��st I.

P�d syst�mu


Kr�tk� historie telefonu / Bellova alfa verze / Univerz�ln� servis / Divoc� chlapci a sle�ny z �st�edny / Elektronick� komunity / Nelaskav� gigant / Rozd�len� / Str�ci syst�mu / Pitva kolapsu / Zem�t�esen� v cyberspace


15. ledna 1990 se s�� AT&T pro d�lkov� hovory zhroutila. Byla to obrovsk�, podivn� a zlov�stn� ud�lost. �edes�t tis�c lid� z�stalo bez telefonn�ho spojen�. B�hem dev�ti hodin, kter� si vy��daly pokusy o jeho obnoven�, bylo p�eru�eno p�ibli�n� sedmdes�t mili�n� telefonn�ch hovor�.

V�padek spojen� je pro telecom zn�m�m a akceptovan�m rizikem. Oblast je zasa�ena hurik�nem a tis�ce telefonn�ch dr�t� jsou p�eru�eny. Zem�t�esen� roztrh� podzemn� optick� kabely. Telefonn� �st�edna je zachv�cena po��rem a sho�� do z�klad�. To se st�v�. Pro tyto p��pady jsou p�ipraveny nouzov� pl�ny, uplat�ovan� a vylep�ovan� u� des�tky let. Ale kolaps z patn�ct�ho ledna byl bezprecedentn�. Byl neuv��iteln� velk� a objevil se bez zjevn�ho fyzik�ln�ho d�vodu.

Po��tek kolapsu nastal v pond�l� odpoledne v jedin� �st�edn� na Manhattanu. Ale odtud se na rozd�l od �iveln�ch pohrom ���il d�l a d�l. V �et�zov� reakci se hroutila jedna �st�edna za druhou, a� zkolabovala polovina s�t� AT&T a druh� byla t�ce p�et��ena snahou nahradit nefunk�n� linky.

V dev�ti hodin�ch softwarov� in�en��i z AT&T v�cem�n� pochopili p���inu kolapsu. Po n�kolika t�dnech d�kladn�ho prohl��en� softwaru ji byli schopni p�esn� rekonstruovat. Ale proto�e byla technicky komplikovan� a obt��n� vysv�tliteln�, nebyla tato p���ina ani jej� mo�n� d�sledky �iroce publikov�ny. Z�stala tajemn�, obklopen� nezaru�en�mi pov�stmi a strachem. Pro management AT&T byl kolaps zahanbuj�c�. Jeho "vin�kem" byla chyba v softwaru spole�nosti - nic, co by se telekomunika�n�mu gigantovi cht�lo p�iznat, zejm�na ne tv��� v tv�� rostouc� konkurenci. Nicm�n� pravda *byla* zve�ejn�na - v nesrozumiteln�ch technick�ch term�nech, kter� ji dok�zaly popsat.

Ale toto vysv�tlen� nep�esv�d�ilo americk� str�ce po��dku a dokonce ani bezpe�nostn� odborn�ky telefonn�ch spole�nost�. Tito lid� nebyli techni�t� specialist� ani softwarov� kouzeln�ci a m�li sv� vlastn� teorie o p���in� katastrofy.

Policie a bezpe�nostn� experti m�li d�le�it� zdroje informac�, nedostupn� oby�ejn�m softwarov�m in�en�r�m. M�li inform�tory v po��ta�ov�m undergroundu a l�ta zku�enost� se zneu��v�n�m modern�ch technologi�, jeho� rafinovanost byla st�le hroziv�j��. L�ta o�ek�vali p��m�, zlovoln� �tok proti americk�mu telefonn�mu syst�mu. A kolaps z 15. ledna - v prvn�m m�s�ci nov�, op�t "technologi�t�j��" dek�dy - byl pro n� manifestac� jejich p�edpov�d�, obav a podez�en� v re�ln�m sv�t�. Ve sv�t�, v n�m� se telefonn� syst�m ne pouze zhroutil, ale byl nejsp�� *shozen* - zni�en "hackery".

Kolaps vytvo�il velk�, temn� mrak podez�en�, ovliv�uj�c� my�lenky a �iny n�kter�ch lid� po cel� m�s�ce. To, �e se jednalo o poruchu softwaru, bylo na prvn� pohled podez�el�. To, �e k n� do�lo v den v�ro�� smrti Martina Luthera Kinga, je� je st�le politicky nejcitliv�j��m americk�m sv�tkem, ji �inilo je�t� podez�elej��.

Kolaps z 15. ledna dal Z�tahu na hackery jeho rozhodnost a neodkladnou nal�havost. P�esv�d�il ve�ejn� �initele s d�le�it�mi pravomocemi, �e situace je kritick�. A co bylo nejhor��, povzbudil vy�et�ovatele k mimo��dn�m opat�en�m a p��sn�mu utajen�. Komplikovan� softwarov� chyba st�rnouc� telefonn� �st�edny v New Yorku spustila �et�zovou reakci policie a soudn�ho syst�mu po cel� zemi.

Stejn� jako kolaps telefonn� s�t�, i tato reakce byla na spadnut�. B�hem 80. let byly v americk�m pr�vn�m syst�mu provedeny rozs�hl� zm�ny, umo��uj�c� postih nov�ch po��ta�ov�ch zlo�in�. Nap��klad v roce 1986 byl p�ijat Z�kon o soukrom� v elektronick� komunikaci (jedn�m prominentn�m policejn�m ��edn�kem v�mluvn� popsan� jako "smradlav� chuchvalec"). A tak� drakonick� Z�kon o po��ta�ov� zpronev��e a zneu�it� po��ta�e, jednohlasn� p�ijat� Sen�tem, ve kter�m byla pozd�ji objevena �ada nedostatk�. Byl vykon�n velk� a dob�e m�n�n� kus pr�ce na udr�en� z�kon� na v��i doby. Ale v ka�dodenn�m provozu re�ln�ho sv�ta m� i ten nejelegantn�j�� software sklon k p�ekvapiv�m projev�m sv�ch skryt�ch chyb.

Stejn� jako jeden kolaps nezlikvidoval telefonn� s��, nebyl ani americk� pr�vn� ��d zni�en svou do�asnou ztr�tou stability; ale �ivot t�ch, kte�� se dostali pod trosky hrout�c�ho se syst�mu, se stal s�ri� v�padk� a nep��jemn�ch p�ekvapen�.

K porozum�n� t�mto podivn�m ud�lostem, jak z technologick�ho, tak z pr�vn�ho hlediska, nesta�� ch�pat pouze technick� okolnosti. I k t�m se dostaneme; ale ze v�eho nejd��ve mus�me zkusit pochopit princip telefonu, postaven� telefonn� spole�nosti a �ivot komunity lid� kolem telefon�.

Technologie se vyv�jej� v �ivotn�ch cyklech, stejn� jako m�sta, instituce, z�kony a vl�dy.

Prvn�m stadiem ka�d� technologie je Velk� otazn�k, u softwaru zn�m� jako alfa verze. V t�to f�zi je technologie �ir� fant�m, pouh� z�blesk v oku vyn�lezce. Jedn�m takov�m vyn�lezcem byl logoped a tv�rce elektrick�ch hra�ek Alexander Graham Bell. [...]

Kdy� Bellova v�hradn� pr�va vypr�ela, konkuren�n� telefonn� spole�nosti zah�jily �innost po cel� Americe. Vyn�lezcova spole�nost, American Bell Telephone, se brzo dostala do v�n�ch pot��� a v roce 1907 byla p�evzata finan�n�m kartelem nechvaln� zn�m�ho J. P. Morgana, skupinou spekulant� ovl�daj�c� Wall Street.

Od tohoto okam�iku se historie mohla vyv�jet r�zn�mi cestami. Telefonn� spojen� v Americe mohlo b�t nad�le zaji��ov�no mozaikou m�stn�ch spole�nost�. Mnoho komun�ln�ch politik� a drobn�ch podnikatel� to pokl�dalo za dokonal� �e�en�.

Ale nov� majitel�, spole�nost American Telephone and Telegraph neboli AT&T, pov��ili veden�m nov�ho mu�e, vizion��sk�ho mana�era jm�nem Theodore Vail. Vail, b�val� �editel po�tovn� slu�by, rozum�l velk�m organizac�m a m�l vrozen� cit pro komunikaci ve velk�m m���tku. Postaral se o to, aby AT&T op�t z�skala technologickou p�evahu. "Pln� vinut�" Pupina a Campbella a deForest�v "audion" jsou dnes mrtv� technologie, ale v roce 1913 daly Vailov� spole�nosti nejlep�� d�lkov� linky na sv�t�. Jejich kontrola - kontrola spojen� mezi, p�es a nad m�stn�mi spole�nostmi - dala AT&T n�stroj k jejich oslaben� a postupn�mu ovl�dnut�.

Vail reinvestoval zisky zp�t do v�zkumu a v�voje a zalo�il v AT&T tradici podpory pr�myslov�ho v�zkumu velk�ho rozsahu a s vynikaj�c�mi v�sledky. Technicky i finan�n� AT&T postupn� p�ev�lcovala sv� konkurenty. Nez�visl� telefonn� spole�nosti nezanikly �pln� a stovky jich prosperuj� dodnes. Ale Vailova AT&T se stala vl�dnouc� telefonn� spole�nost�. Sv�ho �asu koupila i Western Union, tut� spole�nost, kter� odm�tla Bell�v telefon jako "hra�ku". Vail d�kladn� zreformoval zkostnat�lou organizaci Western Unionu podle sv�ch modern�ch z�sad; ale kdy� feder�ln� vl�da projevila zneklidn�n� nad koncentrac� spojov�ch organizac� v jeho rukou, zdvo�ile se Western Unionu vzdal.

Tato centralizace nebyla nijak jedine�n�. Velice podobn� procesy prob�hly v ocel��stv�, �eleznic�ch a naftov�m pr�myslu. Ale AT&T si, na rozd�l od jin�ch velk�ch spole�nost�, zachovala svoji moc. Monopolist� v jin�ch oblastech byli omezeni a nakonec zlikvidov�ni vl�dn�mi antitrustov�mi opat�en�mi. Vail, b�val� st�tn� zam�stnanec, ochotn� vyhov�l po�adavk�m feder�ln� vl�dy; ve skute�nosti s n� zformoval aktivn� spojenectv�. AT&T se stala t�m�� st�tn� organizac�, t�m�� dal�� po�tou - ale ne tak docela. AT&T se ochotn� podrobovala feder�ln� regulaci, ale sou�asn� pou��vala feder�ln� ��edn�ky jako svou vlastn� policii, zt�uj�c� �ivot konkurenci a zaji��uj�c� AT&T v�sadn� postaven� a monopoln� zisky.

Prosazen� jednotn�ho americk�ho telefonn�ho syst�mu bylo stejn� d�le�itou ud�lost� jako samotn� vyn�lez telefonu. Vailovo uspo��d�n� �sp�n� fungovalo mnoho desetilet�, a� do roku 1982. Jeho syst�m jak�hosi americk�ho pr�myslov�ho socialismu vznikl zhruba ve stejn� dob� jako Lenin�v komunismus a existoval t�m�� stejn� dlouho - a, nutno zd�raznit, s mnohem lep��mi v�sledky.

Vailova strategie byla �sp�n�. Neexistovala technologie, mo�n� s v�jimkou kosmonautiky, ve kter� by Ameri�an� dominovali tak v�razn� jako v telekomunikac�ch. Telefon byl od sam�ho po��tku vn�m�n jako typicky americk� technologie. Bellova politika, stejn� jako politika Theodora Vaila, by se dala shrnout do hluboce demokratick�ho principu *univerz�ln�ho p��stupu*. Vail�v slavn� reklamn� slogan "Jedna strategie, jeden syst�m, univerz�ln� slu�by" byl politick�m heslem, heslem ve velice americk�m stylu. Americk� telefonn� s�� nebyla budov�na jako specializovan� n�stroj vl�dy �i byznysu, ale jako slu�ba pro �irokou ve�ejnost. Pravda, soukrom� telefony si zpo��tku mohli dovolit jen bohat� a Bellova spole�nost se orientovala hlavn� na obchodn� kruhy. Rozvoj telefonn� s�t� byl obchodn� podnik a jeho c�lem bylo vyd�l�v�n� pen�z, nikoli dobro�innost. Ale od sam�ho po��tku byly sou��st� t�m�� ka�d� m�stn� telefonn� s�t� ve�ejn� p��stroje. A mnoho obchod� - zvl�t� koloni�ly - nab�zelo sv� telefony k ve�ejn�mu pou�it�. I kdy� jste nem�li sv�j vlastn� telefon, mohli jste se dostat do telefonn� s�t�, pokud jste to opravdu pot�ebovali.

Rozhodnut� u�init telefony "ve�ejn�" a "univerz�ln�" nebylo nijak nevyhnuteln�. Vail�v syst�m vy�adoval z�sadn� d�v�ru k �irok� ve�ejnosti. Jeho p�ijet� bylo politick�m aktem, inspirovan�m z�kladn�mi hodnotami americk� demokracie. Telefonn� syst�m mohl b�t �pln� jin�; a v jin�ch zem�ch s jin�mi tradicemi tak� jin� byl.

J. V. Stalin, nap��klad, vetoval pl�ny na vybudov�n� sov�tsk� telefonn� s�t� kr�tce po ��jnov� revoluci. Byl p�esv�d�en, �e ve�ejn� p��stupn� telefony by se staly n�stroji antikomunistick� konspirace a kontrarevoluce. (Pravd�podobn� se nem�lil.) Kdy� byly telefony v Sov�tsk�m svazu nakonec zavedeny, byly ch�p�ny jako n�stroje stranick� hierarchie a rutinn� odposlouch�v�ny. Novela Alexandra Sol�enicyna Kruh prvn� popisuje snahy o v�voj telefonn�ho syst�mu vhodn�ho pro stalinistick� c�le.

Francie, se svou tradic� osv�cen� centr�ln� vl�dy, se ost�e stav�la i proti elektrick�mu telegrafu, kter� Francouzi pova�ovali za anarchistick� a frivoln�. Francie 19. stolet� po desetilet� komunikovala pomoc� "telegrafn�ch semafor�", st�tem vlastn�n�ho syst�mu vysok�ch kamenn�ch v�� postaven�ch na kopc�ch po cel� zemi, kter� si p�ed�valy zpr�vy pohyby velk�ch d�ev�n�ch ramen, podobn�ch lopatk�m v�trn�ho ml�na. V roce 1846 zformuloval jist� Dr. Barbay, oddan� stoupenec tohoto syst�mu, jednu z prvn�ch verz� toho, co by se dalo nazvat "argumentem bezpe�nostn�ho experta" proti otev�en�m komunikac�m.

"Ne, elektrick� telegraf nen� rozumn� vyn�lez. Je a v�dy bude vyd�n na milost a nemilost ztr�t� spojen�, divok�m mlad�k�m, opilc�m, vandal�m a podobn�. Elektrick� telegraf odkr�v� t�mto destruktivn�m element�m jen n�kolik metr� dr�tu, je� nen� mo�no st�e�it. Jedin� mu� m��e nepozorovan� strhnout telegrafn� dr�ty vedouc� do Pa���e a v pr�b�hu jedin�ho dne p�eru�it tut� linku na deseti m�stech, ani� by byl chycen p�i �inu. Na druh� stran� telegrafn� semafor m� v�, vysok� zdi a br�nu chr�n�nou zevnit� siln�mi ozbrojen�mi mu�i. Tvrd�m, �e nahrazen� telegrafn�ch semafor� elektrick�m telegrafem je hroziv� opat�en� a akt neuv��iteln�ho idiotismu."

Dr. Barbay a jeho vysoce bezpe�n� kamenn� s�t� byly nakonec p�ekon�ny, ale jeho argumentace - �e komunikace existuj� pro bezpe�nost a blaho st�tu a mus� b�t pe�liv� chr�n�ny p�ed nep��telskou l�zou a nezodpov�dn�mi mlad�ky, kte�� by se mohli pokusit o jejich naru�en� - je opakov�na znovu a znovu.

Kdy� kone�n� vznikla francouzsk� telefonn� s��, stala se brzy pov�stnou svou komplikovanost� a neadekv�tnost�. P��znivci Bellovy telefonn� spole�nosti �asto doporu�ovali skeptik�m v�let do Francie.

V edwardi�nsk� Anglii byl rozvoj telefonizace spout�n tradicemi v�lu�nosti a soukrom� vy��� spole�nosti. Bylo pova�ov�no za ur�ku, �e kdokoli - ka�d� divok� hlup�k z ulice - m��e s k�ikem vrazit do ciz� kancel��e �i domu a sv�j p��chod ohl�sit pouh�m zazvon�n�m. V Anglii byly telefony tolerov�ny pro obchodn� ��ely, ale soukrom� p��stroje byly vytla�ov�ny do komor, ku��ren �i pokoj� pro slu�ebnictvo. Telefonn� oper�to�i byli pova�ov�ni za nevychovance, kte�� nev�d�, kde je jejich m�sto. A nikdo z dobr� rodiny by si na svou vizitku nedal vytisknout telefonn� ��slo; bylo by to poci�ov�no jako neotesan� pokus o navazov�n� d�v�rn�ch vztah� s cizinci.

Na druh� stran� v Americe se p��stup k telefonu stal pr�vem ka�d�ho ob�ana, pr�vem podobn�m volebn�mu, pouze v�eobecn�j��m. V dob�ch po��tk� telefonn�ho spojen� americk� �eny je�t� nemohly volit, ale ji� tehdy mohly a cht�ly telefonovat. Cizinci �asto komentovali tuto "feminizaci" americk� telefonn� s�t�. Telefony v Americe nikdy nebyly cenzurov�ny, nebyly upjat� a form�ln�; byly spole�ensk�, osobn�, soukrom� a dom�ck�. Zdaleka nejru�n�j��m dnem roku pro telefonn� s�� je v Americe Sv�tek matek. [...]

Koncem roku 1988 a po cel� rok 1989 si p�edstavitel� telecomu st�le hlasit�ji st�ovali t�m n�kolika mu��m z�kona, kte�� se sna�� porozum�t probl�m�m lid� od telefon�. Bezpe�nostn� experti telefonn�ch spole�nost� objevili po��ta�ov� underground, infiltrovali ho a byli zd�eni jeho rostouc�mi odborn�mi znalostmi. Objevili struktury, kter� byly nejen na prvn� pohled odpudiv�, ale tak� snadn�m ter�em proti�toku.

Nesmi�iteln� rivalov� AT&T, MCI a Sprint a �ada n�slednick�ch spole�nost� Bellu - PacBell, Bell South, Southwestern Bell, NYNEX, USWest, stejn� jako v�zkumn� konsorcium Bellcore a nez�visl� spole�nost Mid-American - ti v�ichni se z��astnili Z�tahu na hackery. Po letech pasivity a por�ek p�evzaly telefonn� spole�nosti op�t iniciativu, by� v mal�m m���tku. Po letech zmatk� m�li jejich p�edstavitel� op�t hladce a �sp�n� spolupracovat s vl�dn�mi ��edn�ky p�i obran� syst�mu. Optimismus stoupal, v�ude vl�dlo nad�en�. O�ek�van� pomsta byla sladk�.

Od sam�ho po��tku - je�t� d��ve, ne� padlo rozhodnut� o celost�tn� akci - bylo velk�m probl�mem utajen�. Pro konspirativn� p��pravu z�tahu na hackery mluvilo mnoho d�vod�. Hacke�i a zlod�ji p��stupov�ch pr�v byli mazan� protivn�ci, p�ipraven� st�hnout se do sv�ch lo�nic a sklep� a zni�it d�le�it� d�kazy p�i prvn� zn�mce nebezpe��. Nav�c jejich trestn� �innost byla vysoce technick� a obt��n� popsateln�. Bylo t�k� vysv�tlit ji i policii, nato� �irok� ve�ejnosti.

Zku�enosti dokonce ukazovaly, �e srozumiteln� sezn�men� ve�ejnosti s "telefonn�" trestnou �innost� vede k jej�mu dramatick�mu *zv��en�*. Spoja�i si byli v�domi zranitelnosti sv�ch s�t� a velice jim z�le�elo na tom, aby nebyla propagov�na jejich slab� m�sta. V�d�li, �e jakmile se pov�dom� o t�chto slab�ch m�stech roz����, zneu�ij� je bez v�h�n� desetitis�ce lid� - nejen profesion�ln� podvodn�ci a undergroundov� hacke�i a telefandov�, ale i oby�ejn�, z�kona v�cem�n� dbal� ob�an�, kte�� pova�uj� kr�de� slu�eb beztvar�, bezduch� telefonn� spole�nosti za ne�kodnou dom�c� z�bavu. P�i ochran� z�jm� telekomunika�n�ch spole�nost� p�estali jejich pracovn�ci u� d�vno spol�hat na sympatie ve�ejnosti k "Hlasu s �sm�vem". "Hlas" se stal hlasem po��ta�e, a Ameri�an� projevovali telecomu mnohem men�� ne� n�le�it� respekt a vd��nost za jeho nepostradateln� slu�by ve�ejnosti ne� za �as� p�n� Bella a Vaila. Jak se telekomunika�n� spole�nosti st�valy efektivn�j��mi, modern�j��mi, automatizovan�j��mi a neosobn�j��mi, v p��stupu k nim se prosazoval mrzoutsk� kriticismus a amor�ln� hami�nost.

P�edstavitel� telecomu cht�li potrestat undergroundov� telefandy co nejve�ejn�ji, exempl�rn�m zp�sobem. Cht�li ud�lat odstra�uj�c� p��klady z nejv�t��ch provinilc�, cht�li pozat�kat v�dce a zastra�it mal� ryby, cht�li vyd�sit amat�rsk� h���n�ky a dostat profesion�ln� podvodn�ky za m���e. Pro takovou akci byla publicita nezbytn�.

Ale utajen� cel� operace tak�. Kdyby se prozradilo, �e se chyst� celost�tn� z�tah, hacke�i mohli prost� zmizet; zni�it d�kazy, schovat po��ta�e, zal�zt a po�kat, a� se kampa� p�e�ene. I nezletil� hacke�i byli chyt�� a podez�rav� a profesion�ln� podvodn�ci mizeli za hranicemi st�tu p�i prvn�m n�znaku pot���. Aby byl z�tah �sp�n�, museli b�t p�isti�eni s rukou v ciz� kapse, p�ekvapeni masivn�m �tokem z �ist�ho nebe. Utajen� m�lo i jin� motivy. V nejhor�� variant� sc�n��e mohlo prozrazen� kampan� v�st k ni�iv�mu proti�toku hacker� proti telecomu. Pokud v Americe opravdu operovali hacke�i, kte�� zp�sobili kolaps z 15. ledna - opravdu schopn� hacke�i ovl�daj�c� �st�edny d�lkov�ch spoj�, rozzu�en� nebo vyd�en� z�tahem proti nim - pokus o jejich zkrocen� by mohl m�t nep�edv�dateln� n�sledky. A i kdyby byli chyceni, jejich talentovan� a pomstychtiv� p��tel� by mohli z�stat na svobod�. Tak�e konfrontace by mohla zaj�t daleko. Velice daleko. Bylo t�k� si p�edstavit, kam a� by v takov�m p��pad� mohla dosp�t. Pracovn�ci telekomunikac� brali mo�nost hackersk�ho proti�toku v�n�. Ve skute�nosti se ��dn�ho takov�ho proti�toku nikdy nedo�kali. Ale v cel�m pr�b�hu kampan� na tuto hrozbu systematicky upozor�ovali a pron�eli ponur� varov�n�.

Nicm�n� toto riziko bylo nutno p�ijmout. L�pe riskovat pomstychtiv� �toky, ne� b�t vyd�n na milost a nemilost potenci�ln�m ni�itel�m syst�mu. Ka�d� policajt v�m �ekne, �e platit vyd�ra��m za "ochranu" nem� budoucnost.

Jen�e publicita byla tak u�ite�n�. Bezpe�nostn� odborn�ci velk�ch spole�nost�, v�etn� telefonn�ch, zpravidla pracuj� velice diskr�tn�. Nevyd�l�vaj� sv�m zam�stnavatel�m pen�ze. Jejich �kolem je *zabr�nit ztr�t�m*, co� zdaleka nen� tak fotogenick� jako p�in�st zisk. Kdy� jste bezpe�nostn� odborn�k a odv�d�te dokonalou pr�ci, nem� va�e spole�nost ��dn� probl�my s bezpe�nost�. Tak�e se zd�, �e jste �pln� zbyte�n�. To je jeden z mnoha nel�kav�ch aspekt� pr�ce na ochran� n�jak�ho syst�mu. Je vz�cn�, kdy� maj� bezpe�nostn� experti p��le�itost p�edv�st svou pr�ci ve�ejnosti.

Publicita byla v�hodn� i pro zainteresovan� policejn� slo�ky. D�le�itost ve�ejn�ch �initel�, v�etn� policejn�ch, roste se z�jmem a sympatiemi ve�ejnosti. Na brilantn�m zvl�dnut� slavn� kauzy m��e ve�ejn� �alobce ud�lat kari�ru. Ka�d� policista v�, �e p��zniv� publicita vede legislativu ke zv��en� finan�n�ch zdroj� a m��e p�in�st pochvalu, pov��en� nebo p�inejmen��m uzn�n� a respekt koleg�.

Ale dos�hnout publicity a utajen� z�rove� je jako sed�t na dvou �idl�ch. V pr�b�hu akce, jak je�t� uvid�me, zp�sobil tento nemo�n� po�adavek str�jc�m z�tahu velk� pot��e. Zpo��tku se zd�lo - dokonce to bylo pova�ov�no za pravd�podobn� - �e z�tah m��e �sp�n� spojit to nejlep�� z obou sv�t�. *Zat�en�* hacker� bylo t�eba ud�lat reklamu. Jejich skute�n� *p�e�iny*, technicky obt��n� vysv�tliteln� a p�edstavuj�c� bezpe�nostn� riziko, bylo t�eba ponechat decentn� zahalen�. Propagace se m�la zam��it na *hrozbu*, kterou hacke�i p�edstavuj� pro spole�nost; ot�zka, jak d�siv� zlo�iny skute�n� sp�chali, m�la b�t ponech�na p�edstavivosti publika. M�l b�t zd�razn�n r�st po��ta�ov�ho undergroundu a jeho st�le se zvy�uj�c� sofistikovanost; samotn� hacke�i, v�t�inou obr�len� nezletilci z b�l�ch st�edostavovsk�ch rodin, m�li z�stat anonymn�.

Nezd� se, �e by n�kter�ho bezpe�nostn�ho odborn�ka napadlo, �e obvin�n� hacke�i se budou cht�t h�jit p�ed soudem; �e novin��i je p�iv�taj� jako "nov� tv��e"; �e podnikatel�, kte�� zbohatli na modern�ch technologi�ch, nab�dnou ob�tem z�tahu mor�ln� a finan�n� podporu; �e usm�vav� advok�ti s p��ru�n�mi kuf��ky se chop� p��le�itosti k diskusi o �stavn�ch pr�vech. S t�m nikdo nepo��tal.

A i kdyby tato mo�nost n�koho napadla, pravd�podobn� by nijak nezpomalila nel�tostn� hon na ukraden� dokument telefonn� spole�nosti s luzn�m n�zvem "Struktura Kontroln�ho odboru pro roz���en� slu�by zvl�tn�m slu�b�m a v�znamn�m z�kazn�k�m 911". V n�sleduj�c�ch kapitol�ch se budeme v�novat sv�t�m policie a po��ta�ov�ho undergroundu a �ed� z�n�, ve kter� se st�kaj�. Ale p�edt�m mus�me prozkoumat bitevn� pole. Ne� opust�me sv�t telecomu, mus�me je�t� pochopit, co je vlastn� telefonn� �st�edna a jak v� telefon ve skute�nosti pracuje. [...]

Modern� telefonn� s�� se stala naprosto a nezvratn� z�vislou na softwaru. Kolaps syst�mu z 15. ledna 1990 byl zp�soben *vylep�en�m* tohoto softwaru. L�pe �e�eno *pokusem* o jeho vylep�en�.

Vlastn�, p�vodn� probl�m byl n�sleduj�c�. Jeden z telekomunika�n�ch program� byl naps�n v jazyce C, kter� je v t�to oblasti standardem. V tomto programu byl dlouh� cyklus "do... while". V cyklu "do... while" byla konstrukce "switch". V konstrukci "switch" byla klauzule "if". V klauzuli "if" byl p��kaz "break". P��kaz "break" *m�l* p�eru�it klauzuli "if" [sp��e cyklus "do... while" - pozn. p�ekl.]. M�sto toho p�eru�il konstrukci "switch".

Toto tedy byla prav�, skute�n� p���ina toho, �e se lid�, kte�� 15. ledna 1990 zvedli sluch�tko, nemohli dovolat.

Nebo p�inejmen��m to bylo prvotn�, nepost�ehnuteln� j�dro probl�mu v abstraktn�m cyberspace. A takto se chyba dostala z h�jemstv� programov�n� do re�ln�ho sv�ta.

Syst�m 7, software pro �st�ednu 4ESS, tzv. "Obecn� software pro centr�ln� �st�edny 44E14", byl d�kladn� testov�n a pova�ov�n za velmi stabiln�. Do konce roku 1989 bylo osmdes�t telefonn�ch �st�eden AT&T po cel�ch Spojen�ch st�tech vybaveno nov�m softwarem. Na t�iceti �ty�ech zb�vaj�c�ch byl z opatrnosti ponech�n pomalej�� a m�n� v�konn� Syst�m 6, proto�e odborn�ci z AT&T se ob�vali probl�m� s obsluhou nov�, mnohem sofistikovan�j�� s�t� Syst�mu 7.

�st�edny se Syst�mem 7 byly naprogramov�ny tak, aby se v p��pad� jak�chkoli probl�m� p�epnuly na z�lo�n� s��. V polovin� prosince 1989 byla do v�ech �st�eden 4ESS dod�na �prava tohoto programu, umo��uj�c� je�t� rychlej�� p�epnut� a �in�c� tedy Syst�m 7 mnohem bezpe�n�j��.

Bohu�el, tato �prava obsahovala nen�padnou, ale o to nebezpe�n�j�� chybu.

V r�mci spr�vy s�t� mus� �st�edny monitorovat stav ostatn�ch �st�eden - zdali norm�ln� pracuj�, zda jsou do�asn� mimo provoz, jsou-li p�et��en� a pot�ebuj� pomoci a podobn�. Nov� software se pod�lel na t�to kontrole zpracov�n�m stavov�ch zpr�v od ostatn�ch �st�eden.

Kdy� se �st�edna 4ESS dostane do chybov�ho stavu, dok�e se b�hem �ty� a� �esti sekund zbavit v�ech proch�zej�c�ch hovor�, v�echno zapomenout a restartovat sv�j software. Restartem �st�edna zpravidla zlikviduje softwarov� probl�my, kter� se b�hem provozu syst�mu vyvinuly. Vznikl� chyby jsou prost� zahozeny. Je to chytr� n�pad. Tento automatick� restart se naz�v� "norm�ln� rutina pro zotaven�". Proto�e software AT&T je ve skute�nosti mimo��dn� stabiln�, �st�edny se z��dkakdy pot�ebuj� "zotavovat"; AT&T byla nicm�n� v�dy hrd� na svoji "realisticky zaji�t�nou" spolehlivost a popsan� taktika vypad� skute�n� nepr�st�eln�.

�st�edna 4ESS pou��vala sv�j nov� software k monitorov�n� toho, jak se ostatn� �st�edny zotavuj� z chybov�ch stav�. Kdy� restartovan� �st�edna obnovila provoz, zaslala j� sign�l "OK". P�ij�maj�c� �st�edna si ud�lala pozn�mku ve sv� "stavov� map�" a vzala na v�dom�, �e druh� �st�edna je op�t v provozu, tak�e by m�la dostat n�jak� hovory a za��t znovu norm�ln� pracovat.

Bohu�el, b�hem doby, ve kter� �st�edna aktualizovala stavovou mapu, se uplatnila chyba v nov�m softwaru. Zp�sobila, �e �st�edna reagovala neo�ek�van�m a zcela chybn�m zp�sobem na p�ich�zej�c� norm�ln� telefonn� hovory. Jestli�e - a pouze kdy� - do �st�edny p�i�ly dva nov� hovory b�hem jedin� setiny sekundy, byl mal� kousek jej�ch dat p�eps�n.

Ale �st�edna byla naprogramov�na tak, aby neust�le sledovala mo�n� po�kozen� sv�ch dat. Kdy� si v�imla, �e jej� data byla p�eps�na, restartovala se tak�, aby se zbavila chyby. Poslala ostatn�m �st�edn�m sign�l, aby j� nad�le nep�epojovaly ��dn� hovory. �ty�i a� �est sekund se zotavovala. Pak byla zase v po��dku a rozeslala sv�j sign�l "OK, p�ipravena".

Jen�e sign�l "OK, p�ipravena" bylo *pr�v� to, co p�vodn� p�im�lo �st�ednu k restartu*. A *v�echny* �st�edny Syst�mu 7 m�ly ve sv�m softwaru stavov� mapy tut� chybu. Jakmile pozastavily norm�ln� �innost a za�aly si poznamen�vat, �e restartovan� �st�edna je OK, staly se tak� zraniteln�mi p��chodem dvou telefonn�ch hovor� v jedn� setin� sekundy.

V pond�l� 15. ledna p�ibli�n� ve 14.25 se na jedn� z �st�eden AT&T v New York City objevila drobn� technick� z�vada. Prob�hla rutina pro zotaven� a �st�edna vyslala sign�l "restartuji se" a vz�p�t� "u� jsem OK". Tato optimistick� zpr�va se roz���ila po cel� s�ti k mnoha dal��m �st�edn�m 4ESS. V�t�ina z nich tuto zpr�vu bez probl�m� akceptovala. M�ly �t�st� a nedostaly dva hovory v jedn� setin� sekundy. Jejich software pracoval d�l - zat�m. Ale t�i �st�edny - v Atlant�, St. Louis a Detroitu - m�ly sm�lu a byly zasti�eny s pln�ma rukama. Zhroutily se. A za n�kolik okam�ik� obnovily provoz. A vyslaly ni�iv� sign�l "OK", aktivuj�c� softwarovou chybu v dal��ch �st�edn�ch.

��m v�ce �st�eden m�lo sm�lu a vypad�valo ze s�t�, t�m hust��m se st�val provoz na zb�vaj�c�ch �st�edn�ch, p�et��en�ch n�hl�m n�porem. A samoz�ejm�, jak hovory p�ich�zely st�le �ast�ji, bylo *mnohem pravd�podobn�j��*, �e dva z nich p�ijdou v jedn� setin� sekundy. �st�edna se dok�zala vzpamatovat v pouh�ch �ty�ech sekund�ch. Nebyla koneckonc� nijak *fyzicky* po�kozena. Z mechanick�ho hlediska pracovala perfektn�. Probl�m byl "pouze" softwarov�. Nicm�n� naka�liv� vlna zmatku se ���ila a �st�edny 4ESS se zap�naly a op�t vyp�naly v n�kolikasekundov�ch intervalech po cel� Americe, s naprostou, ne�navnou, mechanickou pravidelnost�. Automaticky *shazovaly* jedna druhou vys�l�n�m nebezpe�n�ch sign�l� "OK". B�hem deseti minut zas�hla �et�zov� reakce celou s��. I pot� se �st�edn�m da�ilo periodicky obnovovat provoz. Mnoh� hovory - mili�ny hovor� - byly spojeny. Ale dal�� mili�ny nikoli.

�st�edny u��vaj�c� Syst�m 6 nebyly p��mo ovlivn�ny. D�ky t�to star� ��sti syst�mu nezkolabovala celost�tn� s�� AT&T �pln�. Tento fakt tak� prozradil spoja��m, �e chyba je v Syst�mu 7.

Odborn�ci z Bell Labs, pracuj�c� v New Jersey, Illinois a v Ohiu, nejprve na Syst�mu 7 vyzkou�eli cel� sv�j reperto�r standardn�ch oprav nefunk�n� telefonn� s�t�. ��dn� z nich pochopiteln� neusp�la, proto�e k takov�to poru�e syst�mu je�t� nikdy nedo�lo.

Pln�m nasazen�m z�lo�n� s�t� nakonec dok�zali sn��it frekvenci sign�l� "OK" asi na polovinu. �et�zov� reakce se zpomalila a syst�m se za�al uklid�ovat. 15. ledna ve 22.30 se vzpamatovala i posledn� �st�edna a vy�erpan� no�n� sm�na si oddychla.

V �ter� 15. ledna byl z �st�eden 4ESS odstran�n ve�ker� nov� software a nahrazen star�� verz� Syst�mu 7. Kdyby v �st�edn�ch sed�li m�sto po��ta�� �iv� oper�to�i, nakonec by prost� p�estali k�i�et. Bylo by jim *jasn�*, �e situace nen� "OK", a zdrav� rozum by jim poradil zmlknout. �iv� lid� maj� zdrav� rozum - p�inejmen��m do jist� m�ry. Po��ta�e ne. Na druh� stran� po��ta�e zvl�dnou stovky hovor� za sekundu. Lid� ne. I kdyby v�ichni obyvatel� USA pracovali pro telefonn� spole�nosti, nedok�zali by zajistit v�kon digit�ln�ch �st�eden: p��mou volbu, t��cestn� hovory, bleskov� hovory, spojen� na v�zvu, osobn� ��sla a dal�� ovoce z digit�ln�ho rohu hojnosti. Nahradit po��ta�e oper�tory u� dnes nep�ipad� v �vahu.

Nicm�n� my st�le anachronicky o�ek�v�me, �e na�e telefonn� s�� bude ��zena lidmi. Je pro n�s t�k� pochopit, �e jsme p�enechali v�t�inu iniciativy a kontroly bezduch�m a mocn�m stroj�m. Kdy� telefony nefunguj�, chceme, aby za to byl n�kdo zodpov�dn�. Chceme vin�ka.

Kdy� do�lo ke kolapsu z 15. ledna, nebyli Ameri�an� prost� ochotn� p�ipustit, �e takov� "zem�t�esen�" v cyberspace jednodu�e mohou nastat, ani� by to byla n��� chyba. Bylo snadn�, a mo�n� i jist�m zp�sobem uklid�uj�c�, uv��it, �e za kolapsem stoj� n�jak� nep��telsk� osoba �i skupina osob. Ud�lali to "hacke�i". Nasadili do syst�mu virus. Trojsk�ho kon�. Softwarovou bombu. Do�lo ke zlo�inn�mu spiknut�. Mnoho zodpov�dn�ch lid� uv��ilo tomuto sc�n��i. V pr�b�hu roku 1990 tvrd� pracovali na jeho potvrzen�.

Hledali na mnoh�ch m�stech. Ale u� v roce 1991 se z mlhy vyno�ily obrysy nov� reality.

1. a 2. �ervence 1991 zp�sobilo selh�n� softwaru telefonn�ch �st�eden v�padky spojen� ve Washingtonu, Pittsburgu, Los Angeles a San Francisku. Drobn� probl�my p�i �dr�b� �st�edny op�t zp�sobily p�d Syst�mu 7. Kolaps z 1. �ervence poc�tilo okolo dvan�cti mili�n� lid�.

Newyorsk� tiskov� agentura vydala n�sleduj�c� zpr�vu: "Podle p�edstavitel� telefonn�ch spole�nost� a feder�ln�ch org�n� nelze mo�nost sabot�e po��ta�ov�mi hackery vylou�it, nicm�n� v�t�ina z nich z�ejm� soud�, �e probl�m byl zp�soben n�jak�m defektem v softwaru ��d�c�m provoz s�t�."

A samoz�ejm�, do t�dne se zahanben� softwarov� spole�nost DSC Communications z Plano v Texasu p�iznala k "nedostatk�m" v softwaru pro "bod transferu sign�lu", kter� dodala spole�nostem Bell Atlantic a Pacific Bell. Bezprost�edn� p���inou kolapsu z 1. �ervence byla z�m�na jednoho p�smene: jedin� tiskov� chyba na jednom ��dku programu. Z�m�na jednoho p�smene, jeden �patn� ��dek p�ipravil hlavn� m�sto USA o spojen�. Nebylo nijak zvlṻ p�ekvapiv�, �e tento ��dek unikl pozornosti - typick� �st�edna se Syst�mem 7 pou��v� *deset mili�n�* ��dk� k�du.

V �ter� 17. z��� 1991 do�lo k dosud nejdramati�t�j��mu v�padku v americk� telefonn� s�ti. V tomto p��pad� ne�lo o softwarovou chybu - aspo� ne p��mo. Stalo se prost� to, �e n�kolika telefonn�m �st�edn�m AT&T v New Yorku byla p�eru�ena dod�vka elekt�iny a ony se jednodu�e zastavily. Jejich z�lo�n� baterie selhaly. Automatick� varovn� syst�m m�l ohl�sit vybit� bateri�, jen�e tento syst�m selhal tak�.

Tentokr�t bylo p�eru�eno hlasov� i datov� spojen� Kennedyho leti�t�, leti�t� La Guardia i leti�t� Newark. Ironickou str�nkou t�to nebezpe�n� ud�losti bylo, �e hackersk� �toky na leti�tn� po��ta�e jsou ji� dlouho standardn�m katastrofick�m sc�n��em, p�ed kter�m s oblibou varuj� bezpe�nostn� experti ob�vaj�c� se po��ta�ov�ho undergroundu. I v Hollywoodu u� nato�ili thriller o zlov�stn�ch hackerech ni��c�ch leti�tn� po��ta�e - *Die Hard II*.

Nyn� sama AT&T ochromila sv�mi po��ta�i leti�tn� provoz - a ne na jednom leti�ti, ale na t�ech najednou, a to na jedn�ch z nejru�n�j��ch na sv�t�.

Leteck� provoz na �zem� Velk�ho New Yorku byl zastaven, co� vedlo ke zru�en� v�ce ne� 500 let� po cel� Americe a dokonce i v Evrop�. Dal��ch p�ibli�n� 500 let� bylo zpo�d�no, tak�e probl�my se spojen�m m�lo asi 85 000 pasa��r� (jedn�m z nich byl i ��f Feder�ln� komunika�n� komise).

Cestuj�c�, kte�� uv�zli v New Yorku a New Jersey, za�ili dal�� nep��jemn� p�ekvapen�, kdy� zjistili, �e mezim�stsk� telefonn� spojen� nefunguje, tak�e nemohou vysv�tlit sv� zpo�d�n� sv�m bl�zk�m �i obchodn�m partner�m. V d�sledku kolapsu se nepoda�ilo nav�zat kolem �ty� a p�l mili�nu vnitrost�tn�ch a p�l mili�nu mezin�rodn�ch hovor�. Newyorsk� kolaps ze 17. z��� nevyprovokoval na rozd�l od p�edchoz�ch ani slovo o nebezpe�n�ch hackerech. Naopak, v roce 1991 se obvi�ov�n�, d��ve zam��en� na hackery, soust�edilo na samotnou AT&T. Kongresmani si st�ovali. St�tn� i feder�ln� kontrolo�i tak�. A samoz�ejm� i tisk.

Konkuren�n� telekomunika�n� spole�nost MCI uve�ejnila v newyorsk�ch listech v�sm�n� celostr�nkov� inzer�ty, nab�zej�c� jej� vlastn� s�� pro d�lkov� hovory, "a� AT&T p���t� p�eru�� provoz". "Seri�zn� spole�nost jako AT&T by se nesn��ila k takov� reklam�," protestoval nep�esv�d�iv� �editel AT&T Robert Allen. AT&T op�t publikovala celostr�nkov� sebekritick� inzer�ty, omlouvaj�c� "neomluvitelnou kombinaci lidsk�ho a mechanick�ho selh�n�". (Tentokr�t ov�em nenab�dla ��dn� slevy jako kompenzaci. Nelaskav� kritikov� usoudili, �e AT&T se ob�vala vytvo�it precedent n�hrad za finan�n� ztr�ty zp�soben� v�padky spojen�.)

Odborn� �asopisy se ve�ejn� t�zaly, zdali AT&T "neusnula za �st�ednou". Americk� telefonn� s��, �dajn� div technick� spolehlivosti, se t�ikr�t v 18 m�s�c�ch zhroutila. �asopis *Fortune* za�adil kolaps ze 17. z��� do seznamu "Nejv�t��ch obchodn�ch krach� roku 1991" a parodoval reklamn� slogany AT&T v �l�nku "AT&T V�s pot�ebuje (bezpe�n� na pevn� zemi)".

Pro� se vlastn� newyorsk� �st�edny p�i p�eru�en� proudu zastavily? Proto�e nikdo nekontroloval popla�n� syst�m. Jak to, �e si nikdo nev�iml, �e popla�n� syst�m hl�s� varov�n�? Proto�e t�i technici, kte�� si *m�li* v�imnout, nebyli na sv�m pracovi�ti v dispe�inku. Byli v jin�m pat�e a z��astnili se �kolen� - �kolen� o popla�n�m syst�mu dispe�inku!

P�d syst�mu p�estal b�t v roce 1991 "bezprecedentn�". Naopak, stal se norm�ln� ud�lost�. Koncem roku 1991 u� bylo jasn�, �e ani v�ichni policist� sv�ta nedok�� "ochr�nit" telefonn� s�� p�ed zhroucen�m. Ty zdaleka nejhor�� kolapsy zp�sobil syst�m *s�m sob�*. A nikdo u� sebejist� netvrdil, �e �lo o neuv��itelnou n�hodu, kter� se v�ckr�t nebude opakovat. V tomto roce spat�ili str�ci syst�mu tv�� sv�ho tajemn�ho nep��tele - byl j�m syst�m s�m.