Takze zacneme tim Slackwarem. Ale jeste zpet. Nejdriv vlastne jsem mel MXD, coz je mini-linux, instaluje se to na fat filesystem. Muj prvni dojem byl i pres znacnou pomalost (diky fat) velmi dobry. Zacinal jsem mit tuseni, ze Linux me zacina ovladat. Neodolal jsem tedy a rozhodl se nainstalovat "opravdovy" Linux. Nastesti jsem si pri instalaci sveho hadru nechal volne nejake misto, takze jsem se (zatim) bez problemu pustil do instalace. Podle instalacniho HOWTO jsem si tedy vyrobil boot a rootdisk. Jenomze po nabootovani me cekalo nemile prekvapeni - Linux se neznal s mym HW. Po dvou hodinach cteni HOWTOs jsem nasel dokument, jak instalovat Linux na pocitacich s minimem pameti. tento postup s Loadlin jiz fungoval a tak jsem uspesne pokracoval v instalaci. Trochu me zaskocil fdisk, kteremu se zadavaly akorat cisla

RedHat 4.2 jsem dostal od kamarada. Nejdrive jsem ho vyzkousel doma. Kdyz jsem nabootoval (z CDcka) do Linuxu a spustil se mi instalacni program, byl jsem trochu sokovan. Ten instalacni program totiz je napsan stylem "Bud' to bude chodit, nebo si to nainstaluj sam". Na mem zcela kompatibilnim pocitaci nastala moznost prvni. Instalace byla uspesna az do bodu, kdy se snazila rozbalit skeleton.cgz, potom Linux napadne spomalil a zacal na konzoli vypisovat hlasky ze nemuze cist z CDcka, ktere bylo ocividne v poradku. Mezitim jsem se o tu samou instalaci pokusil v praci, kde se mi samozrejme podarila. Nevzdal jsem se a proved rucni instalaci RedHatu 4.2. To vypadalo tak, ze jsem znovu nainstaloval prehistoricky SlackWare a na nej potom RUCNE doinstalovaval casti RedHatu. V jedne konzoli jsem mel zobrazeny seznam rpmek a v druhe jsem delal "rpm -i xxx". Po teto uzasne instalaci mam RedHat i doma.

S Linuxem na vecne casy.