Ondra

Ondra (Též nazýván SPO186.Navrhli jej Ing. Eduard Smutný, Ing. Tomáš Smutný,Ing. Jan Mercl.Počítač byl vyráběn od 1985 v Tesla Liberec.) Též nazýván SPO186.Navrhli jej Ing. Eduard Smutný, Ing. Tomáš Smutný,Ing. Jan Mercl.Počítač byl vyráběn od 1985 v Tesla Liberec. Hardware je založen na U880D @ 2 MHz, RAM 64 KiB,ROM 4 KiB - rozšiřitelná až na 16 KiB,320x255.

Základní parametry

Vyráběn v Tesla Liberec, později Tesla Blatná.

Zajímavý je hlavně minimalistický hardware. Ondra používal velmi málo obvodů a poměrně chytré řešení videa – dvojici čítačů 8253/KR580VI53. Cena za jednoduchost ale byla vysoká: při zobrazování musel procesor často čekat, takže výkon byl podstatně nižší, než by samotný Z80 na 2 MHz umožňoval.

Smutný chtěl vytvořit levný počítač, který by mohly používat děti doma i ve škole. Dobové a pozdější materiály popisují Ondru jako snahu dostat programování, grafiku a práci s počítačem k běžným uživatelům, nikoli pouze do podniků a odborných institucí. Cena byla proto zásadní konstrukční parametr – uvádí se kolem 3 200 Kčs

TV displej 20 řádků x 40 znaků, grafický režim 320 x 240 monochromatický. QWERTY klávesnice, páskové rozhraní. BASIC byl na pásce a před použitím jste jej museli načíst.

Videoobvod

Videoobvod Ondry si zaslouží zvláštní pozornost. Využívá obvody 8253, z nichž každý obsahuje trojici programovatelných čítačů. Ondra používá dva obvody 8253, tedy celkem šest čítačů. Smutný jejich výstupy vzájemně propojil tak, aby společně zajišťovaly generování adresy videopaměti a současně časování televizního signálu.

Podstatnou vlastností tohoto řešení je využití čítačů k vytvoření souřadnicového systému obrazu.

Jeden řetězec čítačů postupuje v horizontálním směru. Jeho stav odpovídá souřadnici X, tedy aktuální pozici v televizním řádku. Po dokončení řádku dojde k posunu dalšího čítače, jehož stav odpovídá souřadnici Y, tedy aktuálnímu řádku obrazu. Souřadnice X a Y se tak přímo podílejí na vytváření adresy videopaměti.

V běžném řešení by tuto funkci zajišťovala kombinace binárních čítačů, dekodérů, logiky pro generování adres videopaměti a samostatné logiky pro tvorbu synchronizačních signálů. U Ondry jsou tyto funkce sloučeny do společného systému čítačů. Ty současně vytvářejí časovou základnu, určují aktuální pozici v obrazu a podílejí se na generování adresy videopaměti.

Souřadnice X a Y přitom nepopisují pouze viditelnou část bitmapového obrazu. Čítače procházejí celý televizní řádek a celý obrazový rámec, tedy také intervaly mimo zobrazovanou oblast. Z jejich stavů se odvozují synchronizační impulzy a zároveň se určuje, ve které části časování je aktivní zobrazovací oblast.

Díky programovatelným čítačům lze změnou hodnot nastavených v 8253 měnit parametry obrazového časování. Videoobvod proto není omezen na jediný pevně definovaný obrazový režim. Změnou dělících poměrů a délek jednotlivých časových intervalů lze měnit rozměry a časování zobrazované oblasti. U Ondry se používala například rozlišení 322 × 240 a 322 × 252 bodů, přičemž samotné zapojení umožňuje i vyšší hodnoty.

X a Y zároveň určují okamžiky, ve kterých videoobvod přistupuje k RAM. V aktivní zobrazovací oblasti generuje odpovídající adresy videopaměti a načítá z ní obrazová data. Protože videoobvod a procesor sdílejí stejnou RAM, musí procesor během těchto přístupů čekat. Množství času, které videoobvod zabere pro zobrazování, se tak přímo promítá do výkonu procesoru. Výkon Ondry proto závisí také na velikosti aktivní zobrazované plochy.

Moderní vývoj

Reference

Small
Medium
Large