majetek jako sou��st n��eho, co se vyd�valo za "publikaci".

Ale i kdyby "publikace" Dokumentu 911 nebyla uzn�na za zlo�in, nem�l by Neidorf po starostech. Neidorf obdr�el Dokument 911, kdy� mu ho Prophet poslal z Jolnetu Riche Andrewse. A p�i t� p��le�itosti ur�it� nebyl "publikov�n" - byla to prost� a jednodu�e hackersk� trofej, p�epravovan� p�es hranici st�tu USA.

Chicagsk� opera�n� skupina p�esv�d�ila chicagskou velkou porotu, aby obvinila Neidorfa z �ady zlo�in�, je� ho mohly dostat za m���e na t�icet let. Kdy� byla n�kter� z t�chto obvin�n� �sp�n� zpochybn�na je�t� p�ed t�m, ne� se Neidorf dostal p�ed soud, reorganizovala je Chicagsk� opera�n� skupina tak, �e mu hrozilo uv�zn�n� na v�ce ne� �edes�t let! Neidorf nebyl dosud trest�n, tak�e bylo velice nepravd�podobn�, �e jeho rozsudek bude tak drastick�; ale Chicagsk� opera�n� skupina zjevn� usilovala o to, aby se dostal do v�zen� a jeho spikleneck� "�asopis" byl trvale zastaven. �lo o feder�ln� p��pad a Neidorf byl obvin�n z kr�de�e majetku za t�m�� osmdes�t tis�c dolar�.

William Cook byl p�esv�d�en o u�ite�nosti �alob, kter� m�ly �irokou publicitu a symbolick� v�znamy. �asto publikoval �l�nky o sv� pr�ci v listech pro bezpe�nostn� experty soukrom�ho sektoru a tvrdil, �e "bylo nutn� vyslat jasn� sign�l ve�ejnosti jako celku a po��ta�ov� komunit� zvl�t�, �e pir�tsk� �toky na po��ta�e a kr�de�e po��ta�ov�ch informac� soudy nebudou tolerovat".

P�edm�t sporu byl komplikovan�, taktika ob�aloby pon�kud neortodoxn�, ale Chicagsk� opera�n� skupina m�la a� dosud �sp�ch. V roce 1989 p�ist�ihla k��dla Shadowhawkovi, je� byl odsouzen na dev�t m�s�c� do v�zen�. "St�nov� jest��b" byl obvin�n podle paragrafu 1030 o "po��ta��ch feder�ln�ho z�jmu".

Shadowhawk zajist� nebyl fanou�kem "po��ta�� feder�ln�ho z�jmu" jako takov�ch. Naopak, Shadowhawk, je� vlastnil dom�c� po��ta� AT&T, sm��oval sv� v�boje zejm�na proti t�to spole�nosti. Na undergroundov�ch boardech "Phreak Klass 2600" a "Dr. Ripco" se vytahoval sv�mi schopnostmi a �myslem shodit celost�tn� telefonn� s�� AT&T. Jeho tir�d si v�iml Henry Kluepfel z bezpe�nostn�ho odboru Bellcore, postrach pir�tsk�ch board�, kter� m�l dlouholet� a �zk� kontakty s Chicagskou opera�n� skupinou.

Opera�n� skupina p�ed soudem �sp�n� prok�zala, �e na nezletil�ho Shadowhawka se vztahuje paragraf 1030, navzdory n�mitk�m jeho obh�jce. Shadowhawk vnikl do po��ta�e "ve vlastnictv�" Americk�ch raketov�ch vojsk, je� byl pouze "spravov�n" AT&T. Vnikl tak� do po��ta�e AT&T um�st�n�ho na leteck� z�kladn� Robbins v Georgii. �toky na AT&T byly p�edm�tem "feder�ln�ho z�jmu", a� u� to m�l Shadowhawk v �myslu �i nikoli.

Opera�n� skupina tak� p�esv�d�ila soud, �e software AT&T, kter� Shadowhawk ileg�ln� z�skal z Bellov�ch laborato��, tzv. "Expertn� syst�m s um�lou inteligenc� C5", m�l cenu rovn� mili�n dolar�. Shadowhawk�v obh�jce tvrdil, �e Shadowhawk tento program neprodal a nez�skal ze sv� ko�isti ��dn� zisk. A ostatn� expertn� syst�m C5 byl experiment�ln� a nem�l re�lnou tr�n� cenu, proto�e se prost� nikdy nedostal na trh. Jeden mili�n dolar�, na kter� AT&T odhadla cenu nehmotn�ho vlastnictv� AT&T, byl v�ak soudem bez n�mitek akceptov�n. Soud rovn� souhlasil se �alobou, �e Shadowhawk m�l zjevn� "�mysl defraudovat", a� u� z�skal n�jak� pen�ze �i nikoli. Shadowhawk dostal nepodm�n�n� trest.

Dal��m slavn�m triumfem Chicagsk� opera�n� skupiny bylo usv�d�en� a odsouzen� Kyrie. Kyrie, skute�n� obyvatelka digit�ln�ho podsv�t�, byla �estat�icetilet� Kana�anka, usv�d�en� a odsouzen� za telekomunika�n� podvod v Kanad�. Po sv�m propu�t�n� z v�zen� uprchla p�ed hn�vem spole�nosti Canada Bell a Kr�lovsk� kanadsk� j�zdn� policie a nakonec se usadila, velmi nemoud�e, v Chicagu.

Kyrie, je� si tak� ��kala "Informace o d�lkov�ch link�ch", se specializovala na zneu��v�n� hlasov� po�ty. Shroma��ovala ve velk�m p��stupov� k�dy umo��uj�c� d�lkov� hovory a pak je �etla do r�zn�ch syst�m� hlasov� po�ty velk�ch spole�nost�. Kyrie a jej� p��tel� byli elektroni�t� squatte�i v syst�mech hlasov� po�ty, kter� pou��vali, jako kdyby to byly pir�tsk� boardy. Kdy� jejich repet�n� cel� syst�m zahltilo a majitel� nezbytn� p�ijali protiopat�en�, odst�hovali se telefandov� o d�m d�l. Kyriina dru�ina byla volnou partou asi stopades�ti lid�, kte�� sledovali jej� pir�tskou stopu od po��ta�e k po��ta�i a s v�niv�m z�palem loudili jej� znalosti a zku�enosti.

Kyriini u�edn�ci j� p�ed�vali ukraden� ��sla kreditn�ch karet v�m�nou za jej� "informace o d�lkov�ch link�ch". N�kte�� z jej�ch klient� platili v hotovosti, pen�n�mi z�lohami na kreditn� karty ukraden�mi Western Unionu.

Kyrie neust�le cestovala, v�t�inou na letenky a do hotelov�ch pokoj�, kter� z�skala na ukraden� kreditn� karty. Unavovalo ji to, tak�e posl�ze na�la �to�i�t� u sv� zn�m� z telefandovsk�ch kruh� v Chicagu. Kyriina hostitelka byla, jako p�ekvapuj�c� mno�stv� telefand�, slep�. Byla i fyzicky handicapov�na. Kyrie �dajn� vyu�ila situace tak, �e pod fale�n�m jm�nem, jako kvalifikovan� o�et�ovatelka, �sp�n� po��dala o st�tn� podporu na starost o ni.

Nejsmutn�j�� bylo, �e Kyriiny dv� d�ti z jej�ho b�val�ho man�elstv� zmizely v podzem� spolu s n�; tito mal� digit�ln� uprchl�ci nem�li ��dnou leg�ln� americkou identitu a v cel�m sv�m �ivot� nestr�vili ani den ve �kole.

Kyrii fascinovalo technick� mistrovstv� a jej� vlastn� chytrost; byla z�visl� na zbo��ov�n� sv�ch nezletil�ch u�edn�k�. �la tak daleko, �e zatelefonovala Gail Thackerayov� v Arizon�, aby se vychloubala, chv�stala a naparovala a nab�dla j�, �e se stane jej� inform�torkou. Ale Thackerayov� u� o Kyrii ledacos v�d�la a opovrhovala j� jako dosp�l�m zlo�incem sv�d�j�c�m nezletil�, jako ekvivalentem pas�ka. Thackerayov� p�edala sv� p�sky s Kyriin�m chluben�m Tajn� slu�b� USA.

Kyriin byt byl prohled�n a ona sama zat�ena v Chicagu v kv�tnu 1989. P�iznala se k mnoha trestn�m �in�m.

V srpnu 1990 dostal Cook a jeho kolegyn� z Chicagsk� opera�n� skupiny Colleen Coughlinov� Kyrii za m���e na 27 m�s�c� za po��ta�ov� a telefonn� podvod. Podle obvykl�ch standard� hackersk�ch proces�, v nich� byli vin�ci sp��e jen "pl�c�ni p�es ruku", to byl v�jime�n� p��sn� trest. Sedm Kyriin�ch nejp�edn�j��ch u�edn�k� bylo rovn� ob�alov�no a odsouzeno. Kyriin "pouli�n� techno-gang", jak ho nazval Cook, byl zlikvidov�n. Cook a jeho kolegov� byli prvn�, kdo poslal n�koho do v�zen� za zneu��v�n� hlasov� po�ty. Jejich pr�kopnick� snaha jim vynesla ve�ejnou pozornost a chv�lu.

Ve sv�m �l�nku o Kyrii p�edal Cook �ten���m �asopisu *Security Management*, periodika pro bezpe�nostn� experty soukrom�ch spole�nost�, nedvojsmyslnou zpr�vu. Tento p��pad, napsal, a Kyriin p��sn� trest, "odr�ej� novou realitu pro hackery a ob�ti po��ta�ov�ch zlo�in� v devades�t�ch letech.... Soukrom� osoby a spole�nosti, kter� ozn�m� po��ta�ov� a telefonn� zlo�iny, mohou nyn� o�ek�vat, �e jejich spolupr�ce s feder�ln�mi org�ny povede k vynesen� ��inn�ch trest�. Spole�nosti i ve�ejnost jako celek musej� oznamovat zlo�iny p�chan� s pomoc� po��ta�e, jestli�e cht�j�, aby �alobci a soudy chr�nili jejich pr�va k hmotn�mu i nehmotn�mu vlastnictv�, vyv�jen�mu a ulo�en�mu na po��ta��ch."

Cook si dal z�le�et, aby vytvo�il tuto "novou realitu pro hackery". Dal si tak� z�le�et na tom, aby vlastnick� pr�va spole�nost� k jejich nehmotn�mu majetku byla trestn� chr�n�na.

Kdyby byla Nadace elektronick�ho pohrani�� "fondem na obhajobu hacker�" v obvykl�m v�znamu tohoto pojmu, patrn� by se zastala Kyrie. Jej� rozsudek skute�n� vyslal "sign�l", �e mu�i z�kona vyt�hli proti "hacker�m". Ale Kyrie nena�la v EFF ��dn� zast�nce - a ostatn� ani nikde jinde. EFF nebyla fondem na kauce pro elektronick� zlod�je.

P��pad Neidorfa byl v jist�ch ohledech analogick� p��padu Shadowhawka. Cenu "ukraden�ho" majetku op�t ur�ila ob�. Kluepfel byl op�t jak vy�et�ovatelem, tak technick�m poradcem. Op�t nedo�lo k ��dn�m finan�n�m transakc�m, ale "�mysl defraudovat" byl �st�edn�.

Ji� v po��te�n� f�zi se objevily n�kter� slabiny ob�aloby. Chicagsk� opera�n� skupina p�vodn� hodlala prok�zat, �e Neidorf byl hlavn� postavou celost�tn�ho zlo�inn�ho spiknut� Legion of Doom. Redakto�i *Phracku* po��dali ka�d� l�to srazy, jich� se z��astnili hacke�i z cel�ch Spojen�ch st�t�, zpravidla asi dva tucty p�isp�vatel� a �ten��� �asopisu, jich� si redakce v�ila. (Takov�to setk�n� byla v hackersk� komunit� b�n� - nap��klad �asopis *2600* po��dal ve�ejn� setk�n� hacker� v New Yorku ka�d� m�s�c.) Hv�zdy LoDu byly na t�chto "letn�ch conech", sponzorovan�ch *Phrackem*, v�dy siln� zastoupeny.

V �ervenci 1988 nav�t�vil arizonsk� hacker jm�nem "Dikt�tor" con v Neidorfov� rodn�m St. Louis. Dikt�tor byl jedn�m z inform�tor� Gail Thackerayov�; jeho undergroundov� board ve Phoenixu byl nastra�en�m boardem Tajn� slu�by USA. Dikt�tor p�ivedl na con inkognito t�m agent� Tajn� slu�by USA. Agenti vyvrtali otvory skrz ze� Dikt�torova hotelov�ho pokoje a nato�ili bav�c� se hackery jednosm�rn�m zrcadlem. Jen�e na videokazet�ch nebylo, s v�jimkou pit� piva n�kolika nezletil�mi, nic ileg�ln�ho. Letn� cony byly spole�enskou ud�lost�, nikoli zlov�stn�m spiknut�m. Na kazet�ch bylo patn�ct hodin nev�zan�ho sm�chu, jeden� pizzy, soukrom�ch vtip� a pl�c�n� po z�dech.

Neidorf�v pr�vn�k Sheldon Zenner vid�l kazety Tajn� slu�by p�ed zah�jen�m procesu. Byl �okov�n dokonalou ne�kodnost� tohoto setk�n�, je� Cook d��ve charakterizoval jako nebezpe�n� celost�tn� spiknut� podvodn�k�. Zenner cht�l uk�zat kazety z conu v St. Louis porot�. Chicagsk� opera�n� skupina musela dlouho man�vrovat, aby prezentaci "irelevantn�ch" kazet zabr�nila.

I Dokument 911 se projevil jako slab� m�sto. P�vodn� byla jeho cena stanovena na 79 449 dolar�. Ov�em na rozd�l od Shadowhawkova tajupln�ho, um�le inteligentn�ho lupu nebyl Dokument 911 ��dn� program, ale anglick� text. Lid� obezn�men� s po��ta�i pokl�dali takovou cenu dvan�ctistr�nkov�ho ��edn�ho dokumentu za doslova neuv��itelnou. Ve sv�m manifestu EFF "Zlo�in a tajemstv�" to Barlow komentoval: "Patrn� se nikdy nedov�me, jak, �i k�m, bylo tohoto ��sla dosa�eno, ale j� si p�edstavuji hodnot�c� t�m slo�en� z Franze Kafky, Josepha Hellera a Thomase Pynchona."

Ve skute�nosti byl Barlow p�ehnan� pesimistick�. EFF nakonec zjistila, jak p�esn� bylo tohoto ��sla dosa�eno a k�m - ale a� v roce 1991, dlouho po skon�en� Neidorfova procesu.

Kim Megahee, bezpe�nostn� mana�er spole�nosti Southern Bell, ur�il jeho cenu prost�m sou�tem "cen spojen�ch s produkc�" Dokumentu 911. "Ceny" byly n�sleduj�c�:

1. Byl najat pisatel technick�ch text�, aby shrom�dil pot�ebn� �daje a napsal Dokument 911. 200 hodin pr�ce po 35 dolarech na hodinu st�lo 7 000 dolar�. Pisatele kontroloval mana�er projektu. Jeho 200 hodin po 31 dolarech na hodinu st�lo 6 200 dolar�.

2. T�den psan� na stroji st�l 721 dolar�. T�den form�tov�n� dal��ch 721 dolar�. T�den grafick�ho form�tov�n� 742 dolar�.

3. Dva dny kone�n� �pravy st�ly 367 dolar�.

4. Krabice n�lepek st�la p�t dolar�.

5. P��prava objedn�vky na Dokument 911, v�etn� psan� na stroji a z�sk�n� p�semn�ho potvrzen� od zodpov�dn�ho ��edn�ka BellSouth, st�la 129 dolar�.

6. Tisk st�l 313 dolar�. Rozesl�n� Dokumentu pades�ti lidem zabralo sekret��ce pades�t hodin a st�lo 858 dolar�.

7. Za�azen� Dokumentu do indexu zabralo dv�ma sekret��k�m po hodin� pr�ce, celkem 43 dolar�.

Samotn� organiza�n� v�daje tedy �dajn� byly 17 099 dolar�. Podle pana Megaheeho zabralo ops�n� dvan�ctistr�nkov�ho dokumentu na stroji cel� t�den. Jeho psan� zabralo p�t t�dn�, a to i dohli�iteli, je� zjevn� p�t t�dn� ned�lal nic jin�ho ne� pozoroval autora p�i pr�ci. Kone�n� �prava dvan�cti stran zabrala dva dny. Vyti�t�n� a rozesl�n� elektronick�ho dokumentu (kter� u� byl dostupn� v s�ti Southern Bell ka�d�mu zam�stnanci, je� ho pot�eboval), st�lo v�ce ne� tis�c dolar�.

Ale to byl jen za��tek. Byly zde je�t� *hardwarov� v�lohy*. Osm set pades�t dolar� za po��ta�ov� monitor VT220. *Jednat�icet tis�c dolar�* za v�konn� po��ta� VAXstation II. �est tis�c dolar� za po��ta�ovou tisk�rnu. *Dvaadvacet tis�c dolar�* za kopii softwaru "Interleaf". Dva a p�l tis�ce dolar� za software VMS. To v�echno k vytvo�en� dvan�ctistr�nkov�ho dokumentu.

Plus deset procent ceny softwaru a hardwaru za �dr�bu. (Ve skute�nosti nebyla cena za �dr�bu, a�koli byla uvedena, p�ipo�tena k celkov� sum� 79 449 dolar�, zjevn� v d�sledku milosrdn�ho p�ehl�dnut�.)

Dopis pana Megaheeho byl posl�n p��mo Williamu Cookovi, do chicagsk�ho ��adu feder�ln�ch �alobc�. Vl�da Spojen�ch st�t� americk�ch akceptovala tato ��sla poskytnut� telefonn� spole�nost� bez jedin� ot�zky.

Jak se nev���cn� ��as ���il, byla hodnota Dokumentu 911 ofici�ln� revidov�na sm�rem dol�. Robert Kibler z bezpe�nostn�ho odboru BellSouth odhadl cenu t�chto dvan�cti stran na pouh�ch 24 639 dolar� a 5 cent� - �dajn� na z�klad� "v�daj� na v�zkum a v�voj". Ale ani tento odhad, p�esn� a� do jedin�ho nikl�ku, skeptiky nep�esv�d�il; vyprovokoval jen pohrdav� �sm�ky a z�plavu sarkastick�ch vtip�.

Finan�n� ot�zky kolem kr�de�� copyrightovan�ch informac� byly v�dy sporn�. D� se tvrdit, �e spole�nost BellSouth p�edev��m nikdy *nep�i�la* o sv�j Dokument 911, a tedy neutrp�la jeho "kr�de��" ��dnou pen�n� �kodu. A Sheldon Zenner p�i Neidorfov� procesu tak� tvrdil, �e Prophet�v �in nebyl "kr�de��", ale sp��e ileg�ln�m kop�rov�n�m.

��dn� ze stran ov�em v tomto procesu ve skute�nosti ne�lo o pen�ze. Cookovou strategi� nebylo p�esv�d�it porotu, �e Dokument 911 m�l velkou cenu a �e jeho kr�de� by m�la b�t potrest�na p�edev��m z tohoto d�vodu. Jeho strategi� bylo argumentovat, �e Dokument 911 je *nebezpe�n�*. M�l v �myslu p�esv�d�it soud, �e Dokument 911 je "mapou" syst�mu t�s�ov�ho vol�n�. Neidorf �mysln� a nezodpov�dn� distribuoval nebezpe�nou zbra�. Neidorfa ani Propheta nezaj�malo (nebo jim tato zlov�stn� p�edstava dokonce d�lala radost), �e Dokument 911 m��e b�t hackery zneu�it k po�kozen� syst�mu 911, "z�chrann�ho p�su nejen pro v�echny obyvatele regionu spole�nosti Southern Bell, ale i pro mnoho jin�ch komunit po cel�ch Spojen�ch st�tech", podle vlastn�ch Cookov�ch slov. Neidorf ohrozil �ivoty lid�.

P�i man�vrov�n� p�ed zah�jen�m soudu Cook dos�hl toho, �e Dokument 911 byl uzn�n za p��li� nebezpe�n�, ne� aby byl za�azen do ve�ejn�ch materi�l� Neidorfova procesu. Ani *porota* nem�la tento dokument nikdy spat�it, aby nepronikl do ofici�ln�ch soudn�ch z�znam�, a tedy do rukou ve�ejnosti, a tedy, p��padn�, do rukou zlovoln�ch hacker�, kte�� by ho mohli smrteln� nebezpe�n�m zp�sobem zneu��t.

Ukr�t Dokument 911 p�ed porotou mohlo b�t vtipn�m pr�vnick�m man�vrem, ale tento postup m�l v�nou chybu. Existovaly toti� stovky a mo�n� tis�ce lid�, kte�� ji� m�li Dokument 911, p�esn� v t� form�, v n�� ho *Phrack* publikoval. Jeho prav� podstata byla ji� z�ejm� podstatn� ��sti ve�ejnosti zaujat� p��padem (a mimochodem, v�ichni tito lid� byli, aspo� teoreticky, spole�n�ky gigantick�ho podvodn�ho spiknut�). Prakticky ka�d� �len elektronick� komunity, je� m�l modem a t�eba jen minim�ln� z�jem na Neidorfov� p��padu, u� m�l kopii Dokumentu 911. Ve *Phracku* byl dostupn� u� v�ce ne� rok.

Lid�, v�etn� naprosto norm�ln�ch lid�, kte�� nem�li ��dn� zvl�tn� sklony �piclovat zak�zan� v�d�n�, nezav�eli hr�zou o�i p�i my�lence, �e vlastn� "nebezpe�n�" dokument telefonn� spole�nosti. Naopak, zpravidla se spolehli na sv�j vlastn� �sudek a Dokument 911 si prost� p�e�etli. A neud�lal na n� valn� dojem.

Jedn�m z t�chto lid� byl John Nagle. Nagle byl jedna�ty�icetilet� profesion�ln� program�tor, kter� vystudoval informatiku na Stanfordsk� univerzit�. Pracoval pro Ford Aerospace, kde vynalezl techniku propojov�n� po��ta�� do s�t� zn�mou jako "Nagl�v algoritmus", a pro celosv�tov� zn�mou kalifornskou firmu Autodesk, specializuj�c� se na po��ta�ovou grafiku, jej�m� byl v�znamn�m akcion��em.

Nagle byl tak� v�enou osobnost� na WELLu, kde byl respektov�n pro sv� technick� znalosti.

Nagle pe�liv� sledoval debatu o ob�ansk�ch pr�vech, proto�e byl v�niv�m p��vr�encem elektronick� komunikace. Nebyl ��dn�m zvl�tn�m p��znivcem lid� pronikaj�c�ch do po��ta��, ale v��il, �e elektronick� publikace mohou b�t pro celou spole�nost velk�m dobrodin�m, a pokusy o omezen� jejich r�stu �i svobody elektronick�ho projevu vzbuzovaly jeho rozhodn� odpor.

Neidorf�v p��pad a Dokument 911 byly detailn� rozeb�r�ny na Internetu, v elektronick� publikaci *Telecom Digest* ("Telekomunika�n� v�b�r"). Nagle, kter� se Internetu ji� dlouho v�noval, byl jeho pravideln�m �ten��em. Nagle nikdy nevid�l �asopis *Phrack*, ale okolnosti p��padu ho znepokojovaly.

V jednom stanfordsk�m knihkupectv� si Nagle p�i hled�n� knih o robotice v�iml knihy *The Intelligent Network* ("Inteligentn� s��"). P�i n�hodn�m listov�n� narazil na celou kapitolu, d�kladn� popisuj�c� detaily syst�mu t�s�ov�ho vol�n� 911. Tento podrobn� text byl norm�ln� prod�v�n, a mlad�mu mu�i v Illinois p�itom hrozilo v�zen� za publikaci �tl�ho �estistr�nkov�ho dokumentu o syst�mu 911.

Nagle zve�ejnil v *Telecom Digestu* v tomto smyslu ironickou pozn�mku. To vedlo k jeho spojen� s Mitchem Kaporem, a posl�ze s Neidorfov�mi pr�vn�ky.

Sheldon Zenner byl velice pot�en, �e na�el experta na telekomunikace, ochotn�ho podpo�it Neidorfa a p�itom ��dn�ho pochybn�ho nezletil�ho "hackera". Nagle byl v�mluvn�, dosp�l� a v�en� ob�an; sv�ho �asu m�l feder�ln� opr�vn�n� zach�zet s tajn�mi informacemi.

Nagle byl po��d�n, aby p�ilet�l do Illinois a p�idal se k t�mu obhajoby.

Nagle se stal expertn�m sv�dkem obhajoby, p�e�etl si cel� Dokument 911 a dosp�l ke sv�m vlastn�m z�v�r�m o jeho potenci�ln� hrozb�.

***

A nyn� nastal �as, abyste se vy, �ten��i, sami pod�vali na Dokument 911. Tento �estistr�nkov� text byl ofici�ln�m d�vodem feder�ln�ho soudu, je� mohl dostat elektronick�ho vydavatele do v�zen� na t�icet nebo dokonce �edes�t let. Byl ofici�ln�m d�vodem domovn� prohl�dky a zabaven� po��ta�� Steva Jacksona, legitimn�ho vydavatele ti�t�n�ch knih. Byl i ofici�ln�m d�vodem prohl�dky a zabaven� Mentorova boardu "Projekt F�nix" a pro razii u Erika Bloodaxe. M�l tak� mnoho co d�lat se zabaven�m unixovsk�ho Jolnetu Richarda Andrewse a odpojen�m nodu AT&T spravovan�ho Charlesem Boykinem. Dokument 911 byl t�m nejd�le�it�j��m jednotliv�m d�kazem Z�tahu na hackery. Nelze postupovat jinak ne� p�edlo�it dokument samotn�.

  ==Phrack Inc.==

  Svazek 2, ��slo 24, soubor 5 z 13

  Struktura Kontroln�ho odboru
  pro roz���en� slu�by
  zvl�tn�m slu�b�m a v�znamn�m z�kazn�k�m 911

  autor: Eavesdropper

  b�ezen 1988


  Popis slu�by
  ~~~~~~~~~~~~
  Kontroln� odbor  syst�mu t�s�ov�ho vol�n�  911 je v  souladu
  s existuj�c�mi standardn�mi procedurami za�azen pod n�kterou
  z n�sleduj�c�ch centr�l:

  o  Centr�la speci�ln�ch slu�eb (CSS)
  o  Centr�la v�znamn�ch z�kazn�k� (CVZ)
  o  Pomocn� testovac� centr�la (PTC)
  o  Centr�la kontroly poplatk� (CKP)

  Ozna�en� CSS/CVZ je v  tomto dokumentu pou��v�no zam�niteln�
  pro v�echny �ty�i tyto centr�ly. Centr�ly speci�ln�ch slu�eb
  (CSS) a Centr�ly v�znamn�ch z�kazn�k� (CVZ) byly koncipov�ny
  jako  kontaktn�  m�sta  pro  hl�en�  probl�m�  pro  v�echny
  z�kazn�ky   syst�mu  911   (VBVB),  kte��   hl�s�  probl�my.
  P�edplatitel�,   kte��   maj�   probl�my   uskute�nit  hovor
  v syst�mu  911 budou i nad�le  kontaktovat m�stn� oprav��sk�
  slu�by  (COSRB), kter�  podaj� o  probl�mech zpr�vu CSS/CVZ,
  kdykoli to bude na m�st�.

  Vzhledem  ke  kritick�  d�le�itosti  slu�eb  syst�mu  911 je
  vy�adov�no  ��zen� a  v�asn� opravy  probl�m�. Jako prim�rn�
  kontakt  pro z�kazn�ky  911 m�  CSS/CVZ nejvhodn�j��  pozici
  k monitorov�n� stavu probl�m� a zaji�t�n� jejich �e�en�.

  P�ehled syst�mu
  ~~~~~~~~~~~~~~~
  ��slo  911   je  koncipov�no  jako   celost�tn�  univerz�ln�
  telefonn�   ��slo,  poskytuj�c�   ve�ejnosti  p��m�  p��stup
  k Ve�ejn�m bezpe�nostn�m vstupn�m bod�m (VBVB). VBVB je tak�
  ozna�ov�n  jako  Kancel��  t�s�ov�ch  slu�eb  (KTS). VBVB je
  organizace   �i  ��adovna,   autorizovan�  m�stn�mi   org�ny
  p�ij�mat a  reagovat na ��dosti o  slu�by policie, po��rn�k�
  a/nebo rychl�  l�ka�sk� pomoci. V ��adovn�  VBVB je p��tomen
  jeden nebo  v�ce slu�eb, kte��  p�ij�maj� a vy�izuj�  hovory
  t�s�ov� povahy v souladu s po�adavky m�stn�ch org�n�.

  D�le�itou v�hodou  syst�mu t�s�ov�ho vol�n�  911 je zlep�en�
  (zkr�cen�)  doba   odezvy  na  t�s�ov�   vol�n�.  Tak�  �zk�
  spolupr�ce  mezi  institucemi   poskytuj�c�mi  r�zn�  slu�by
  v nouzov�ch situac�ch je cenn�m rysem syst�mu 911.

  Z�kladem s�t� 911 jsou �st�edny 1A, sm�ruj�c� v�echny hovory
  911 do  p��slu�n�ho (prim�rn�ho) VBVB,  p�i�azen�ho volaj�c�
  stanici.  Vlastnost  911  byla  vyvinuta  zejm�na proto, aby
  umo�nila  sm�rov�n�  v�ech   hovor�  911  p��slu�n�mu  VBVB.
  Speci�ln� sm�rov�n� umo��uje, aby  byl hovor 911 z konkr�tn�
  stanice um�st�n� v konkr�tn�m okrsku, z�n� �i m�st� sm�rov�n
  prim�rn�mu VBVB,  je� m� slou�it t�to  stanici bez ohledu na
  hranice   telefonn�ch  obvod�.   Speci�ln�  sm�rov�n�   tedy
  eliminuje   probl�m  hranic   telefonn�ch  obvod�,   je�  se
  nep�ekr�vaj� s hranicemi okrsk� �i jin�ch politick�ch �zem�.

  V syst�mu 911 jsou dostupn� mj. n�sleduj�c� slu�by:

  Nucen� p�eru�en� spojen�      Implicitn� sm�rov�n�
  Alternativn� sm�rov�n�        No�n� slu�ba
  Selektivn� sm�rov�n�          Automatick� ��sla
  Identifikace (ANI)
  Selektivn� transfer           Automatick� lokalizace
  Identifikace (ALI)

  �vodn� a instala�n� procedury
  ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
  Po  podeps�n� kontraktu  na syst�m  911 m�  S��ov� marketing
  zodpov�dnost   za   vytvo�en�    v�boru   pro   implementaci
  a  p��pravn�  pr�ce,  v  n�m�  by  m�l b�t z�stupce CSS/CVZ.
  Povinnosti  Implementa�n�ho  t�mu  911  zahrnuj�  koordinaci
  v�ech  f�z�  uv�d�n�  syst�mu  911  do  provozu a zformov�n�
  st�l�ho podv�boru pro �dr�bu 911.

  Marketing   je   zodpov�dn�   za   poskytnut�  n�sleduj�c�ch
  informac�  o  z�kazn�kovi  CSS/CVZ,  d��ve  ne� bude zah�jen
  zku�ebn� provoz:

  o  V�echny VBVB (jm�no, adresa, m�stn� kontakt)
  o  S��ov� identifika�n� ��sla v�ech VBVB
  o  ��dost  o  syst�m  911,  formul��  1004 v�etn� detailn�ch
     po�adavk� VBVB na slu�by VBVB (1004, sekce K, L, M)
  o  Konfigurace s�t�
  o  Ve�ker� informace o prodejc�ch (��slo, telefon, vybaven�)
[...]

�ten��i je nutno prominout, byl-li zcela neschopen tento dokument p�e��st. [A �ten�� tohoto p�ekladu to snad promine p�ekladateli - kompletn� text je dostupn� v anglick�m origin�le.] John Perry Barlow si na jeho ��et u�il ve "Zlo�inu a tajemstv�" spoustu legrace: "Byrokratick� �argon nep�ekonateln� nesrozumitelnosti... P�e��st cel� text na jeden z�tah a nezkolabovat vy�aduje bu� stroj, nebo �lov�ka, je� m� p��li� mnoho praxe ve strojov�m my�len�. Ka�d�, kdo mu dok�e okam�it� a pln� porozum�t, zm�nil sv� v�dom� natolik, �e nav�dy ztratil schopnost ��st Blakea, Whitmana �i Tolst�ho... Tento dokument nem��e zaujmout nikoho krom� studenta pokro�il� organiza�n� paral�zy."

Ale s Dokumentem 911 p�i ruce, p�esn� v t� form�, v n�� byl (zkr�cen� na �est stran) publikov�n ve *Phracku*, si �ten�� m��e ov��it n�kolik tvrzen� o jeho povaze. Za prv�, v dokumentu nen� ��dn� po��ta�ov� k�d. Nen� to programovac� jazyk jako Fortran �i C++, je ps�n anglicky; v�echny v�ty maj� podn�ty a p��sudky a interpunkci. Nevysv�tluje, jak proniknout do syst�mu 911. Nemluv� o cest�ch k jeho zni�en� �i po�kozen�.

V Dokumentu 911 nejsou ��dn� p��stupov� k�dy a ��dn� po��ta�ov� hesla. Nevysv�tluje, jak se vyhnout placen� d�lkov�ch hovor�. Nevysv�tluje, jak se vloupat do telefonn� �st�edny. Nen� v n�m nic o pou��v�n� po��ta�e �i modemu, a� k dobr�mu �i zl�mu.

Pe�liv� studium uk�e, �e tento dokument nen� o stroj�ch. Dokument 911 je o *organizaci*. Popisuje, jak se vytv��ej� a spravuj� jist� organiza�n� jednotky telekomunika�n� byrokracie: Centr�ly speci�ln�ch slu�eb a Centr�ly v�znamn�ch z�kazn�k� (CSS/CVZ). Popisuje, jak�mi cestami maj� tyto centr�ly distribuovat zodpov�dnost za provoz syst�mu 911 jin�m organiza�n�m jednotk�m v hierarchii telekomunika�n� spole�nosti. Popisuje, kdo odpov�d� na st��nosti z�kazn�k�, kdo p�eb�r� hovory, kdo pod�v� zpr�vy o poruch�ch techniky, kdo na n� reaguje, kdo se star� o �dr�bu, kdo vede podv�bory, kdo d�v� rozkazy, kdo je pln�, *kdo* *komu* ��k�, co m� d�lat. Dokument 911 nen� "mapou" ukazuj�c� cesty k po��ta��m. Dokument 911 ukazuje cesty *k lidem*.

Jako pom�cka pro pronik�n� do po��ta�ov�ch syst�m� je tento dokument *k ni�emu*. Jako pom�cka k obt�ov�n� a klam�n� spoja�� by ale mohl b�t u�ite�n� (zvl�t� se sv�m glos��em, kter� zde nen� uveden). D�kladn�m a dlouhodob�m studiem Dokumentu 911 a jeho glos��e, spolu s mnoha dal��mi takov�mi dokumenty, by se �lov�k mohl nau�it mluvit jako zam�stnanec telefonn� spole�nosti. A zam�stnanci telekomunikac� *�ij�* �e�� - telefonn�mi hovory. Kdy� je v telefonu dok�e� p�esv�d�it, �e jsi jedn�m z nich, m��e� na nich uplatnit "soci�ln� in�en�rstv�". Kdy� je dok�e� podv�st, m��e� mezi nimi zp�sobit chaos. M��e� je donutit, aby p�estali v��it jeden druh�mu; m��e� v nich vyp�stovat paranoiu. M��e� p�eru�it svazky, kter� dr�� jejich komunitu pohromad�. A lid� budou br�nit svoji komunitu s v�t��m nasazen�m ne� sebe sam�.

Toto byla prav�, skute�n� hrozba �asopisu *Phrack*. Boj se ve skute�nosti vedl o kontrolu jazyka spoja�� a jejich znalost�. Byl to boj o membr�nu odd�luj�c� jejich komunitu, o materi�l zd� jejich slonovinov� v�e. Br�nili �argon, kter� jim umo��uje poznat jeden druh�ho a odhalit �arlat�ny, zlod�je a plebs. A ob�aloba to ve�ejn� konstatovala. Opakovan� upozor�ovali na hrozbu, je� pro profesion�ln� spoja�e p�edstavuje "soci�ln� in�en�rstv�".

Nicm�n� Craig Neidorf nebyl souzen za to, �e se u�il mluvit jako profesion�ln� odborn�k na telekomunikace. Craig Neidorf byl souzen za podvod s pou�it�m p��stupov�ho za��zen� a p�epravu kraden�ho majetku. Byl souzen za kr�de� �dajn� velmi citliv�ho dokumentu, je� m�l �dajn� cenu des�tek tis�c dolar�.

John Nagle si p�e�etl Dokument 911. Dosp�l ke sv�m vlastn�m z�v�r�m. A uk�zal Zennerovi a jeho t�mu krabici plnou podobn�ho materi�lu, z�skan�ho zejm�na z technick�ch knihoven Stanfordsk� univerzity. B�hem soudu studoval t�m obhajoby - Zenner, p�l tuctu dal��ch pr�vn�k�, Nagle, Neidorf a specialistka na po��ta�ovou bezpe�nost Dorothy Denningov� - Dokument 911 ��dek po ��dku.

Odpoledne 25. �ervence 1990 za�al Zenner s k���ov�m v�slechem Billie Williamsov�, mana�erky pro slu�by Southern Bellu v Atlant�. Pan� Williamsov� byla zodpov�dn� za Dokument 911 (Nebyla jeho autorkou - jeho p�vodn�m "autorem" byl person�ln� mana�er Southern Bellu Richard Helms. Nicm�n� z existence Dokumentu 911 by nem�l b�t vin�n jen on; p�isp�lo k n�mu mnoho ��edn�k� Southern Bellu a lid� staraj�c�ch se o �dr�bu s�t�. Dokument 911 nebyl ani tak "naps�n" jedin�m autorem jako sestaven p��slu�n�m v�borem z betonov�ch blok� �argonu.)

Pan� Williamsov� byla povol�na jako sv�dek ob�aloby a energicky se pokou�ela objasnit z�kladn� technickou strukturu syst�mu 911, pom�haj�c si n�kolika diagramy.

Te� byla �ada na Zennerovi. Nejd��ve objasnil, �e zna�ka "d�v�rn�", kterou spole�nost BellSouth pou�ila na Dokumentu 911, byla d�v�na na *ka�d�* dokument, kter� byl v BellSouth naps�n - na *tis�ce* dokument�. "Nepublikujeme nic jin�ho ne� dokumenty pro spole�nost," vysv�tlila pan� Williamsov�. "Ka�d� dokument tohoto druhu je spole�nost� pova�ov�n za d�v�rn�." Nikdo nem�l na starosti vyb�r�n� speci�ln�ch, zvl�t� citliv�ch materi�l�, jim� by byla v�nov�na speci�ln�, zvl�t� d�kladn� ochrana. *V�echny* byly speci�ln�, i ty nejtrivi�ln�j��, bez ohledu na to, co v nich bylo - jakmile byl n�jak� dokument naps�n, byl ozna�en jako d�v�rn�, a toto ozna�en� nebylo nikdy odstra�ov�no.

Zenner se zeptal, jsou-li diagramy, je� pou��vala p�i vysv�tlov�n� princip� syst�mu 911, tak� "d�v�rn�". Nebo byly tyto diagramy a p�edlo�en� fakta o VBVB, ALI, uzlech a m�stn�ch koncov�ch �st�edn�ch *ve�ejnou informac�*? Mohl vz�t tyto diagramy na ulici a ukazovat je kolemjdouc�m, "ani� by se to p���ilo n�jak� p�edstav�, kterou m� spole�nost BellSouth o sv�m vlastnictv�?"

Pan� Williamsov� projevila ur�itou nerozhodnost, ale nakonec souhlasila s t�m, �e diagramy jsou vskutku ve�ejn�.

"Ale copak to, co jste �ekla, nen� v podstat� to, co se objevilo ve *Phracku*?

Pan� Williamsov� to odm�tla.

Zenner nyn� zd�raznil, �e verze Dokumentu 911 publikovan� ve *Phracku* byla pouze polovi�n� ve srovn�n� s origin�lem (jak ho z�skal Prophet). Polovina byla smaz�na - vypu�t�na Neidorfem.

Pan� Williamsov� nam�tla, �e "v�t�ina informac� v textov�m souboru je redundantn�ch."

Zenner p�tral d�l. P�esn� kter� informace v Dokumentu 911 byly ve skute�nosti ve�ejnosti nezn�m�? Um�st�n� po��ta�� syst�mu 911? Telefonn� ��sla zam�stnanc� spole�nosti? Slo�en� st�l�ch podv�bor� pro �dr�bu? Neodstranil Neidorf v�t�inu t�chto informac�?

Pak ude�il. "Jste obezn�mena s Technickou referen�n� p��ru�kou Bellcore, dokumentem TR-TSY-000350?" Jeho ofici�ln� n�zev byl, jak Zenner vysv�tlil, "Rozhran� Ve�ejn�ho bezpe�nostn�ho vstupn�ho bodu mezi �st�ednou 1-1AESS a vybaven�m z�kazn�ka v syst�mu 911". Obsahoval vysoce detailn� a specifick� technick� informace o syst�mu 911. Byl publikov�n Bellcore a dostupn� ve�ejnosti asi za dvacet dolar�.

Uk�zal sv�dkyni katalog Bellcore, v n�m� byly tis�ce dokument� od Bellcore a v�ech ostatn�ch n�slednick�ch spole�nost� Bellu v�etn� BellSouth. Katalog, jak Zenner zd�raznil, byl zdarma. Ka�d� majitel kreditn� karty mohl zavolat Bellcore (hovor byl placen volan�m) a objednat si kter�koli z t�chto dokument�, je� byly z�kazn�k�m rozes�l�ny bez jak�chkoli ot�zek. V�etn�, nap��klad, "Rozhran� BellSouth pro vybaven� z�kazn�ka ve Ve�ejn�m bezpe�nostn�m vstupn�m bod� syst�mu 911".

Zenner dal sv�dkyni kopii "Rozhran� BellSouth", je� st�la, jak zd�raznil, 13 dolar�, objednanou podle katalogu. "Pod�vejte se na ni pe�liv�," vyzval pan� Williamsovou, "a �ekn�te mi, zdali neobsahuje asi tak dvakr�t v�ce detail� o syst�mu 911 spole�nosti BellSouth, ne� se objevilo kdekoli ve *Phracku*.

"Vy chcete, abych..." Pan� Williamsov� se zaj�kla. "Nerozum�m."

"Pod�vejte se pe�liv�," nal�hal Zenner. "Prohl�dn�te si tento dokument, a a� s t�m budete hotova, �ekn�te mi, zdali vskutku neobsahuje mnohem v�ce detail� o syst�mu 911, ne� se objevilo ve *Phracku*."

"*Phrack* nevych�zel z tohohle," �ekla pan� Williamsov�.

"Pros�m?" �ekl Zenner.

"*Phrack* nevych�zel z tohohle."

"Nesly��m v�s," �ekl Zenner.

"*Phrack* nevych�zel z tohoto dokumentu. Nerozum�m va�� ot�zce."

"Asi opravdu ne," �ekl Zenner.

P��pad ob�aloby utrp�l smrtelnou r�nu. Pan� Williamsov� byla up��mn� ne��astn� a zmaten�. *Phrack* nevych�zel z ��dn�ho ve�ejn� dostupn�ho dokumentu BellSouth. Dokument 911 zve�ejn�n� ve *Phracku* byl ukraden z po��ta�� jej� vlastn� spole�nosti, z textov�ch dat jej� vlastn� spole�nosti, kter� napsali a pe�liv� revidovali jej� vlastn� kolegov�.

Ale *hodnota* Dokumentu 911 byla v trosk�ch. Nest�l za osmdes�t tis�c dolar�. Podle Bellcore st�l za t�in�ct. A zlov�stn� hrozba, kterou �dajn� p�edstavoval, byla odhalena jako bezmocn� stra��k. Samotn� Bellovy laborato�e prod�valy mnohem detailn�j�� a "nebezpe�n�j��" materi�l komukoli, kdo m�l kreditn� kartu a telefon.

Ve skute�nosti Bellcore ned�valo sv� informace jednodu�e komukoli. D�valo je *komukoli, kdo o n� po��dal*, ale �adatel� nebylo mnoho. Nebylo mnoho lid�, kte�� v�d�li, �e Bellcore m� katalog a ��slo placen� volan�m. John Nagle to v�d�l, ale pr�m�rn� nezletil� telefanda ur�it� ne. Tuc, Neidorf�v p��tel a p��le�itostn� p�isp�vatel *Phracku*, to v�d�l, a byl za sc�nou velmi u�ite�n�m pomocn�kem obhajoby. Ale �lenov� Legion of Doom to nev�d�li - jinak by nikdy neztr�celi tolik �asu vyb�r�n�m popelnic. Cook to nev�d�l. Foley to nev�d�l. Kluepfel to nev�d�l. Prav� ruka Bellcore nev�d�la, co d�l� lev�. Prav� nel�tostn� st�hala hackery, zat�mco lev� distribuovala du�evn� vlastnictv� Bellcore ka�d�mu, koho zaj�maly technick� detaily telefon� - zjevn� jen p�r excentrik�m.

Digit�ln� underground byl tak amat�rsk� a �patn� organizovan�, �e tento nehl�dan� poklad nikdy neobjevil. Slonovinov� v� telecomu byla tak zahalena mlhou sv� vlastn� technick� komplikovanosti, �e mohla m�t v�echna okna otev�en� a dve�e doko��n. A nikdo si toho nev�iml.

Zenner si vzal dal�� h�eb�k do rakve. P�edlo�il ��slo �asopisu *Telefonn� technika a management*, v�znamn�ho ti�t�n�ho periodika specializovan�ho na telekomunikace, vyd�van�ho dvakr�t m�s��n� a stoj�c�ho ro�n� 27 dolar�. Toto konkr�tn� ��slo *TT&M* se jmenovalo *Novinky 911* a obsahovalo z�plavu technick�ch detail� o syst�mu 911 a glos�� mnohem rozs�hlej�� ne� ve *Phracku*.

Proces pokra�oval v podstat� u� jen svou vlastn� setrva�nost�. Tim Foley sv�d�il o tom, jak vysl�chal Neidorfa. Neidorfovo p�semn� p�izn�n�, �e v�d�l, �e Dokument 911 byl z�sk�n ileg�ln�, bylo ofici�ln� p�e�teno do soudn�ho z�znamu.

Objevila se zaj�mav� vedlej�� ot�zka: Terminus kdysi poslal Neidorfovi unixovsk� program spole�nosti AT&T, zpracov�vaj�c� p�ihla�ov�n� u�ivatel�, rafinovan� upraven� tak, aby umo��oval zachycov�n� hesel. Program s�m byl ileg�ln� zkop�rovan�m majetkem AT&T, a zp�sob, jak�m ho Terminus upravil, ho zm�nil na n�stroj pro usnad�ov�n� pr�nik� do po��ta��. Terminus s�m se nakonec p�iznal ke kr�de�i tohoto programu a Chicagsk� opera�n� skupina ho za to poslala do v�zen�. Ale jeho v�znam v Neidorfov� p��pad� byl pochybn�. Neidorf onen program nenapsal. Nebyl obvin�n z toho, �e by ho kdy pou�il. A nebyl ob�alov�n z kr�de�e softwaru ani z vlastnictv� n�stroje na zachycov�n� hesel.

Dal�� den p�e�el Zenner do �toku. Ochr�nci ob�ansk�ch pr�v te� nasadili svou vlastn� neobvyklou a nevyzkou�enou zbra� - Z�kon o soukrom� v elektronick� komunikaci z roku 1986, paragraf 2701 a n�sleduj�c�. Podle paragrafu 2701 je zlo�inem �mysln� a bez opr�vn�n� vniknout do za��zen� poskytuj�c�ho elektronickou komunikaci - v z�sad� je to z�kon proti elektronick�m �t�nic�m a odposlechu telefon�, jeho� ��elem je roz���it tradi�n� ochranu telefon� na dal�� elektronick� formy komunikace. Ov�em krom� trest� pro amat�rsk� �muchaly vymezuje paragraf 2701 i n�kolik procedur�ln�ch po�adavk� na policejn� �t�nice a odposlech.

Tajn� slu�ba USA, reprezentovan� Timem Foleym, p�edlo�ila Richardu Andrewsovi, v r�mci sv�ho pron�sledov�n� Propheta, Dokumentu 911 a Terminusovy s�t� pro ���en� softwaru, p�edvol�n� p�ed feder�ln� velkou porotu. Ale podle Z�kona o soukrom� v elektronick� komunikaci m� "poskytovatel d�lkov�ch po��ta�ov�ch slu�eb" pr�vn� n�rok na "p�edchoz� upozorn�n�" vl�dy, ne� je pou�ito p�edvol�n�. Richard Andrews a jeho sklepn� unixovsk� node Jolnet nedostali ��dn� "p�edchoz� upozorn�n�". Tim Foley �dajn� poru�il Z�kon o soukrom� v elektronick� komunikaci a sp�chal po��ta�ov� zlo�in! Zenner usiloval o svolen� soudu ke k���ov�mu v�slechu Foleyho o jeho vlastn�m elektronick�m m�sle na hlav�.

Cook argumentoval, �e Jolnet Richarda Andrewse byl soukrom�m boardem a nespadal pod Z�kon o soukrom� v elektronick� komunikaci. Soudce Bua uznal ��dost vl�dy o z�kaz k���ov�ho v�slechu k tomuto bodu a Zennerova ofenz�va ztratila dech. �lo nicm�n� o prvn� v�n� zpochybn�n� legality akc� samotn� Chicagsk� opera�n� skupiny - prvn� tvrzen�, �e oni sami poru�ili z�kon a mohou b�t, mo�n�, vol�ni k zodpov�dnosti.

V ka�d�m p��pad� Zenner Z�kon o soukrom� v elektronick� komunikaci nijak zvlṻ nepot�eboval. M�sto toho zahnal Foleyho do defenz�vy ot�zkami o nep�ehl�dnuteln�ch rozporech v �dajn� cen� Dokumentu 911. Prezentoval tak� trapnou skute�nost, �e �dajn� smrteln� nebezpe�n� Dokument 911 le�el n�kolik m�s�c� na Jolnetu, s Kluepfelov�m v�dom�m, a Kluepfel se nijak nesna�il n�co s t�m ud�lat.

Odpoledne byl p�iveden Prophet, je� m�l sv�d�it pro ob�alobu. (Prophet, jak zn�mo, byl v tomto procesu rovn� ob�alov�n jako Neidorf�v partner p�i podvodu.) V Atlant� se Prophet u� p�iznal k jednomu spiknut�, jednomu telefonn�mu podvodu a jedn� mezist�tn� p�eprav� kraden�ho majetku. Obvin�n� z telefonn�ho podvodu a z mezist�tn� p�epravy kraden�ho majetku se p��mo t�kala Dokumentu 911.

Dvacetilet� Prophet se choval melancholicky. Na ot�zky odpov�dal zdvo�ile, ale tak potichu, �e skoro nebyl sly�et, a jeho hlas se na konci v�t vytr�cel. Byl neust�le vyz�v�n, aby mluvil hlasit�ji.

Cook, vysl�chaj�c� Propheta, ho p�im�l k p�izn�n�, �e m�l kdysi "pot��e s drogami" - zneu��val amphetaminy, marihuanu, kokain a LSD. Mohlo to p�esv�d�it porotu, �e "hacke�i" jsou, nebo mohou b�t, �pinav� odpudiv� trosky, ale tak� to mohlo po�kodit Prophetovu v�rohodnost. Zenner pozd�ji prohl�sil, �e drogy mohly naru�it Prophetovu pam�. Objevil se i pozoruhodn� skute�nost, �e Prophet se nikdy fyzicky nesetkal s Craigem Neidorfem. Neznal ani jeho p��jmen� - p�inejmen��m do zah�jen� procesu.

Prophet potvrdil z�kladn� fakta o sv� hackersk� kari��e. Byl �lenem Legion of Doom. Zneu��val p��stupov� k�dy, reprogramoval telefonn� �st�edny a p�esm�rov�val hovory, p�ipojoval se na pir�tsk� boardy. Vnikl do po��ta�e syst�mu AIMSX spole�nosti BellSouth, zkop�roval Dokument 911, ulo�il ho na Jolnetu a poslal Neidorfovi. Spolu s Neidorfem ho editovali a Neidorf v�d�l, odkud dokument poch�z�.

Na Zennerovu v�zvu ale tak� potvrdil, �e Neidorf nebyl �lenem Legion of Doom a nenav�d�l Propheta, aby se vloupal do po��ta�e BellSouth. Neidorf po Prophetovi nikdy necht�l, aby n�koho podvedl �i n�co ukradl. Prophet tak� p�ipustil, �e mu nen� zn�mo, �e by Neidorf kdy pronikl do n�jak�ho po��ta�e. Prophet �ekl, �e ��dn� �len Legion of Doom nikdy nepova�oval Craiga Neidorfa za "hackera". Neidorf nebyl odborn�kem na Unix a jednodu�e nem�l znalosti a schopnosti pot�ebn� k pronik�n� do po��ta��. Neidorf prost� vyd�val �asopis.

V p�tek 27. �ervence 1990 se p��pad proti Neidorfovi zhroutil. Cook po��dal o zru�en� procesu, z d�vodu "nov�ch informac�, je� n�m p�ed pod�n�m ob�aloby nebyly dostupn�". Soudce Bua pochv�lil ob�alobu za tuto akci, ji� nazval "velmi zodpov�dnou", propustil porotu a prohl�sil soud za zmate�n�.

Neidorf byl voln�. Ale jeho obhajoba p�i�la jeho i jeho rodinu draho. Ztratil n�kolik m�s�c� �ivota ve v�ru nebezpe�n� krize; jeho nejbli��� p��tel� se k n�mu obr�tili z�dy jako k po��ta�ov�mu zlo�inci. Dlu�il sv�m pr�vn�k�m v�ce ne� sto tis�c dolar�, i kdy� Mitch Kapor velkoryse p�isp�l na jeho obhajobu.

Neidorf nebyl shled�n nevinn�m. Jeho proces byl prost� zru�en. Nicm�n� 9. z��� 1991 uznal soudce Bua Neidorfovu ��dost o "v�maz a zape�et�n�" z�znamu o jeho ob�alob�. Tajn� slu�ba USA dostala p��kaz odstranit a zni�it v�echny otisky prst�, fotografie a ostatn� z�znamy o zat�en� a dal��ch procesn�ch �konech souvisej�c�ch s Neidorfov�m obvin�n�m, v�etn� p�semn�ch dokument� a po��ta�ov�ch z�znam�.

Neidorf se vr�til do �koly, sk�lopevn� rozhodnut st�t se advok�tem. Po pohledu zbl�zka na pr�ci justi�n�ho syst�mu ztratil mnoho ze sv�ho entuziasmu pro pouhou technickou moc. V dob� vzniku t�to knihy pracuje Craig Neidorf ve Washingtonu jako re�er��r pro American Civil Liberties Union.

V�sledek Neidorfova procesu p�es noc zm�nil EFF z hlasu volaj�c�ho na pou�ti na medi�ln� reprezentaci nov� zem�.

Z �ist� pr�vn�ho hlediska nebyl Neidorf�v p��pad triumfem ��dn� z��astn�n� strany. Nebyly stanoveny ��dn� �stavn� principy. Ot�zky "svobody slova" elektronick�ch vydavatel� nebyly �e�eny. Na ve�ejnosti se ���ily m�ty o tomto p��padu. Mnoho lid� si myslelo, �e Neidorf byl shled�n nevinn�m a Kapor zaplatil jeho advok�t�m v�echny jeho dluhy. Pravdou bylo, �e vl�da prost� odstoupila od projedn�v�n� jeho p��padu a Neidorfova rodina se t�ce zadlu�ila, aby ho mohla podpo�it.

Ale Neidorf�v p��pad poskytl jeden zni�uj�c� cit�t: *Policajti tvrdili, �e to m� cenu osmdes�t tis�c dolar�, a p�itom to st�lo t�in�ct.*

Toto je nejpam�tihodn�j�� okolnost Neidorfova procesu. ��dn� seri�zn� zpr�va o n�m nevynechala tento koment��. Ani policajti si ho nemohli p�e��st, ani� by se zarazili a smutn� pot��sli hlavou. D�v�ryhodnost organiz�tor� z�tahu byla v trosk�ch.

Z�tah s�m ov�em je�t� pokra�oval. Dvojice Prophetov�ch obvin�n�, zalo�en� na Dokumentu 911, byla p�i jeho odsouzen� ti�e vynech�na - p�esto�e Prophet se k nim u� p�iznal. Georgij�t� feder�ln� �alobci d�razn� ��dali nepodm�n�n� tresty pro Atlantskou trojku, argumentuj�ce "nutnost� vyslat hacker�m sign�l", kter� "jejich komunita po cel� zemi pot�ebuje sly�et".

V od�vodn�n� jejich rozsudku bylo v�nov�no mnoho m�sta r�zn�m ohavn�m v�cem, kter� sp�chali r�zn� jin� hacke�i (i kdy� �lenov� Atlantsk� trojky sami se t�chto zlo�in� nedopustili). Bylo v n�m tak� mnoho spekulac� o stra�liv�ch v�cech, kter� Atlantsk� trojka *mohla* ud�lat a *byla schopna* ud�lat (i kdy� ve skute�nosti je neud�lali). Argumentace ob�aloby byla �sp�n�. �lenov� Atlantsk� trojky byli posl�ni do v�zen�: Urvile a Leftist dostali po �trn�cti m�s�c�ch, a Prophet, kter� u� byl trest�n, 21 m�s�c�.

Atlantsk� trojce byly tak� vym��eny neuv��iteln� pokuty na "n�hradu �kody": ka�d�mu 233 000 dolar�. Spole�nost BellSouth tvrdila, �e ob�alovan� "ukradli" "asi za 233 000 dolar�" "d�v�rn�ch informac� o p��stupu k po��ta��m" - konkr�tn� po��ta�ov�ch hesel a p�ipojovac�ch adres. Fantastick� suma, na kterou spole�nost BellSouth ocenila sv� vlastn� po��ta�ov� hesla a adresy, byla georgijsk�m soudem beze zbytku akceptov�na. Nav�c (jakoby pro zd�razn�n� jej� teoretick� povahy) nebyla tato ��stka mezi Atlantskou trojku rozd�lena, ale ka�d� z nich musel zaplatit celou.

Pozoruhodnou ��st� rozsudku nad �leny Atlantsk� trojky byl v�slovn� z�kaz pou��vat po��ta�e jinde ne� v pr�ci nebo pod dohledem. Zbavit hackery dom�c�ch po��ta�� a modem� d�v� smysl, jsou-li pova�ov�ni za "po��ta�ov� narkomany", ale EFF, vystupuj�c� v procesu jako zainteresovan� strana, podala st��nost na ne�stavnost tohoto trestu, kter� podle n� zbavil Atlantskou trojku svobody spol�ov�n� a projevu prost�ednictv�m elektronick�ch m�di�.

"Dokonal� hacker" Terminus byl nakonec v d�sledku vytrval� snahy Chicagsk� opera�n� skupiny posl�n na rok do v�zen�. Zlo�inem, k n�mu� se p�iznal, bylo ���en� unixovsk�ho odchyt�va�e hesel. Jeho cena byla AT&T stanovena na 77 000 dolar�, co� vyvolalo z�sadn� pochybnosti lid� obezn�men�ch s unixovsk�mi programy login.c.

Odsouzen� Terminuse a atlantsk�ch legion��� soudn�ho dne ale nevyvolalo v EFF ��dn� pocity por�ky �i prohry. Naopak, hnut� ochr�nc� ob�ansk�ch pr�v rychle nab�ralo na s�le.

Jedn�m z jeho prvn�ch mocn�ch p��vr�enc� byl sen�tor Patrick Leahy, demokrat z Vermontu, je� byl navrhovatelem Z�kona o soukrom� v elektronick� komunikaci. Je�t� p�ed Neidorfov�m procesem Leahy ve�ejn� obhajoval hackery a "svobodu kl�vesnice": "Nesm�me nepat�i�n� omezovat zv�dav�ho t�in�ctilet�ho chlapce, kter�, sm�-li dnes experimentovat, m��e z�tra vyvinout telekomunika�n� �i po��ta�ovou technologii, je� povede Spojen� st�ty do jednadvac�t�ho stolet�. P�edstavuje na�i budoucnost a na�i nejv�t�� nad�j�, �e Amerika z�stane technologicky vysp�l�m st�tem."

Bylo to p�kn� prohl�en�, jeho� ��innost byla patrn� je�t� podpo�ena faktem, �e organiz�to�i z�tahu *nem�li* ��dn� sen�tory mluv�c� v jejich prosp�ch. Naopak, jejich utajen� akce a taktika, v�echna ta "zape�et�n� povolen�" a "p��sn� tajn� pr�b�hy vy�et�ov�n�" jim mohly vyn�st kr�tk� oh�ostroj publicity, ale v dlouhodob� ideologick� v�lce byly z�sadn�mi nev�hodami. Gail Thackerayov� zbyly jen pr�zdn� hrozby. "N�kte�� z t�ch lid�, co te� k�i�� nejhlasit�ji, se prost� vytrat�," p�edpov�dala v �asopise *Newsweek* - a� v�echna fakta vyjdou najevo a policist� budou ospravedln�ni.

Ale ne v�echna fakta vy�la najevo, a ta, je� vy�la, nebyla p��li� lichotiv�. A policist� nebyli ospravedln�ni. A Gail Thackerayov� p�i�la o m�sto. P�ed koncem roku 1991 opustil i William Cook ve�ejn� sektor.

Rok 1990 pat�il Z�tahu, ale u� v roce 1991 se jeho protagonist� dostali do defenz�vy a ochr�nci ob�ansk�ch pr�v zah�jili v�t�zn� ta�en�. A jejich kauza z�sk�vala nov� p��znivce.

Zvl�t� zaj�mav�m spojencem byl Mike Godwin z Austinu v Texasu. Godwin byl osobnost� popsatelnou t�m�� stejn� obt��n� jako Barlow; byl ��fredaktorem studentsk�ho �asopisu Texask� univerzity, prodejcem po��ta��, program�torem, a v roce 1990 byl op�t ve �kole a usiloval o titul advok�ta.

Godwin byl tak� znalcem BBS. V austinsk� komunit� u�ivatel� board� byl velmi dob�e zn�m pod sv�m pseudonymem "Johnny Mnemonic", je� p�ijal podle cyberpunkov� sci-fi pov�dky Williama Gibsona. Godwin byl v�niv�m fanou�kem cyberpunkov� sci-fi. J�, jako austinsk� rod�k bl�zk�ho v�ku a bl�zk�ch z�jm�, jsem Godwina spole�ensky znal u� mnoho let. Kdy� jsme s Williamem Gibsonem psali na�i spole�nou sci-fi novelu *The Difference Engine* ("Diferen�n� motor"), byl Godwin na��m technick�m poradcem p�i propojov�n� po��ta�� Apple, na nich� vznikala, z Austinu do Vancouveru. Gibson a j� jsme byli tak pot�eni jeho nezi�tnou odbornou pomoc�, �e jsme jednu z postav novely nazvali na jeho po�est "Michael Godwin".

Handle "Mnemonic" se ke Godwinovi dob�e hodila. Jeho erudice a p�ehled o drobn�ch faktech vzbuzovaly nejen respekt, ale p��mo ohromen�; jeho v�niv� zv�davost se zd�la neukojiteln�, a touha debatovat a argumentovat byla patrn� hlavn� hybnou silou jeho �ivota. Godwin dokonce zalo�il v Austinu svoji vlastn� debatn� spole�nost, zn�mou pod ironick�m n�zvem "Klub natvrdl�ch". V osobn�m styku mohl b�t Godwin zni�uj�c� - polyhistor s absolutn� pam�t�, kter� se od ��dn� my�lenky nedok�zal odtrhnout. Ale m�diu board� Godwinovy logicky vystav�n�, jazykov� vyt��ben� a erudovan� zpr�vy vyhovovaly; na m�stn�ch boardech se stal zn�mou osobnost�.

Mike Godwin byl z nejv�t�� ��sti zodpov�dn� za celost�tn� zve�ejn�n� p��padu Steva Jacksona. Zabaven� Izenbergova vybaven� v Austinu se nev�noval v�bec ��dn� list. Razi�m 1. b�ezna u Mentora, Bloodaxe a ve firm� Steve Jackson Games byl v�nov�n kr�tk� �l�nek na prvn� stran� listu *Austin American-Statesman*, je� byl ale zmaten� a �patn� informovan�; povolen� k domovn� prohl�dce byla zape�et�na a Tajn� slu�ba USA ml�ela. Vypadalo to, �e Steve Jackson je odsouzen k zapomn�n�. Jackson nebyl zat�en; nebyl obvin�n ze ��dn�ho zlo�inu; nebyl souzen. V pr�b�hu vy�et�ov�n� p�i�el o n�jak� po��ta�e - no a co? Jackson se sna�il informovat o skute�n�m rozsahu sv�ch probl�m�, ale bez�sp�n�; nikdo, kdo by mu mohl pomoci, zjevn� nech�pal podstatu sporu.

Ale Godwin byl v�jime�n�, t�m�� z�zra�n� kvalifikov�n pro prezentaci Jacksonova p��padu okoln�mu sv�tu. Godwin byl milovn�k board�, fanou�ek sci-fi, b�val� novin��, prodejce po��ta��, budouc� pr�vn�k a obyvatel Austinu. Je�t� neuv��iteln�j�� shodou n�hod se Godwin ve sv�m posledn�m ro�n�ku pr�vnick� �koly specializoval na feder�ln� �aloby a vy�et�ovac� procedury. Jen pro svou satisfakci sestavil Godwin informace o p��padu pro novin��e, shrnuj�c� sporn� ot�zky a u�ite�n� kontakty pro report�ry. Jeho snaha v z�kulis� (kterou vyvinul v podstat� proto, aby dok�zal sv� tvrzen� v debat� na m�stn�m boardu) p�ivedlo p��b�h op�t do *Austin American-Statesmanu* a posl�ze do *Newsweeku*.

�ivot Mika Godwina se t�m z�sadn� zm�nil. Kdy� se zapojil do vznikaj�c� debaty o ob�ansk�ch pr�vech na Internetu, bylo v�em z��astn�n�m jasn�, �e p�i�el �lov�k, kter�, uprost�ed v�eobecn�ho t�p�n� a zmatku, *opravdu rozum� v�emu, o �em mluv�*. Nesouvisl� prvky Godwinovy diletantsk� kari�ry do sebe n�hle zapadly jako ��sti hlavolamu.

Kdy� p�i�el �as najmout pr�vn�ka EFF na pln� �vazek, byl Godwin prvn�m kandid�tem. Slo�il texaskou pr�vnickou zkou�ku, opustil Austin, p�est�hoval se do Cambridge v Massachusetts, stal se placen�m, profesion�ln�m ochr�ncem po��ta�ov�ch ob�ansk�ch pr�v a brzy z pov��en� EFF jezdil po cel�ch USA a po��dal dob�e p�ij�man� p�edn�ky o t�chto ot�zk�ch publik�m tak rozd�ln�m, jako univerzitn� hodnost��i, pr�mysln�ci, fanou�ci sci-fi a feder�ln� policist�.

V sou�asnosti je Michael Godwin hlavn�m pr�vn�m poradcem Nadace elektronick�ho pohrani��.

Jedn�m z dal��ch vlivn�ch ��astn�ku kontroverze, kte�� se p�idali mezi prvn�mi, byla Dorothy Denningov�. Profesorka Denningov� byla mezi z�jemci o po��ta�ov� underground v�jime�n� v tom, �e nevstoupila do debaty s ��dn�mi politick�mi motivy. Byla profesion�ln� kryptografkou, tedy odbornic� na �ifry, a specialistkou na po��ta�ovou bezpe�nost; jej� prim�rn� z�jem o hackery byl *studijn�*. M�la bakal��sk� a magistersk� titul z matematiky a doktorsk� titul z po��ta�ov�ch v�d na univerzit� v Purdue. Pracovala pro SRI International, kalifornsk� v�zkumn� institut, je� byl i domovem zakladatele po��ta�ov� bezpe�nosti Donna Parkera, a napsala �asto citovan� text *Kryptografie a bezpe�nost dat*. V roce 1990 pracovala profesorka Denningov� pro spole�nost Digital Equipment Corporation v jej�m Systems Reseach Center. Jej� man�el, Peter Denning, byl tak� odborn�kem na po��ta�ovou bezpe�nost, pracuj�c�m pro Research Institute for Advanced Computer Science, sou��st NASA. Sestavil cen�nou knihu *�tok na po��ta�e: pr�niky, �ervi a viry*.

Profesorka Denningov� se rozhodla kontaktovat digit�ln� underground z v�cem�n� antropologick�ho z�jmu. Zjistila, �e hacke�i, pronikaj�c� do po��ta��, kte�� byli charakterizov�ni jako nemor�ln�, nezodpov�dn� a pro spole�nost nebezpe�n�, maj� ve skute�nosti svou vlastn� subkulturu a sv� vlastn� pravidla. Nebyla to p��li� promy�len� pravidla, nicm�n� lep�� ne� nic. V z�sad� byla dv�: nebrat pen�ze a neni�it.

Jej� such� zpr�vy o sociologick�ch v�zkumech byly velmi d�le�it� p�i ovliv�ov�n� seri�zn�ch po��ta�ov�ch profesion�l� - t�ch lid�, kte�� jen obraceli o�i v sloup, kdy� sly�eli raps�die o cyberspace Johna Perryho Barlowa.

Pro mlad� hackery z digit�ln�ho undergroundu bylo setk�n� s Dorothy Denningovou vpravd� nep�edstaviteln�m z�itkem. Tahle �hledn�, usedle oble�en�, subtiln� os�bka p�ipom�nala v�t�in� hacker� jejich maminky �i tety. Jen�e um�la programovat syst�my IBM, m�la hlubok� odborn� znalosti o po��ta�ov�ch architektur�ch a zabezpe�ov�n� informa�n�ch tok� a osobn� p��tele v FBI a NSA.

Dorothy Denningov� byla z��n�m p��kladem osobnosti americk� matematick� intelektu�ln� elity, vskutku inteligentn� osoba ze st�edu akademick�ch po��ta�ov�ch kruh�. A te� se laskav� vypt�vala divok�ch dvacetilet�ch telefand� na hlubok� etick� d�sledky jejich chov�n�.

P�i setk�n� s touto opravdu milou pan� se hacke�i v�t�inou slu�n� posadili a ze v�ech sil se vynasna�ili zjemnit anarchistickou atmosf�ru na co nejslab�� z�pach s�ry. Nicm�n� hacke�i *byli* p�ipraveni v�st s Dorothy Denningovou v�nou diskusi o v�n�ch ot�zk�ch. Byli ochotni vyslovit nevysloviteln�, obhajovat neobhajiteln� a postavit se za sv� p�esv�d�en�, �e informace nem��e b�t vlastnictv�m a �e datab�ze vl�d a velk�ch organizac� jsou hrozbou pro pr�va a soukrom� jednotlivc�.

�l�nky Denningov� objasnily mnoh�m, �e "hacke�i" nejsou prost� vandalov� �i ��belsk� klika psychopat�. Nejsou nep�irozenou hrozbou, je� bude za�ehn�na, bude-li se ignorovat, �i zlikvidov�na zav�en�m n�kolika v�dc�. Ve skute�nosti jsou hacke�i symptomem rostouc�ho, z�sadn�ho sporu o znalosti a moc v informa�n�m v�ku.

Denningov� zd�raz�ovala, �e postoje hacker� jsou p�inejmen��m ��ste�n� sd�leny nekonven�n�mi teoretiky managementu, lidmi jako Peter Drucker a Tom Peters. Peter Drucker ve sv� knize *Nov� reality* konstatuje, �e "kontrola informac� vl�dou nen� nad�le mo�n�. Informace je nyn� vskutku transnacion�ln�. Nem�, podobn� jako pen�ze, ��dnou 'vlast'."

A expert na teorii ��zen� Tom Peters kritizoval d�raz velk�ch spole�nost� na copyright a kontrolu informac� ve sv�m bestselleru *Vl�da chaosu*: "V americk�m pr�myslu, jak ve slu�b�ch, tak ve v�rob�, je b�n� k�e�kov�n� informac�, zvl�t� politicky motivovan�mi strukturami chr�n�c�mi svoji moc, je� bude nesnesiteln�m b�emenem pro organizace z�t�ka."

Dorothy Denningov� naru�ila soci�ln� izolaci digit�ln�ho undergroundu. Z��astnila se Neidorfova procesu, p�ipravena sv�d�it jako expert obhajoby. Byla �edou eminenc� za organizac� dvou z nejd�le�it�j��ch celost�tn�ch setk�n� ochr�nc� po��ta�ov�ch ob�ansk�ch pr�v. Dorothy Denningov� nen� fanatikem jak�koli cesty, a snad pr�v� proto dok�zala p�iv�st dispar�tn� prvky elektronick� komunity k p�ekvapiv�mu a plodn�mu setk�n�.

V sou�asnosti je Dorothy Denningov� vedouc� katedry po��ta�ov�ch v�d na Georgetownsk� univerzit� ve Washingtonu.

V komunit� ochr�nc� ob�ansk�ch pr�v bylo mnoho v�razn�ch osobnost�. Jej� nejvlivn�j�� postavou byl v�ak bezesporu Mitchell D. Kapor. Jin� lid� mohli m�t form�ln� tituly, vl�dn� pozice, v�ce zku�enost� se zlo�inem, nebo se z�konem, nebo s hlubinami po��ta�ov� bezpe�nosti �i �stavn� teorie. Ale v roce 1991 Kapor p�es�hl v�echny takov� �zk� role. Z Kapora se stal "Mitch."

Mitch se stal vrchn�m ad-hokratem ochr�nc� ob�ansk�ch pr�v. Povstal prvn�, mluvil hlasit�, p��mo, se z�palem a hn�viv� a vsadil svou vlastn� reputaci a vlastn� naprosto nezanedbateln� kapit�l. V polovin� roku 1991 byl Kapor nejslavn�j��m advok�tem sv� kauzy, *osobn�* zn�m�m prakticky ka�d�mu �lov�ku v Americe s n�jak�m p��m�m vlivem na ot�zku ob�ansk�ch pr�v v cyberspace. Mitch budoval mosty, p�ekon�val propasti, m�nil paradigmata, vym��lel metafory, telefonoval a rozd�val vizitky s tak dramatick�m efektem, �e pro ka�d�ho, kdo cht�l v "hackersk� ot�zce" n�co podniknout, bylo nemo�n� nep�em��let, co si o tom Mitch bude myslet, co �ekne a co porad� sv�m p��tel�m.

EFF "zes��ovala" nov� status quo. To tak� bylo od po��tku jej� promy�lenou strategi�. Barlow i Kapor nesn�eli byrokracie a v�dom� se rozhodli pracovat t�m�� v�hradn� s elektronickou pavu�inou osobn�ch kontakt�.

Po roce �innosti EFF m�li Barlow a Kapor p�i pohledu zp�t v�echny d�vody ke spokojenosti. EFF zalo�ila sv�j vlastn� internetovsk� node, eff.org, s dob�e z�soben�m archivem dokument� o elektronick�ch ob�ansk�ch pr�vech, ot�zk�ch soukrom� a akademick� svobod�. EFF tak� publikovala ti�t�n� �tvrtletn�k *EFFector* a elektronick� *EFFector Online* s v�ce ne� 1200 odb�rateli. I na WELLu se EFF rozv�jela.

EFF m�la s�dlo v Cambridgi v Massachusetts a st�l� zam�stnance. M�la ��dn� �leny a ve�ejnou podporu. M�la tak� podporu asi t�iceti advok�t� specializovan�ch na ob�ansk� pr�va, p�ipraven�ch a ochotn�ch k neplacen� pr�ci na obran� �stavy v cyberspace.

Ve Washingtonu a v Massachusetts EFF �sp�n� lobbovala za zm�nu st�tn�ch a feder�ln�ch z�kon� o po��ta�ov�ch s�t�ch. Zvlṻ Kapor se stal ��dan�m odborn�m sv�dkem a �lenem V�boru pro po��ta�ov� v�dy a telekomunikace N�rodn� akademie pro v�du a v�zkum.

EFF sponzorovala akce jako "Po��ta�e, svoboda a soukrom�" a kulat� st�l organizovan� Computer Professionals for Social Responsibility. Uskute�nila publicistickou kampa�, kter�, slovy �asopisu *EFFector*, "zm�nila n�zor ve�ejnosti na po��ta�ov� s�t� a zvr�tila vlnu 'hackersk� hysterie', je� se za�ala spole�nosti zmoc�ovat."

Pomohla zabr�nit odsouzen� Craiga Neidorfa.

A, nakonec, ale rozhodn� nikoli v posledn� �ad�, podala Nadace elektronick�ho pohrani�� feder�ln� �alobu jm�nem Steva Jacksona, spole�nosti Steve Jackson Games a t�� u�ivatel� boardu Illuminati. Ob�alovan� byli, a jsou, Tajn� slu�ba USA, William Cook, Tim Foley, Barbara Goldenov� a Henry Kluepfel.

P��pad, je� je v �ase vzniku t�to knihy ve stadiu p�edb�n�ch procedur p�ed feder�ln�m soudem v Austinu, je civiln� �alobou o n�hradu �kody za �dajn� poru�en� prvn�ho a �tvrt�ho dodatku �stavy Spojen�ch st�t� americk�ch, stejn� jako Z�kona o soukrom� a Z�kona o soukrom� v elektronick� komunikaci.

EFF prok�zala, �e m� seri�znost. Prok�zala tak�, �e m� zuby.

Na podzim roku 1991 jsem se vydal do Massachusetts k osobn�mu rozhovoru s Mitchem Kaporem. Bylo to m� posledn� interview pro tuto knihu. [...]

Kapor m� srde�n� v�t� ve sv� kancel��i. Je mu n�co m�lo p�es �ty�icet, je �enat� a otcem dvou d�t�. M� kulatou tv��, vysok� �elo, rovn� nos a m�rn� rozcuchanou h��vu �ern�ch vlas� post��kan�ch �ed�. Jeho velk� hn�d� o�i jsou posazen� daleko od sebe, zamy�len�, skoro by se dalo ��ci odu�evn�l�. Pohrd� kravatami a obvykle nos� pestrobarevn� ko�ile s tropick�mi motivy, ani ne tak k�iklav� jako sp�� vesel� a jen tro�ku nezvykl�.

Mitch Kapor vyza�uje jen slab� odlesk hackersk�ho ohn�. Mo�n� nem� ono jezdeck�, �ern� ko�en�, kytarov� charisma sv�ho wyomingsk�ho kolegy Barlowa, ale p�esto je v n�m cosi, co nut� �lov�ka k zamy�len�. M� vzhled velkom�stsk�ho �vih�ka v anglick�m klobouku - zasn�n�ho, Longfellowa cituj�c�ho hr��e pokeru, kter� prost� *zn�* p�esnou matematickou �anci sv� v�hry. I mezi sv�mi kolegy z po��ta�ov� bran�e, kte�� jsou st�� pov�stn� pomal�m my�len�m, p�sob� Kapor siln�m dojmem inteligentn�ho mu�e. Mluv� rychle, s d�razn�mi gesty a jeho bostonsk� p��zvuk je ob�as vyst��d�n ostr�mi nosov�mi zvuky jeho ml�d� na newyorsk�m Long Islandu.

Kapor, jeho� Kaporova rodinn� nadace uskute��uje mnoho z jeho filantropick� pr�ce, v�znamn� podporuje Bostonsk� po��ta�ov� muzeum. Kapor�v z�jem o historii jeho pr�myslu mu p�inesl n�kolik pozoruhodn�ch kuriozit, nap��klad "byte" p�ed dve�mi jeho kancel��e. Tento "byte" - osm digit�ln�ch bit� - byl zachr�n�n z trosek elektronkov�ho po��ta�e pretranzistorov�ho v�ku. Je to bronzov� krabice asi velikosti mal� mikrovlnn� trouby; m� osm zd��ek s ru�n� p�jen�mi obvody, v nich� jsou elektronky velikosti palce. Kdyby v�m spadl ze stolu na nohu, snadno by v�s mohl zmrza�it, ale ve �ty�ic�t�ch letech to byl vrchol po��ta�ov� techniky. (Pro uchov�n� prvn� ��sti t�to knihy by bylo t�eba p�esn� 157 184 t�chto prav�k�ch konstrukc�.)

Je zde i sv�jej�c� se pestrobarevn� �upinat� drak, vytvo�en� n�jak�m osv�cen�m techno-punkov�m um�lcem jen z tranzistor�, kondenz�tor� a dr�t� s barevnou plastikovou izolac�.

V kancel��i Kapor ��d� o okam�ik strpen�, ch�pe se my�i a chvilku se v�nuje dom�c�m pracem na sv�m osobn�m Macintoshi IIfx. Kdyby byla jeho p�erostl� obrazovka otev�en�m oknem, jen trochu pru�n� �lov�k by j� dok�zal prol�zt. U Kaporova lokte je hrnek na k�vu, suven�r z jeho ned�vn� cesty do v�chodn� Evropy, na n�m� je reprodukov�na �ernob�l� fotografie s popiskem TURN� KAPITALISTICK�CH TROUB�. To je Kapor, Barlow a dva jejich zn�m� kaliforn�t� specialist� na zakl�d�n� nov�ch podnik�, �ty�i rozcuchan�, �kleb�c� se �vih�ci z pov�le�n� generace v ko�en�ch sak�ch, kovbojsk�ch bot�ch a d��n�ch, s batohy, na p�ist�vac� dr�ze n�jak�ho leti�t� za b�valou �eleznou oponou. Tv��� se, jako kdyby se v �ivot� tak dob�e nebavili.

Kapor m� nostalgickou n�ladu. Chvilku se bav�me o jeho ml�d� - o "matematick�m knihomolstv�" na st�edn� �kole, o sobot�ch na kursech pro pokro�il� studenty po��dan�ch Kolumbijskou univerzitou, kde poprv� zkou�el programovat. IBM 1620, v roce 1965 a 66. "Hrozn� m� to zaujalo," ��k� Kapor. "A pak jsem �el na vysokou a zl�kaly m� drogy, sex a rokenrol, jako tehdy ka�d�ho, kdo nem�l v hlav� �pln� pr�zdno!" Po �kole se n�kolik let v�noval progresivn�mu rocku jako discjockey v Hartfordu v Connecticutu.

Pt�m se, jestli mu n�kdy nechyb� jeho rokenrolov� dny - jestli si n�kdy nep��l vr�tit se do r�dia.

Rozhodn� vrt� hlavou. "P�estal jsem uva�ovat o tom, �e bych byl znova DJ, den po Altamontu."

V roce 1974 se Kapor p�est�hoval do Bostonu a za�al pracovat jako program�tor na s�lov�ch po��ta��ch v COBOLu. V�bec ho to nebavilo. Dal v�pov�� a stal se u�itelem transcedent�ln� meditace. (Kapor�v dlouholet� z�jem o v�chodn� mystiku dal sv�tu zna�ku "Lotus" ("Lotos")).

V roce 1976 odjel Kapor do �v�carska, kde si sdru�en� Transcedent�ln� meditace pronajalo obrovsk� viktori�nsk� hotel v St-Moritz. Byla to v�hradn� mu�sk� skupina - sto dvacet lid� - rozhodnut� dos�hnout osv�cen� nebo krachu. Kapor se sna�il o transcedenci ze v�ech sv�ch sil. "Fanati�nost v organizaci" ho za��nala odpuzovat. "U�ili lidi levitovat," ��k�, d�vaje se na podlahu. O okt�vu hlub��m hlasem rozhodn� dod�v�: "*A nelevituj�*."

Kapor si vybral krach. Vr�til se do Ameriky a z�skal diplom v psychologick�m poradenstv�. Chvilku pracoval v nemocnici, ale ani tam nedok�zal vydr�et. "Pov�dalo se o mn�," ��k�, "�e jsem hrozn� chytr� kluk s ohromn�mi mo�nostmi, kter� se nem��e naj�t. Skoro t�icet. Tak n�jak ztracen�."

Kapor byl nezam�stnan�, kdy� si koupil sv�j prvn� osobn� po��ta� - Apple II. Prodal stereo, aby na n�j m�l, a jel ho koupit do st�tu New Hampshire, aby nemusel platit da�.

"Den potom, co jsem si ho koupil," ��k� mi Kapor, "jsem post�val v jednom po��ta�ov�m obchod� a vid�l n�jak�ho �lov�ka, asi �ty�ic�tn�ka, dob�e oble�en�ho, a odposlechnul jsem jeho rozhovor s prodava�em. O po��ta��ch nev�d�l v�bec nic. J� dok�zal programovat v BASICu. Nau�il jsem se to. Tak jsem �el k n�mu a prost� ho p�esv�d�il, aby m� p�ijal jako konzultanta." Okam�ik ml��. "Nev�m, kde jsem k tomu sebral odvahu. Bylo to nenorm�ln�. Prost� jsem �ekl 'Mysl�m, �e v�m mohu pomoci. Poslouchal jsem v�s, pot�ebujete to a to a j� to pro v�s mohu ud�lat.' A on m� p�ijal! To byl m�j prvn� klient. Stal jsem se po��ta�ov�m konzultantem den potom, co jsem si koupil Apple II."

Kapor na�el svou �ivotn� dr�hu. Z�skal pro svou konzultantskou �ivnost dal�� klienty a zalo�il organizaci u�ivatel� po��ta�� Apple.

Kapor�v p��tel Erik Rosenfeld, student posledn�ho ro�n�ku MITu, m�l probl�m. D�lal diplomovou pr�ci o jist� komplikovan� metod� finan�n� statistiky, ale nedok�zal se dostat k vyt��en�m s�lov�m po��ta��m MITu. (Zde je mo�no poznamenat, �e kdyby se pan Rosenfeld zachoval nepo�estn� a do po��ta�� MITu se vloupal, Kapor v�bec nemusel vyvinout Lotus 1-2-3 a v�voj obchodu s osobn�mi po��ta�i se mohl zpozdit o cel� l�ta!) Ale Erik Rosenfeld m�l Apple II a napadlo ho, �e probl�m by se dal �e�it v men��m m���tku. Kapor mu napsal, jako p��telskou slu�bu, program, kter� to zvl�dl.

Pak ty dva z �ista jasna napadlo, �e onen program by se dal *prodat*. Distribuovali ho sami, v plastick�ch obalech, kus asi za sto dolar�, na objedn�vku po�tou. "Gar�ov� obchod bezv�znamn�ho konzultanta," ��k� Kapor hrd�. "V�n� jsem za��nal takhle."

Rosenfeld, je� se pozd�ji stal velmi v�znamn�m mu�em na Wall Street, p�esv�d�il Kapora, aby se zapsal na studium ekonomie na MITu a zkusil z�skat MBA. Kapor tam vydr�el sedm m�s�c�, ale titulu nedos�hl. Nau�il se ledacos u�ite�n�ho - hlavn� pravidla ��etnictv� - a, podle sv�ch vlastn�ch slov, "mluvit jako ekonom". Pak toho nechal a p�est�hoval se do Silicon Valley.

V�voj��i programu VisiCalc, prvn�ho finan�n�ho programu pro Apple, projevili o Mitche Kapora z�jem. Kapor pro n� �est m�s�c� piln� pracoval, nasytil se Kalifornie a vr�til se do Bostonu, kde m�li lep�� knihkupectv�. V�voj��i VisiCalcu ud�lali kritickou chybu, kdy� se spojili s "profesion�ln�m managementem". "To jim p�ist�ihlo k��dla," ��k� Kapor.

"Jo, o VisiCalcu nen� posledn� dobou moc sly�et," uva�uji.

Kapor vypad� p�ekvapen�. "No, Lotus... my jsme je koupili."

"Vy jste je *koupili*?"

"Jo."

"Jako Bell koupil Western Union?"

Kapor se zak�en�. "Jo, jo. To je p�esn� ono!"

Mitch Kapor nebyl svrchovan�m p�nem po��ta�ov�ho pr�myslu ani sv�ho osudu. Nejlukrativn�j��m softwarem na po��tku 80. let byly *po��ta�ov� hry* - zd�lo se, �e Atari dobude domov ka�d�ho kluka v Americe. Kapor se dal na finan�n� programy prost� proto, �e pro po��ta�ov� hry mu chyb�l cit. Ale byl v�jime�n� rychl�, otev�en� nov�m my�lenk�m a d�v��oval sv�m instinkt�m. A jeho instinkty se osv�d�ily. Vybral si dobr� spolupracovn�ky - talentovan�ho program�tora Jonathana Sachse (spoluautora Lotusu 1-2-3), finan�n�ho kouzeln�ka Erika Rosenfelda, ost��len�ho wallstreetsk�ho analytika a specialistu na zakl�d�n� nov�ch podnik� Bena Rosena. Kapor se stal zakladatelem a �editelem spole�nosti Lotus, jednoho z nejslavn�j��ch a nej�sp�n�j��ch podnik� druh� poloviny dvac�t�ho stolet�.

Nyn� je neoby�ejn� bohat�m mu�em. Pt�m se ho, zda v�, kolik pen�z ve skute�nosti m�.

"Ano," ��k�. "P�esn� na procento nebo dv�."

Kolik tedy?

Pot��s� hlavou. "Hodn�. Hodn�. To nen� nic, o �em bych mluvil. Pen�ze a postaven� jsou v�ci, kter� maj� p��li� velk� vliv."

Nenal�h�m. Je to od v�ci. Nezdvo�ile by se dalo p�edpokl�dat, �e Kapor m� p�inejmen��m �ty�icet milion� - to vyd�lal ten rok, kdy opustil Lotus. Lid�, kte�� by to m�li v�d�t, tvrd�, �e Kapor m� asi sto pades�t milion�, v z�vislosti na b�n� cen� jeho akci�. Kdyby se Kapor dr�el Lotusu, jako se jeho kolega, p��tel a rival Bill Gates dr�el sv� spole�nosti Microsoft, m�l by asi stejn� jm�n�, jak� m� Gates - okolo t�� miliard, plus m�nus p�r set milion�. Mitch Kapor m� tolik pen�z, kolik chce. Pen�ze pro n�j ztratily v�echno kouzlo, kter� kdy mohly m�t - a nejsp�� ho ostatn� nikdy moc nem�ly. Kdy� se spole�nost Lotus stala p��li� se�n�rovanou, p��li� byrokratickou, p��li� vzd�lenou od toho, co ho t��, Kapor ji opustil. Prost� s n� p�eru�il ve�ker� styky. Ka�d� nad t�m �asl - krom� t�ch, kte�� ho dob�e znali.

Kapor nemusel p�et�ovat sv� finan�n� zdroje, aby mohl transformovat politiku v cyberspace. Prvn� ro�n� rozpo�et EFF byl kolem �tvrt milionu dolar�. Kapor ji plat� ze sv�ho kapesn�ho.

Kapor mi zd�raz�uje, �e on s�m se nec�t� b�t ochr�ncem ob�ansk�ch pr�v v prav�m smyslu slova. Posledn� dobou tr�vil s opravdov�mi ochr�nci ob�ansk�ch pr�v mnoho �asu a jejich 'political correctness' ho dr�d�. Zd� se mu, �e v�nuj� ne�m�rn� velkou energii pr�vn�mu hnidopi�stv� a na vlastn� uplat�ov�n� ob�ansk�ch pr�v v re�ln�m sv�t� jim u� nezb�v�.

Kapor je mana�er. Jako v�ichni hacke�i d�v� p�ednost p��m�mu, osobn�mu a bezprost�edn�mu p��stupu. "Je velk� v�c, �e EFF m� node na Internetu. Jsme vydavatel�. Distribuujeme informace." Mezi informacemi dostupn�mi na eff.org jsou i star� ��sla *Phracku*. V EFF se o tom rozvinula vnit�n� debata, nicm�n� nakonec se rozhodli, �e je zve�ejn�. Mohou zp��stup�ovat i dal�� undergroundov� publikace, ale, jak ��k�, "v ka�d�m p��pad� budeme m�t Donna Parkera a cokoli, co chce ���it Gail Thackerayov�. D�me to do ve�ejn� knihovny, ta m� nejr�zn�j�� vyu�it�. Vyv�j� se tak, aby umo�nila lidem vytvo�it si sv�j vlastn� n�zor." Za�kleb� se. "V�echny redak�n� �l�nky se pokus�me ozna�it."

Kapor je odhodl�n ve ve�ejn�m z�jmu p�ekonat technickou slo�itost Internetu. "Probl�m je, �e kdy� m�te dneska node na S�ti, mus�te k n�mu p�iv�zat technick�ho specialistu. My m�me na krocen� t� potvory Chrise Davise. Sami bysme to nikdy nezvl�dli!"

Odml�� se. "Tak�e jeden sm�r, ve kter�m se technologie mus� vyv�jet, jsou mnohem standardizovan�j�� stavebn� prvky, kter� budou vyhovovat i netechnik�m. Je to ten sam� posun jako od minipo��ta�� k osobn�m po��ta��m. P�edstavuju si budoucnost, kdy ka�d� �lov�k m��e m�t node na S�ti. Ka�d� �lov�k m��e b�t vydavatel. To je lep�� ne� m�dia, kter� m�me te�. A je to mo�n�. Pracujeme na tom."

Kapor je nyn� ve sv�m �ivlu, mluv� plynn� a sv� t�ma dokonale ovl�d�. "Kdy� �eknete hardwarov�mu hackerovi na Internetu, �e ka�d� by m�l m�t na S�ti sv�j vlastn� node," pokra�uje, "�pln� automaticky v�m odpov�, �e 'IP nen� roz�i�iteln�'!" (IP je "interface protocol" neboli form�t komunikace Internetu. Jeho sou�asn� podoba nem� schopnost nekone�n�ho r�stu; po�et mo�n�ch adres je omezen� a nelze ho zv�t�it.) "Odpov��," tvrd� Kapor, "je *zdokonalte protokol*! Dejte dohromady chytr� lidi a vymyslete �e�en�. P�idat ID? P�idat nov� protokol? Ne��kejte jen, �e 'to nejde'."

D�vat dohromady chytr� lidi a vym��let �e�en� je �innost, ve kter� Kapor jasn� vynik�. Oponuji mu, �e lid� na Internetu jsou dost py�n� na sv�j elitn� technick� status a pro demokratizaci S�t� se zjevn� nehodlaj� p�etrhnout.

Kapor souhlas� a projevuje opovr�en�. "��k�m jim, �e je to snobstv� purit�n� na *Mayflower*, d�vaj�c�ch se svrchu na lidi, kte�� p�ijeli do Ameriky *a� druhou lod�*! Jen proto, �e se tam dostali rok, nebo p�t let, nebo deset let p�ed ostatn�mi, nejsou majiteli cyberspace! Jak�m pr�vem?"

Podot�k�m, �e i spoja�i maj� elektronickou s�� a sv� specializovan� v�domosti si ��rliv� st�e��.

Kapor op���, �e telefony a Internet jsou �pln� jin� sv�ty. "Internet je otev�en� syst�m, v�echno je publikov�no, o v�em se diskutuje, v podstat� s ka�d�m, kdo se chce p�idat. Z v�t�� ��sti je tenhle syst�m tak exkluz�vn� a elit��sk� jen proto, �e je tak t�ce zvl�dnuteln�. Ud�lejme ho p��stupn�j��."

Na druh� stran�, uzn�v� a rychle m�n� d�raz, i ti takzvan� elit��i maj� kus pravdy. "Ne� p�ijdou nov� lid�, za�nou p�edkl�dat n�vrhy a kritizovat S�� jako '�pln� zpackanou'... M�li by investovat n�jak� �as do pochopen� jej� kultury, pod�vat se na ni zevnit�. M� svou historii, kter� by se nem�la ignorovat. V tomhle jsem konzervativec."

Internet je Kaporov�m paradigmatem pro budoucnost telekomunikac�. Je decentralizovan�, ne��zen�, t�m�� anarchistick�. Nejsou v n�m ��dn� ��fov�, ��dn� hierarchick� struktura, ��dn� tajn� data. M�-li ka�d� node obecn� standardn� rozhran�, je centr�ln� autorita s�t� prost� nadbyte�n�.

Znamen� to snad, pt�m se, �e AT&T jako instituce je odsouzena k z�niku?

Takov� vyhl�dka Kapora nijak nezar��. "Maj� velkou v�hodu, v sou�asn� dob�, �e jim pat�� v�echny dr�ty. Ale prob�haj� dv� zm�ny. Ka�d�, kdo m� p��le�itost, pokl�d� vlastn� kabely. �eleznice, t�eba Southern Pacific, a podobn� - existuje spousta 'temn�ho vl�kna'." ("Temn� vl�kno" je optick� kabel, jeho� ohromn� kapacita natolik p�evy�uje sou�asn� po�adavky, �e v�t�ina vl�ken dosud v�bec nep�en�� sign�ly - jsou "temn�", �ekaj� na pou�it� v budoucnosti.)

"A druh� zm�na je, �e m�stn� p�enosy za��naj� b�t bezdr�tov�. Ka�d� od Bellcore p�es majitele kabelov�ch televiz� po AT&T chce poskytovat to, �emu ��kaj� 'osobn� komunika�n� syst�my'. V m�stn�ch hovorech m��e b�t konkurence - spousta lid�, v r�zn�ch lokalit�ch, stav� ant�ny. A dal�� lidi pokl�daj� temn� vl�kno. Tak�e co bude s telefonn�mi spole�nostmi? Jsou pod obrovsk�m tlakem, z obou stran.

��m v�c se na to kouk�m, t�m v�c v���m, �e v postindustri�ln�m, digit�ln�m sv�t� je princip regulovan�ch monopol� �patn�. A� to pro lidi bude minulost, �eknou, �e v 19. a 20. stolet� byla my�lenka komun�ln�ch s�t� rozumn�m kompromisem. V zemi musely b�t jen jedny dr�ty. Jin� mo�nosti byly ekonomicky neefektivn�. A to znamenalo, �e je bude ��dit jedna organizace. Ale te�, kdy� jsou ��sti s�t� bezdr�tov�, budou spojen� realizov�na p�es obecn� rozhran�, ne p�es dr�ty. Chci ��ct, �e *na nejni��� �rovni* budou dr�ty - ale dr�ty jsou prost� surovina. Jako optick� vl�kno, jako frekvence r�dia. U� *nen� t�eba* komun�ln� s��."

Vodovod? Rozvod plynu?

Ty jsou samoz�ejm� po��d nezbytn�, souhlas�. "Ale kdy� h�bete s informac�, ne s hmotn�mi l�tkami, m��ete se ��dit jin�mi pravidly. Te� je pr�v� formulujeme! Doufejme, �e je mo�n� vytvo�it mnohem decentralizovan�j�� syst�m a trh s v�t�� konkurenc�.

�kolem vl�dy bude zajistit, aby nikdo nepodv�d�l. Vyty�it p��slove�nou 'hrac� plochu'. Politiku, kter� zabr�n� monopolizaci. V�sledkem by m�ly b�t lep�� slu�by, ni��� ceny, v�t�� v�b�r a rozvoj samospr�vy." Usm�v� se. "Jsem velk�m p��znivcem samospr�vy."

Kapor m� vizi. Je to velmi neot�el� vize a on i jeho kolegov� ji propracov�vaj� detailn� a s velkou energi�. J�, jako temn�, cynick� a morbidn� cyberpunker, uva�uji i o pochmurn�j��ch implikac�ch "decentralizovan�ch, nehierarchick�ch a samospr�v- n�ch" s�t�.

Poznamen�v�m, �e n�kte�� teoretikov� soud�, �e elektronick� komunikace - faxy, telefony, mal� kop�rky - hr�la d�le�itou �lohu v nahlod�v�n� moci centralizovan�ho komunismu a byla jednou z p���in kolapsu Var�avsk� smlouvy.

Socialismus je dokonale zdiskreditov�n, ��k� Kapor, kter� se pr�v� vr�til z V�chodn� Evropy. P�edstava, �e to ud�laly faxy, samy o sob�, to je prost� p��n� otcem my�lenky.

Napadlo ho, �e elektronick� s�t� mohou roze�rat pr�myslovou a politickou infrastrukturu Ameriky do t� m�ry, �e se stane neovladatelnou a nefunk�n� - a star� po��dky se prost� zhrout�, jako ve V�chodn� Evrop�?

"Ne," ��k� Kapor p�esv�d�en�. "Podle m�ho je to extr�mn� nepravd�podobn�. Taky proto, �e p�ed deseti patn�cti lety jsem choval podobn� nad�je o osobn�ch po��ta��ch - a velice jsem se zklamal." Za�kleb� se, pak se jeho o�i z���. "*Nem�m r�d* technoutopie. Kdykoli n�jakou vid�m, ute�u, nebo ji zkus�m zlikvidovat."

Doch�z� mi, �e Mitch Kapor se nepokou�� zm�nit sv�t v z�jmu demokracie. Rozhodn� se ho nepokou�� zm�nit v z�jmu anarchist� a sn�lk�, a ze v�eho nejm�n� v z�jmu lid� pronikaj�c�ch do po��ta�� a elektronick�ch �idi��. O co se opravdu sna�� je zm�nit sv�t v z�jmu budouc�ch Mitch� Kapor�. Sv�t decentralizovan�ch, snadno z�skateln�ch nod� s okam�it�m a glob�ln�m rozsahem pro ty nejlep�� a nejchyt�ej�� by byl dokonal�m prost�ed�m pro "gar�ov�" kapitalisty s minim�ln�m rozpo�tem, pro podnikatele, jak�m byl ve sv�ch za��tc�ch i Mitch Kapor.

Kapor je velice inteligentn� mu�. M� vz�cnou kombinaci vizion��sk�ho z�palu se smyslem pro realitu. �lenov� Rady Nadace elektronick�ho pohrani�� - John Barlow, Jerry Berman z American Civil Liberties Union, Stewart Brand, John Gilmore, Steve Wozniak a Esther Dysonov�, prvn� d�ma americk�ho po��ta�ov�ho pr�myslu - sd�lej� jeho schopnosti, jeho vizi a jeho talent pro vytv��en� organiza�n�ch struktur v elektronick�ch s�t�ch. Jsou to d�ti 60. let, zocelen� tehdej��mi konflikty a odm�n�n� bohatstv�m a vlivem. Jedni z nejlep��ch a nejchyt�ej��ch p�edstavitel� elektronick� komunity. Ale dok�� se prosadit ve skute�n�m sv�t�? Nebo jenom sn�? Je jich tak m�lo. A tak mnoho stoj� proti nim. [...]

"Po��ta�e, svoboda a soukrom�." �ty�i stovky lid� ze v�ech p�edstaviteln�ch slo�ek americk� elektronick� komunity. Jako autor sci-fi jsem se sv�ho �asu z��astnil n�kolika *dost* podivn�ch sraz�, ale p�ed t�mhle prost� blednou. I samotn� "Cyberthon", organizovan� Point Foundation a naz�van� "Woodstockem cyberspace", kde se sanfrancisk� psychedelie st�etla se vznikaj�c�m sv�tem virtu�ln� reality, p�ipom�n� ve srovn�n� s touto ohromuj�c� akc� sch�zi sokolsk�ho spolku.

"Elektronick� komunita" dos�hla zenitu. Byli p��tomni prakticky v�ichni hrdinov� t�to knihy. Ochr�nci ob�ansk�ch pr�v. Po��ta�ov� policajti. Digit�ln� underground. Dokonce i p�r nen�padn�ch zam�stnanc� telecomu. Jsou rozd�v�ny barevn� n�lepky na jmenovky. Svoboda slova. Z�kon. Po��ta�ov� bezpe�nost. Soukrom�. �urnalist�. Pr�vn�ci. Lekto�i. Knihovn�ci. Program�to�i. Stylov� �ern� n�lepky pro hackery a telefandy. T�m�� ka�d� ��astn�k nos� osm nebo dev�t n�lepek, specializuje se na �est nebo sedm odbornost�.

Je to komunita. Mo�n� trochu jako Libanon, ale stejn� - digit�ln� spole�enstv�. Lid�, kte�� spolu cel� rok vedli tiskov� polemiky a chovali nejtemn�j�� podez�en� o motivech a etice sv�ch protivn�k�, sed� nyn� u jednoho stolu. Bylo mnoho d�vod� k p�edpov�di, �e se konference "Po��ta�e, svoboda a soukrom�" zvrhne v o�klivou konfrontaci, ale navzdory tomu na n� vl�dla p�ekvapiv� srde�n� atmosf�ra, jen s mal�mi erupcemi kryptick�ch nesmysl� z extremistick�ho okraje komunity. Konference p�ipom�nala svatebn� ob�ad, v n�m� mlad� p�r, hysterick� novoman�elka a �arlat�nsk� novoman�el, vstupuj� do svazku jasn� odsouzen�ho ke katastrof�.

Ob�ma rodin�m - a ostatn� i soused�m a n�hodn�m host�m - je jasn�, �e tento vztah nem��e vydr�et, ale novoman�el� se jednou maj� r�di a nehodlaj� vy�k�vat. Prost� si nemohou pomoci. Bude l�tat n�dob�, �ev z jejich spole�n� dom�cnosti bude budit cel� blok, rozvod se vzn�� nad hlavou jako sup nad Kalahari, ale te� maj� svatbu a budou m�t d�ti. Trag�die kon�� smrt�, komedie svatbou. Z�tah na hackery kon�� svatbou. I d�ti budou.

Pr�b�h konference je od po��tku netypick�. Mezi p��tomn�mi je i John Perry Barlow, ran�er cyberspace. Jeho barevn� fotografie v magaz�nu *New York Times*, na kter� stoj� v chmurn� krajin� zasn�en�ho Wyomingu, v dlouh�m �ern�m kab�t�, tmav�m klobouku, s Macintoshem SE30 postaven�m na ohrad� a hrozivou hrani���skou pu�kou p�es rameno, je t�m nejp�sobiv�j��m fotografick�m obrazem Z�tahu na hackery. Je �estn�m hostem konference - spolu s Gail Thackerayovou z FCIC! Co proboha �ekaj�, �e tihle host� spole�n� p�edvedou? Val��k?

Barlow se uj�m� slova jako prvn�. Kupodivu chrapt� - dlouh� ���ra projev� ho vy�erpala. Jeho �e� je kr�tk�. Mluv� srde�n�, vyz�v� k usm��en� a m� bou�liv� aplaus.

Pak vystupuje na p�dium Gail Thackerayov�. Je viditeln� nerv�zn�. Posledn� dobou str�vila hodn� �asu na WELLu. �etla Barlowovy zpr�vy. N�sledovat Barlowa je v�zva. Na po�est slavn�ho texta�e Grateful Dead, oznamuje vysok�m napjat�m hlasem, p�e�te - *b�se�*. B�se�, kterou sama slo�ila.

Je to hrozn� b�se�, r�mova�ka v nejhor�� anglosask� tradici, nicm�n� opravdov� b�se�. Jmenuje se *Balada elektronick�ho pohrani��* a je o Z�tahu na hackery a fantastick� nepravd�podobnosti konference "Po��ta�e, svoboda a soukrom�". Je pln� vtip� pro zasv�cen�. Asi dva tucty policajt� v obecenstvu, sed�c� pohromad� v nerv�zn�m hlou�ku, doslova ��l�. Gailina b�se� je ta nejsrandovn�j�� v�c, jakou kdy sly�eli. Hacke�i a aktivist�, kte�� si Thackerayovou p�edstavovali zhruba jako Ilsu-vl�ici z SS, z�raj� s �sty doko��n. Ani v nejdivo�ej��m v�trysku jejich fantazie je nenapadlo, �e je schopna ud�lat n�co tak spont�nn�ho. Viditeln� "restartuj�" sv� mysli. Proboha! Ta �ensk� je hackersk� origin�l! *Je zrovna jako my!* To �pln� m�n� situaci!

Al Bayse, po��ta�ov� technik FBI, se jako jedin� policajt z��astnil kulat�ho stolu Computer Professionals for Social Responsibility, kam ho p�es jeho protesty zat�hla Dorothy Denningov�. Tam byl ostra�it� a m�lomluvn�; "lev p�edhozen� k�es�an�m".

Na konferenci "Po��ta�e, svoboda a soukrom�", se skupinou koleg� v z�dech, je Bayse n�hle �e�n�k, dokonce bavi�. Popisuje "NCIC 2000", gigantick� digit�ln� katalog kriminalistick�ch z�znam� zalo�en� FBI, t�nem George Orwella zk���en�ho s Georgem Gobelem. Nen�padn� ud�l� matematick� vtip o statistick� anal�ze. Aspo� t�etina poslucha�� se rozchecht�.

"P�i m�m posledn�m projevu se tomu nesm�li," poznamen�v� Bayse. Tehdy mluvil k policajt�m - *norm�ln�m* policajt�m, ne od po��ta��. D� se p�edpokl�dat, �e to bylo platn� a u�ite�n� setk�n�, ale nic jako *tohle*. *Nikdy* nebylo nic jako tohle. Bez jak�hokoli ponouk�n�, bez p��pravy, za��naj� lid� v obecenstvu kl�st ot�zky. Vlasatci, pochybn� zjevy, matematikov�. Bayse, odpov�daj�c� zdvo�ile, ochotn� a podrobn�, jako by se vzn�el. S�lem se ���� atmosf�ra sure�lna. Advok�tka za mnou se pot� a kolem jej�ch pa�� se ���� hork� z�van p�ekvapiv� siln�ho pi�mov�ho parf�mu.

Lid� se bav� jako o pouti. Jsou zaujati a� k fascinaci, maj� roz���en� a tmav� z��telnice, jako by byli eroticky vzru�en�. V s�lech, kolem baru, na schodi�t�ch se formuj� nepravd�podobn� krou�ky: policajti s hackery, aktivist� s FBI, Tajn� slu�ba USA s telefandy.

Gail Thackerayov� vypad� skv�le v b�l�m vln�n�m svetru s mal�m logem Tajn� slu�by USA. "Potkala jsem u telefon� Phiber Optika - kdy� vid�l m�j svetr, zm�nil se v soln� sloup!" �kleb� se.

Phiber podrobn� rozeb�r� sv�j p��pad s policistou, kter� ho zat�kal, Donem Delaneym z newyorsk� policie. Po hodinov�m rozhovoru ti dva vypadaj�, �e se co nevid�t daj� do sborov�ho zp�vu. Phiber se kone�n� odhodl�v� k vysloven� sv� nejv�t�� st��nosti. Nejde ani tak o zat�en�. Ale to *obvin�n�*. Kraden� slu�eb z ��sel, na kter� se d� volat zadarmo. J� jsem *program�tor*, prohla�uje Phiber. Takov�hle uboh� obvin�n� mi zkaz� reputaci. Bylo by fajn b�t p�isti�en p�i n��em velk�m, jako pronik�n� do d�le�it�ho po��ta�e. Mo�n� n�jak� zlo�in, kter� byl sotva vymy�len. Ale mizern� kr�de� slu�eb. Fuj.

Delaney se tv��� l�tostiv�. M�l k dispozici bohat� v�b�r trestn�ch �in�, ze kter�ch mohl Phiber Optika ob�alovat. Stejn� se p�izn�. Je to poprv�, to se v�dycky p�izn�vaj�. Mohl ho obvinit celkem z �ehokoli, a v�sledek by byl nakonec stejn�. Vypad� to, �e Delaneyho opravdu mrz�, �e Phiberovi tuto nevinnou radost nedop��l. Te� u� je pozd�. Phiber u� se p�iznal. Lo�sk� sn�h. Co se d� d�lat?

Delaney rozum� hackersk� mentalit�. Na tiskov� konferenci, po��dan� pot�, co dopadl n�kolik nezletil�ch �len� Masters of Deception, se ho n�jak� report�r zeptal: "Nazval byste tyto lidi *g�nii*?" Delaneyho chladn� odpov�� byla dokonal�: "Ne, nazval bych je *obvin�n�mi*." Delaney chytne kluka, kter� z�sk�v� p��stupov� k�dy automatick�m vyt��en�m ��sel. �ekne tisku, �e modern� NYNEX um� tohle zjistit naprosto bez probl�m� a �e kluk mus� b�t *trouba*, kdy� d�l� n�co, na co se tak snadno p�ijde. Op�t do �ern�ho - hacker�m nevad�, kdy� maj� u ve�ejnosti pov�st �ingisch�na, ale jestli jim n�co ned�l� dob�e, tak jsou-li naz�v�ni *hlup�ky*.

P���t� u� to pro Phibera nebude takov� legrace. Po opakovan�m zlo�inu p�jde do v�zen�. Hacke�i p�ekra�uj� z�kon. Nejsou g�niov� a budou obvin�n�. A p�esto, uva�uje Delaney nad skleni�kou v hotelov�m baru, zjistil, �e se k nim nem��e chovat jako k oby�ejn�m zlo�inc�m. Delaney zn� zlo�ince. Ale tihle kluci jsou jin� - nemaj� zlo�ineckou viz�, ten prav� od�r, nejsou prost� tak *zl�*.

Delaney za�il dost. Byl ve Vietnamu. St��leli po n�m, a on st��lel do nich. Je z odd�len� vra�d v New Yorku. Vypad� jako chlap, kter� nejen vid�l spoustu �p�ny, ale �il a pracoval v ulic�ch, ve kter�ch se hromadila a kvasila po cel� l�ta. V�, jak to na sv�t� chod�.

Poslouch�, jak Steve Jackson vypr�v� sv�j p��b�h. Zasn�n� tv�rce her dostal �patn� list. Hr�l s n�m, jak nejl�pe dok�zal. Pod jeho viz�� introvertn�ho fanou�ka sci-fi je j�dro ze �eleza. Jeho p��tel� ��kaj�, �e Steve Jackson v��� na pravidla, na fair play. Nikdy se nezpronev��� sv�m princip�m, nikdy se nevzd�. "Steve", ��k� mu Delaney, "a� se proti tob� pustil kdokoli, troufli si dost. M� pravdu!" U�asl� Jackson se zaraz� a doslova zard� pot�en�m.

Neidorf b�hem posledn�ho roku po��dn� vyrostl. U�� se rychle, to mu nem��ete up��t. V obleku, kter� mu vybrala jeho maminka, m�dn� �editelka celost�tn� s�t� obchod� s od�vy, p�ed�� missoursk� student a po��ta�ov� fanou�ek svou eleganc� v�echny p��tomn� s v�jimkou t�ch nejmond�nn�j��ch advok�t� z v�chodn�ho pob�e��. �elezn� tlama v�zen� zaklapla bez n�ho a nyn� mu m�v� pr�vnick� �kola. Vypad� jako budouc� kongresman.

��dn� hacker, pan Neidorf. Informatika ho nezaj�m�. Pro� by m�la? Nechce ps�t a� do smrti programy v C, a krom� toho vid�l, kam sm��uje proud. Pro sv�t informatiky byl on a *Phrack* jen kuriozitou. Ale pro sv�t z�kona... Nau�il se, jak to na sv�t� chod�. Sv�j notebook s novinov�mi v�st�i�ky nos� v�ude s sebou.

Phiber Optik si d�l� z Neidorfa legraci a ��k� mu, �e je pr�rijn� krtek, kdy� v���, �e Acid Phreak jede acid a poslouch� acid rock. Houby! Acid nikdy nezkou�el acid. Acid poslouch� *acid house*. Je���ikriste. Ta p�edstava, zkou�et LSD. Na�i *rodi�e* zkou�eli LSD, ty komiku.

Thackerayov� n�hle obrac� celou svoji z��ivou pozornost na Craiga Neidorfa a zahajuje odhodlan� p�lhodinov� pokus *z�skat ho na svoji stranu*. Johanka z Arku po��ta�ov�ho zlo�inu *doporu�uje kari�ru Knight Lightningovi*! "Va�e zku�enosti by byly velmi u�ite�n� - opravdov� p��nos," ��k� se svou nezam�nitelnou srde�nost�. Neidorf je fascinov�n. Naslouch� s nel��en�m z�jmem. K�v� a ��k� ano, madam. Ano, Craigu, i ty m��e� zapomenout na pen�ze a vstoupit do z��iv�ho a p���ern� �patn� placen�ho sv�ta ELEKTRONICK� POLICIE! M��e� dost�vat sv� b�val� p��tele do v�zen� - aj...

Nem��ete v��n� bojovat p�es dr�t. Nem��ete zt��skat protivn�ka do bezv�dom� srolovan�mi novinov�mi v�st�i�ky. D��ve nebo pozd�ji mus� doj�t k osobn� konfrontaci. Nicm�n� u� samo uskute�n�n� tohoto shrom�d�n� z�sadn� zm�nilo celou situaci. John Quarterman, autor knihy *The Matrix*, vysv�tluje na sv� panelov� diskusi Internet. Je to nejv�t�� informa�n� s�� na sv�t�, p�ekotn� roste, ale jej� velikost se ned� zm��it, proto�e Internet nelze zastavit. Nelze ho zastavit, proto�e na cel�m sv�t� nen� nikdo, kdo by k tomu m�l opr�vn�n�. M�n� se, to ano, roste, prostupuje postindustri�ln�m, postmodern�m sv�tem a vyvol�v� k �ivotu nov� komunity, a to v�echno d�l� s�m od sebe.

Phiber je jedine�n�. Velmi fin de si�cle. Barlow ��k�, �e vypad� jako dandy z edwardi�nsk� Anglie, a m� pravdu. Vyholen� krk, vlasy po stran�ch lebky po rapersku sest��han�, rozcuchan� �ern� h��va nad nimi vypad� napom�dovan�, z�st�v� vzh�ru do �ty� r�no, vynech�v� v�echny p�edn�ky a pak se potlouk� kolem ve�ejn�ch telefonn�ch automat� se sv�m akustick�m propojova�em a drze PRONIK� DO SYST�M� ROVNOU UPROST�ED NEJDRSN�J��CH PO��TA�OV�CH POLICAJT� V AMERICE, nebo to aspo� *p�edst�r�*...

Nen� jako Frank Drake. Drake, kter� napsal Dorothy Denningov�, po��dal ji o interview pro sv�j lacin� cyberpunkov� fanzin a za�al se j� vypt�vat na jej� etiku. Vyt��ela se... Drake, vysok� jako stra��k, s blond ��rem, rozpadaj�c�mi se teniskami a �ernou ko�enou bundou s �erven�m n�pisem ILLUMINATI m� nezam�niteln� vzhled boh�msk�ho intelektu�la. Drake je ten typ, co �te anglick� �asopisy o pr�myslov�m designu a oce�uje Williama Gibsona za liter�rn� kvality jeho pr�zy. I kdyby a� do smrti nes�hl na telefon �i kl�vesnici, po��d by mu z�stal jeho krou�ek v nose, za�edl� fanziny z fotokop�rky a p�sky s industri�ln� hudbou. Radik�ln� punker s po��ta�ov�m vydavatelstv�m na stole a adresou na Internetu. Vedle Draka vypad� mal� Phiber jako by vypu�el z telefonn� linky. Zrozen pro telefon.

Dorothy Denningov� se n�hle obrac� na Phibera. Ti dva jsou p�ibli�n� stejn� vysoc� a stav�n�. Modr� o�i Denningov� se bl�skaj� za skly jej�ch br�l�. "Pro� jste �ekl, �e jsem 'graci�zn�'"? pt� se graci�zn�.

Je to dokonale p�il�hav� popis, ale Phiber je zmaten... "No, j�, v�te..."

"J� si tak� mysl�m, �e jste graci�zn�," sp�ch�m mu na pomoc s novin��sk�mi tlachy... Je �hledn� a �iv� a p�itom m� v sob� tajemstv�, n�co jako Panna Marie za olovnat�m sklem; kdyby byla �est palc� vysok�, hodila by se Dorothy Denningov� skv�le mezi porcel�nov� panenky... Kryptografka... Kryptografi�ka... Tak n�co... Je neuv��iteln�, jak podobn� je Peter Denning sv� man�elce, dok�zali byste ho poznat mezi tis�ci mu�i jako polovi�ku Dorothy Denningov�. Oble�en� ve sportovn�ch kalhot�ch na m�ru, z��iv� �ist�m chlupat�m svetru v univerzitn�ch barv�ch a s �hlednou akademickou kravatou... Zd� se, �e tento elegantn�, vybran� zdvo�il�, dokonale civilizovan� p�r p�i�el z n�jak�ho �ist��ho a jemn�j��ho paraleln�ho vesm�ru, v n�m� je smyslem existence lidstva ps�t h�dank��sk� sloupek v �asopise Scientific American. Pro� se tato d�ma st�k� s tak pochybn�mi zjevy?

Proto�e k tomu nastal �as. Proto�e v tom, co d�l�, je nejlep�� ze v�ech.

Je tu i Donn Parker, "Velk� ple�at� orel po��ta�ov�ho zlo�inu"... Vizion��sk� pion�r, vysok�, s holou hlavou a obrovsk�ma lincolnovsk�ma rukama, pluje mezi oby�ejn�mi smrteln�ky jako ledoborec... Jeho o�i jsou up�eny do budoucnosti s nehybnost� bronzov� sochy... Nakonec, ��k� sv�m poslucha��m, budou v�echny zlo�iny b�l�ch l�me�k� po��ta�ov�, proto�e v�echny obchody p�jdou p�es po��ta�. "Po��ta�ov� zlo�in" jako speci�ln� kategorie zanikne.

Do t� doby budou vzkv�tat a upadat a mizet kr�tkodech� senzace... Parker�v velitelsk�, zvu�n� hlas zn� jako hlas Sfingy, v�e je naz�r�no z jak�si neskute�n� v�spy radik�ln� historick� abstrakce... Vyno�ily se a zase zmizely, bubliny vzru�en� ve sv�t� po��ta��... T�eba skand�l s r�diov�m vyza�ov�n�m... KGB, MI5, CIA to d�laj� ka�d� den, je to snadn�, ale nikdo jin� to nikdy nezkou�el... Sal�mov� metoda zpronev�ry, v podstat� m�tus... ��k� jim "krimoidy". Sou�asn�m �ampi�nem krimoid� jsou po��ta�ov� viry, mnohem m�n� nebezpe�n�, ne� si v�t�ina lid� mysl�, ale u� p�est�vaj� b�t novinkou a v sou�asnosti se �ek� na dal�� krimoid, m�dia zjevn� hladov� po n��em drasti�t�j��m... Velk� mu� n�m p�edkl�d� n�kolik sv�ch spekulac� o mo�n�ch kandid�tech... Po��ta�ov� pad�latelstv�! To je n�co... Po��ta�e ukraden� jen kv�li dat�m, kter� v nich jsou - �nosy dat! To se p�ed ned�vnem stalo v Anglii, mo�n� se to roz����... Fale�n� uzly Internetu!

Parker vkl�d� obr�zky do sv�ho projektoru, jako by slou�il m�i... M� na sob� �ediv� dvou�adov� oblek, sv�tlemodrou ko�ili a velice usedlou kravatu s jemn�m hn�do-modr�m vzorkem... Pron�� aforismy s pomal�m, t�k�m d�razem... Neexistuje nic takov�ho jako spolehliv� bezpe�n� po��ta�, kdy� proti v�m stoj� dostate�n� mocn� protivn�k... Odstra�ov�n� je spole�ensky neju�ite�n�j�� aspekt bezpe�nosti... Hlavn� slabinou v�ech informa�n�ch syst�m� jsou lid�... Cel� z�klady po��ta�ov� bezpe�nosti mus� b�t posunuty sm�rem vzh�ru... Nikdy neporu�ujte svou bezpe�nost ve�ejn�m popisem va�ich bezpe�nostn�ch opat�en�...

Lid� v publiku se za��naj� nespokojen� vrt�t, ale p�ece jen - na klasick� �istot� filozofie tohoto �lov�ka je n�co, co vzbuzuje respekt... Parker zn� tak trochu jako jedin� racion�ln� �lov�k v z�chrann�m �lunu. Ten, kter� um� nevyvratiteln� odvodit, z hlubok�ch mor�ln�ch princip�, �e tady Harvey, se zlomenou nohou a pochybnou minulost�, mus� b�t, ehm... tedy, pan Harvey je v t� nejlep�� pozici k vykon�n� nezbytn� ob�ti pro bezpe�nost a samo p�e�it� zbytku pos�dky tohoto �lunu... Po��ta�ov� bezpe�nost, ��k� Parker smutn�, je o�kliv� t�ma, a v�ichni si p�ejeme, abychom ji nepot�ebovali... Odborn�k na bezpe�nost, ozbrojen� metodou a logikou, mus� p�em��let - p�edstavte si to - o v�em, co by mohl ud�lat jeho protivn�k, d��ve, ne� to ud�l�. Jako by temn� zlo�ineck� mysl byla rozs�hl�m podprogramem v z��iv� lebce Donna Parkera. Je Sherlock Holmes, jeho� Moriarty dosud v podstat� neexistuje a tedy mus� b�t dokonale simulov�n.

Konference "Po��ta�e, svoboda a soukrom�" je ��astn� ud�lost, ��astn� konec. M� atmosf�ru svatby a hv�zdn� ��astn�ky, kte�� v�d�, �e tuto noc se jejich sv�t m�n� nav�dy, a jsou hrd�, �e jsou u toho, �e o tom mluv�, p�em��lej� a pom�haj� tomu.

Ale jak se stm�v� a dav se shroma��uje pod lustry, se skleni�kami v�na a z�kusky, objevuje se elegick� n�lada. N�co tu kon��, miz� nav�dy, a chvilku trv� pojmenovat to.

Je konec amat�r�.