Celý procesor je postaven na obvodech řady TTL 74xx, není zde tedy žádný mikroprocesor v moderním slova smyslu.
Přední panel nese označení RPL (Řídící PaneL), do TP8 sběrnice je zapojen pomocí jednotlivých vodičů (ovíjené spoje).
Vzorem procesoru bude nejspíš nějaká kalkulačka od HP, odhaduji podle terminologie sběrnice - signály /SIH, /CEO, SP-ScratchPad lze nalézt např. v HP9830 nebo v patentu US4012725A. Pokud máte někdo bližší informace, ozvěte se prosím.
Jedná se o desku s polem propojů s metrickou roztečí 2,5mm. Dle fotografií tyto desky byly zřejmě poměrně aktivně využívány na různé specifické aplikace, kde nebylo vhodné využít žádnou existující periferní desku.
(je též možné použít TNS-BASTL, která ovšem vznikla později)
Zapojují se do ZPP části SPU-800 jako jiné periferní karty
Karty lze adresovat v celém 64kB adresním prostoru procesoru. Alespon jedna karta P1K obvykle obsahuje Boot ROM, např. na načtení dalšího kódu z děrné pásky.
Dle dostupných neověřených informací k SPU-800 existovala také sada karet kompletního řadiče s DRAM pamětí (karty PMT 7CB 006 275, GAD 7CB 006 276 a RSP 7CB 006 277 ).
Zapojují se do ZPP části SPU-800
LED indikace:
Funkce (tlačítka):
Při běhu procesoru se zobrazuje dynamicky PRogram Counter, ACC, PHASE, CARRY (LEDky problikávají)
Sběrnice je v rozsahu I/O kompatibilní s 8bitovými TNS.
O využití SPU-800 na ČVUT FEL se podělil v roce 2023 Martin Bílý: "To jsem znal jako řekněme poučený uživatel někdy okolo roku 1985. Potkal jsem se s tím v režimu řekněme terminálového pracoviště. Čtyři pracovní místa, znaková obrazovka, klávesnice. Prostřednictvím tuzemských modemů připojeno společnou pevnou linkou k nadřazenému počítači. Modemy velikosti krabice od bot, zřejmě šlo o MDS 1200. Na té lince byl nějaký protokol pro adresaci jednotlivých pracovišť. Tenkrát jsem ho asi znal podrobně. Matně tuším, že se přenášel text celého řádku a že řádky na obrazovce rolovaly. Neexistovalo něco jako adresace kurzoru. Takže takový spíš dálnopisný režim. Pro editaci souborů v řádkovém režimu to moc komfortní nebylo. A časové prodlevy při přepínáním modemů mezi příjmem a vysíláním v kombinaci se sdílením pomalé sdílené linky způsobovaly, že to uživatelé používali spíše jen v nouzi, kdy nechtěli čekat na uvolnění "normálních" terminálů.
V tom pro mne známém nasazení se jednalo o rozšíření počtu uživatelských pracovišť minipočítače ICL-2904. Komunikační linka byl kousek kabelu, modemy pro oba konce byly nad sebou ve stolku jednoho z těch pracovišť. Nevím proč tam byly použity modemy. Možná ten počítač ICL na svém rozhraní vyžadoval existenci plného a skutečného seriového rozhraní se všemi řídicími signály a jejich časovými průběhy.
Nemám nejmenší tušení, jaké bylo typické použití SPU-800, jak a v čem se to programovalo. V tom mém případě ta sestava fungovala na pomyslné otočení síťovým vypínačem."
V pojednání k historii využívání výpočetní techniky na FE VUT v Brně uvádí k SPU-800: "První terminálovou učebnou byla učebna vybudovaná na systému SPU 800... Terminálová učebna byla připojena k minipočítači ADT 4316 přes sériový komunikační protokol TC-99, její využívání bylo zahájeno v roce 1983. Systém SPU 800 sestával z terminálového procesoru TP8, 9 expanderů, jimiž bylo možné zvyšovat počet připojených zařízení a jednotlivých pracovišť. V naší terminálové učebně byly těmito zařízeními alfanumerické zobrazovací jednotky AZJ 6416 vyráběné rovněž v ZVT Banská Bystrica [...]
Dá se říci, že při vývoji terminálové učebny se projevil v tu dobu typický rys – naše pracoviště muselo vlastními silami vyvinout potřebné technické a programové vybavení. Byla to doba, kdy se na trhu objevovala zařízení, jejichž nasazení do konkrétní aplikace si řešili jejich uživatelé sami. Naše pracoviště bylo takové činnosti schopné realizovat."