RPP-16

Též nazýván Rýchly Programový Procesor.Navrhli jej Doc.Ing.Ivan Plander,CSc, Adka Chudá, Ivan Kočiš,Ján ŠTURC.Vyráběn byl od 1973 (vývoj 1969 – 1972) v ZVT Námestovo. Na počítači byly provozovány operační systémy RTOS-1,AMOS-2,RSM-F16,TISOS.

Inšpiračné vzory: RC 4000 (návrh), PDP 8, Varian, ZRA-1, Gier.

Varianty

• RPP-16 S (stadnard)
• RPP-16 S FV1 (velkodesková verze)
• RPP-16 M (mini)

Popis RPP-16 S

RPP 16 S je počítač třetí generace, je výrobkem československého původu. Vyvinuli ho v Ústavu technické kybernetiky SAV. Jeho označení lze rozšifrovat jako R – rychlý, P – programový, P – procesor; 16 – počítač v kategorii 16bitových řídicích počítačů. Jedná se o jednoadresný, paralelní, slovně orientovaný počítač. Je určen pro přímé číselné řízení v uzavřené smyčce v reálném čase. Vhodný je pro vytváření víceuživatelských sítí, automatizaci laboratorních prací, pro vytváření hierarchicky uspořádaných vícipočítačových systémů a pro některé speciální použití.

Jeho konfigurace obsahuje:

• základní jednotku s kapacitou operační paměti 128 kB,
• magnetodiskové jednotky o kapacitě 7,25 MB,
• magnetopáskové jednotky o kapacitě 8 MB,
• čtečku děrné pásky,
• děrovač děrné pásky,
• mozaikovou tiskárnu.

Terminálová pracoviště:

• nereferenční psací stroj
• obrazovkové displeje

Vznik Počítače

Na otázku co Ivana Plandera motivovalo zabývat se myšlenkou vlastního slovenského číselného počítače, když mohli navrhnout předsednictvu SAV koupit takovýto stroj ze zahraničí v knize "Akademik Plander":

Zaprvé – tehdy bylo embargo na tyto počítače, protože se používaly ve vojenských systémech. Zadruhé – my jsme to nekupovali pro sebe, ale pro československý průmysl, a to nebylo možné koupit pro každou fabriku. To si dělali Němci, Maďaři, Bulhaři, Sověti a každý chtěl dělat sám, a když se někomu podařilo něco prodat sousedům, tak to bylo ještě lepší. Dělaly se národní počítače. Šlo nám o to, aby naše hospodářství mělo takovou možnost, ne my!

Věděli jsme, že to bude velká robota. Byli jsme i trochu naivní, když jsme do toho šli. Mysleli jsme si, že my to musíme zvládnout, neviděli jsme žádné překážky. Šli jsme do toho, přestože mnozí tomu nepřáli a dokonce naši snahu i podkopávali.

Celý počítač byl z počátku základním výzkumem, „Výzkum rychlého programového procesoru“. K tomuto v knize "Akademik Plander" odpověděl:

Ano, byla to úloha základního výzkumu v rámci ČSAV. Nevím, jestli se tehdy už dělaly takové oponentury. Nepamatuji si, jaký byl tehdy služební postup pro novou úlohu. Hlavní problém byl řídicí systém, jaký má být, aby to automaticky fungovalo. Když jsme toto v rámci základního výzkumu vyřešili, potom to už bylo lehké: jak se udělá násobení, dělení, to už si matematické metody. Například druhá odmocnina – to vymysleli už Řekové, ten algoritmus, jak se vypočítá druhá odmocnina. Na tom je postavena aritmetika. Problém byl, jak to bude spolu fungovat. Když jsme toto řízení zvládli, potom jsme to už měli v hrsti. Řídicí počítač jako cílový byl jasný, to byl numerický počítač řízení v reálném čase. Jenže ti Američané nám neřekli, jak to dělají.

Software

Bylo už v těchto začátcích vaším záměrem připravovat software pro budoucí rychlý programový procesor?

Já jsem se zabýval architekturou počítačů, a ta se skládá z hardwaru a operačního systému, který je pokračováním hardwaru. To jsem já už věděl, že operační systém je část počítače nerealizovaná na hardwaru, ale programově. Software je sice pomalejší, ale udělá to stejné jako hardware. To je princip i RISC-ov. Chtěli jsme více operačních systémů a ty musely být v reálném čase – MOS, RTOS... První operační systém (OS) byl vyvinutý v ústavu s pomocí jednoho pana matematika z INORGY – Dr. Hošeka. On je autor MOS-u. Tento pán nebyl až tak dobrý v operačních systémech, ale na jeho práci se „odkojili“ domácí, kteří dělali další operační systémy – Kostolanský se svými lidmi. Byla to už nová garnitura matematiků, kteří byli více nakloněni počítačům: Kostolanský, Šturc... Jedni byli aplikační programátoři, druzí byli určeni na vývoj softwaru pro RPP. První používali numeriku a algoritmy, druzí zase logiku, matematickou logiku, gramatiky a podobně. V Praze byli na to týmy výzkumníků sídlící na Malostranském náměstí – byli to specialisté na gramatiku a chodili i na kongresy.

Použití počítače

Řízení výroby

v knize Akademik Plander odpovídá na otázku nalezení kompetentních "lidských zdrojů" v továrnách, kde měl být RPP-16 použit Ivan Plander takto:

My jsme je měli nalezené: Elektrovod, co dělal ještě na počítači ZRA-1, potom jsme měli chemické fabriky, DUSLO Šaľa, Ústav acetylénové chemie – Huška (politik), potom byli strojníci, později ZTS. Byli lidé v praxi, v průmyslu. To bylo sice celkem nové, ale byli už specialisté na výpočetní techniku ve výzkumných ústavech. Bylo jich poměrně hodně. Slovenská vědecko-technická společnost dělala školení v automatizaci a řízení. V každé fabrice se školili lidé v automatizaci.

Počítače odvozené od RPP-16

Následující počítače vychází z RPP-16, nebo byly RPP-16 inspirované:

• SM 51/13 (SAV UTK)

Reference

• http://www.vystava.sav.sk/projekt-rpp-16/ (WebArchive)
• http://web.archive.org/web/20190601022332/http://www.vystava.sav.sk/kod-rpp-16/
• http://www.vystava.sav.sk/projekt-rpp-16/aplikacie-rpp-16/ (WebArchive)
• Caha, Jiří. Operační systém RTOS-1: zákl. informace. 1. vyd. Praha: SNTL, 1977. 23, [1] s. Příručky programátora. Systém Tesla RPP 16.
• ŠUJANSKÝ, Milan. Príručka operačného systému TISOS a využívanie systému RPP 16. Košice: Vysoká škola technická, 1981. ISBN (brož.).
• Katalog programů RPP 16: Systém Tesla RPP 16. 1. vyd. ed. Praha: Tesla-ÚVTT, 1977.
• KOHÚT, Štefan. Akademik Ivan Plander : život a dielo. 1. vyd. Bratislava : Veda, 2019. 448 s. ISBN 978-80-224-1743-3.